Solární elektrárny mohou pokrýt 20 % spotřeby jižní Moravy

Solární elektrárny v Jihomoravském kraji pokrývají zhruba 10 % spotřeby elektřiny v regionu. Výroba z nových fotovoltaických elektráren na střechách domů může přispět dalšími necelými 9 %.

Fotovoltaické elektrárny na jižní Moravě mohou ročně vyrobit až 432 GWh čisté elektřiny. Data vycházejí z nové studie, kterou pro Alianci pro energetickou soběstačnost propočítala renomovaná konzultační společnost EkoWATT.
foto: Unsplash, licence public domain

Postupným využitím vhodných střech obytných domů a průmyslových objektů pro instalaci solárních panelů lze získat celkový instalovaný výkon až 412 MW.

„Solární energetika na střechách může v Jihomoravském kraji vyrobit téměř desetinu potřebné elektřiny. Jde o postupně realizovatelný potenciál, teoretické možnosti sluneční energetiky mohou být ještě vyšší, studie se však zaměřuje na praktické využití obnovitelných zdrojů za současných ekonomických a technických znalostí,“ říká autor studie Jiří Beranovský z konzultační společnosti EkoWATT.

V praxi by postupná realizace potenciálu znamenala výstavbu 55 000 instalací na rodinných nebo bytových domech a 6500 větších systémů na průmyslových, administrativních nebo obchodních budovách.

Výstavba solárních elektráren na střechách by v kraji vytvořila 370 nových pracovních příležitostí. Obdobný počet lidí zaměstnává například IT firma AVG.

„Cenově stále dostupnější solární panely mohou přinést rodinám nebo firmám energetickou nezávislost na dodávkách elektřiny ze sítě i levnější účty za energie. Solární elektrárny na střechách jsou novým symbolem postupně se měnící energetiky, která směřuje k menším zdrojům vyrábějícím elektřinu přímo v místě spotřeby. Jižní Morava má pro energie ze slunce výborný potenciál, proto věříme, že se naše ukázka možností šetrné energetiky dá správný impuls pro kraj nebo města a obce a otevře debatu nad možnostmi moderní energetiky a inovací,“ dodává Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Ze zjištění studie také vyplývá, že Jižní Morava je na pátém místě žebříčku krajů s největší spotřebou elektřiny. Kraj však zůstává závislý na dovozu elektřiny z jiných regionů. Poměr spotřeby a výroby je 5:1,7.

„Právě využití vhodného potenciálu solární energetiky může přispět ke zvýšení energetické bezpečnosti a soběstačnosti Jihomoravského kraje. Vedle energie slunce však také nabízí další typy obnovitelných zdrojů, například bioplynových stanic,“ doplňuje Martin Sedlák další výhody využití fotovoltaických elektráren na jižní Moravě.

tisková zpráva

11 Comments on “Solární elektrárny mohou pokrýt 20 % spotřeby jižní Moravy”

  1. Mám v JM kraji v okolí
    Mám v JM kraji v okolí Hodonína rodinu a pokud by opravdu všichni v místě zainvestovali do fotovoltaiky na střechy svých RD plus baterie, tak mohou jet všichni na elektřinu z hlediska svícení, spotřebičů, teplé vody i topení. O elektrických vozidlech (kola, motorky, auta) ani nemluvě.
    Na stejné ploše, jako já v MS kraji na Ostravsku, tam rodina na domku prakticky celoročně má takové přebytky, že by tím mohli krmit pomalu i malou fabriku.
    Ale projeďte si vesnice pohledem shora na leteckých mapách a kde nic, tu nic. Buď panely osazených střech jako šafránu nebo kráva FVE na poli. O veřejných budovách či střechách JZD a fabrik ani nemluvě. Zato bazén je pomalu v každé druhé zahradě…..
    Pořád si myslím, že nejjednodušší je vyrábět a ukládat si energii v místě její spotřeby a decentralizovaně.

