V Česku je provozováno 5 923 veřejných dobíjecích bodů, během uplynulého roku se jejich počet zvýšil o 27 % (+ 1 259 bodů). Téměř dvojnásobně se zvýšil počet vysoce výkonných bodů 150+ kW, kterých již je motoristům k dispozici přes 500. V zemích Evropské unie je provozováno více než 845 tisíc veřejných dobíjecích bodů, vyplývá z aktualizovaných informací webu cistadoprava.cz, které vycházejí ze zdrojových dat Evropské observatoře pro alternativní paliva.
Síť veřejných dobíjecích bodů pro elektromobily v Evropské unii se postupně rozrůstá. Na konci roku 2024 bylo k dispozici 845 544 tisíc dobíjecích bodů, což představuje meziroční přírůstek o 34 %, když se jejich počet zvýšil o více než 213 tisíc. Téměř 480 tisíc (cca 57 %) z nich však bylo k dispozici jen ve třech zemích – Nizozemsku, Francii a Německu.
SOUVISEJÍCÍ: ČEZ loni zprovoznil rekordních 182 dobíjecích stanic
Uvedených více než 5,9 tisíce veřejných dobíjecích bodů nás mezi zeměmi EU řadí v absolutních číslech na 14. místo, na 20. místo v přepočtu na počet obyvatel, 19. místo pak v přepočtu na délku silniční sítě.
Z celkem 5 923 provozovaných veřejných dobíjecích bodů v Česku bylo 4 123 běžných (AC, Δ +22 %), 1 297 výkonných s rychlým dobíjením (DC do 149 kW, Δ +28 %) a vysoce výkonných s velmi rychlým dobíjením (503, Δ +93 %). Během uplynulého roku se počet veřejných dobíjecích bodů v Česku zvýšil o 27 % (+ 1 259), téměř na dvojnásobek se zvýšil počet vysoce výkonných bodů 150+ kW, kterých již je k dispozici přes 500.
„Česko má výrazně vyšší podíl dobíjecích bodů s výkonem 50-150 kW než průměr EU. Téměř pětina našich veřejných dobíječek spadá do této kategorie, zatímco v EU je to pouze 5,3 %. Trend zrychlování dobíjení elektromobilů je patrný i u nás, čeští motoristé mají k dispozici přes 500 veřejných dobíjecích bodů s velmi rychlým dobíjením 150+ kW, tj. 8,5 %, což je srovnatelné s podílem 9,1 % v zemích EU. Loňský přírůstek 14 tis. osobních bateriových elektromobilů na českých silnicích (pozn. psali jsme zde) se projevil i na zvyšující se poptávce po veřejném dobíjení, když tři největší provozovatelé dodali v součtu téměř 21 GWh elektřiny,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu a dodává:
„Je dobré si uvědomit, že na rozdíl od plnění konvenčních vozidel na čerpacích stanicích je veřejná dobíjecí infrastruktura využívána zpravidla jako záložní varianta. Primárně jsou elektromobily dobíjeny buď doma nebo v zaměstnání, což potvrdily závěry našeho loňského průzkumu. V rámci dalšího koncepčního rozvoje infrastruktury pomáhá investorům a provozovatelům veřejných dobíjecích stanic tipovat vhodné lokality pravidelně aktualizovaná webová aplikace Optimalizace veřejné dobíjecí infrastruktury v ČR, která je zdarma a veřejně přístupná na webu cistadoprava.cz.“
Na podporu rozvoje rychlodobíjecí a běžné dobíjecí infrastruktury pro elektromobily běží aktuálně tři výzvy Ministerstva dopravy v rámci Programu Doprava 2021–2027 (30, 31 a 32). „Žadatelé mohou získat až 80% podporu způsobilých výdajů na své projekty,“ uvádí Jan Bezděkovský pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu a dodává:
„Jsme svědky dynamického rozvoje sítě dobíjecích stanic pro elektromobily. Za minulý rok se jejich počet zvýšil o 27 %, což je velmi pozitivní. Zvláště potěšující je téměř dvojnásobný nárůst rychlodobíjecích stanic, díky čemuž Česká republika rozhodně nezaostává za ostatními zeměmi Evropské unie. Ministerstvo dopravy je totiž přesvědčeno, že právě podpora rozvoje dobíjecí infrastruktury je klíčová pro další rozšíření elektromobility. Kromě infrastruktury dobíjecí Ministerstvo dopravy samozřejmě nezapomíná ani na vodík. Aktuálně jsou vypsány hned dvě výzvy pro předkládání projektů na podporu rozvoje vodíkových plnících stanic podél hlavní sítě TEN-T (33) a v městských uzlech (34). Tam mohou žadatelé získat podporu dokonce až 85 %.“
Tři největší provozovatelé veřejné dobíjecí infrastruktury v Česku, kteří prostřednictvím svých stanic v loňském roce dodali téměř 21 GWh elektřiny pocházející výhradně z certifikovaných obnovitelných zdrojů, zhodnotili uplynulý rok následovně.
