Sutherland Avenue je první britskou rezidenční ulicí, která je plně připravena na elektromobilitu. V nabíječky se proměnily lampy pouličního osvětlení.
foto: Siemens
Projekt vznikl ve spolupráci se společností ubitricity (poskytovatel nabíjecích řešení) a městskou radou čtvrti Westminster. V rámci projektu bylo upraveno 24 pouličních lamp, které dnes fungují jako nabíjecí místa za využití již existující městské infrastruktury.
Obyvatelé si nyní mohou nabíjet své elektromobily na různých místech v celé londýnské Sutherland Avenue. V následujícím období plánuje městská část stejným způsobem upravit další dvě ulice.
NEPŘEHLÉDNĚTE Praha se připravuje na nástup elektromobilů, nabíjet půjde ze 4000 lamp veřejného osvětlení
Spuštění projektu následovalo po průzkumu provedeném společností Siemens. Ten ukázal, že více než třetina (36 %) britských motoristů plánuje pořízení hybridního nebo elektrického automobilu jako druhého do rodiny, přičemž 40 % dotazovaných uvedlo, že nedostatek nabíjecích stanic je od nákupu vozu dříve zrazoval.
„Electric Avenue, W9“ ukazuje posun v postojích k elektrickým vozidlům, který zažívá britské hlavní město. Z dotazníku vyplývá, že 80 % motoristů v centru se domnívá, že je velmi důležité zlepšit kvalitu ovzduší a 83 % v posledních pěti letech více zvažují i svou uhlíkovou stopu. Během roku 2019 zaznamenala čtvrť Westminster 40% nárůst nabíjených vozidel, což je více než v kterékoli jiné londýnské čtvrti.
Westminsterská městská rada má ve své čtvrti více nabíjecích bodů než kterýkoli jiný místní úřad ve Velké Británii. Ve městě je celkem 296 nabíjecích sloupů s lampami, z nichž 24 stojí právě na „Electric Avenue, W9“. V průběhu příštího roku plánuje město dosáhnout tisíce nabíjecích bodů, což odpovídá 40% nárůstu registrací elektrických vozidel v posledních měsících.
Siemens a ubitricity nyní dokončily přes 1300 instalací pokrývajících celou šíři města a podporovaly londýnského starostu Sadiqa Khana v kampani #Let LondonBreathe za zlepšení kvality ovzduší v Londýně.
„Víme, že polovina emisí v Londýně pochází ze silniční dopravy a Westminster je obzvláště rušná oblast. I když problém kvality ovzduší nemůžeme vyřešit přes noc, „Electric Avenue, W9“ je názornou ukázkou, čeho je možné využitím stávající městské infrastruktury dosáhnout. Ilustruje, jak budou ulice v rezidenčních oblastech v blízké budoucnosti vypadat a zrychluje přechod k mobilitě s nulovými místními emisemi,” řekl Cedrik Neike, člen představenstva společnosti Siemens AG a generální ředitel společnosti Siemens Smart Infrastructure.
„Ve městě, které trpí nejhorším znečištěním ovzduší v zemi, musíme co nejvíce podporovat ekologické technologie. „Electric Avenue, W9“ nám dává příležitost nahlédnout do budoucnosti westminsterských ulic a věříme, že obyvatelům dokážeme poskytnout potřebnou infrastrukturu k tomu, aby mohli přejí na čistší a ekologičtější dopravu,“ řekl radní Andrew Smith, člen kabinetu Westminsterské městské rady pro životní prostředí a dopravu.
Dostupná infrastruktura
Motoristé se domnívají, že v Londýně je dnes pouze 100 – 200 dobíjecích stanic automobily, to je méně než 10 % instalací Siemens, které jsou ve skutečnosti ve městě k dispozici. Současně se téměř třetina motoristů domnívá, že žádná nabíjecí místa pro elektromobily nejsou v blízkosti jejich bydliště či zaměstnání.
Transformace Sutherland Avenue využívá již existující infrastruktury pro dobíjecí místa a vytváří tak jednoduchou, rychlou síť, která cílí na dobíjení 8 000 elektrických vozidel. To odpovídá odhadu počtu registrovaných vozidel ve čtvrti Westminster do roku 2025.
