Škoda Auto, PRE a Chakratec přiváží do Prahy jedinečnou technologii pro nabíjení elektromobilů

Škoda Auto DigiLab v Praze zahajuje pilotní provoz inovativní rychlonabíjecí stanice. Ta využívá princip setrvačníku a ve srovnání s elektrickou sítí nabízí až dvojnásobný nabíjecí výkon.

Nabíjecí stanice Chakratec využívá princip setrvačníku, obejde se bez chemických bateriových článků. Kinetic Power Booster díky této technologii umožňuje v Praze dobíjet elektromobily dvojnásobným výkonem ve srovnání s dostupnou kapacitou sítě.
foto: Škoda

Kinetická nabíjecí stanice na výstavišti v Letňanech je prvním zařízením svého druhu v České republice a třetím na celém světě. Tuto technologii vyvinul izraelský startup Chakratec, který má za sebou bohaté zkušenosti v této oblasti. Spolupráci s ním v Tel Avivu navázal Škoda Auto DigiLab Israel Ltd.

Škoda Auto na nedávném Smart Mobility Summitu v Tel Avivu koncem října zveřejnila nová partnerství s inovativními startupy, zabývajícími se řešeními nejen pro chytrou mobilitu, ale rovněž inovacemi v softwaru i hardwaru, která nalézají uplatnění v automobilovém průmyslu.

Jednou z těchto nově oznámených firem je Chakratec, který vyvinul akumulační zařízení Kinetic Power Booster. Tato inovativní nabíjecí stanice umožňuje rychlé nabíjení elektromobilů i na místech, kde na to výkon sítě ve skutečnosti nestačí.

Stanice pojme výkonové rezervy v síti, roztočí s jejich pomocí setrvačníky do vysokých otáček a uloží tak elektřinu ve formě kinetické energie. Pokud se k nabíječce připojí elektromobil, začne Kinetic Power Booster energii ve formě elektřiny opětovně vydávat a zvýší dobíjecí výkon na dvojnásobek toho, co poskytuje samotná elektrická síť. Toto řešení se proto nabízí pro nabíjení například v autosalonech nebo nákupních centrech.

Andre Wehner, Chief Digital Officer společnosti Škoda Auto, říká: „Spolupráce s firmou Chakratec ukazuje, jak se z inovativních nápadů mohou díky dobrému scoutingu a cílené podpoře ze strany Škoda Auto DigiLab Israel Ltd. v Tel Avivu, stát konkrétní projekty. Naším rozhodnutím, že celosvětově třetí Kinetic Power Booster přivezeme právě do Prahy, ukazujeme, jak cílevědomě pracujeme na komplexní nabídce služeb elektromobility a integrované mobility.“

Vojtěch Fried, manažer elektromobilty PRE, k tomu dodává: „Technologie pro zajištění potřebného výkonu v místě dobíjení, vyvinutá firmou Chakratec, je dalším krokem směrem k elektrické budoucnosti individuální mobility. Jakožto provozovatel největší sítě nabíjecích stanic v Praze si velice považujeme toho, že můžeme uvedení Kinetic Power Boosteru z pozice silného partnera doprovázet od samého počátku.“

„Spolupráce se společnostmi Škoda Auto DigiLab a PRE je pro nás významným milníkem. Přijímáme výzvy naší doby a jsme připraveni k tomu, abychom společně se svými partnery elektromobilitu posunuli dál,“ doplňuje Ilan-Ben David, CEO společnosti Chakratec.

U kinetického systému Chakratec, na rozdíl od rychlonabíjecích stanic na bázi baterií, zůstává kapacita na konstantní výši. Jedná se totiž o čistě mechanickou technologii bez chemických článků, která umožňuje zhruba 200 000 nabíjecích a vybíjecích cyklů. To odpovídá životnosti zařízení kolem 20 let.

