SolarStratos: solární letadlo, které vás vynese až do stratosféry

Švýcarská firma SolarStratos vyvíjí pilotované dvoumístné solární letadlo pro lety ve stratosféře. Majitel podobného letadla se může prakticky zadarmo dostat až do výšky 25 000 m, odkud uvidí zakřivení Země i zářící hvězdy během dne.

Osobní stratosferické letadlo není sen, ale realita.
foto: SolarStratos

Solární letadla zažívají v poslední době velký rozmach. Sluncem napájená letadla se vydala již na cestu kolem Země nebo přeletěla Alpy. Řada firem pomocí výškových solárních dronů plánuje přenášet internet po celém světě, armády zase chtějí provádět průzkum a sledování zájmových oblastí.

SolarStratos přináší něco nového – pilotované stratosferické letadlo na solární pohon. Cílem švýcarské firmy je předvést možnosti obnovitelných zdrojů energie a především zjistit, zda existuje komerční zájem o osobní letadla schopná létat do výšky 25 000 m.

Před týdnem SolarStratos ve svém zbrusu novém hangáru představila prototyp solárního letadla – stroj získává elektrickou energii ze solárních článků o celkové ploše 25 m2. Letoun byl představen 300 hostům, mezi kterými nechyběli partneři, velvyslanci, zástupci vlády a samozřejmě média.

SolaStratos

Zakladatel SolarStratos Raphaël Domjan se svým solárním letadlem.

“Naším cílem je otestovat, zda současná technologie umožní překonat to, co nabízí fosilní paliva,” uvedl zakladatel projektu a pilot Raphaël Domjan. “Elektrické a solární dopravní prostředky patří mezí hlavní výzvy 21. století. Naše letadlo létá ve výšce 25 000 m a toto otevírá dveře k elektrickému a solárnímu komerčnímu letectví, blízko vesmíru.”

Hmotnost letadla SolarStratos je pouze 450 kg, na délku měří 8,5 m, při rozpětí křídel 24,8 m. Solární panely nabíjejí 20kWh li-ion baterie, které pohánějí 32kW elektrický motor.

SolarStratos

Solární články jsou s trochu nadsázky dokonalý zdroj elektrické energie pro lety ve velkých výškách.

Podle švýcarské firmy dokáže jejich letadlo zůstat ve vzduchu až 24 h. Energie v bateriích pohodlně postačí na 2,5 h stoupání do výšky 25 000 m, 15 minutový let v této hladině a na 3 h návrat na zem. Letadlo unese dvě osoby.

Jak připomíná Domjan, je to poprvé, kdy pro lety do stratosféry není potřeba velké množství energie (rakety, klasická letadla) nebo obrovské množství hélia pro balóny.

“Jsme neuvěřitelně potěšeni ze získané pozitivní odezvy a podpory,” říká Roland Loos, výkonný ředitel organizace SolarXplores, která zastřešuje vývoj a případné komerční využití této technologie. “Náš projekt přináší naději a splňuje sny dětí i dospělých. Otevírá dveře také k získání nových vědeckých znalostí – za přijatelnou cenu, a pro průzkum a mírové využití naší stratosféry.”

Kvůli úspoře hmotnosti kabina SolarStratos není přetlakovaná – piloti musí použít lehký skafandr. Díky propojení skafandru se systémy letadla, pilot nemůže ve velké výšce letadlo opustit. V této výšce se okolní teplota pohybuje kolem -70 °C a okolní tlak je oproti normálu (na úrovni moře) pouze 5 %.

První letecké testy letadla SolarStratos jsou naplánovány na leden příštího roku. Pokud půjde vše podle plánu, lety ve středních výškách se uskuteční v polovině roku a stratosferické lety v roce 2018.

