Sonda Juno byla ze Země vypuštěna 5. srpna 2011. V noci z pondělí na úterý, po pěti letech putování, dorazila na oběžnou dráhu Jupiteru. Za tu dobu urazila 2,8 miliardy kilometrů.

Vesmírná sonda Juno má za úkol podrobně prozkoumat atmosféru, nitro i magnetosféru Jupiteru, největší planety Sluneční soustavy. Pracovat by tam měla asi 20 měsíců, až do února 2018.

Juno si připsala hned několik nej. Jde o nejrychlejší objekt, jaký byl kdy lidmi vytvořen a rozpohybován. Vůči zemi dosáhla před brzděním na oběžnou dráhu Jupiteru nejvyšší rychlosti 74 km/s (266 400 km/h).

Juno je také první vesmírnou sondou vydávající se k Jupiteru, která pro svůj chod využívá solární panely namísto radioizotopových generatorů. Důvodem je globální nedostatek Plutonia 238.

Solární panely se u sond mířících tak daleko obvykle nevyužívají, protože intenzita slunečního svitu je u Jupiteru asi 26x nižší než u Země.

Sonda proto využívá 18 698 pokročilých solárních článků na třech obřích panelech o rozměrech 2,7 metru na 8,9 metru. Celá sonda váží 3625 kg a pohánějí ji dvě 55Ah li-ion baterie o výkonu 400 W.

Pokud by panely vyráběly elektřinu u Země, měly by výkon až 14 kW. U Jupiteru budou ale generovat pouze asi 486 W. A postupně výkon klesne ke 420 W s tím, jak budou solární články degradovat vlivem silné radiace planety.

Jakmile Juno sesbírá dostatek vědeckých poznatků, sestoupí do atmosféry Jupiteru. To vše by mělo přispět k lepšímu pochopení toho jak se formovala naše sluneční soustava a jednotlivé planety.