Tepelná čerpadla mohou pomoct v naplňování evropského plánu na dosažení uhlíkové neutrality

Evropská unie si klade za cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 55 % a směřovat tak k postupnému dosažení tzv. uhlíkové neutrality.

Ventilační tepelné čerpadlo NIBE F730
foto: NIBE

K naplnění tohoto ambiciózního cíle je potřeba, aby se v porovnání s rokem 2015 snížily emise skleníkových plynů z budov o 60 %, spotřeba energie v budovách o 14 % a spotřeba energie při vytápění a chlazení o 18 %. Stavební fond v rámci Evropské unie je totiž dnes odpovědný za přibližně 36 % veškerých emisí CO2, které se v EU vyprodukují.

Součástí daného plánu je rovněž výrazné navýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na 65 % (ze současné úrovně 32 %). Podle Evropské komise by se jednotlivé členské státy měly zaměřit na zdvojnásobení tempa renovací starších budov a zajistit tím snížení jejich energetické náročnosti i účinnější využívání obnovitelných zdrojů, spojené s efektivní dekarbonizací vytápění a chlazení.

Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je širší využití tepelných čerpadel, tedy zařízení využívajících energii z přírodních zdrojů. Témata udržitelné výstavby a renovace budov, ochrany životního prostředí nebo účinnějšího využívání obnovitelných zdrojů se aktuálně drží v popředí celospolečenského zájmu ve většině států Evropy (respektive EU).

Především skandinávské země si vzaly za své opravdu široké využití tepelných čerpadel v sektoru vytápění a chlazení bytů i rodinných domů. např. v Norsku má tepelné čerpadlo až polovina domácností.

Právě tato zařízení jsou totiž velmi účelným alternativním zdrojem energie bez závislosti na fosilních palivech, který čerpá teplo z přírodních zdrojů – vody, vzduchu a země.

Výrazně tak přispívají k redukci množství neobnovitelné primární energie v budovách, zvýšení jejich energetické soběstačnosti a k minimalizaci škodlivých emisí CO2 (nebo dalších skleníkových plynů a zdraví ohrožujících pevných částic) vypouštěných do ovzduší.

„Podle Evropské komise se téměř 50 % konečné spotřeby energie EU používá k vytápění a chlazení, z toho 80 % v budovách. Obliba tepelných čerpadel, jež jsou (zvláště ve spojení s fotovoltaikou) jedním z nejčistších a nejúspornějších zdrojů vytápění a chlazení, proto stoupá také v České republice. A to i díky státním dotacím: aktuálně je jich zde instalováno kolem 100 000 kusů. Tato nízkouhlíková technologie využívá pouze obnovitelné zdroje tepla, které není nutné dovážet ze zahraničí, a přispívá k vyvážení celé energetické sítě: při optimálním zapojení do topného systému totiž slouží jako jediný zdroj tepla k velmi efektivní akumulaci energie. Její širší využití proto může významně přispět k tomu, abychom se alespoň přiblížili evropské vizi o uhlíkové neutralitě. Např. podle predikcí a modelů Evropské asociace tepelných čerpadel má nyní český trh potenciál dosáhnout až desetinásobku současných instalací,“ konstatuje Radek Červín, vedoucí prodeje společnosti NIBE, výhradního dodavatele švédských tepelných čerpadel NIBE do České republiky a na Slovensko.

tisková zpráva

49 Comments on “Tepelná čerpadla mohou pomoct v naplňování evropského plánu na dosažení uhlíkové neutrality”

  1. Pro pasivní / nízkoenergetický dům stačí elektrokotel,
    Pro pasivní / nízkoenergetický dům stačí elektrokotel, protopí se málo a má malé pořizovací náklady. Pokud dům není dobře izolovaný, je vhodný provozně levný zdroj – dřevo nebo ev. i tepelné čerpadlo, které má sice bohužel vysoké pořizovací náklady, ale proti elektrokotli levnější provoz. Myslím že to dává smysl.

  2. Píšu to zde nerad, ale ekologicky při současném
    Píšu to zde nerad, ale ekologicky při současném energetickém mixu moc nedává smysl přecházet z topení plynem na elektrické tč. Elektrická Účinnost tepelné elektrárny je kolem 30proc a vzduchové el.Tč v lokalitě akorát tak zhruba dorovná těch 70proc ztrát.