27 Comments on “SolarStratos: solární letadlo, které vás vynese až do stratosféry”

  1. Zase špatně.
    Nosné plochy

    Zase špatně.
    Nosné plochy letounu vytváří vztlak díky pohybu ve vzduchu
    a ten pohyb vytvářel šlapající cyklista.
    Je jedno, jestli letí nebo visí.
    Jak je stroj dokonale či nedokonale sestrojen je věc jiná.
    Každopádně pokud se chci udržet třeba ve 100 metrové výšce ve vzduchu
    potřebuji nějaký výkon na nějakou hmotnost ať už visím, nebo se vertikálně pohybuji + ztráty stroje.
    A kdo to spočítá dřív, než chechta, vyhrává:)

        1. energie nemůže pocházet
          energie nemůže pocházet ze změn tlaku nad křídlem, pod křídlem, odsud pochází vztlak.
          Energie pochází ze slunce (i ta v ropě).
          Letoun drží ve vzduchu tah z vrtule díky němuž vytváří pohyb vztlak na křídlech a to zas díky tvaru jejich průřezu. Nahoře má pak křídlo větší plochu, než dole, což způsobí podtlak z vrchu a přetlak zespodu.

    1. Thomsn:
      Ne, není jedno, zda

      Thomsn:
      Ne, není jedno, zda letí, nebo visí.
      Nedělej tu chytráka, když tomu vůbec nerozumíš.
      Německá stíhačka Me-262 měla dva proudové motory, jejich tah činil cca 2 x 400 kg a vzletová hmotnost letounu byla cca 5 – 7 tun.
      Pokud bude 7 tun vážit vrtulník, musí ve visení mít tah rotoru roven vlastní hmotnosti.

      1. Když už nevíš jak, tak
        Když už nevíš jak, tak si hraješ s jednotkami Chechta?
        Stíhačka F-35B je schopná kolmého startu a „visení“
        a to má poměr tahu/hmotnosti 0.6.
        To znamená tah 80kN „8tun“ a její hmotnost je přes 15tun.
        Nákladní vrtulník chinook má přes 20tun a tah 159kN (16tun)
        Domnívám se, že dopravní vrtulníky mají tak velký výkon asi proto,
        že potřebují rychle stoupat
        a taky, že má vrtule při žádné rychlosti stroje horší účinnost.
        Takže ještě jednou, ať už je to letící letoun
        nebo visící letadlo, žádný předmět na zemi není zproštěn neúprosné síly její gravitace.

  2. Opět hromádka senzačních
    Opět hromádka senzačních nesmyslů.
    Žádné solární drony pro šíření internetu nikdo provozovat nebude, protože fyzikální zákony stále platí a není možné držet ve vzduchu takové zařízení. Pokud má někdo pochyby, a´t si spočte, jak velký asi bude muset být solární panel, který by stačil něco podobného napájet.
    Jako autor článku je uveden Jan Grohmann, známý sběratel a šiřitel hoaxů.

          1. Thomsn:
            Aha, ty neznáš

            Thomsn:
            Aha, ty neznáš rozdíl mezi:

            „… kolik kw/kg je teoreticky potřeba na vzdorování gravitaci země?…“

            a

            „… přeletěl 100km v letadle poháněném lidskou silou….“.


            Vzdorovat gravitaci = viset ve vzduchu, vyvozovat tah směrem proti gravitaci, tj. nahoru.
            Toje třeba přípa dvrtupníku při visení nebo kolmo stoupajícího či „na vrtuli visícího“ letounu.

            Letět (letadlem) znamená v tomto případě vyvozovat tah natolik, aby mě unesl vztlak vytvářený nosnými plochami letounu.

            Máš se co učit, hošánku.

            1. Zase špatně.
              Nosné plochy

              Zase špatně.
              Nosné plochy letounu vytváří vztlak díky pohybu ve vzduchu
              a ten pohyb vytvářel šlapající cyklista.
              Je jedno, jestli letí nebo visí.
              Jak je stroj dokonale či nedokonale sestrojen je věc jiná.
              Každopádně pokud se chci udržet třeba ve 100 metrové výšce ve vzduchu
              potřebuji nějaký výkon na nějakou hmotnost ať už visím, nebo se vertikálně pohybuji + ztráty stroje.
              A kdo to spočítá dřív, než chechta, vyhrává:)