„Nabíjecí sloupy veřejného osvětlení nabízejí obyvatelům bez příjezdových cest velmi pohodlný, levný, obnovitelný a energeticky šetrný způsob nabíjení elektromobilů. Auta tráví 95 % času zaparkovaná, proto má smysl je nabíjet, zatímco řidič například spí nebo pracuje. Naše technologie je navržena tak, aby byla nízkonákladová při instalaci i údržbě a nepředstavovala velkou finanční zátěž pro řidiče ani městskou část,“ řekl Daniel Bentham, generální ředitel společnosti Ubitricity UK.
off
Ohlédnutí za propadem odběru a cen ropy v USA a jinde.
off
Ohlédnutí za propadem odběru a cen ropy v USA a jinde. Ukotvené smečky tankerů u pobřeží sloužící jako plovoucí skladište ropy, kterou už není kam dát.
https://youtu.be/7rmOLnTTsgE
Njn… holčiny z účtárny vzali do rukou kalkulačky a už
Njn… holčiny z účtárny vzali do rukou kalkulačky a už to sviští.
– Kapacita supertankeru: 2 mil. barelů ropy
– Denní pronájem tankeru : 30 000 USD
Až cena poskočí nahoru o pouhý dolar, znamená to rozdíl 2 mil. USD na jednu kocábku ..:-)))
když je správně ženský rod tak napíšte mužský…
když je správně ženský rod tak napíšte mužský…
tak joooo vzaly, vzaly,vzaly slibuju na celej štos biblí,
tak joooo vzaly, vzaly,vzaly slibuju na celej štos biblí, že už v neděli odpoledne nebudu pít dvanástku ale jenom nealko …. safra..:-)))
Píšu víc anglicky než česky a pak se to občas kazí . Omlouvám se.
U nás to neprošlo. Projektant se toho bál, dát nabíjecí
U nás to neprošlo. Projektant se toho bál, dát nabíjecí lampu do projektu ze své vlastní vůle. Údajně chybělo vhodné parkovací místo u lampy. V zastupitelstvu jsou staré struktury. Priority jsou jinde.
Takže si počkáme dalších 30-50let až doslouží nové veřejné osvětlení. O nějakých senzorech a chytrém veřejném osvětlení si můžeme přečíst jen na Internetu.
V Praze se takové lampy plánují. Jedna vyjde na 750 tis.
V Praze se takové lampy plánují. Jedna vyjde na 750 tis. Kč.
Projekty v Praze stojí zásadně v miliardách, aby se dalo z
Projekty v Praze stojí zásadně v miliardách, aby se dalo z toho co nejvíce ukrást. V UK to udělali za 1/10 této ceny. Pravda, uživatel si musí koupit chytrou nabíječku s účtováním za 1000 EUR. Veřejné peníze se holt nerozdávají, tady z toho dělají dojnou krávu a naše peníze se rozhazují plnou náručí.
https://youtu.be/rKaEhBjt1ls
Pražskou nabíjecí síť by mělo v roce 2030 tvořit 4 až 4,5 tisíce lamp veřejného osvětlení a projekt bude stát 2-3 miliardy.
1000EUR …. ups. To nejdříve podojí uživatele. Třeba v
1000EUR …. ups. To nejdříve podojí uživatele. Třeba v ceně bude grátis parkování na modré zóně. 🙂
Smysl by to dávalo.
Tak je to správné, nic není zadarmo a co je, to stojí za
Tak je to správné, nic není zadarmo a co je, to stojí za prd.
V Praze vyjde i metr chodníků desetkrát dráž, než si ho
V Praze vyjde i metr chodníků desetkrát dráž, než si ho udělají jinde. Když v Praze za jednu lavičku dají 800tis.bez DPH, proč by lampa neměla stát 750? Nějak ty natištěné peníze musíte dostat do oběhu.
na 750 tisic to vyjde jen proto, ze to nekdo pocita jen na ty
na 750 tisic to vyjde jen proto, ze to nekdo pocita jen na ty lampy, jenze oni to nemaj bejt jen lampy, ale komplet rekonstrukce danych ulic vcetne rozvodu, kanalizaci, svodu, novych silnic a chodniku, takze ve finale rekonstrukce cele ulice, a nemaj v tech lampach bejt navic jen nabijecky, ale i dalsi infrastrukrura jako senzoricke mereni emisi, nekde vyspelejsi meteostanice kamery a dalsi udelatka pro moznost lepsiho rizeni mesta z dat z danych mist, co jsem se docetl pocita se i s moznosti verejneho internetu, takze v lampach wifi hotspoty
a pokud se elektromobilita nejak rozumne rozsiri, a to nejen v autech, ale treba i skutrech nebo elektrokolech, da se predpokladat ze na tech lampach bude Praha mozna i trosku vydelavat 😉 protoze to nabijeni zadarmo bejt fakt nema
A ještě jedna drobnost. Plánuje se to předně tam, kde je
A ještě jedna drobnost. Plánuje se to předně tam, kde je veřejné osvětlení buď dokonce již za hranou, a nebo na konci své životnosti. Takže by k obnově za nedlouho došlo tak jako tak a ta by taky nebyla zadarmo. Takže nějaké AC nabíjecí body v té ceně hraje zanedbatelnou roli.