    1. Píšu to zde nerad, ale proč spolu matláte „ekologičnost“
      Píšu to zde nerad, ale proč spolu matláte „ekologičnost“ a energetickou účinnost?
      A elektrárny s 30% účinností už jsou dávno zavřené nebo naprosto marginální (záložní motorgenerátory apod.). Uhelné kondenzační elektrárny mají dnes účinnost přes 40% + prodej tepla, moderní paroplynky mají okolo 60%. Vodní, větrné a fotovoltaické elektrárny jí mají nominálně 100%, protože vyrábějí elektřinu bez dodávek primárního paliva, proto je u nich primární energie (to vstupující do systému) = vyrobené elektřině.
      Jo, a moje tepelné čerpadlo má sezónní topný faktor 4, ale už je to zastaralý model, nové jsou už zase o kus lepší.

      1. Svým příspěvkem zde dělám tak trochu ďáblovi
        Svým příspěvkem zde dělám tak trochu ďáblovi advokáta, chtěl jsem upozornit, že je potřeba vnímat i další souvislosti, málo kdo si je uvědomuje.
        Mám za to, že u uhelné a plynové tepelné elektrárny spolu ekologická a energetická účinnost přímo korelují.

        Paroplynky mají opravdu elektrickou účinnost 60proc? Že by přestala platit fyzika, resp.Carnothův cyklus?
        Nebudu se hádat silová energetika není můj obor.

        Jinak moje tč země-voda má COP okolo 4 během celého roku.

        1. 1) Nekorelují. Spalování uhlí či plynu je v elektrárně
          1) Nekorelují. Spalování uhlí či plynu je v elektrárně přísně sledovaný a profesionálně řízený proces. To samo o sobě zásadně snižuje emise škodlivin. A na to samozřejmě navazují všechny ty denitrifikace, desulfurizace, odprašování, apod. Postavte to proti hovadům, které jsou doma v pecku kvůli troše tepla ochotni porušit všechny zásady správného spalování, včetně těch co ani neznají.
          2) Elektřina může být a je mix mnoha různých zdrojů. Třeba v EU loni více než polovina elektřiny pocházela z elektráren, které nepálily vůbec nic.
          3) Fyzika platí pořád. Ale pokud vás limituje Carnotův cyklus, tak jej přestaňte používat. Princip paroplynové elektrárny najdete třeba zde. Akorát, že data data v textu už zastarala. Dva hlavní výrobci tohoto typu elektráren – Siemens a GE, už inzerují u nových modelů přes 60% účinnost.

        2. Nevím, co se rozumí pojmem „paroplynka“.
          Jen vím, že

          Nevím, co se rozumí pojmem „paroplynka“.
          Jen vím, že kogenerační jednotka na zemní plyn dosahuje účinností klidně 85%, a to díky tomu, že se nechladí Pánubohu do oken, ale teplo se využívá k vytápění (dálkovému nebo nějakého velkého baráku nebo fabriky). Tzn. využívá se 85% energie – 35% jde do elektriky, 50% do tepla. Jasně, použitelné je to jen v topné sezóně, a elektrika z toho bude celkem drahá (typicky 10 ct/kWh, což je řádově srovnatelné s jádrem). Doba náběhu na plný výkon 25 minut ale v pohodě dovoluje vykrývat „týdenní“ mrazy.
          A místo zemního plynu si v budoucnu dokážu představit i vodík z akumulačních zásobníků – podle toho, zda účinností a cenou vzácných prvků vyjde líp turbína nebo palivový článek.

  3. Kdyz to bude stat do 100t tak si to klidne koupim. Ve chvili,
    Kdyz to bude stat do 100t tak si to klidne koupim. Ve chvili, kdy mi 3 firmy poslali nezavisle 3 skoro stejne nabidky ze 270t, koupil jsem za 23t elektrokotel se zasobnikam a mam klid. Jeste dokoupim ty krbovky a 500l akumulacku a bude vymalovano

  4. Chtěl jsem si koupit tepelné čerpadlo, ale spočítal jsem
    Chtěl jsem si koupit tepelné čerpadlo, ale spočítal jsem si, že se to nevyplatí, tak jsem šel za místním mafiánem(státem), který mi slíbil za moji loajalitu na něj peníze.
    Stalo se. Mafián šel za sousedem ukradl mu peníze a dal mi je.
    Já mám čerpadlo, ale soused oči pro pláč.

