Vzducholoď - hybridní a bezpilotní od Lockheed Martin, kterou chce využít americká armáda

Americká armáda nasadí bezpilotní vzducholodě

Vzducholodě se, podobně jako elektromobily, dostávají po téměř století opět do centra pozornosti. Long Endurance Multi-intelligence Vehicle (LEMV) je název nového vzdušného plavidla, které si objednala americká armáda, konkrétně velitelství vesmírné a raketové obrany. Demonstrace by měla proběhnout letos v prosinci.

LEMV je automatická bezpilotní inteligentní vzducholoď schopná strávit samostatně až tři týdny ve výšce 6100 m s nákladem 1134 kg. Armáda ji chce samozřejmě využít především pro výzvědné mise. Její první „ostré“ využití je plánováno na rok 2011 a Afghánistán. Kromě armádního využití se počítá také s vědeckými misemi nebo využitím při přírodních katastrofách, dost možná i pro transport nákladů do odlehlých oblastí.

Vývojem vzducholodě je pověřena společnost Lockheed Martin (divize Skunk Works), která už předvedla prototyp P-791 dlouhý 38 metrů, tedy zhruba poloviční. O pohon „plné verze“ se postará celkem šest motorů, tři na každé stran. Při startu a stoupání bude každý z nich poháněn turbodieselovým motorem, ve vzduchu se pak o pohon postará centrální turbogenerátor generující elektřinu. Kromě automatického letu je možné loď samozřejmě i pilotovat.

solární vzducholodě Turtle Airships

Španělé chtějí stavět transatlantické solární vzducholodě

Dvojice španělských nadšenců sdružených ve společnosti Turtle Airships už se nějakou tu dobu snaží přivést na svět vizi transatlantické solární vzducholodě. Prozatím mají velké plány, ale hluboko do kapsy. Aby ukázali, že jejich koncept má naději, snaží se nyní oba pánové vytvořit funkční prototyp, který by chtěli ukazovat případným investorům. „Naším cílem s tímhle modelem na dálkové ovládání je dostat na web nějaká videa a sehnat tak finance, které by nám pomohly pohnout se z místa. Abychom mohli postavit demonstrační model pro lidskou posádku,“ svěřil se Darrell Campbell, jeden z dvojice týpků z garáže, magazínu Autopia. Podle jeho slov by stavba prototypu pro jednoho člověka trvala tři měsíce.

V čem spočívá hlavní zvláštnost vzducholodí Turtle Airships? Především ve způsobu pohonu. Vnější plášť vzducholodí má být pokryt solárními články z mixu kadmia, india a germania, především pro lehkost těchto prvků. Tenkovrstvé solární články by měly dodat až 45 kW výkonu, což stačí zhruba na rychlost 65 km/h při normálních podmínkách. Zároveň chtějí do svých vzducholodí namontovat alespoň jeden, lépe však dva dieselové agregáty. Ty by pak sloužily jako generátory elektřiny a vznikl by tak de-facto hybridní pohon. To kdyby se náhodou zatáhlo – vzducholodě by měly létat relativně nízko.

vzducholoď Aeolus

Aeolus – vaše osobní vzducholoď

Všude samá ! Ale co takhle si splnit sen a konečně vzlétnout? Designér Christopher Ottersbach přišel s překrásným návrhem jakési osobní vzducholodi. Pojmenoval ji Aeolus po řeckém bohu větru. Vzducholoď je naplněna heliem, unese až čtyř lidi a ve vzduchu může zůstat třeba 14 dnů. Co je na ní však skutečně jedinečně je fakt, že kromě toho, že ji hélium vznese, o další pohon už se starají samotní pasažéři. Šlapáním do pedálů roztáčí dvě vrtule, které sunou krásný aerodynamický umělý mrak vpřed. Díky svému tvaru může Aeolus přistát prakticky kdekoliv. Také v téhle vzducholodi vidíte dopravní prostředek pro dovolenou snů?

Boeing bude vyrábět nákladní vzducholodě

Desítky let prakticky mrtvá technologie v podobě vzducholodí zřejmě zažije renesanci. Americký Boeing ve spolupráci s kanadskou společností SkyHook se rozhodl, že bude vyrábět nákladní vzducholodě pro přepravu až 40 tun nákladů na max. vzdálenost 320 kilometrů. Zájemců je prý už dnes dostatek. „Jakmile úřady povolí provoz vzducholodí, mají by se začít okamžitě využívat. Poháněny budou čtyřmi rotory, náklad bude upevněný pod vzducholodí na lanech,“ píše se v článku na IHNed.cz. Vzducholodě budou naplněny heliem. První typ JHL-40 (Jess Heavy Lifter) s nosností právě 40 tun bude určen pro přepravu oceli, velkých náklaďáků a jinéo vybavení do těžko dostupných oblastí, kam například nevedou dobré cesty. To se týká především například severních oblastí Kanady a arktické oblasti. Tam budou moct vyrůst například nové ropné těžební věže, doly na diamanty či kovy bez nutnosti vynakládat obrovské prostředky n stavbu infrastruktury. První modely JHL-40 by měly být ve službě do roku 2012 s tím, že do budoucna by se možná mohly objevit i modely s vyšší nosností.