Pritom by stacilo svezt starostu v Tesle a na zastupitelstvu
Pritom by stacilo svezt starostu v Tesle a na zastupitelstvu odsouhlasit Teslu jako sluzebak a uz by se lampy stavely. Nezkusis? Nepoznas!
Kolik to stálo? Ono obrázku to vypadá jako, že jen do
Kolik to stálo? Ono obrázku to vypadá jako, že jen do lampy zapojili dráty, ale ve skutečnosti je nutné natáhnout v celé ulici nové kabely a ta část lampy, která slouží k svícení včetně nákladů na svícení je v porovnání s nabíječkou minimální.
Neco jsem uz cetl o jinem projektu v DE. V lampe je umisten
Neco jsem uz cetl o jinem projektu v DE. V lampe je umisten klasicky Wallbox a pro nabijeni je nutny kabel s integrovanym elektromerem. System vyuctovani si uz nepamatuji, ale tak je to asi levnejsi nez kdyby byl kazdy Wallbox pripojeny do internetu. Cena Wallboxu nebude zase tak vysoka, jediny nadstandard tam bude spusteni nabijeni s autorizaci pres namontovany elektromer. Odhadem cely Wallbox 500 £. Natazeni kabelu zalezi na tom, jak jsou umistene ty stare. Zda jsou jednoduse v hline, nebo v trubkach.
Já myslím, že pro tyhle „destination“ nabíječky by
Já myslím, že pro tyhle „destination“ nabíječky by bohatě stačilo 2 kW výkon, což není nic náročného. Na připojení auta přes noc pár hodin je to úplně v pohodě, jinak ani doma nenabíjím.
Jak píšete. Když tam auto stojí 9 hodin co jste v práci a
Jak píšete. Když tam auto stojí 9 hodin co jste v práci a pak na vás čeká 14 hodin před domem… tak i tím pomalým nabíjením se Tesla nabije způli a Citigo doplna.
Electrodad se nekolikrat zminil, z eby se melo nabijet aspon
Electrodad se nekolikrat zminil, z eby se melo nabijet aspon 0,1 C, jinak se nici baterie. Takze 2ma Kw nabijet trojcata, stareho Leafa a i3. CityGo uz radeji ne.
Pri nabíjaní veľmi nízkym výkonom vznikajú vraj nejaké
Pri nabíjaní veľmi nízkym výkonom vznikajú vraj nejaké parazitné reakcie, ktoré znižujú kapacitu ale asi to nebude také dramatické. Svoju Teslu so 75kWh baterkou som doma nabíjal väčšinou z 230V zásuvky na 10A/2300W (z FVE), čo je asi 0,03C a to asi 50% všetkých nabití. Po 80 tis. km mala degradáciu nie viac ako 3%. Vysvetľujem si to tým, že som na cestách nabíjal na SC plus každá rekuperácia je tiež vysoký nabíjací výkon 1C a možno sa to vtedy nejak regeneruje. Tiež som len výnimočne nabil na 100% tesne pred dlhšou cestou, inak do 75%
Najväčšiu degradáciu spôsobuje nabíjanie veľmi teplej batérie bez chladenia.
baterie se nikdy nenabiji tak aby to skodilo baterce, hlida si
baterie se nikdy nenabiji tak aby to skodilo baterce, hlida si to elektronika, takze pokud je to nizsimi vykony tak se proste nabiji jen nejake clanky/moduly a postupne, takze to vypocitane C je pak vesmes nesmyslem, protoze je z celkove kapacity baterie, a tim ze tech 75kWh je rozdeleno vesmes do nekolika tisic jednotlivych clanku ci nekolika modulu, tak elektronika i pri tech 10A/2300W to umi zregulovat tak aby se nabijel jen urcitej pocet modulu a mozna i clanku a tim nejlepsim moznym pomerem co jim neskodi
100% pujde rozdelit nabijeci vykon na moduly, takze pokud se nepletu 75kWh baterka by mela byt slozena ze 14 modulu? tedy pokud by elektronika usoudila ze je nabijeci vykon malej, tak na jeden modul pak to C jiz tak nizke neni, cca 0.3C?
