Tepelná čerpadla zažívají v Evropě boom, zájem roste i v Česku

redakce - 13 Únor 2019

Podle průzkumu Evropské asociace tepelných čerpadel se v roce 2017 v Evropě instaloval více než 1 mil. kusů tepelných čerpadel, čímž se dosáhlo 10 mil. nainstalovaných zařízení.tepelné čerpadlo vzduch-voda Stiebel Eltron

Tepelné čerpadlo typu vzduch-voda.
foto: Stiebel-Eltron

Trh s ekologickými zdroji vytápění a ohřevu vody se nejrychleji rozvíjí ve skandinávských zemích: jen v Norsku má tepelné čerpadlo téměř polovina domácností. Za daným trendem však nezaostávají ani země západní a střední Evropy, ve kterých se dostává do popředí celospolečenského zájmu téma udržitelné výstavby a ochrany životního prostředí.

Také v České republice, kde lidé stále nejčastěji využívají plynové kotle a kotle na pevná paliva, tak činí i díky kotlíkovým dotacím průměrný meziroční nárůst prodeje tepelných čerpadel 25 až 30 %. Oblíbené jsou především modely systému vzduch-voda.

Tento vývoj ovlivnil zvýšený zájem o alternativní zdroje energie, které nejsou závislé na fosilních palivech a k nimž se řadí také tepelná čerpadla. Ta totiž využívají teplo z přírodních zdrojů: vody, vzduchu nebo země, které se v opakovaném cyklu přečerpává z nižší teploty na vyšší a následně se s ním účelně vytápí, chladí, větrá nebo ohřívá voda.

Minimalizují se tak škodlivé emise vypouštěné do ovzduší a snižuje energetická náročnost nemovitosti. Obliba tepelných čerpadel proto stále stoupá a podle aktuálních prognóz tak mohou prodeje i v České republice nadále růst: v průměru až o 35 nebo 40 %.

"Princip tepelného čerpadla je známý již 150 let a jeho první model byl ve světě instalován před 38 lety. Skutečný boom jeho instalací však nastal až po roce 2000 v souvislosti s růstem cen energií, využitím moderních technologií a poklesem délky návratnosti investice. V současné době je v České republice v provozu přibližně 80 tis. kusů těchto zařízení, a to především systému vzduch-voda,“ vysvětluje Jiří Sedláček, ředitel prodeje společnosti NIBE Energy Systems CZ, výhradního dodavatele švédských tepelných čerpadel NIBE do České republiky a na Slovensko, a dodává:

„Podle predikcí a modelů Evropské asociace tepelných čerpadel však má český trh potenciál dosáhnout až desetinásobku instalací. Větší zájem o tepelná čerpadla však bohužel v současnosti tlumí neúměrné byrokratické překážky: zpřísněné požadavky na doložení úrovně hluku, složitý proces při získávání stavebního povolení k zahájení vrtů nebo komplikovaná administrativa u žádostí o dotace, což může mnoho lidí od instalace obnovitelného zdroje tepla odradit.“

Tepelná čerpadla systému vzduch-voda patří k nejprodávanějšímu typu v rámci celé České republiky: pro vytápění totiž využívají teplo obsažené ve venkovním vzduchu, snadno se instalují i ovládají a lze je umístit v jakémkoli terénu bez nutnosti hlubinného vrtu a vysoké počáteční investice.

S velkým odstupem se za nimi drží tepelná čerpadla systému země-voda, jejichž instalace je obtížnější a finančně náročnější. Je s nimi však možné dosáhnout až 80% úspory energie.

tisková zpráva
Zpět na HybridPřidat komentář
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Od začátku topné sezóny 2018 vlastním vzduch-voda, nejlepší rozhodnutí co jsem mohl udělat, ten komfort je neskutečný a spotřeba el. je velice nízká. Topil jsem uhlím, večer hyc ráno zima. Taky připočítejte práci s uhlím, prach. S tepelným čerpadlem nám neklesla teplota v domě pod 21C od září. Máme více jak sto let starý, nezateplený dům, pouze nová okna. Pěkný večer

Obrázek uživatele Jan Veselý

Jedno z nejlepších rozhodnutí v životě, které jsem udělal, byla při stavbě RD, kdy jsme po delším váhání rozhodli, že se vykašeme na plynárny a místo toho teď máme TČ země-voda. Zařízení běží už 7 let bez poruchy a ten levný provoz je taky super.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Můžete dát, prosím, nějaká čísla z provozu? Já jsem se stěhoval taky před 7 lety, taky do RD, ale mám plynový kotel (nešlo to změnit, resp. jsem se o to ani nezajímal), tak by mě zajímala ekonomika provozu plyn vs. TČ.

