Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Ide o najväčší dopravný projekt v histórii. Žlté čiary na mape ukazujú, kade bude viesť budúca železnica. Čínu bude spájať nielen s Iránom a Indiou, ale dokonca sa priamo napojí na európsku vysokorýchlostnú sieť. Je teda možné prejsť z Pekingu priamo do Londýna, a to rýchlosťou cez 250 km/h. Naproti tomuto projektu vyzerá byť japonský železničný systém Šinkanzen malý a bezvýznamný. pokračování
Zpráva s tak zábavným titulkem neminula snad žádné z tuzemských novin. Říše středu, která se má stát novým hegemonem světové politiky a ekonomiky 21. století, se v poslední době o svůj mediální obraz stará více než dobře. Zablokování jednání na klimatické konferenci v Kodani umě svedla na Baracka Obamu. O uzavření dohod o zemním plynu se svými západními středoasijskými sousedy taktně mlčela. A svůj nový rychlovlak naopak staví všem na odiv.
Francie a Japonsko dnes podle Lorda Adonise, britského ministra dopravy, představují etalon v oblasti vysokorychlostních vlaků. Rychlovlaky se stávají velkým tématem v USA, nedávno jsme přinesli také článek o rychlotratích v ČR. Teď do stejného „vlaku“ naskakuje také Británie.
Rádi byste se po naší krásné malé republice proháněli v pohodlných, čistých a rychlých vlacích? Tedy nejlépe „rychlovlacích“? My také. Ale zatím to nejde. Stát sice postupně začíná pouštět na železnici konkurenci, ale jen velmi, velmi opatrně. Student Agency se pere o první volná „místa“ a České dráhy nám už mezitím pěkných pár let mažou med koleb huby ohledně vysokorychlostních tratí. Dnes, když ekonomika země údajně narazila na dno, průmysl se propadl, stavba dálnic se zadrhává a konečně vychází na jevo jejich předraženost, zároveň vyplouvají na světlo megalomanské plány na propojení ČR s plánovanou celoevropskou sítí vysokorychlostní železnice.
Teprve nedávno byl v Kalifornii schválen velký projekt rozvoje nové rychlodráhy napříč celým západním pobřežím. Už ten byl propagován jako jedna z možných cest skrz ekonomickou krizi. Nyní prezident Barack Obama předstvil plán celonárodního rozvoje rychlovlaků v USA. „Moje návrhy rychlovlaků povedou k inovacím, které změní způsob cestování v Americe,“ řekl Obama. Nedávno schválený záchranný balíček poskytne na tento záměr celkem 8 mld. dolarů plus jednu miliardu každý rok po dobu pěti let. Tyto zdroje půjdou do jednotlivých států, které za ně vylepší stávající železniční spojení a připraví půdu pro vysokorychlostní vlaky. Obama se tak chce přiblížit Evropě a zejména státům jako je Francie, Španělsko, případně také Japonsko. Zde se projekty vysokorychlostní železnice rozvíjejí už desítky let. „Čína, kde tahle služba začala teprve před dvěma lety, by mohla mít více vysokorychlostních tras než jakákoliv jiná země za pouhých pět let,“ upozornil americký prezident. Obamův návrh počítá s kratšími i delšími koridory o celkové délce téměř 1000 km, kde by vlaky cestovaly rychlostí až 240 km/h. Aktuálně zveřejněná studie společnosti IBM upozorňuje, že během následujících pět let bude na celém světě utraceno kolem 300 mld. dolarů na vysokorychlostní dráhy. „Abychom mohli být v 21. století konkurenceschopní, potřebujeme vyrovnanou dopravu, která nám umožní rychle a efektivně přepravovat lidi, zboží a obchod – a která sníží počet aut na našich silnicích,“ řekl guvernér státu Oregon Ted Kulongoski. Rozvoj rychlodráhy přinese také zvýšení mobilitiy, snížení cestovních časů, snížení nákladů a samozřejmě také emisí.