Technickým srdcem nabíjecí stanice je deset 150kilogramových setrvačníků, uložených v kontejneru, kde rotují ve vakuu. Pokud do nich přichází proud ze sítě, otáčky setrvačníků se zvyšují, při nabíjení vozu pak samy generují proud a přitom jejich otáčky klesají.

Uložená energie vystačí na nabití elektromobilu Škoda CITIGOe iV a dalšího elektromobilu současně, a to dvojnásobným výkonem oproti síti. Po vybití potřebují setrvačníky určitý čas na to, aby se zase dostaly na požadované otáčky – v případě 100kilowattové nabíječky v Letňanech to trvá zhruba 45 minut.

Rychlonabíjecí stanici v pražských Letňanech bude provozovat projektový partner, společnost PRE Group, provoz stanice zahajují Škoda Auto a PRE oficiálně v rámci e-SALONu. Tento veletrh elektromobility se na pražském výstavišti v Letňanech koná od 14. do 17. listopadu 2019.

Nabíjecí stanice Chakratec u vstupu do letňanského areálu zůstane a bude k dispozici veřejnosti i po skončení e-SALONu. Řidiči elektromobilů elektřinu v Letňanech zatím mohou v pilotní fázi projektu dobíjet zdarma.

Ceny a platební metody pro ostrý provoz zveřejní provozovatel později. V závislosti na průběhu pilotní fáze plánují partneři výstavbu dalších rychlonabíjecích stanic se systémem Chakratec v České republice i v dalších zemích.

tisková zpráva

32 Comments on “Škoda Auto, PRE a Chakratec přiváží do Prahy jedinečnou technologii pro nabíjení elektromobilů”

  1. Tesla Model 3 Long Range AWD
    – Venkovní teplota 6 °C
    – Na

    Tesla Model 3 Long Range AWD
    – Venkovní teplota 6 °C
    – Na nabíjecí stanici dostupný maximální výkon 83 kW
    – 19 % stav baterie na začátku nabíjení
    – V 5., 8. a 12. minutě došlo ke skokovému snížení maximálního dostupného výkonu na 30 kW (auto ukazovalo nabíjení 20 kW). Stanice změnila barvu ze zelené na modrou. Na plný výkon se vždy vrátila za cca 1 minutu. V dalších 20 minutách se to již nestalo.
    – Prvních 15 minut ukazovalo auto nabíjení výkonem 63 kW. Patrně po zahřátí baterie stoupl výkon na 75 kW.
    – Po 30 minutách nabíjení byl dostupný výkon zobrazený na stanici 81 kW.
    – Po 35 minutách (a nabitých cca 35 kWh) byl dostupný výkon zobrazený na stanici 61 kW.
    – Za 30 minut nabíjení 19 % -> 63 % (nabito 44 %). Dodáno 32 kWh.

    Nabíjecí stanice umožnuje maximálně jedno souběžné DC nabíjení.

    Parametry:
    – Výrobce: Kostad
    – Model: Triberium
    – Konektory: CCS 100 kW, CHAdeMO 50 kW, AC Type2 43 kW.

  2. Je to blbost, a to ani neznáme cenu.
    1- malá kapacita (3

    Je to blbost, a to ani neznáme cenu.

    1- malá kapacita (3 kWh)
    2- dlouhá doba do plného využití (45 min)
    3- jaká je spotřeba na udržení setrvačníku v otáčkách, tedy když nikdo nenabíjí ?
    4- hluk pro okolí ?

    ale kdo si hraje nezlobí.

            1. Tak u té křižovatky kde stál ten kontejner je takový
              Tak u té křižovatky kde stál ten kontejner je takový hluk, že není slyšet slova ale v blízkosti stanice byl slyšet slabý hukot jako když se točí větrná vrtule ale s vyšším tónem. Daleko větší hluk tam ale dělaly dvě klimatizace namontované na kontejneru co ho asi chladí.

              Uvnitř byl stejný kontejner a v něm byly „staré“ baterie z i3 a přes měniče nabíjely EV přes mennekesy asi 20 zásuvek, co jezdily stále dokola 4 dny s návštěvníky na testovacích jízdách.