    1. Já myslím, že to by
      Já myslím, že to by platilo, pokud bychom začínali od nuly. Jenže my máme velké zdroje a na to postavenou infrastrukturu. Je proto ideální velké zdroje částečně zachovat a doplnit je co největším množstvím decentralizace tak, aby se to finančně pokud možno vyplatilo. Kompletní přestavba sítí a celého řízení by byla značně nákladná a podle mého názoru a pilotních studií smart grids se to nikdy nemůže vrátit.

      1. Otázka jak velké
        Otázka jak velké centrální zdroje chceme zachovat a jak si představujeme výrobu v budoucnu. Můžeme být v situaci kdy linky 400kV budou zbytečné, možná i 220kV by mohly být zbytečné, pokud bude výroba dobře rozložená po republice, můžeme možná omezit VVN na minimum, pokud mají být v provozu stále velmi centrální zdroje s tisíci MW nebo oblasti těkových zdrojů, např. S. Čechy, pak musí existovat nějaké páteřní VVN, tedy asi musí být pro existenci 3 významných hydroenergetických oblastí – Vltavské kaskády, Dalešické elektrárny a elektrárny na Dlouhých stráních. Její rozsah ale bude záležet na tom, jak mnoho dalších centrálních zdrojů má být zapojeno.

        Třeba elektrárna Oslavany nebo Hodonín měly výkon vyvedený jen do 110kV sítě, dneska je v Hodonínské rozvodně rezerva asi 100MW pro případný další blok, pro blízkost zásobníku plynu by mohla být vhodným místem pro plynový blok.

        1. Předpokládám, že
          Předpokládám, že jaderné elektrárny se nakonec zavírat nebudou. Životnost Dukovan i Temelína se bude dle mého názoru prodlužovat a prodlužovat, minimálně 50 let nás jejich likvidace ještě nečeká. Není ostatně důvod. Ty elektrárny jsou naprojektované tak, že jejichž životnost může být klidně 100 let.

          1. to je otázka jak moc jsou v
            to je otázka jak moc jsou v pořádku stroje a jak moc se bude dařit udržovat a splňovat nové a nové předpisy. Někde jsem zaslechl že vybavení v temelíně je po všech těch nouzových odstávkách snad i mírně v horším stavu než to v Dukovanech, ale berte to spíš jako JPP.

            Rozhodně ale myslím nejde počítat s tím že by se stavělo něco nového takto velkého. Dost bude myslím třeba otázka jestli bude vůbec jejich výkon, třeba v létě, potřeba. Když budeme mít, řekněme, na celou republiku třeba 5GWp FVE, pak jsme schopní s tímto a PPE síť několik měsíců provozovat. Takže třeba bude nutné změnit odstávky a dělat je v létě místo tak aby se protáhly do podzimu. Takže se nastanuvší situaci bude muset přizpůsobit i ČEZ.

            Ale i pak to bude třeba jen pár rozvoden 400kV a zbytek nemusí být třeba, nebo budou silně předimenzované. Jestliže většinu výrobních kapacit přesuneme na 22kV (FVE) a 110kV (PPE, PE), krom několika velkých hydroelektráren a JE nám nezbyde nic z čeho výkon vyvádět do 400kV.

            Pokud například aby síť v létě fungovala bude třeba 5GWp FVE a 5GW PPE, pak nebude důvod nic jiného pouštět, v takovém mixu se JE nemohou dost dobře prosadit. Už dneska za slunečného počasí dodávají kolem poledne FVE přes 25% elektřiny.

            Také bude nejspíš zájem ze strany různých dalších subjektů třeba o menší PPE, dost se uvažuje kogenerace a pod. A i kdyby se nešlo do OZE tak stavět více než další dva reaktory by bylo neekonomické vzhledem k tomu že by klesl velmi koeficient využití, pokud by bylo třeba 11GW v jádře.