              1. No pokud vím je to dost
                No pokud vím je to dost velkej rozdíl letět a nebo se vznášet na místě pokud vynecháme vzlet a následné stoupání atd a bavíme se jen kolik je potřeba energie na udržení letadla v dané výšce tak ji potřebuje zlomek toho co vrtulník protože vrtulník musí bojovat hlavně s gravitací kdežto letadlo spíše s odporem vzduchu je to podobné jak s kamenem na vodě pokud i sebe dokonalejší placák položím na hladinu jde ke dnu pokud ho ale hodím už neklesne a jen potřebuje energie na překonání odporu vzduchu a vody kdežto aby se nepotopyl bez pohybu ho musím stále držet a tedy vydávat dost energie protože vtomhle případě hraje roli jeho hmotnost je to prostě fyzika přesněji zákony o zachování energie atd takže dle mě pokud mu stačí 32KW i na stoupání tak na let ve vísce 25km bude potřebný výkon cca 20KW možná méně a když pomineme hrozící námrazu tak články v této výšce budou met mnohem lepší výkon takže možná dokážou vyrovnat spotřebu ale to si nemyslím spíš jen dokáží slušně prodloužit let na pár hodin a při klesání spíše trochu dobíjet protože značně klesne spotřeba a dá se klesat až skoro.na zem bez motoru

                1. No jelikož existují
                  No jelikož existují solární drony, které jsou schopny letět cca 12 dní v kuse, tak to asi jde.

                2. Solární drony, které jsou
                  Solární drony, které jsou schopny letět cca 12 dní v kuse?
                  Asi ne…

                3. Viz: Na rozdíl od velkých
                  Viz: Na rozdíl od velkých a drahých vojenských bezpilotních letadel jako Predator, Reaper nebo Global Hawk přináší VA001 schopnost velmi dlouhého letu do kategorie malých, na provoz a zázemí nenáročných dronů. Absolutním rekordmanem je prozatím solární dron Qinetiq Zephyr 7, který v roce 2010 zůstal ve vzduchu 14 dní.

                  Před dvěma dny tady na hybridu, stačí googlit.

                4. Qinetiq Zephyr 7 je
                  Qinetiq Zephyr 7 je bezpilotní letadlo.
                  Vydrželo několik dní ve vzduchu, šlo o překonání rekordu.
                  Trvalý provoz je něco jiného, hraje v tom roli počasí.

                5. Přečtěte si prosím
                  Přečtěte si prosím předchozí příspěvky, mluvíme tu o dronech, tedy bezpilotních letounech. A co se týče specializovanosti projektu, tak pochází z roku 2010… Mám dojem, že za tu dobu se nám technologie v bateriích a článcích už trochu posunuly… A ano, vím, že jde o vítr, ale existují výškové hladiny, kde skoro nefouká.

                6. Asi máte na mysli
                  Asi máte na mysli letoun.
                  Pokud by letoun nebojoval s gravitací stejně jako vrtulník, šel by k zemi. Možná je to pro některé šok, ale i na letoun působí gravitace.
                  Abych hodil placák po vodě a on se 5 sekund udržel nad hladinou,
                  potřebuji k tomu mnohem víc energie, než ho 5 sekund pouze držet.
                  Vždyť si to spočítejte kalkulačku má snad dneska každý, ne?
                  Panely- 25m2, 1m má asi 250w. Tzn. 25 krát 250 je asi 6kw. To se ani zdaleka neblíží vašemu odbornému odhadu 20kw.
                  Pro představu letoun váží asi 500kg a stačí mu 6kw, aby nespadl.
                  To je asi 12w na jeden kg.
                  Pokud někdo z Vás chodil nebo chodí do fyziky a matiky, stačí aby věděl, že zemská přitažlivost je něco kolem 10 newtonů na kg.
                  A bez jakéhokoliv uvažování a dohadování si hned můžete spočítat co je a co není hoax.
                  Omlouvám se za zdlouhavé texty ale zdá se, že je to třeba.

                7. Omlouvám se, ale už jsem
                  Omlouvám se, ale už jsem nevydržel nereagovat. Takovou hromadu nesmyslů a nepravdivých informací jsem na tomto serveru ještě neviděl.

