Špičky ve výzkumu vodíku se sjely do České republiky

Na mezinárodní konferenci Hydrogen Days 2014 v Praze debatují experti o využití vodíkových technologií a palivových článků v energetice i dopravě. „Pro evropskou energetiku jde o stěžejní téma, zvlášť pokud chce stále více využívat obnovitelné zdroje,“ říká Josef Šalamon, ředitel České vodíkové technologické platformy. Také s auty na vodík se podle něj budeme na silnicích setkávat stále častěji.

TISKOVÁ ZPRÁVA

Na osmdesát vědců, výzkumníků, zástupců průmyslu i veřejných institucí z celé Evropy se sjelo do Prahy představit novinky v oblasti vývoje i aplikace vodíkových technologií. Ty jsou podle hlasů z konference Hydrogen Days 2014, kterou pořádá Česká vodíková technologická platforma (HYTEP), nadějí pro udržitelnou energetiku i dopravu. A nemusí se jednat o vzdálenou budoucnost.

„Je příznačné, že na konferenci vystoupilo několik zástupců německých univerzit a firem. Právě u našich sousedů jde vývoj vodíkových technologií velmi rychle kupředu. Souvisí to se změnou energetické politiky a odklonem od jádra – pokud se chce Německo zaměřit na obnovitelné zdroje, musí vyřešit výkyvy počasí a tudíž skladování energie,“ vysvětluje profesor Karel Bouzek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

A protože vhodných lokalit pro přečerpávací vodní elektrárny je málo, zůstává vodík nejnadějnějším řešením. „V Česku se testuje například elektrolytická výroba vodíku pomocí fotovoltaiky nebo vysokoteplotní elektrolýza, která umožní efektivní výrobu vodíku v návaznosti na budoucí jaderné reaktory nové generace,“ uvádí Aleš Doucek, vedoucí oddělení vodíkových technologií v ÚJV Řež.

„Pracuje se také na vývoji ekonomicky úspornějších palivových článků, které umožní výraznější rozšíření vodíkových pohonů v dopravě. Nedávno jsme otevřeli studijní obor přímo s tímto zaměřením,“ doplňuje český příspěvek do světového vývoje profesor Bouzek.

Auta na vodík? Už si lze zapůjčit

Konference zdůraznila také druhý aspekt vodíkového hospodářství – dopravu. Zástupci automobilky Daimler, výrobce vozů Mercedes-Benz, tu představili svůj ambiciózní plán zprovoznit do konce příštího roku v Německu na padesát nejmodernějších vodíkových čerpacích stanic.

„Většina významných automobilek dnes má svůj model vodíkového automobilu – téměř každoročně vidíme nové prototypy na světových autosalonech. Nejdále jsou v tomto nejen v Německu, ale také v Kalifornii nebo ve Skandinávii, kde je koncept už ověřen v praxi. Vodíkové modely se sice ještě nevyrábějí sériově, ale koncerny už je půjčují odborné i širší veřejnosti,“ uvádí Doucek.

Upozorňuje, že i u nás se již lze setkat s dopravním prostředkem na vodík – TriHyBusem. Autobus, který využívá palivové články, vyvinulo konsorcium právě pod vedením výzkumníků z Řeže. Setkat se s ním lze v Neratovicích, kde je také jediná vodíková čerpací stanice u nás.

ČTĚTE TAKÉ: Svezli jsme se vodíkovým autobusem TriHyBus + rozhovor s vývojáři

„Doprava a energetika spolu v případě vodíku velmi úzce souvisí. Když hodně fouká nebo svítí slunce, můžeme vyrábět vodík a tyto přebytky pak využít jako palivo,“ vysvětluje Doucek.

Z konference také zaznívají hlasy, že pro budoucí rozvoj vodíkových technologií a tedy i energetiky jako celku, je zásadní spolupráce komerční sféry, výzkumu a především veřejných institucí.

„V Česku jsou vodíkové technologie stále ještě vnímány převážně jako nadšenecká vize, my ale chceme ukázat, že jde o velmi reálné téma pro nejbližší budoucnost. Jak ukazuje i příklad Německa, vodík musí být vnímán jako součást celkové energetické i dopravní koncepce. Je šancí nejen pro obnovitelné zdroje, ale také sníží závislost na dovozu ropy, což má i pozitivní politické dopady,“ uzavírá Šalamon.