            Situace by byla asi jiná, kdyby byly dostupné a schválené malé modulární reaktory, ať už s vysoce obohaceným palivem nebo množivé s nějakým velmi malým koeficientem. Ale současné JE se asi nevyplatí, ani to asi nejde, provozovat stylem vypnout zapnout. Pokud by SMR zvládly tyto operace během dne, nebude problém, ale jestliže je problém rozjet Temelín i během týdne, je to zlé.

            Ostatně situace se 6-7GW PPE, 4GW JE (Třeba i současných) a k tomu 5GWp FVE a třeba 1GW VtE je dost zajímavá a možná jsme sto jít na 7GWp FVE, což umožní nějakou energii uskladnit v PVE

  2. Problém je že po
    Problém je že po odstavení Oslavan a zmenšení Hodonínské elektrárny na polovinu na území JMK zbylo výkonově jen málo zdrojů. V zásobovacím území bývalé JME se ale nalézá elektrárna Dukovany. Problém je v tom, že současné kraje byly navrženy jen s ohledem na politiku.

    Pokud chce mí JM kraj co nejméně závislou energetiku, nejenom elektroenergetiku, musí začít řešit několik faktů:
    -nízký výkon parních elektráren
    -nedostatek toků s dostatečným průtokem a spádem (Pokud nemá být přestavěn Vranov podobně jako Lipno je skoro nemožné najít nové větší kapacity)
    -neexistence dostatečných ložisek čistých energetických surovin
    -vysoká zastavěnost území (prakticky diskvalifikuje i modulární reaktory)
    -nedostatek větrných lokalit
    -vysoké nároky elektrické železnice, plánovaná elektrifikace dalších tratí

    Naproti tomu jsou zde jisté výhody jeho polohy:
    -Potenciál pro těžbu ropy a některých typů nekonvečnícho plynu (např. tzv. těsný)
    -Relativně velké zásoby lignitu (ekonomicky se nevyplatí hlubinnou těžbou, možná zplyňováním v ložisku ano)
    -Přímá dostupnost dunajských přístavů ve Vídni a Bratislavě
    -Vysoké dávky slunečního záření (Byly by možné i solárně termické elektrárny s výpomocným plynovým ohřevem???)
    -Údajně zajímavý potenciál geotermální energie
    -Velká rozvodna v Sokolnici
    -Potenciál pro velké kapacity uskladnění zemního plynu
    -Přímé napojení na evropskou plynovou infrastrukturu

    Myslím že pokud by se připustila i jiná výstavba FVE než jen na střechách, byl by potenciál i pro více než 20% výroby, pokud mají Nové Mlýny rozlohu zatopené plochy přes 3000ha, pak jen jedna desetina z toho, pokud by byla využita pro plovoucí elektrárny, je ekvivalnet pro zhruba 300MWp Což teda bohužel v oblasti není jak přenést.

    Pokud by se podařilo ještě zajistit jak energii akumulovat, v létě by mohlo být možné z větší části pokrýt spotřebu proudu jen z těchto zdrojů.

    1. Problémy, které ve vašem
      Problémy, které ve vašem textu vidím:
      – solárně termické elektrárny vyžadují velkou plochu, tak chybí
      – geotermální energie je zpravidla odmítána v referendech obyvatel, rizika nejsou zcela jasná (lokální zemětřesení)
      – Nové Mlýny jsou rekreační oblast, likvidace rázu krajiny plovoucími elektrárnami je absolutně nepřijatelný pro majitele okolních pozemků (znám je osobně, u nádrže jsem běžně měřil jako geodet).

      Dalším problémem bude extrémní cena daného řešení. Dlouhodobá podpora malých instalací je cenově výhodná a v daném výkonu ani nebude vyžadovat dodatečné obří investice do infrastruktury sítí. Podle mého rozumné řešení vyžadující minimální náklady na straně uživatelů.

