rychlovlaky Málaga - Španělsko

Rychlovlaky mění život ve Španělsku

Prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký plán rozvoje rychlovlaků v Americe. Rychlotratě mají v průběhu let prorůst celými Spojenými státy. Dozajista ho k tomu donutila ekonomická krize, ubývající pracovní místa, ale dost možná i něco úplně jiného. Ve svém projevu zmínil, že rychlodráhy už dávno fungují – ve Francii, Japonsku anebo třeba Španělsku. A právě Španělsko je zářným příkladem toho, že vysokorychlostní železnice zdaleka nepřináší pouze práci a ekonomický rozvoj. Ukazuje se totiž, že významně přispívají k sociální soudržnosti celého národa. „My Španělé jsme nebyli zvyklí příliš cestovat,“ řekl listu WSJ José María Menéndez, hlava oddělení veřejného plánování na univerzitě ve městě Castilla-La Mancha. „Teď naši studenti neposedí chvíli na místě. AVE radikálně změnilo přístup téhle generace k cestování,“ dodává.

Španělské rychlovlaky AVE (Alta Velocidad Española) mají do roku 2020 prorůst celou zemí, devět z deseti obyvatel by jeho zastávku nemělo mít dál než 50 km od domova. První vysokorychlostní dráha byla ve Španělsku otevřena v roce 1992 mezi hlavním městem Madrid a jihošpanělskou Seville, která tehdy hostila Světovou výstavu. Výstavbu provázely nejrůznější kontroverze. Dnes se politici o stavbu stanic vysokorychlostní železnice ve svém okrsku doslova perou. Dnes rychlodráhy vedou až do Málagy, Barcelony či Valladolid. Z Barcelony do Madridu trvá cesta dvě a půl hodiny místo šesti hodin autem. Cena za jízdenku je přitom zhruba srovnatelná s letenkou, emise nesrovnatelně nižší. Jenže na nádraží navíc nemusíte být o dvě hodiny napřed, nemusíte projít trapnou bezpečnostní prověrkou nebo trávit desítky minut rolováním po ranveji.
vysokorychlostní tratě - Španělsko
Samozřejmě, že rychlovlaky mají i své odpůrce. Například baskickou militantní separatistickou skupinu ETA, která rozhodně nemá zájem na tom, aby Španělé volně cestovali a míchali se se svými krajany ze všech možných koutů jejich obrovské země. Další odpůrci říkají, že provoz AVE bude vždy ztrátový a jiní zase poukazují na úpadek nákladní železniční dopravy. Jiní ale naopak dokáží vysokorychlostní tratě chytře využít. Zhruba 50 minut cesty rychlovlakem na jih od Madridu například vyrostlo nové mezinárodní letiště, které nabízí mnohem levnější služby než to v rušné metropoli.

dálnice

Silnice, které generují elektřinu

Už jsme tu měli návrhy, které chtěly využívat proudění vzduchu podél silnic a dálnic pro pohon větrných turbín, které by pak vyráběly elektřinu. Vědec Scott Brusaw dokonce navrhoval „solární silnice“, tedy silnice pokryté solárními panely, které vy pomocí fotovoltaiky vyráběly elektřinu – silnice by tak bylo možné připojit do elektrických rozvodných sítí! A ještě tu máme Holandsko, kde silnice využívají pro vytápění. Prostě, možností využití trestuhodně opomíjených silnic je celá řada, a britská Asociace pro dopravu a životní prostředí (ETA) nyní přišla s dalším. Totiž že by silnice byly pokryty piezoelektrickými prvky, které při každém otřesu generují elektrickou energii. A protože silnice se třesou opravdu hodně, bylo by takhle možné na jednom kilometru vygenerovat až 400 kW. Že je to nápad jako ze science fiction? Ne tak docela. V tokijském metru už totiž něco podobného testují v malém. Izraelští vědci, kteří na piezoelektrických silnicích pracují tvrdí, že pokud by jimi byla pokryta celá síť britských dálnic, poskytlo by to energii pro 34 500 malých aut. Ředitel ETA Andrew Davis řekl: „Vláda předpokládá masivní posun směrem k elektromobilům a elektrickým vozům, a je možné, že samotné silnice budou pro tyto vozy poskytovat palivo – některá vozidla by mohla být dokonce zcela napájena silnicemi, po kterých jezdí.“ První testy „elektrické silnice“ se uskuteční v Izraeli už příští měsíc.