Novopečený americký prezident Barack Obama se již brzy chystá podepsat konečně schválený záchranný balíček proti ekonomické krizi. Americký Senát v sobotu schválil stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů, tedy asi 17,5 bilionu korun (více na IHned.cz). Součástí ohromného balíku výdajů, které si budou muset Spojené státy kompletně vypůjčit, je i masivní podpora hromadné dopravy. Vysokorychlostní vlaky a městské dráhy, které původně měly být dotovány pouze 300 miliony dolarů, si nově ukously 8 mld. dolarů spolu s 6,9 mld. dolarů pro veřejnou dopravu a 1,3 mld. dolarů pro Amtrak, americkou národní železnici. Velké podpory se dočkají také plug-in hybridy, hybridy a auta na palivové články. Jde o 2 mld. dolarů jakožto půjčky na vývoj pokročilých technologií baterií. Kromě toho se balíček zabývá také chytrou rozvodnou sítí, která získá 4,5 mld. dolarů a je nezbytná pro další podporu obnovitelných zdrojů energie jako jsou větrné turbíny a solární elektrárny.
Už v polovině února jsme vás informovali o novém projektu rychlovlaku AGV. Ten se má stát nástupcem světoznámého TGV a konkurovat letecké dopravě. Hospodářské noviny skrze svůj web iHNed.cz informují, že jedna souprava AGV se právě nachází k testování na zkušením okruhu Velim u Kolína. „K Velimi byla souprava AGV přitažena jako běžný vagon a teprve zde se poprvé začala hýbat díky vlastnímu pohonu. Kromě brzd nebo rychlosti se na velimském, třináct kilometrů dlouhém okruhu testuje také aerodynamika vlaku, hluk či bezpečnost proti vykolejení. „Český okruh nám vyhovuje. Na rozdíl od francouzského je dost dlouhý a můžeme tedy testovat vlak i při rychlosti dvě stě kilometrů v hodině,“ říká Thierry Yonnet, inženýr Alstomu.“ (celý článek)
Vysokorychlostní vlaky TGV (?) jsou chloubou Francie. Francouzská strojírenská společnost Alstom však aktuálně představila jejich nástupce v podobě prototypu AGV. Rychlovlaky AGV mají běžně cestovat rychlostí 360 km/h, což je o 40 km/h více než jezdí TGV. První rychlovlaky AGV mají jezdit v Itálii, objednala si je totiž italská společnost Nuovo Trasporto Viaggiatori (NTV). Specifikem vlaků AGV je to, že nejsou taženy jednou lokomotivou, ale využívají motorů skrytých v podvozcích jednotlivých vozů. Rychlovlaky jsou dnes čím dál tím oblíbenější alternativnou letecké dopravě, která vypouští do ovzduší velké množství škodlivých emisí.
Vysokorychlostní vlaky jsou něco, o čem si u nás můžeme nechat jenom zdát. Shinkanzen v Japonsku nebo francouzské TGV už ale léta (víceméně) spolehlivě fungují, a tak mají tamní technici čas na vymýšlení nejrůznějších vylepšení. Problémem vysokorychlostních vlaků je obrovská spotřeba elektřiny. Tato energie samozřejmě obvykle nepochází z obnovitelných zdrojů, a tak vědci na univerzitě Tohoku v Japonsku přišli se zajímavým novým nápadem. Využívají aerodynamických zákonů k tomu aby omezili tření mezi vlakem a povrchem, a tak dosáhli výrazného snížení nároků na energii. Prototyp vážící 400 kg zatím dokáže dosáhnout rychlosti 150 km/h. V určité rychlosti se vytvoří odlišný tlak nad a pod vlakem, takže je vlak nadnášen. Tomuto efektu se naopak snaží zabránit například výrobci sportovních automobilů. Co je ale na novém japonském projektu nejzajímavější – využívá elektrickou energii produkovanou z větrných a solárních elektráren budovaných podél trati.