                  Thomsn: Vůbec nechápete jak fungují letadla a jak vrtulníky. Ledadlo využívá k vytvoření dostatečného vztlaku křídla a rychlost vůči okolnímu vzduchu. Proud vzduchu urychlený vrtulí (proudovým motorem) většinou zasahuje velmi malou část křídla a absolutně není schopen na něm vygenerovat dostatečnou vztlakovou sílu. Tah vrtule (výkon motoru) musí vyrovnat odpor letounu při požadované rychlosti vůči okolnímu vzduchu.
                  Vrtulník využívá k vytvoření vztlaku vrtule a její tah (výkon motoru) musí vyrovnat gravitační sílu.

                  Vaše odhady kolik kW/kg je třeba nejsou použitelné, musíte brát v úvahu plochu křídla, součinitel vztlaku křídla, rychlost letu, výšku letu a mnoho jiným faktorů.

                  F-35B je schopna kolmého startu a má poměr tahu ku hmotnosti cca 0,6 ale to je jako říct, že atlet přeskočí laťku ve výšce 2,4 m a zvedne 250 kg. F-35B obvykle nestartuje vertikálně, ale s krátkým rozjezdem (tedy část vztlaku dává křídlo a část motory). Pro vertikální start musí být hmotnost menší než tah motorů.

                  Vrtulník chinook váží maximálně okolo 20 t, ale tah vrtulí se mi nepodařilo zjistit (výkon motorů je 2x 2,800 kW), Váš údaj tahu 159 Kn bude nejspíš maximální rychlost 159 kn (uzlů).

                8. Zdravím Beleg, naprosto s
                  Zdravím Beleg, naprosto s Vámi souhlasím, zřejmě jste mě špatně pochopil. Zkusím to tedy rozvést:
                  Nenapsal jsem nic o reagování křídla s vrtulí, jak zde píšete.
                  Byla to odpověď na E-Ryc, který psal, kde se vlastně bere energie, co drží letadlo ve vzduchu.
                  Já napsal, že energie pochází ze slunce.
                  Ta otáčí vrtulí.
                  Vrtule vytváří tah.
                  Tah vytváří pohyb.
                  Ten vytváří vztlak na křídlech.
                  Který se děje díky tvaru křídel.(přečtěte si to pozorněji, prosím)

                  Ne, vážně musíte číst diskuzi celou, od toho je to diskuze.
                  Já reagoval na Chechtu, který tvrdil, že na udržení člověka je třeba 20kw. Napsal jsem, že byly lidské letouny, kterým stačilo 0.5kw (40x méně).

                  Chechta mě pak napsal, že letoun me-262 měl tah 800kg a přitom se unesl (7tun). Samozřejmě si spletl statický tah (ve specifikaci stroje) a tah při rychlosti (vzletu).
                  Tah při vzletu me-262 je samozřejmě víc, než 7tun (při 7tun hmotnosti)

                  Já jsem na něj reagoval tím, že stíhačka F-35b má statický tah 8 tun (specifikace stroje), hmotnost dvojnásobnou a to zvládne „visení ve vzduchu“. Zde bych s Vámi nesouhlasil, mrkněte na youtube, je tam spoustu videí, kde se stíhačka jen tak vznáší bez vztlaku na křídlech.
                  S tím vrtulníkem máte pravdu, to nebyl dobrý příklad.

                  Ale pokud si myslíte, stejně jako všichni tady na diskuzi, že letoun nepotřebuje na rozdíl od vrtulníku vzdorovat gravitaci, tak se nemáme o čem bavit.
                  Vím, že je to pitomost, protože by pak bylo jedno, jak letoun naložím a mělo by neustále stejnou spotřebu:)

    1. Možná jste něco zanedbal.
      Možná jste něco zanedbal. Má to baterii. Startovat s vybitou nebude. Letadlo se tvatrem nápadně podobá větroňům. Když bude startovat za slunečného počasí a při slušné termice, může se dostat hosdně vysoko jen s malou podporou motoru. Nad mraky už bude zase dost slunečního svitu, mnohem víc než při zemi.

      1. hariprasad:
        Co se týká

        hariprasad:
        Co se týká těch pohádkových dronů, tam je to jasné – ryzí fantazie.
        A u letadla je nutno jaksi vyřešit těch víc jak dvacet metrů čtverečních, aby se vůbec agregát udržel v chodu.
        Napadá tu někoho, že taky existuje námraza?
        Asi moc ne, že…?

Napsat komentář