    Celkově společnost prodělala, přestože já mám čerpadlo a mám se lépe. Sousedovi totiž ty peníze chybí a prodělal více než já jsem vydělal, protože mafián nemůže vědět jak moc kdo potřebuje peníze ani tepelné čerpadlo.
    Z toho vyplývá, že nikdo by neměl nikomu přát, aby ho mafie okrádala, protože i on je součástí společnosti a čím je společnost chudší, tím je chudší i on.

    1. Možná se to dotyčnému nevyplatí čistě ekonomicky, ale
      Možná se to dotyčnému nevyplatí čistě ekonomicky, ale všem ostatním ano, protože za mizivý „poplatek“ nebudou muset třeba dýchat kouř z jeho kotle na tuhá paliva. Dotyčnému by se také určitě vyplatilo, kdyby nemusel platit vyvážení jímky a vyléval to vedle sousedovi na pole. Naštěstí jsme se už posunuli.

      Jak to myslíte s tou loajalitou? Jakože lidé co dostanou dotaci pak více dodržují zákony nebo volí toho, kdo je u vlády?

      Podobný myšlenkový postup se dá aplikovat i na zdravotní „pojištění“, sociální „pojištění“, důchody, infrastrukturu na vesnicích, MHD, národní parky a CHKO, podporu zemědělců a lesníků atd.
      Považujete to také za mafiánskou krádež?

      1. Pokud by někoho někdo poškozoval, tak se mu tím
        Pokud by někoho někdo poškozoval, tak se mu tím samozřejmě sníží užitek – bude se mít hůř.
        O tom ale můj příklad nebyl, takže pořád platí to co jsem napsal.

        To co kritizuji je ta mafie, protože z principu nemůže dělat nic jiného než v konečném důsledku škodit všem zúčastněným.

        I kdybych vzal váš příklad s někým, kdo poškozuje ostatní lidi by mafián pořád neměl jinou možnost než celkově lidi poškodit, protože i kdyby chtěl vyřešit spor mezi dvěma lidmi, kdy jeden kouří z komína a poškozuje zdraví lidí okolo, tak tím, že zúčastněným vnutí jeho pravidla je zároveň poškodí.
        Ten mafián nemůže vědět jak moc kdo koho poškodil a jak tu situaci vyřešit. Tohle ví nejlíp zúčastnění a nikdo jiný.
        Např. někomu ten kouř moc nevadí, a tak nebude chtít velké odškodnění a někomu to vadí hodně a bude chtít velké odškodnění.

        „Podobný myšlenkový postup se dá aplikovat i na zdravotní „pojištění“… atd.
        Považujete to také za mafiánskou krádež?“
        Princip je stejný, takže ano.

        1. Já nejsem nějaký velký zastánce dotací a částečně s
          Já nejsem nějaký velký zastánce dotací a částečně s vámi i souhlasím, ale jak se může normální člověk bránit tomu, aby lidé v jeho okolí nekouřili z komína a tím pádem mu nesnižovali úroveň života? I když celá vesnice nebude chtít aby kouřil, tak ho k tomu podle zákona nemají jak donutit.

          Lepší je domluvit se s tím „mafiánem“ ať udělá pravidla pro všechny, než aby museli vzít situaci do vlastních rukou a v nadsázce mu jít podpálit barák.

          Zakázat kotle na tuhá paliva či krby obecně by bylo asi příliš. Danit je by se lidem také moc nelíbilo. Pozitivní dotování je asi nejsnadněji průchodné.

          Také se mi nelíbí, že musím odvádět na sociálním i zdravotním „pojištění“ mnohem více než průměrný člověk, ale beru to jako solidaritu či charitu, která mírní rozevírání příjmových nůžek a agresivitu těch chudších lidí.

          Podle toho co zastáváte by se vám zřejmě líbil Anarchokapitalismus. 🙂

          1. Když si chci koupit rohlík v pekárně, nepotřebuji chodit
            Když si chci koupit rohlík v pekárně, nepotřebuji chodit za mafií, aby se jí ptal jestli můžu. Stejně tak se nepotřebuji ptát mafie, jestli si můžu sjednat cestovní pojištění a stejně tak se nepotřebuji ptát mafie jestli se můžu bránit proti sousedovi, který mě ohrožuje zplodinami z komína.
            Ten mafián je tam navíc. Nic neřeší.

            „Lepší je domluvit se s tím „mafiánem“ ať udělá pravidla pro všechny, než aby museli vzít situaci do vlastních rukou a v nadsázce mu jít podpálit barák.“
            Důvod, proč nedává smysl dělat pravidla pro všechny, už jsem zde popsal dvakrát – celkově jsou potom lidé chudší.