      Co se týče větších elektráren, není jim nakloněna většina obyvatel kraje, podle kterých jen hyzdí krajinu (a já s tím souhlasím).

      1. Pouze narážím na to že
        Pouze narážím na to že lze zajistit více energie z OZE, než jen toto co je navrhováno.

        Plovoucí elektrárny se testují a pokud vím cena i těchto instalací vykazuje klesající trend na MWp, navíc, berte v úvahu že v Nových Mlýnech je jenom nějakých 10m vody.

        Termické elektárny by neměly zabírat o moc více aktivní plochy než elektrárny fotovoltaické, nicméně pro rozestup zrcadel bude možná o nějaká ta procenta plocha větší, to už je otázka na hlubší rozbor, ale 1ha zrcalové plochy by měl být sto dodat kolem 10MW tepla v dobrých podmínkách.

        Při té obrovské ploše nádrží se podle mne bude dát něco s nimi dělat, vemte si že Merkur je u horní, prostřední je rezervace a dolní je lavor kde se tak akorát jezdí na lodičkách a i to je omezené. Myslím že by to šlo. Mimochodem by mne zajímal jejich názor na politiky vyvlastňování pro dálnice a pod. Mnohdy jsou totiž ti co nejvíce křičí proti takové stavbě, která se ani přímo nedotkne jejich majetku, ti co by sebrali lidem střechu nad hlavou aby mohli být po dálnici někde o minutu rychleji.

        Ano pod někerými oblastmi jsou zlomy a možná dost nebezpečné, to nevíme, nicméně úplě bych to nezahazoval, existovala by podle mne minimálně požnost touto energií vytápět, existuje materiál OZE.pdf, nebo nějak tak mi to tehdy našel google kde jsou naznačeny izotermy jednotlivých teplot v jihomoravském kraji.

        Co se týče odmítání velkých instalací, myslím že v tom roli hraje jednak ona nešťastná podpora v minulosti a jednak protisolární propaganda, pokud to takto můžeme nazvat, tedy situace kdy se v médiích dost mluví právě proti těmto instalacím. Zkuste si dělat čárky kolikrát narazíte na něco o solárních podvodnících, baronech apod. To je jistý druh manipulace veřejného mínění.

        V Jihomoravském kraji je těchto velkých instalací, pravda ani jedna z nich se nemůže měřit s tím co by šlo vyprodukovat na Nových Mlýnech, několik a že by nějak narušily krajiný ráz to se mi nezdá. To už samotné Nové Mlýny narušují ráz násobně více. Nevidím rozdíl v tom jestli stojí při kraji obce rozpadající se JZD nebo FVE, respektive vidím, FVE k něčemu je. Podle mne je dost pokrytecké na jednu stranu brojit proti FVE a na druhou nechávat kolem obcí, bez snahy o změnu, torza někdejšího zemědělského, nebo jiného, průmyslu. On je totiž problém krainy z podstaty subjektivní, lidi v Mikulově si mohou stěžovat na elektrárnu v Dukovanech že jim kazí horizont při pohledu z Pálavy, ve Valticích na fabriky v Břeclavi a větrníky v Rakousku atd. Na rozdíl od těchto stavěb ale lze FVE ukrýt snáze i pro pohled z vyvýšeniny.

        Problém je jšetě jeden, NIMBY si vždy najdou nějaký důvod proč proti něčemu buou protestovat (zvlášť pokud nejdou peníze nejlépe jim nebo obci), dneksa je to argumentace krajiným rázem (ale běda když jim úřad pro zachování krajiného rázu zakáže postavit hypermoderní krychlodům nebo garáž, nebo něco, to je oheň na střeše), jindy zase používají argument zemědělské půdy, jenže pokud dotujeme zemědělskou výrobu, pokud si řetezce mohou diktovat ceny atd. je zřejmě produktů nadbytek a ne opačně, otázka je jestli se nevyplatí i z ekologického hlediska půdu na 20-30 let vyblokovat ze zemědělství solární elektárnou a nechat tam vzniknout travní porost pod panely.