Tomáš Dzurilla, ředitel elektromobility ČEZ: „Naše veřejná dobíjecí síť se během roku 2024 rozrostla o 182 nových stanic, ke konci roku jsme měli v provozu 842 stanic (cca 2 150 konektorů) z nichž bylo 14 % ultrarychlých. Celkově jsme řidičům dodali více než 9,6 GWh elektřiny. Podle očekávání, zejména díky automobilům s větší kapacitou baterie a výkonnějším dobíjecím stanicím, nám v průběhu roku narostl i objem průměrné transakce přibližně o 10 % na 22 kWh. Navzdory rychlému tempu poptávky nám utilizace stagnuje kolem 2 %, a to zejména z důvodu relativně rychlé výstavby nových a převážně ultrarychlých dobíjecích stanic. V rychlém tempu výstavby plánujeme pokračovat a ke konci roku 2025 plánujeme provozovat přes 1 000 dobíjecích stanic o celkovém instalovaném výkonu 100 MW.“
Libor Hladík, vedoucí sekce Emobility Pražské energetiky: „V loňském roce jsme v naší síti zprovoznili 84 veřejných dobíjecích stanic – aktuálně jich provozujeme již 744, současně u nich může dobíjet až 1 208 elektromobilů. Zákazníci loni uskutečnili celkem 412 tisíc transakcí, meziročně o 35,5 % více. Celkový odběr elektřiny dosáhl 7,57 GWh, meziročně o necelých 44 % více. O šest procent se zvýšila i průměrná spotřeba na jednu dobíjecí transakci na 18,4 kWh. Motoristé spotřebují nejvíce elektřiny při AC dobíjení (39 %), následuje DC dobíjení (38 %) a zbytek připadá na ultrarychlé UFC dobíjecí body s výkonem nad 150 kW (23 %). Nejvytíženějšími dny v týdnu byly pátky, nejvytíženější lokalitou pak Centrum Moravia Olomouc. Vzrostly i utilizace stanic – podle výkonu na 2,9 %, podle času pak na 5,3 procent.“
Martin Klíma, jednatel E.ON Drive Infrastructure CZ: „Aktuálně provozujeme 590 veřejných dobíjecích bodů, na kterých v roce 2024 řidiči odebrali více než 3,6 GWh energie, meziročně o 86 % více. Utilizace stanic se proti roku 2023 příliš nezměnila, nadále se v průměru pohybuje v nízkých jednotkách procent. Nejvytíženější lokalitou je nadále nejstarší dobíjecí hub Vystrkov u Humpolce, který prošel renovací – i v letošním roce budeme ve vylepšování této lokality pokračovat. Velmi dobré výsledky vykazují dobíjecí huby na D1 – Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Brno. Za nejzásadnější pozitivní milník roku 2024 považujeme spuštění několika dobíjecích hubů s HPC dobíjecími body na dálnici D1, kterou aktuálně velmi komfortně pokrýváme. Naopak negativním milníkem byla digitalizace stavebního řízení, která bohužel odsunula řadu projektů na letošní rok.“
zdroj: Centrum dopravního výzkumu
koukam diskuze plna uzasneho komunismu 😀
lidi je volnej trh, kazdej at si nastavi cenu za nabijeni jakou chce, disktovat provozovatelum ze musej mit jednotnou cenu za nabijeni a jednoitnej system, je cirej komunismus
benzin a naftu taky nemate za jednotnou cenu, ale proste podle toho jak si cenove nastavi svoji politiku ti kdo vlastni dane cerpaci stanice
U nás ve městě se ceny benzínu a nafty liší max o 2 koruny, podle umístění benzínky, zatímco ceny šťávy na nabíječkách se liší i o desítky procent. Navíc na nabíječku nejde jen tak přijet a nabíjet, je to proti benzínce hodně komplikované, nechápu proč. Když chci něco prodat, tak to maximálně zjednoduším.
tak ciste prakticky, rozdil cen paliv je znacnej, ano jsou to rozidlne paliva, ale ten motor je porad spalovaci, kazdy at si da takovou cenu za kterou mu to lidi budou kupovat
a toi plati i pro elektrinu, pokud je nekdo ochotnej za ni platit vic, je to jeho boj a win pro toho kdo ji prodava
nechci aby ceny urcovala nejaka centralni autorita, to je navrat do komunismu, jiz tak me sere ze tady mame vlastne socialismus trosku tim komunismem riznutej
Proto se elektromobilita nerozvíjí, auta i nabíjení jsou předražené, je to komplikované a nepraktické. Nechápu proč to tak je.