            „Pozitivní dotování je asi nejsnadněji průchodné.“
            Asi ano, ale násilím někomu brát peníze mi nepřijde moc pozitivní a ty důsledky jsou potom hrozné.

            „Také se mi nelíbí, že musím odvádět na sociálním i zdravotním „pojištění“ mnohem více než průměrný člověk, ale beru to jako solidaritu či charitu, která mírní rozevírání příjmových nůžek a agresivitu těch chudších lidí.“
            Kdybyste bral sociální a zdravotní jako charitu, tak vás žádná mafie nemusí k tomu nutit.
            I kdyby byla pravda to, že jsou chudší lidé agresivnější, tak jen nahrazujete jejich agresivitu agresivitou mafiána.
            Ta mafie je tam pořád navíc.

  5. tepelná čerpadla jsou předražený dotační kraviny
    tepelná čerpadla jsou předražený dotační kraviny (paušální otrocký chyták asi jako za vaška klausů 1996 a jeho elektrokotle na „levnou“ eletrýku…;)) u kterých se vám protočí panenky při pohledu na frakturu za doslova sežranou elektřtinu (žárovky úsporky hadr naprosto zbytéč 😉 a to už i před elektromobilním zdražením 2022 a u toho vám věčně mrznou nohy jak šetříte abyste tolik neprotopily ;))

    mnohem lepší je automatizovaný dřevozplynovací kotel na levný kůrovcový dřevo (škoda ho darovat do číny 😉 s pořádnou vyrovnávačkou 😉

    PS: A nevěřte už tý burešově zatímvládní propagandě na objednávku do tisku… jako někdo mu to zaplatit musí ano, ale proč zrovna vy?? 😉

    at si mu to vodšlape vividžem ve šwajcu ;))

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cinsti-tajni-agenti-maji-volny-pristup-do-evropy-plati-je-svycari-134124

  6. Tepelné čerpadlo je dobrá vec no je extrémne drahé oproti
    Tepelné čerpadlo je dobrá vec no je extrémne drahé oproti iným topným telesám. Ja osobne už piaty rok používam na kúrenie rodinného domu stropnú klimatizáciu ktorá už v sebe obsahuje tepelné čerpadlo vzduch – vzduch, pri tejto kombinácii je síce učinnosť možno max 3-4 násobok no cena bola 1700€ kdežto tepelné čerpadlo by ma vyšlo asi 8000+ €. Čiže by sa rozdiel asi v živote nevrátil – neviem to určiť.
    Zároveň používam fotovoltaické panely čiže ak je dostatočne silné slnko tak nemám žiadnu spotrebu elektriny zo siete.
    Najlacnejšie mi ale asi vychádza ak chcem vykurovať aj podlahu – spraviť asi 5kW elektráreň pretože panely sa dnes dajú kupiť za rozumné peniaze – pustiť elektrinu priamo do špirály a vykurovať vodu povedzme v 2 až 5m3 veľkej nádrži. Je to prakticky nekonečný akumulátor na uskladnenie energie s ktorej si vykúrite dom a aj vodu na hygienu a umývanie riadu. Zároveň viete elektrinu používať pre domácnosť.
    Ako záložný zdroj tepla by som bral najlepšie kotol na peletky ale kotol na drevo je to najlacnejšie čo sa dá kúpiť a drevo ako palivo tiež nie je drahé.

    1. jo nevieš to určiť milá redakce…. A Už sis někdy
      jo nevieš to určiť milá redakce…. A Už sis někdy zatopil levným kůrovcovým dřevem u rodinnýho krbu uprostřed baráku? víš vůbec co je to přirozený sálavý teplo??

      nebo jenom znáš elektrický umělý atomový temelínový zatímhnědouhelný teplo a jinak wo tom víš howno ;))

      https://www.windy.com/cs/-Zobrazit—p%C5%99idat-vrstvy/overlays?cosc,25.318,102.958,4

      1. Asi proto existuje velmi štědrý sociální program, který
        Asi proto existuje velmi štědrý sociální program, který jim pomůže. Nehledě na to, že v kraji už 30 let běží restrukturalizace ekonomiky. Takže existuje pro silné, zdravé a kvalifikované chlapy slušná nabídka jiných pracovních míst.
        Mě tenhle přístup přijde mnohem lepší než uměle držet při životě nerentabilní podnikání bez naděje, že by to mělo být lepší a dál ničit krajinu.