              Toš asi tak.

    1. no jo, kdo si hraje – nezlobi, ale kdo se zepta, ví.
      Napsal

      no jo, kdo si hraje – nezlobi, ale kdo se zepta, ví.
      Napsal jsem primo do te firmy jakoze mam zajem a tak o nejake technicke detaily a cenovou nabidku.

      Takze ZDE je pdf s technickymi daty
      a
      ZDE nejaky propagacni pdf, kde je uvedena i cena.

      Panove, doporucuji se poradne pripoutat, nebot ty cisla jsou neskutecna!

      Je tam uvedena cena za jednu kWh teto zazracne kineticke baterie.
      Cely ten kontejner s deseti rotujicimi certiky ma 30kWh, tak si to kazdy dokaze spocitat, co stoji jeden kontejner.

      Bohuzel nikde neuvadeji ani v emailu nesdelili prikon pro udrzeni plneho stavu nabiti.

      „Je to blbost, a to ani neznáme cenu.“ – ja bych slovo blbost nepouzil. Pokud bych mel pouzit vystiznejsi slovo, patrne bych dostal ban pro dalsi diskuze.

      1. No blbost jsem použil, protože to nestálo ani za to
        No blbost jsem použil, protože to nestálo ani za to zjišťování.

        Buď tedy baterie (tak= byly na výstavě v kontejneru, psal jsem jinde) a nebo gravitační systém (s použitím vody nebo těžké hmoty), využít při přebytcích v síti, nic lepšího zatím nikdo nevymyslel.

  3. Na prvy pohlad to vyzera dobre. Na ten druhy, hmmm…
    Na

    Na prvy pohlad to vyzera dobre. Na ten druhy, hmmm…

    Na svojich strankach pisu, ze „Flywheel with capability of
    continuous storage up to a few hours“. Konkretne to „up to few hours“ ma zaujima, co to presne znamena, ako rychlo klesa rychlost zotrvacniku. Teda ak ho roztocim naplno, v akom casovom horizonte stracam kolko energie. To moze byt dost klucove, lebo pokial to napr. neudrzi ani polovicu nazhromazdenej energie po 5 hodinach, tak sa to hodi IBA na uzky vyber ucelov, aky vyrobca uvadza na svojich strankach, konkretne „applications requiring multiple daily high power cycles“. Co nie je pripad domaceho vyuzitia, teda napr. na akumulaciu energie z domacej FV cez den a potom rychly presun do baterie BEV ked sa vratim vecer domov. A ked sa vratim neskor, tak nenabijem nic alebo iba zlomok?
    Tusim ze aj tych 85% bude medzna hranica ucinnosti v pripade, ak to rychlo „nabijem“ (roztocim) a vo velmi kratkom case (povedzme ze do hodiny) tu energiu zotrvacnik odovzda.

    Taktiez na ich stranke tie udaje v tabulke pri porovnani s bateriami su hrube skreslenie a doslova zavadzanie. 2nd life baterie z pouzitych BEV vydrzia nepomerne viac ako len „<1 year" (ano, mam take, pouzivam uz druhy rok a kapacita klesla o nepatrne percenta). O novych ani nehovoriac, maju rozhodne daleko vyssiu zivotnost, ako udavane 2-3 roky.
    Podla nich bude Tesla menit clanky v celom 129MWh bateriovom ulozisku v Australii kazde tri roky???
    Ak v automobile sluzila bateria 5 rokov a po havarii bola z neho vynata, nie je dovod, preco by nemohla sluzit dalsich 5-10 rokov, alebo aj dlhsie, v zavislosti na podmienkach pri pouzivani, rezime DoD a pod.

    Tusim ze je tu viac zadrhelov a taktiez nikde nevidim cenu, ani orientacnu. To je dalsi dolezity faktor. Do 500 Eur za kus by to zmysel malo. Od cca 1500 uz nehrozi.