–
–
To by bolo sice pekné, ale mám obavu, že to tak určite
To by bolo sice pekné, ale mám obavu, že to tak určite nefunguje. Všetky tie moduly sú totiž zapojené do série a ak by sa pri malom nabíjacom výkone nabíjali iba nejaké moduly, tak by sa celá baterka rozbalancovala.
Máte nejaký zdroj na podporu vašej teórie?
od ceho by tam pak byli systemy a rizeni nabijeni baterii? ten
od ceho by tam pak byli systemy a rizeni nabijeni baterii? ten system to bude hlidat prave tak aby to v obou extremech ty baterky nenicilo 😉 je to jen logicke
To ano, ale nenapadá ma ako sa dajú samostatne nabíjať
To ano, ale nenapadá ma ako sa dajú samostatne nabíjať moduly zapojené do série s jedným zdrojom s napätím, ktoré zodpovedá celkovému sériovému zapojeniu. Aktívne balancéry tam nie sú.
Takže buď ten malý nabíjací výkon nevadí (100kWh baterka v Tesle sa dá nabíjať výkonom 1,2kW) alebo je to riešené prúdovými impulzami PWM. Nemyslím si, že sa nabíja každý modul zvlášť. Ale nebudem sa škriepiť, lebo o tom neviem detaily. Písal som len moju skúsenosť, že u mňa to nemalo žiadny vplyv na degradáciu a to som takmer 50% energie nabil výkonom 2,3kW
Ešte pre zaujímavosť 75kWh baterka má 84 sériovo a 74 paralelne spojených článkov. A tie paralelné spoje sa rozdeliť nedajú, sú zvarené, takže všetkých 74 článkov sa musí nabíjať naraz. T.j. nabíjací prúd sa rozdeľuje v rovnakom pomere.
Jeden modul má teda 6s a 74p, (248Ah pri 21,6V nominál)
opravdu je paralelne zapojena cela baterie, nebo jen moduly?
opravdu je paralelne zapojena cela baterie, nebo jen moduly? ja si nemyslim ze by nemeli moznost aktivne ridit nabijeni/vybijeni jednotlivych modulu, nedavalo by to smysl
Baterie jsou zapojene paralelně do tzv. bricků po 46
Baterie jsou zapojene paralelně do tzv. bricků po 46 článcích, které se tváří jako jeden článek. A každý takový brick lze regulovat nezávisle. Celkem 96 bricků (a 4416 článků) ve 75 kWh baterce.
super, tak nejak jsem to myslel ze je, presny cisla jsem
super, tak nejak jsem to myslel ze je, presny cisla jsem nehledal a nevedel a mel jesm za to ze to reguluji alespon na urovni tech celych modulu, ale bylo by nelogicke aby byla cela baterie jako jeden neregulovatelny celek 🙂
Kazdy blok ( t.j. jeden clanok, alebo niekolko paralelne
Kazdy blok ( t.j. jeden clanok, alebo niekolko paralelne zapojenych clankov) ma svoj pasivny BMS obvod, t.j. ak clanok dosiahne maximalne dovolene napetie, cast prudu odobera BMS a do bloku ide len taky prud, aby sa blok neprebijal. Ak uz BMS bloku nestaci odoberat nadbytocny prud, nabijacka znizi nabijaci prud. Teoreticky sa tak pri konci nabijania nabija uz len jeden blok, a vecsina elektriny povodne prisluchajuca ostatnym seriovo zapojenym blokom sa strati na teplo.
Prakticky maju clanky a teda aj bloky z vyroby velmi podobne vlastnosti a teda BMS nema vela roboty. Iba ked sa vela nabija velkym vykonom t.j. DC nabijanim, bloky sa mozu rozhadzat a potom BMS musi zrovnavat. Pocas rychleho DC nabijania nie je dost casu na uplne zrovnanie, takze na zrovnanie treba nabit raz za cas na 100% malym vykonom.
A je treba ty clanky srovnavat? Nabijim vyhradne na 75 % a
A je treba ty clanky srovnavat? Nabijim vyhradne na 75 % a nemam i-Mieva potrebu nabijet do plna (max tak jednou za 2 mesie, kdyz se jede dal jak kolem komina).
Takovou odpoved vam da mereni jednotlivych clanku. Applikace
Takovou odpoved vam da mereni jednotlivych clanku. Applikace Canion pres Obd rozhrani.