        1. Sociální program není náhražka práce.
          Zrovna teď je asi

          Sociální program není náhražka práce.
          Zrovna teď je asi ta nejhorší doba na ztrátu zaměstnání.
          Těžba uhlí je nerentabilní kvůli umělým zásahům proti uhelnému průmyslu v Evropě. Opět ten špatný důvod.

          1. Jak umělý zásah je to, že revír je vytěžený, nové
            Jak umělý zásah je to, že revír je vytěžený, nové otvírky nereálné a to uhlí, co zbývá, je kilometr hluboko? Nebo si myslíte, že by se kvůli uhlí měl zbourat Frenštát? V tom případě vám doporučuji zajet si do Frenu a začít to tam veřejné hlásat. Pokud máte dobrou úrazovou pojistku, zbohatnete.
            V reálu je trh s uhlím přesycený, konkurence těží povrchově a doprava je levná.

            1. Něvím konrékténě u tohoto dolu, ale například v
              Něvím konrékténě u tohoto dolu, ale například v Paskově se nezavírala těžba kvůli tomu, že by došlo uhlí, ale protože cena uhlí byla tak nízko, že se nevyplatilo konkurovat dotovanému polskému uhlí. To nejsou ty správné důvody na ztrátů tisíců pracovních míst. Zvláště, jsou-li uhelné elektrárny ekonomicky znevýhodňovány emisními povolenkami.

              Ještě horší je, že se zavírají elektrárny na lokální zdroje paliva a ty se nahrazují dovozovým plynem z Ruska. Evropa ztrácí energetickou soběstačnost a stále více je závyslá na dovozu. A to ještě na dovozu z n= zrovna přívětivých států.

              Počet plynovek rekordně bobtná, zatímco uhelné elektrárny zásobované z lokálních zdrojů se zavírají.

              https://oenergetice.cz/plyn/gecf-plyn-se-poloviny-stoleti-stane-hlavnim-zdrojem-energie-spotreba-vzroste-polovinu

              1. OKD mělo vlastní koksovny v Ostravě, kde si spokojeně
                OKD mělo vlastní koksovny v Ostravě, kde si spokojeně vyráběli koks a se slušnou marží ho prodávali. V rámci toho, jak OKD Bakala vydojil do mrtva, prodali velkou, modernizovanou koksovnu Svoboda Metalimexu. První, co noví majitelé udělali, bylo, že přestali od OKD odebírat koksovatelné uhlí, velkou část produkce dolu Paskov. Proč? Protože v JAR, Austrálii, USA nebo Kolumbii stejné uhlí těží povrchově. Hlubinná těžba tomu není schopná konkurovat. Úplně stejně se chovají v Třinci i na „NHáčku“ (dnes Liberty).
                Jo, a abych nezapomněl, hutě dnes potřebují na výrobu jednotky oceli 2x míň uhlí než před 20 lety, 4x míň než před 40 lety. Naučily se být mnohem efektivnější. Zato spotřeba oceli je plus/mínus stabilní.
                Jediná elektrárna na černé uhlí jsou Dětmarovice, na kterých ČEZ tratí a chce je kvůli nerentabilitě zavřít. A domkáři i teplárny taky topí hnědým.
                A co se týká plynu, dnes si můžou obchodníci s plynem koupit plyn z Ruska, Norska, severní Afriky, Kataru, USA a bůhvíodkudještě. Je to standardně globálně obchodovaná komodita.
                A pokud jste si nevšimnul, Evropa proti dovozní závislosti energetických surovin bojuje rozvíjením těch zdrojů, kde má k dispozici obrovský potenciál vlastní produkce. Hádejte čeho se dá bez problémů postavit i 500 GW v mělčinách Severního moře?

                1. 500 GW větrníků ti je k ničemu, když musíš k tomu
                  500 GW větrníků ti je k ničemu, když musíš k tomu postavit 500 GW plynových elektráren jako zálohy. Plyn se dá samozřejmě kupovat z mnoha zemí. Problém je ztráta evropské energetické soběstačnosti a Norsko zdaleka neutáhne evropskou spotřebu.

                  Uhlí je jeden z nejlevnějších a nejstabilnější zdrojů produkce elektřiny s vysokou evopskou soběstačností, protože Evropa je bohatá na uhlí. Uhelné elektrárny jsou ztrátové převážně kvůli emisním povolenkám a dotacím ostatních zdrojů energie.

