Tesla Model S: nejprodávanější auto v Norsku; ze všech

OK, konec srandy. Elektromobil Tesla Model S se v září 2013 stal nejprodávanějším autem v Norsku. Ne nejprodávanějším elektromobilem nebo alternativou, ale nejprodávanějším autem ZE VŠECH.

Elektromobil Tesla Model S u dobíjecí stanice Supercharger v Norsku. Právě Norsko se stalo prvním trhem, odkud začala Tesla své super-rychlodobíjecí stanice Supercharger šířit do Evropy. Teď už je jasné proč.
foto: PR NEWSWIRE

Celkem se v září 2013 v Norsku prodalo 616 elektromobilů Model S. Elektromobily této značky a typu si tak připsaly 5,1 % všech registrací ten měsíc, potvrdil norský dopravní úřad. Elektrická auta celkově (myšleno elektromobily) si však ten měsíc zabrala plných 8,6 % tamního trhu.

To je o více než 3 % více než kolik tomu bylo stejný měsíc minulý rok (5,2 %). Tehdy ale pochopitelně Model S ještě nebyl v prodeji. S rozšiřováním nabídky elektromobilů – brzy přijde na trh BMW i3 – lze tedy čekat další výrazný růst podílu elektromobilů na norském trhu s novými auty.

Nutno todat, že Norsko je jedním z mála trhů, které výrazně zvýhodňuje nákup elektrických aut před vozy na klasická fosilní paliva. Zároveň je nutné dodat, že Norsko patří mezi 10 největších světových vývozců ropy.

17 Comments on “Tesla Model S: nejprodávanější auto v Norsku; ze všech”

    1. Nu podstatné je počet
      Nu podstatné je počet zaregistrovaných aut, ostatní čísla (rozuměj co řekne jakýkoliv výrobce) jsou reklamní kecy.

      Takže pro mě ano je toto číslo vypovýdající, poprvé elektromobil překonal spalovák, je jasné, že v dalších měsích to bude jinak, ale i prodej aut na začátku minulého století, nepřekonal hned a na vždy prodej koní…

  1. Jen bych dodal, že Norsko
    Jen bych dodal, že Norsko má 1166 vodních elektráren, které produkují 98% veškeré vyrobené elektrické energie. Je jasné, že za těchto podmínek dostává elektromobilita zcela jiný smysl. Tady opravdu můžete říct, že jezdíte ekologicky a bez emisí. Navíc si k tomu přidejte výši norského průměrného platu a pak už se opravdu není čemu divit.

      1. Jenže ty přečerpávací v
        Jenže ty přečerpávací v kombinaci s fotovoltaikou a větrnou energií (třeba z DE) hned stavějí celou debatu (i ekonomickou – Dlouhé stráně se zaplatily za pár let, není o čem hovořit) do jiného světla. A to že u nás je 6 nebo 7 PE v plánu je celkem známý fakt. A elektromobily také mohou (bude-li vůle) sloužit jako významný stabilizující prvek distribuce elektřiny.

      2. Před druhou válkou v
        Před druhou válkou v Čechách a na Moravě bylo v roce 1930 inventarizací podchyceno 11 785 činných vodních energetických zdrojů, z nichž 10 621 bylo používáno pouze k přímému mechanickému pohonu, 810 k mechanickému pohonu se současnou výrobou elektrické energie a čistě vodních elektráren bylo 354. Pak to komunisti všechno zničili.
        Když se podíváte sem mve.energetika.cz tak tam je část seznamu vodních děl z roku 1930, průměrný výkon byl 28,6kW/ dílo, při počtu 11200 by měly dohromady výkon cca 320MW, teoreticky pokud by se podařilo sprovoznit jen polovinu, můžeme síť ČR vylepšit o 160MW, což už je jako blok uhelné elektrárny.
        Dnes nově budované jsou často takzvané jezové, které nepotřebují nákladný přívodní kanál .

        1. Až na to, že většina
          Až na to, že většina těch energetických zdrojů byly pohony mlýnů na mouku. Takže bez výroby elektrické energie.

          Samozřejmě, že tyto mlýny postupně zanikly, protože byly vybudovány velkokapacitní mlýny na elektřinu, a tak ve starých mlýnech poháněných vodou nebylo ani co mlýt.

          Ale klidně se můžeme snažit tyto neefektivní mlýny postupně oživovat a postupně zrušit těch pár velkokapacitních, které v ČR ještě pracují.

            1. Ano, to určitě máte
              Ano, to určitě máte pravdu.
              Potíž je v tom, že za ta desetiletí již spousta náhonů neexistuje, dále mnoho potoků bylo zregulováno, některé zanikly úplně, a ty které zbyly jsou možná již využity a obsazeny MVE s úřední regulací průtoku vody.
              A navíc je elektrické energie v ČR nadbytek, tak se asi těžko budou hledat noví investoři, kteří budou ochotni přebytek svých peněz věnovat do takové výroby a následného prodeje elektrické energie.
              Ale každý zájemce si to může zkusit, a pak lehce bohatnout(?) tak jako někteří i dosud neznámí výrobci elektrické energie s královskými státními dotacemi, které jsou a budou vybírány od nás všech ostatních spotřebitelů.

              1. – Ano spousty náhonů
                – Ano spousty náhonů zaniklo ale pořád nějaké zbývají. Většinou ty které vyžadují vysoké investyční náklady kdy je mnoholetá návratnost a to už málokdo chce čekat na zhodnoceni. Snad jen ti co myslí na další generace které přijdou .
                – Ano máme spousty uhelných. Tak proč stavět další zdroje Čisté energie které šetří zdroje. At se starají ti co přijdou po nás. My jen zatím sobecky spotřebujeme co půjde.
                – ANO Většina lidí hází všechny obnovitelné zdroje do jednoho pytle s FVE Jako spatné.

              2. drtivá většina regulací
                drtivá většina regulací byla postavena jako hladová zeď za krize, takže zde nebude problém=nejde.

                Problém je v likvidaci náhonů a nové legislativy, kdy se musí nechat v korytu přesně určené minimum průtoku. Toto pak veme drtivou většinu míst, kde kdysy mohl stat mlýn a dnes nesmí.

                Dotace nekomentuju, nevidím důvod proč mám platit jak fotovoltaikovi, tak tomu co má vodní jakoukoliv korunu navíc, jenom proto že je.

      3. ČR nemá nulový poteciál
        ČR nemá nulový poteciál stavby přehrad (a tedy i vodních elektráren) díky nedostatku míst (těch je docela dost).

        ČR má nulový potenciál na stavbu přehrad díky zelené loby (greenpeace apododbná verbež). Viz přehrada na severu moravy, místo je, peníze by byli, jenom jaksi nikdo nemá koule ju postavit, aby nebyl vykreslován jako ten co ničí přírodu…

        Prvně si zjistit fakta než začnete psát vyslovené lži.

Napsat komentář