    No a na dovazok - ma to 250 kg, co je vaha clankov o kapacite cca 40kWh baterie z Nissanu, ktore maju zivotnost 10+ rokov. Sam Nissan dava zaruku na kapacitu baterii v Leafe 8 rokov. Pri stacionarnej instalacii vaha a rozmery maju minoritnu dolezitost, ale stale nejaky vyznam maju. Baterie su uz dnes takmer plne recyklovatelne a v buducnosti sa proces a logistika recyklacie len zlepsi, zjednodusi a zlacni.

    Samozrejme tomuto projektu fandim, ale je tu zatial privela neobjasnenych ci podozrivych veci.

      1. Hm díky, ale tohle vím, to jsou takové abíčkovské
        Hm díky, ale tohle vím, to jsou takové abíčkovské znalosti s vypovídající hodnotou třetinka piva a posezení s kamarády…spíš by mě zajímaly detaily, kolik se v tom dá rozumě uložit, jaké to potřebuje výkony, co účinnosti, životnosti, atd…

        1. Info pre jeden modul:
          Kapacita: 3kWh
          Špičkový výkon: 10

          Info pre jeden modul:

          Kapacita: 3kWh

          Špičkový výkon: 10 kW

          Napätie: 380-750 VDC

          Efektivita: 85%

          Životnosť: 20 rokov

          Hmotnosť: 250 KG

          Cena: neznáma

          Štandardizované riešenie v 12 stopovom kontajnery obsahuje 15 modulov – 150kW/30 kWh. Napájanie 3x63A – ~40 kW.

          Pre jednokusové dobíjačky pred obchodom fajn. Pre „čerpačky“ s viac-menej sústavným odberom asi zbytočné.

          V dome si využitie viem predstaviť, keďže sám mám 12,8 kW prípojku, ale najvyšší denný priemerný výkon mám 625W. Špičky by to vykrylo a stačilo by mať najmenší možný istič.

          Pre vlastnú fotovoltaiku predpokladám privysokú cenu za kWh oproti baterkám, ale nenašiel som cenník :/

            1. Uff.. Veľmi krutá cena.
              Neviem si úplne dobre predstaviť

              Uff.. Veľmi krutá cena.

              Neviem si úplne dobre predstaviť inštaláciu, v ktorej by sa to mohlo reálne oplatiť.
              Pre domácnosť je to pridrahé. Viem si predstaviť používať to kvôli špičkovému zaťaženiu, ale v kombinácií s malou kapacitou sa mi to nezdá konkurencieschopné.

              Schopné 18650 stoja ~2€/ks. Ak by sa používali pre zachovanie veľmi dlhej životnosti iba v rozmedzí 20< && <80 % SOC, tak stále vychádza využiteľná kapacita aj po množstve cyklov nad 6Wh na článok. Pre porovnateľné 3kWh by bolo treba ~500 článkov. Pri špičkových 10kW by to vychádzalo 20W/článok = ~5,40A = Ani nie 2C. Nič hrozné. 500 článokov = ~1000 €. Ak pridáme spojovací materiál, BMS, diagnostiku atď., ťažko sa dostaneme nad 2000 €. Vo vlastných materiáloch uvádzajú cenu 400$/kWh Li-ion. Toto riešenie by bolo veľmi slušne porovnateľné so zotrvačníkom v kapacite aj výkone. 200000 cyklov pri životnosti 20 rokov by znamenalo 10 000 cyklov ročne - 27 cyklov denne. Prípadov použitia kde sa tento jediný víťazný parameter využije, asi veľa nebude. Na multistojanových dobíjacích staniciach sa výkon dá balancovať medzi jednotlivé stojany. Na sporadicky využívaných jednostojanových dobíjačkách sa to zasa nikdy nezaplatí. Ako-tak výhodné by to mohlo byť v prípade jednostojanových dobíjačiek, ktoré sú veľmi vyťažené a dobíjajú vozidlá, ktoré zvládajú špičkovo veľmi vysoké výkony. Avšak, pri tej cene sa mi návratnosť zdá aj tak v nedohľadne.