  7. Pokud je dům pasivní nebo nízkoenergetický, tak se
    Pokud je dům pasivní nebo nízkoenergetický, tak se tepelné čerpadlo nezaplatí. Ona se nezaplatí ani přípojka plynu, kotel, komín a revize. V součtu je nejlevnější vytápění elektřinou, protože má člověk dobrý tarif, který využije i pro ostatní elektrospotřebiče.

    1. Souhlasím, pro můj nový projekt to vychází jednoznačně
      Souhlasím, pro můj nový projekt to vychází jednoznačně jak píšete.
      Elektrický kotel v sérii s kotlem na dřevo.

      Pořizovací náklady jsou nula nula nic, je to odolné proti výpadku elektřiny, temperování při delší nepřítomnosti nebo topení při lenosti zajistí elektrokotel, dřevo se dobře skladuje a než za 30 let spálím kus mého lesa, vyroste další.
      Jediné co řešíte je jednou do roka práce se dřevem a to je krásná práce.

        1. myslím, že „všeho do času“ – ako decko som rád chystal
          myslím, že „všeho do času“ – ako decko som rád chystal drevo na podpal, my sme mali ústredné kúrenie, ale sestričky (rádové/zdravotné) vo fínskych dvojdomkoch mali peterky a také oválne piecky.
          dnes (70+) už tak za prípravou dreva na kúrenie nie som vysadený, opustil som aj nápad mať niečo, kde by plápolal plamienok 🙁

      1. Za mě je elektrokotel s podlahovkou v nízkoenergetickým
        Za mě je elektrokotel s podlahovkou v nízkoenergetickým domě a k tomu hezký kamna na dřevo, na takovou tu trochu sálavýho tepla. K tomu na střeše FVE s baterkou a vůbec mě netrápí žádný výpadky.

        Akorát mi teda chybí ten kus lesa, ten by se fakt hodil.

        1. To teda nevím, pokud nám tu něco v obci smrdí, tak je to
          To teda nevím, pokud nám tu něco v obci smrdí, tak je to pálení nevysušenýho dehtujícího dřeva v kamnech. Jako jasně, je to chyba obsluhy, nicméně je to stejné jako PHEV – to je taky dobrá technologie, kterou likviduje nekompoetentní obsluha.

        1. To bohužel přesně nevím, protože bydlím na více
          To bohužel přesně nevím, protože bydlím na více místech, dřevem topím jen na jednom, a v jednotlivých sezónách se liší poměr času, co tam jsem. Až za tři roky dodělám dům, na který se teď chystám, pojedu už hlavně na dřevo.
          Odhaduji to na něco mezi 8-14 metry rovnaného buku, podle sezóny.

          Dá rozum, že to nedělám sám 🙂

          Proč byste dřevo už nedával? Mě to opravdu baví a ta práce kolem toho, něco na čem děláme všichni společně, co je vidět a cítit, podle mě stmeluje rodinu.

          1. Ja protopim tak 15 metru za rok, dum mam stary 6 let. Kdyz to
            Ja protopim tak 15 metru za rok, dum mam stary 6 let. Kdyz to vezmu od zacatku do konce, tak me vychazi, ze za den udelam tak 1-1.5 m3 dreva (cesta, porezani, nalozeni, uklid a paleni vetvi, rozstipani, skladani a dalsi na prvni pohled nicotne veci) musel jsem v dome pocitat s kotelnou a postavil jsem pristresek na 3 sezony dreva. Komin a revize. Vse vyjde draz nez TC se zapojenim. Ale nejvic me vadi ze musim temer denne zatapet, prikladat a casove se tomu prizpusobit. Dnes bych uvazoval o variante nechat jen vetsi aku s hadem pro tuv, 2x el. Teleso a za zbytek usetrenych penez nahazel na celou strechu fv panely mozna i jen na ohrev. Max prihodit nejake male cinske TC. A to mam vlastni pristupny les 2 km od domu.

            1. No vidíte, to je zajímavé srovnání, to děláte sám?

              No vidíte, to je zajímavé srovnání, to děláte sám?

              Já to dělám s kámošem a jeho dvěma dětma + si to nechávám skácet a stáhnout od souseda za malý bakšiš.
              Ve dvou dospělých a dvou starších dětech, s pilou na špalky a dvacetitunovou štípačkou se šestiramenným klínem to máme z většiny za dva dny hotové i vyrovnané. Větve pálíme o čarodkách. Co se nestihne, to pak dodělávám sám vždycky chvíli jako ranní rozcvičku, ale to dělám i jiné věci, podle chuti.

Napsat komentář