Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Norfolk Southern je spoločnosť, ktorá sa snaží presadiť v oblasti ťažkých priemyselných strojov 100%-ne elektrickou lokomotívou NS 999. Vlak s nulovými emisiami používa 1080 ks 12V olovených-kyslých batérií, ktoré umožnia jeho 24-hodinovú prevádzku na jedno nabitie a to všetko pri rovnakom zaťažení, ako konvenčné lokomotíva.
Takřka neuvěřitelně zní zpráva z posledních dní o tom, že podle jistého výzkumu by mohlo 15 největších nákladních (kontejnerových) lodí světa vypouštět stejné znečištění, jako všech 760 milionů automobilů na silnicích. Je to dáno jednak velikostí motorů, téměř nepřetržitým chodem a především významně nižší kvalitou spalované nafty. Ta pro lodní motory obsahuje až 2000x větší množství síry než nafta pro auta. Například auto, které ročně ujede 15 000 km, vypustí za tu dobu do ovzduší zhruba 101 gramů oxidů síry. Dieselový lodní motor za tu dobu emituje až 5200 tun těchto látek.
Na orgány Spojených národů a Evropské unie je proto podle listu Guradian vyvíjen nátlak aby se začaly emisemi z lodní dopravy zabývat. Spojené státy americké například rozhodly podél celého svého pobřeží zavést nízkoemisní zónu v dosahu 230 mil (370 km) od pevniny. Podobný krok je očekáván od Kanady. Podle dalších studií jsou emise z lodí zodpovědné za desítky tisíc úmrtí a miliardové náklady pro zdravotnictví. Emise z lodní dopravy se začaly rapidním tempem zvyšovat v posledních 15 letech s růstem globálního obchodu a zejména vzestupem Číny. Zajímavý pohled na historii růstu nákladní lodí najdete na webu globalsecurity.org (anglicky).
Pár čísel pro zajímavost na závěr: největší nákladní lodě světa mají motory o výkonu až 109 000 koní. Celkem světové oceány brázdí asi 90 000 nákladních lodí. Zhruba 70% emisí lodě vypouštějí do 400 km od pobřeží a 85% všech těchto emisí se týká severní polokoule. Faktem také je, že některé nové lodě (nikoliv nutně nákladní) jsou budovány s důrazem na snížení emisí a především využití lehkých paliv bez tak velkého obsahu síry. Mezinárodní námořní organizace, součást OSN, ustanovila koncem minulého roku nové povinné standardy pro kvalitu lodních paliv. Díky nim by se měl obsah síry snížit do roku 2020 až o 90%.
Zatímco se evropské země jako Španělsko, Francie, Dánsko a navíc třeba i Austrálie a Izrael pomalu připravují na masivní nástup elektromobilů, samotné automobilky podle všeho vidí mnohem větší potenciál v Říši středu – Číně, potažmo i v dalších rozvíjejících se ekonomikách Asie. Není se co divit. V roce 2006 bylo v Číně na 160 milionů motorových vozidel s tím, že do roku 2050 má toto číslo vzrůst na 700 milionů! Pro srovnání, v USA dnes jezdí kolem 250 mil. automobilů a Spojené státy se seč mohou snaží, aby co největší počet z nich byl alespoň hybridní. Pokud by Čína v roce 2050 skutečně dosáhla 700 mil. motorových vozidel, znamenalo by to denní spotřebu 20 milionů barelů ropy a každoroční emise 3 mld. tun oxidu uhličitého. Americké Ministerstvo energetiky nedávno vydalo zprávu, ve které se píše: „Vezmeme-li v úvahu rychlé docházení světových zásob ropy, zvýšený zájem světa o snižování emisí skelníkových plynů a geopolitické komplikace v oblasti dodávek ropy i poptávky, mohl by neřízený růst počtu motorových vozidel a slabá zlepšení v oblasti spotřeby znamenat dlouhodobě neudržitelný a nestabilní systém dopravy v Číně.“ Proto čínská vláda v roce 2007 odstartovala „Iniciativu 863“ v jejímž rámci na mnoha univerzitách a výzkumných laboratořích i soukromých společnostech začal rapidní výzkum a vývoj v oblasti elektromobilů. Právě nedávno začal pilotní projekt v jehož rámci Čína začína budovat národní síť dobíječek pro elektromobily. A před koncem letošního roku má tamní vláda podle magazínu Forbes dokončit legislativu potřebnou k masové výrobě elektromobilů. Jednou z nejslibnějších domácích firem se v tomto ohledu jeví automobilka BYD Automotive se sdílem v Hong Kongu. Do výroby lithium-iontových baterií se hrne čím dál tím více společností, včetně například naftařského kolosu Exxon-Mobil. Kromě Číny vidí odborníci dalšího „černého koně“ také v Indii, kde se nicméně brzy chystá nástup nejlevnějšího automobilu světa – problémy stíhaného Tata Nano. Rychlý rozvoj elektromobilismu se v nejbližší době samozřejmě očekává v Japonsku, kde Mitsubishi už brzy začne prodávat svůj elektromobil Mitsubishi i MiEV, případně také v Jižní Koreji.