          1. Což je ovšem v situaci
            Což je ovšem v situaci poměrně nespolehlivé dodávka 2GW Temelína trochu otázka a v kontextu JM kraje i zcela zbytečné. Uhelka v Oslavanech je snad od roku 1993 mimo provoz, Brněnská dávno předělaná na plyn a Hodonínská jede na směs biomasy a místního lignitu a převážně jako teplárna, zde je to zcela zbytečné uvažovat 🙂 Zbytek je prakticky zanedbatelný.

            Ovšem v Čechách by to jít mohlo, horší je že ČEZ nezkouší najít náhradu za elektrárnu Dětmarovice nebo nový zdroj v jinak deficitní oblasti severní Moravy a českého Slezska. (Možná spoléhá na budoucí výstavbu Blahutovic) I jen pouhá přestavba po vzoru Vřesové by mohla vést ke snížení spotřeby paliva o zajímavá procenta.

            Co bych třeba já navrhoval pro JM kraj je výstavba PPE Oslavany na místě bývalé elektrárny (nová strojovna spalovací turbíny, spalinový kotel a znovuvýstavba komína + využití starých objektů pro parní část) s možností startu do tmy s přímou linkou pro zajištění havarijního napájení JE Dukovany a výstavba +- 100MW PPE bloku v Hodoníně, eventuálně zrušit současnou situaci, provozovat jen 50MW blok na biomasu a 150MW na PPE. To je myslím reálné, nebo alespoň realiozvatelné. Navíc do obou objektů je možno po železnici dopravit alternativní kapalné palivo.

            Stejně tak prověření možnosti obnovení kondenzačního provozu zařízení v Brně na Špitálce (věž zachována) a úprava tepárny na Červeném Mlýně buď pro možnost zchlazení páry na Špitálce, nebo taktéž výstavba chladicí věže (Nemusí jít nutně o klasickou, může být třeba ventilátorová) aby byl k dispozici plný výkon po celý rok. Navíc při rostoucí teplotě venku a klesající spotřebě tepla by takovýto postup vedl k možnosti navýšit výrobu proudu nezávisle na spotřebě tepla, což by prospělo regulačním možnostem sítě.

            Samozřejmě do toho rozvoj FVE v nejrůznějších velikostech.

            Co by se ale nabízelo je najít způsob jak podpořit výrobu elektřiny v jednotlivých velkých podnicích na takovou úroveň, aby jejich spotřeba z elektrické sítě byla minimální, nebo dokonce aby elektřinu do sítě dodávaly.

            V kraji (nebo zásobovacím území), který stál prakticky u vzniku moderní elektroenergetiky u nás (Např. první dispečink pro řízení ES) a který má zajímavé podmínky jak provést decentralizaci výroby EE, by toto neměl být zásadní problém.

            1. Vaše návrhy jsou rozumné
              Vaše návrhy jsou rozumné a smysluplné. Ale tyhle plány obvykle naráží na problém, že fabrikanti před tím, že by řešili energetiku ve fabrice (čemuž nerozumí), radši dají přednost tvrdému vyjednávání o ceně (čemuž rozumí). Centrální výrobci jsou si dobře vědomi rizika ztráty těchto velkých klientů a proto fabriky dostávají, oproti malospotřebitelům, úplně luxusní ceny (mám data z DE, velcí spotřebitelé mají i 6 centů/kWh, malospotřebitel 27 centů/kWh). Jediný způsob jak to obejít, je ten, že by se našla dostatečně akční a finančně silná firma, která by to těm podnikům vnutila a ty by si u ní outsourcovaly veškeré starosti s tím zdrojem. Divím se, že třeba plynárny do toho nejdou. Trh s plynem na topení se jim hroutí.

Napsat komentář