Pokud ceny neurčuje trh, ale dotace, křížové financování, kompenzace a sankce, tedy veskrze netržní mechanismy socialistické příkazové ekonomiky, lze při stejné marži u stejného produktu vidět ceny v rozmezí 100 až 1000 %.
Další kolo rozvratu pak bude centrální stanovování cen a tím bude kruh uzavřen a nezbude, než vyhlížet další listopad 89.
Dotační machinace jsou vážně hnus, alektrosocanům se to ale líbí.
Nelíbí se to nikomu ale v demokracii to jinak nejde. Hloupější lidi se musejí na správnou cestu přesvědčit dotacemi. V autoritářských režimech se to jednoduše nařídí a nikdo ani nepípne. Takový Putin se rozhodně nebude zabývat dotacemi. Až to uzná za nutné tak elektromobilitu nařídí.
Kim Čong už to vyřešil a soukromá auta rovnou zakázal.
V Rusku elektro myslím ještě dlooouho nebude. Nechápu proč jsou elektroauta v Jevrópě tak drahá, 1 kWh baterie stojí v Číně kolem 50-60 USD, tzn baterie pro běžné auto by měla stát do 100 000 kč. Proč jsou u nás tak šílené ceny za BEV a elektřinu na nabíječkách ? S takovou tu elektromobilitu nevybudujeme soudruzi ☝☝☝
Pokud je rozšiřování hrazeno z výnosů provozu nabíječek, nelze než gratulovat.
Je-li však hrazeno z křížovým financováním a dotacemi, je to vychloubání se krádeží.
Elektro by mělo být jak benál, všude zhruba stejná cena, přijedu zasunu platební kartu, nabiju a jedu, žádné kkotiny jak teď. Zatím se elektro nabíjení prezentuje tak trochu jako podvod na klienty.
EU by mela naridit vyrobcum aut a provozovatelum nabijecek kompletni sjednoceni nabijeci infrastruktury… navic to umozni prime spusteni nabijeni bez jakehokoliv cipu nebo specialnich appek / roamingu a podobne nesmysly.. proste rovnou z aplikace(infotainmenu) vozidla (kazdy vyrobce a stejna cena), dale by bylo videt online jak dlouho tam uz nabiji, jak dlouho bude atd.. + trochu motivovat efektivneji nabijet po vzoru Tesly 🙂
navic se pak nemusi vubec resit ani platebni terminaly..
preci neni mozne aby jeden clovek s jednim modelem auta nabijel za 5,5Kc/kWh a jiny clovek s jinym modelem auta/neregistrovany za 10Kc/kWh na uplne stejnem stojanu atd… nejdrazsi jsem videl v zahranici snad 29Kc/kWh
Ke sledovani nabijeni online je potreba vzdy nejaka appka. Samozrejme ze pak by stacila jedna jedina pro vsechny. Kdyz jsou poplatky za blokaci stojanu po ukonceni nabijeni, tak by to byl hazard nemit moznost dalkove zjistit stav nabijeni.
obsazeni stojanu bylo mysleno nekym cizim.. treba po vzoru Tesly:
obsazeno 9 stojanu z 10, nebo 10/10 a cekani 15 minut napr…
pripadne staci info ze nejdele nabijejici nabiji uz 90 minut
(tohle by melo byt videt v kazdem aute/navi/appce k autu)
btw. libi se mi, jak ma Tesla v .AT nabijeni po minutach a ruzne tarifikace pro prvnich 60kWh, 60-100 atd.. nikoliv po odebranych kWh ale per minute (cim rychleji nabijes, tim levnejsi to mas)
Tarifikace podle casu jsme tady meli pred par lety a bylo to hrozne nespravedlive. S Leafem ktery mel pomale nabijeni jsem platil pres 20Kc/kWh. To bych teda uz nechtel zazit. Navic moderni auta na zacatku nabiji treba 200kW a casem se to snizi na treba polovicku. To by lidi pak nabijeli kazdych 100km aby se dostali do nejrychlejsiho nabijeni. Stejne by to nevedlo k vetsimu vytizeni nabijecek, protoze misto jednoho delsiho nabijeni by se pri delsi ceste nabijelo treba 3x a tim by se mrtvy cas na nabijeckach jeste zvysil, protoze pred a po nabijeni utece nejaka doba kdy se nenabiji, protoze se stridaji auta.
prakticky priklad z moji historie, poskakuju po 200-300km:
25kWh nabito za 11 minut cena celkem 258Kc (10,32Kc/kWh)
pri cene 7,8 Kc/min a 11minut cena celkem 86Kc (ano ~ 3,44Kc/kWh)
ten „mrtvy“ cas se uvazuje cca 8 minut – kdyz je nabijecka hned u dalnice/silnice ze ktere se sjizdi
cca 8 minut:
zpomaleni, sjeti, vystoupeni, zasunuti konektoru
odpojeni konektoru, nastoupeni, najeti a zrychleni