              1. Nekde jsem tu zaznamenal, ze cena prutocnych baterii je
                Nekde jsem tu zaznamenal, ze cena prutocnych baterii je obdobna Li-ion a cyklovatelnost je tam nasobne vyssi. Nebylo by tedy to lepsi reseni? Nebo ma setrvacnik vyssi ucinnost? A jak je na tom setrvacnik na dlouhodobejsi skaldovani v radech jednotek dnu nebo dvou tydnu?

                1. Prietokové batérie mávajú (vo všeobecnosti) výhodu v
                  Prietokové batérie mávajú (vo všeobecnosti) výhodu v relatívne lacnom uskladnení veľkej kapacít – napr. ukladanie prebytkov na dlhšiu dobu. Výkonovo na tom budú lepšie iné spôsoby.
                  Výhoda zotrvačníka je obrovská cyklovateľnosť a dostupný vysoký výkon. Účinnosť by mala byť dobrá, ale fakt je, že s dobou uskladnenia ide asi rapídne dolu.

                2. Aha, takze prutokove baterie davaji maly vykon (treba mene jak
                  Aha, takze prutokove baterie davaji maly vykon (treba mene jak 1 C)? Tak pak by to vyhodne nebylo, to souhlasim.
                  Jaka cena by byla LTO (lithium, titan, oxid)? Tam se uvadi, ze cyklovatelnost je tez obrovska, ne?

                3. Narýchle som našiel LTO batérie 2.4v 40Ah za 40,66
                  Narýchle som našiel LTO batérie 2.4v 40Ah za 40,66 €/ks.
                  Vybíjať sa vraj môžu trvale 6C a špičkovo 15C, pri 25000 cykloch. To je viac ako dosť.
                  Pri 20% rezerve kapacity je to 76,8 Wh/článok.
                  Pre porovnateľnú kapacitu so zotrvačníkom treba 39 článkov. To by boli 3 kWh a teoreticky trvale (do vybitia) ~22kW.
                  Cena článkov 1585,74 € + pár stovák materiál okolo, namiesto 12000 $ za zotrvačník.

                4. Pekne, diky. Muzete to napsat do Skodovky, ze muzou usetrit a
                  Pekne, diky. Muzete to napsat do Skodovky, ze muzou usetrit a mit jeste lepsi parametry. Treba dostanete odmenu 😉
                  Tak nejak jsem si doted myslel, ze Izraelci jsou na tom lepe jak my Cesi 🙂 Co mi to jen pripomina?

                5. Predpokladám, že je účel stopiť prachy z nejakej dotácie
                  Predpokladám, že je účel stopiť prachy z nejakej dotácie a nie efektívne ich využiť pre maximalizáciu úžitku.
                  Prípadne, možno majú fakt tak špecifické nároky na cyklovanie, že sa im hodí presne táto technológia.
                  Principiálne neodsudzujem žiadnu technológiu. Možno sa im ju podarí zlacniť a bude to super.

                6. Cena je zajimava. Muzete dat zdroj? Uvazuji o externi baterce
                  Cena je zajimava. Muzete dat zdroj? Uvazuji o externi baterce do EV pro elektricke topeni 1000 Watt.

                7. K cene prijde Dph a mozna clo. Prave jsem nasel v Rakousku
                  K cene prijde Dph a mozna clo. Prave jsem nasel v Rakousku nejaky spolek. Kdo vi, zda je to seriozni, ale ceny dobry.
                  zukunftswerkstatt-verkehr.at/index.html
                  Ten stejny clanek 40 Ah za 44,50 Eur vcetne dph, cla, likvidacniho poplatku. Budu patrat co jsou zac. Diky za info.

                8. Pak, prosim, napiste zkusenost jak s baterkou, tak i vyuzitim
                  Pak, prosim, napiste zkusenost jak s baterkou, tak i vyuzitim na topeni. Hodne me to zajima.

Napsat komentář