Já mám plochu 140 m2, patrový dům, z toho je vytápěných 120 m2 (20 je garáž), topím na 25 stupňů a prakticky nonstop (skoro vždy je někdo doma). Plyn slouží i na ohřev TUV (2 osoby) a ročně zaplatím cca. 18.000 KČ.

Kolik by to bylo s TČ? Ale v mém případě by přicházelo do úvahy spíš vzduch-vzduch. Ale to jenom pro zajímavost, plyn funguje a ty náklady se mi zdají v pohodě.

Mam stejne velky dum. Nevim, na jakou topim teplotu, ale sedim v trenkach. Mam ale podlahove topeni, ktere je pro TC nejvhodnejsi. Za elektriku platim neco pod 24.000 rocne. Mam i vlastni studni. Plyn nemam. Mam ale termicke kolektory, nedokazi odhadnout, kolik rocne usetri, ale vic jak 3 tis bych to nevidel (takze se rozhodne investice 170.000 nikdy nezaplati).

Obrázek uživatele Jan Veselý

Bydlím zhruba ve stejně velkém domě a taky žijeme v "trenkové" teplotě. TČ má průměrný topný faktor 4 (za jednotku elektřiny dostanu 4 jednotky tepla).
Roční provozní náklady na teplo a TUV jsou okolo 9-10 tisíc pro 4 osoby (2 dospělí, 2 děti) + výrazně levnější elektřina na vše ostatní. Cenový rozdíl mezi TČ a plynovým kotlem zamázly plynárny svým nehorázným požadavkem na cenu plynové přípojky (80 tisíc za asi 10 metrů přípojky) a to, že se nemusel dělat komín (30-50 tisíc). Jediná údržba byla letos na podzim, kdy bylo potřeba dotlakovat oběhovou kapalinu. Technik to měl za 5 minut hotové a stálo to jen pár stovek.
Dneska je hlavně základ postavit barák pořádně zateplený, pak člověk nemusí hrotit jestli plyn nebo TČ, obojí vyjde cenově dobře. Tak dobře, že člověk nemá nejmenší chuť se babrat s uhlím nebo palivovým dřevem (kromě když tak občas v krbu).

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

OK, díky za info.

Ono to má smysl řešit u nového baráku. A zvlášť, když s tím plynem jsou náklady navíc (jako u vás), tak pak je TČ dobrá alternativa.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

No ja bych u mensiho noveho baraku ani neresil to TC a nechal tam jen elektricke primotopy (klidne folii v podlaze). Obzvlast pokud si chce clovek obcas pritopit v krbu, nebo si do hlavni obyvadi mistnosti poridi male TC/ klimatizaci, tak mi prijde ze se to TC drive rozpadne nez smaze rozdil ve vysi investice.
Pro ilustraci u domku 10 let (tj rozhodne neni zatepleny tak, jak bych ho stavel dneska, ale holt jsem koupil hotovy a misty nedomysleny) platim za elektriku cca 25 000 rocne (rezim vse na elektriku - bojler a klasicky primoto do vody, trochu pritapim krbem)

Asi tak - do moderně postaveného pasivního domu se TČ nevyplatí, u starého má mizernou účinnost (protože pro slušnou účinnost potřebuji nízkou teplotu topné vody alias podlahové topení které tam téměř jistě nebude) a mnohem lepší návratnost (a životnost :-)) má jeho zateplení. Nápady nahradit plyn tepelným čerpadlem opravdu ekonomicky nevychází.

---

Nissan Leaf, 24kWh, 3,5 roku, 100.000 km

Prave ze u stareho domu se vyplati. Starym domem rozumim vytapene uhlim samotizi, kde jsou prumery trubek 6/4" a poradne radiatory.
Toto je navrzeno na kratke topeni po praci a vecer, takze pokud to zapojite na TC, ktere topi 22 (ted uz valstne jen 20, ale da se udelat i na 24) hodin denne, tak staci daleko mensi teplota (40 - 50°), nez jakou poustite pri topeni uhlim (60 - 80°).
U tepelneho cerpadla se uvadi zivotnost komp[resoru 40 let, takze pak za nejakych 50 tisic vymenite kompresor a jedete dal. Zivotnost fasad bych tipoval na stejnou dobu, resp. jejich udrzba nebude lacinejsi. No a kolik stoji kompletni zatepleni domu a vymena kotle na uhli tepelnym cerpadlem? Muj nazor je takovy, ze za vytapeni pomoci TC nebo plynem zatepleneho domu nedate drasticky jine penize. U plynu mate stale poplatky, u TC tarifu lacinejsi elektrinu pro vse. No a casem clovek prejde k castecne samovyrobe elektriny, coz u plynu bude trosku slozitejsi.
Lze pasivniho standardu dosahnout bez rekuperace vzduchu? A tam uz se nabizi dat male TC na ohrev TUV.

