Štítek: nanočástice
Grafen: revoluční 2D materiál, který obrátí svět naruby
Přichází doba grafenová. Vlastnosti grafenu předčí vlastnosti všech známých materiálů i lidskou fantazii. Přijďte se přesvědčit na festival Future Port Prague.
Baterie se budou tankovat podobně jako benzín
Vědci z Massachusetts Institute of Technology v Bostonu v USA snad ani nespí a stále přicházejí s novými nápady. Posledním z řady objevů je nová konstrukce baterie nazvaná „semi-solid flow cell„, která by svou jedinečností měla umožnit dobití akumulátorů elektromobilu podobným způsobem, jakým dnes běžně tankujeme benzín do nádrže auta.
Baterie budoucnosti z Rakouska
Vědci z Univerzity technologií ve Štýrském hradci vyvinuli nový akumulační materiál, který umožňuje uložení mnohem většího množství elektrické energie v jednotce objemu než současné li-ion technologie. Vyvinuli metodu, která používá křemíku pro zvětšení kapacity lithium-iontových baterií. Kapacita takto vzniklých baterií je až desetinásobná v porovnání se současnými li-ion bateriemi.
Výzkum je prováděn s podporou firmy Varta Microbattery. Celý projekt nese název „NanoPoliBat“ a v nedávné době již byl předložen patentovému úřadu. Tato technologie obsahuje množství nových poznatků, které mají vést k vytvoření nového typu baterie.
Nanotechnologie v Česku: pokročilé baterie i chytré nátěry
Jméno Jan Procházka je známé především v oblasti chemie, a to ještě převážně za oceánem. Emigrant, který se před několika lety vrátil, si s sebou ze Spojených států přinesl také kvantum znalostí v oblasti nanotechnologií. V České republice vstoupil do společnosti Advanced Materials JTJ s.r.o., která se zabývá vývojem pokročilých nano-materiálů. Využití? Nátěry, které dokáží čistit vzduch a lithové baterie, které by mohly sloužit budoucím automobilům či elektromobilům.
„Naše baterka začíná tam, kde končí limity dnešních baterií.“
Jako vystudovaný inženýr chemie se Jan Procházka oblasti nanotechnologií věnuje od roku 1997. Tehdy pracoval pro jednu z největších těžebních společností světa. Snažil se pro ni vypracovat postupy, které by pomohly snadněji extrahovat požadovaný substrát z vytěžené horniny. Vedlejším produktem tohoto rozsáhlého výzkumu byly také nové objevy v oblasti nanočástic, především v možnostech využití TiO2, oxidu titaničitého.
Nanotechnologie přemění oxid uhličitý na fosilní palivo
„Ropa je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů,“ píše Wikipedie pod heslem „ropa„. Z čeho vznikly pravěké rostliny a živočichové? Ze vzduchu a uhlíku. Jsme přece všichni uhlíkové jednotky! ČÍST DÁL…
Ačkoliv si tak neříkáme. Nám tak ovšem říkala chemikářka, a možná proto jsme nedávali vůbec pozor. Co je podle některých vědců největším problémem současného životního prostředí? Oxid uhličitý. Co obsahuje? Uhlík. Co když někoho napadne, že by bylo možné měnit oxid uhličitý přímo na palivo? Je blázen.
Nanotechnologie jsou budoucnost hybridů a elektromobilů, říká Honda
„Já taky vidím dobrou cestu v nanotechnologiích, ale jde o to KDY a za jakou CENU,“ píše náš čtenář Dalibor u článku o nových li-air bateriích od IBM. Nanotechnologie jsou na Hybrid.cz poměrně stálým tématem a spousta nových objevů jich přímo využívá. O jejich světlé budoucnosti nyní oficiálně informuje také automobilka Honda.
„Mikroskopické uhlíkové nanotrubičky statisíckrát tenčí než lidský vlas mohou mít potenciál přenášet elektřinu rychleji, přes větší vzdálenosti s minimálními ztrátami,“ informuje automobilka v tiskové zprávě. Staronové objevy otevírají další možnosti v oblasti miniaturizace a energetické efektivity.
Mohou to být třeba menší a rychlejší počítač, ale především elektrody i superkondenzátory, elektrické kabely, baterie, palivové články, solární články, umělé svaly, kompozitní materiály pro automobily či letadla, materiály pro ukládání energie apod.
Nanotechnologie mají skutečně velmi široké uplatnění napříč mnoha obory. Hlavním cílem výzkumníků nyní je získat plnou kontrolu nad tím jak jsou nanotrubičky „pěstovány“ tak, aby bylo možné vytvořit právě takové, které bude možné prakticky využít. Honda se o nanotechnologie, konkrétně syntézu nanotrubiček, zajímá už více než desetiletí.
Baterie, která se dobije za minutu – nový objev z MIT
Pražský okruh je jednou z nejočekávanějších dopravních staveb v České republice. A proto se jej nejspíš ještě dlouho nedočkáme. Silniční okruhy jsou navýsost užitečné. Odvádějí z přeplněných center měst značnou část dopravy. Vskutku oslí můstek k jádru článku, přiznávám. Právě příměr „okružní silnice“ totiž aktuálně využili vědci z MIT k prezentaci svého revolučního nového objevu, který by mohl napomoct k výrobě lithium-iontových baterií, které se nebudou nabíjet minuty a hodiny, ale sekundy či desítky sekund.
Zpráva o jejich objevu se aktuálně objevila v prestižním vědeckém časopise Nature. Lithium-iontové baterie jsou dnes běžnou záležitostí v oblasti přenosných zařízení jako jsou mobily, netbooky či MacBooky. A předpokládá se pro ně zářná budoucnost v oblasti elektromobilů a hybridů. Zjednodušeně řečeno fungují tak, že ionty lithia cestují od jedné elektrody skrze elektrolyt do katody. Tam jsou chemicky navázány. Při dobíjení baterie je proces obrácen. Rychlost s jakou mohou být baterie dobity je odvozen od rychlosti těchto elektronů a iontů.
Ford investuje do nanotechnologií
Během akce SAE World Congress 2008 v Detroitu oznámila automobilka Ford, že hodlá investovat miliony dolarů do výzkumu nanotechnologií. Chce vyvinout nové typy nátěrů, lehkých kovů, slitin, plastů a katalyzátorů, které umožní snížení spotřeby a váhy automobilů. Gró nápadu spočívá v tom, že se využijí nanočástice rozptýlené v různých materiálech pro zlepšení jejich vlastností. Nanotechnologie mají zdaleka nejen v oblasti konstrukce automobilů obrovské možnosti, aktuálně například probíhají četné výzkumy jejich využití v nových typech lithium-iontových baterií či palivových článků.