Podle Zprávy o stavu životního prostředí, kterou každý rok dostává na stůl vláda, se kvalita ovzduší v ČR výrazně zhoršují, a to už několik let v řadě. A může za to především automobilová doprava jako celek, informuje server Aktuálně.cz. „Zpráva o stavu životního prostředí v roce 2007 upozorňuje rovněž na to, že kvůli nárůstu automobilové a letecké dopravy se v posledních letech nedaří omezovat skleníkové plyny,“ píše se mimo jiné v obsáhlém článku. Zajímavé je srovnání s rokem 1990, kdy byl podíl dopravních emisí na veškerém množství skleníkových plynů v ČR pouze čtyři procenta, zatímco dnes už je to asi 13%. Výrazně se zvýšily také emise stále rostoucí letecké dopravy. Mimo jiné i skrze upozorňování na zhoršující se kvalitu ovzduší hodlá prosazovat svou strategii rozvoje pohonu na plyn Česká plynárenská unie.
Magazín IHned.cz aktuálně přináší článek EU už nechce špinavé nebe, ve kterém informuje o programu Clean Sky Evropské unie. Ten má s rozpočtem 1,6 mld. euro zahájit nové výzkumy v oblasti čisté letecké dopravy a moct tak snížit emise skleníkových plynů.
Evropští výrobci letadel, leteckých dílů a přístrojů jsou ochotni investovat 800 milionů eur po dobu sedmi let.
V roce 2009 byl mělo na severozápadě Španělska vyrůst zařízení na zachytávání CO2. Experiment bude stát blízko elektrárny Cubillos del Sil a bude zachytávat oxid uhličitý z atmosféry. Celý projekt je prvním krokem k praktickému využití technologie zachytávání CO2 z atmosféry a měl by vyjít na 70 milionů Euro. Do roku 2015 EU plánuje 12 takových zařízení.
Evropský parlament nedávno odhlasoval novou deklaraci v oblasti energetiky. Nový plán počítá s vyšším využíváním obnovitelných zdrojů energie a začátek budování celoevropské vodíkové ekonomiky. Velká expanze vodíku se má uskutečnit do roku 2025. Chystá se také zvýšení energetické účinnosti o 20% a snížení emisí skleníkových plynů o 30%. Do roku 2020 má být 33% elektřiny a 25% jiné energie produkováno vyhradně pomocí obnovitelných zdrojů.
Společnost Global Research Technologies, LLC (GRT) společně s Klausem Lacknerem z Columbia University úspěšně předvedli novou revoluční technologii pro zachycování oxidu uhličitého z atmosféry.
Tak už i automobilka Ford připouští, že globální oteplování je skutečné. Ba co víc, že je částečně způsobeno emisemi výfukových plynů automobilů. Sdělila to světu ústy svého ředitele Alana Mulallye, který jen tak mimochodem dostává pěkné miliony dolarů ročně za to, že se jeho firmě ale vůbec nedaří. Nedávno řekl:
„Velká většina dat indikuje, že teplota se zvýšila a já věřím, že korelace i analýza říkají, že je to především díky skleníkovým plynům, které zadržují teplo. Můžete to jednoduše svést na průmyslovou revoluci a využití všech našich zdrojů.“ … „Je to o udržitelnosti, o mobilitě, bezpečnosti je to o tom být správci našemu životnímu prostředí. To je ten nejdůležitější faktor, o který se ve Fordu staráme.“
Aneb poručíme větru dešti? Mulally sice uznal, že automobilový průmysl je částečně zodpovědný za globální oteplování, ale už neřekl co s tím Ford hodlá dělat.
Podle aktuální studie nazvané „Znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů ze zaoceánských lodí: dopady, možností zlepšení a příležitosti pro udržení růstu“ se velké zaoceánské lodě podílejí na znečištění ovzduší oxidem siřičitým celkově více, než všechny automobily, nákladní auta či autobusy na světě. Zatímco automobilky v posledních dekádách emise značně snížily, lodě se v této oblasti prakticky nikam nepohnuly. Podle expertů je přitom snižování emisí u lodní dopravy mnohem levnější a jednodušší než v případě aut. Mezi první vlaštovky patří americký stát Kalifornie, který po svých přístavech vyžaduje, aby v lodích využívaly paliva s nízkým obsahem síry.
Související články:
Britský magnát Richard Branson (mimo jiné majitel skupiny Virgin a spoluzakladatel společnosti pro turistické lety do vesmíru) se rozhodl vypsal odměnu 25 milionů dolarů pro toho, kdo najde způsob jak se nejúčinněji zbavovat skleníkových plynů v atmosféře.