Bavíme se o dvou různých případech:
1) mám plyn a přemýšlím, že bych se ho zbavil a přešel na TČ - toto nevychází snad nikdy
2) topím na uhlí, toho se chci zbavit (protože ruční práce nebo ekologie, důvod je jedno :-)), a vybírám zda plyn nebo TČ - IMHO to ekonomicky tak spíš vyjde lépe pro ten plyn. Sice nemusím mít vodu v topení teplou 80°, bude stačit 55°. Ale účinnost (topný faktor COP) bude pro podlahové topení (teplota vody 35°) roven 3, pro 55° bude 1,9 a protopím tedy o 60 procent více elektřiny.

Slibovat životnost kompresoru 40 let je hezké, ale já viděl spíš odhady okolo 10 let a záruka je ještě drasticky kratší.

Levná elektřina je fajn ale tu mám z větší části už teď protože tarif na elektromobil či ohřev vody (reálně mám ale D26 :-))

Samovýroba elektřiny je fajn, jen jaksi u alespoň trochu slušně zatepleného baráku budete potřebovat topit hlavně v okamžiku kdy slunce nesvítí (nulové solární zisky).

TČ vzduch-vzduch alias aktivní rekuperace spřažená s ohřevem vody nemusí být špatné řešení. Ale zase je to o tom počítat - pokud jdu do FVE, tak v létě mám elektřiny nadbytek a možná je ohřev vody lépe realizovat blbou topnou spirálou na nadbytečnou energii.

---

Nissan Leaf, 24kWh, 3,5 roku, 100.000 km

COP = 3 je slabota. Na mem 10 let starem TC je COP = 4. Pokud mate D26, tak pak TC je jen o ekologii, do budoucna se pocita s cim dal vetsim podilem OZE a nebo prave plynu. Pokud byste sel do plynu, jak nakladnejsi by byla kogenerace s vyrobou elektriny? Vyrabel byste v dobe, kdy je nejvice potreba.

Neřeším COP 3 nebo 4, řeším úbytek COP při zvýšení teploty vody z 35 na 55 a ta bude procentuálně plus minus stejná.

Kogenerace - moc by se mi líbilo, pokud by to dávalo smysl. Bohužel ale vím o místě, ke ji mají (budova pro stovky lidí) a dalo to smysl jen s dotací a i tak ji pouštějí jen na dobu, po kterou musí (aby splnili podmínky dotace) a ihned poté ji vypínají a topí klasicky na plyn, protože je to citelně levnější. Takže mi z toho bohužel vychází, že kogenerace v RD nemůže vycházet ani omylem :-(.

---

Nissan Leaf, 24kWh, 3,5 roku, 100.000 km

Osobne bych novostavbu resil s rekuperaci vzduchu s napojenym malym tepelnym cerpadlem na odpadni vzduch na ohrati TUV a pritapeni.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ano,mohu potvrdit. Bydlíme již 10 let v menším pasivním RD (96m2 užitná plocha) a máme dánskou kompaktní jednotku NILAN VP 18-10P,která je velká jako vyšší lednice a je v ní rekuperační jednotka zajišťující výměnu vzduchu v celém domě, zásobník na ohřev 180 l vody, kterou ohřívá malé tzv. ventilační TČ, které odebírá energii z odsávaného odpadního vzduchu. V reverzibilním provozu TČ, kdy probíhá ohřev vody v zásobníku, je možné v létě chlazení (zdravější než běžná klimatizace).

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

No tak to je pak diskuze, jestli chci mit rekuperaci (protoze chci mit rizene vetrani apod) - tak si to samozrejme poridim.
Nebo hledam financne nejefektivnejsi reseni - pak to u mensiho domku proste nevychazi....

Ja udelal TC pri rekostrukci domu ze ctyricatych let. Rekl bych, ze mam docela velke teplen ztraty (nezatepleno (30 - 45 cm plna cihla), plastova okna prvni generace, kde mi tahne pod parapety, takze plynem bych propalil minimalne 25 tis.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Jaký máte výkon/příkon TČ?

Viessmann Vitocal 300G typ 114/ Presne si to nepamatuji, mam dojem, ze 3,5 Kw prikon, vykon 15 kW pri 0/30°


EVMapa.cz - mapa nabíjecích stanicveletrh e-SalonAutonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobilNabíječky elektromobilů Circontrol
O ČEM SE PRÁVĚ DISKUTUJE?