Pravidelne to robiť určite netreba ak sa nenabíja iba na
Pravidelne to robiť určite netreba ak sa nenabíja iba na DC. Myslím, že Nissany s tým mali trochu problém, že sa články rozbalancovali, keď niekto sústavne nabíjal na DC.
i-MiEV a jeho surodenci nabijaju bateriu max. len do 4,1V na
i-MiEV a jeho surodenci nabijaju bateriu max. len do 4,1V na clanok (canion hovori, ze 4,105V), takze bateria mitsu trojciat sa kludne moze nabijat na 100% castejsie. Tesla (aspon moja s 90tkou bateriou) nabija clanky max. az na 4,2V, takze u nej nabijam na 100% spravidla len tesne pred dlhsou cestou, ked bude nasledovat viac SC nabijani.
Každý z tých modulov má samozrejme vlastný BMS, ale
Každý z tých modulov má samozrejme vlastný BMS, ale nabíjací výkon sa nedá presmerovať a skoncentrovať len na niektoré moduly (v prípade nabíjania nízkym výkonom). Vždy sa nabíjajú všetky moduly naraz a či sa energia v jednotlivých moduloch použije na nabíjanie, alebo sa v niektorých zmarí v odporoch, je už v réžii konkrétnej BMS
A o tom hovorím od začiatku, že ak sa nabíja nízkym výkonom, tak sa tým výkonom nabíjajú všetky články naraz. A ak to Tesla dovolí aj na 100kWh baterku (nabíjať výkonom iba 1,2kW), tak to zrejme nejak markantne neškodí.
tim ze dokazou detekovat vadne clanky, tak musej mit i moznost
tim ze dokazou detekovat vadne clanky, tak musej mit i moznost zajistit aby do daneho modulu s clankem neslo nabijeni a zahlasilo to treba vymenu pro servis
proc mas potrebu spochybnovat tak logickou vec?
Nemusí a nemají. To by bylo konstrukčně dost šílené a
Nemusí a nemají. To by bylo konstrukčně dost šílené a drahé řešení, při těch proudech, co tam tečou. Jsou tam jen tavné pojistky proti zkratu.
Veškerý BMS management spočívá v precizním hlídání teplot, proudů, napětí a regulaci vybíjecích a nabíjecích proudů. Jestliže nějaký článek vykazuje abnormální chování proti zbytku, tak vám auto v závislosti na závažnosti sníží výkon nabíjení/vybíjení, případně rovnou hlásí chybu baterie a nouzový režim.
Já vím, že v minulosti, už v souvislosti s Roadsterem, kolovaly historky o až skoro nadpřirozených vlastnostech Tesla BMS (např. že je každý článek připojený přes vlastní mosfet), ale nic z toho se nezakládalo na pravdě. A bylo by to hlavně zbytečné a drahé.
Ďakujem za vysvetlenie. Ja sa snažím Samanovi vysvetliť,
Ďakujem za vysvetlenie. Ja sa snažím Samanovi vysvetliť, že ak sa spojí paralelne niekoľko desiatok článkov (napríklad tavnými poistkami), tak sa to potom chová ako jeden článok, ako napísal Takymartin – Brick. A určite sa pri nabíjaní nekoncentruje celý nabíjací výkon (ak je nízky) iba do jednotlivých článkov alebo modulov, ale batéria sa nabíja naraz a stráži to BMS.
To zapojenie, čo popisuješ sedí na 75kWh baterku v TM3/Y z
To zapojenie, čo popisuješ sedí na 75kWh baterku v TM3/Y z článkov 21700. Tam je tých modulov, zapojených do série, 16ks.
V 75kWh baterke TMS/X (o ktorej je reč) je 6216 článkov po 3350mAh (18650) s nominálom 3,6V.
T.j. 84s 74p
Tu je ten brick práve tvorený tými 74 článkami, samozrejme napevno zapojenými paralelne. A 6ks takýchto brickov zapojených do série tvorí jeden modul s napätím 21,6V so samostatným BMS. Ako Saman už uviedol, tak ich je tam 14ks zapojených do série s celkovým nominálnym napätím 302V. Maximálne napätie plne nabitej 75kWh baterky je 354V.
prehlad batérií
2 kw je fakt málo, ale zase co psal Saman 11 nebo dokonce 22
2 kw je fakt málo, ale zase co psal Saman 11 nebo dokonce 22 tak to je tak přehnaný. Ideální by bylo 1F 230V 32A tedy 7,3 kW. Odpovídá to nejvíce palubním nabíječkám na trhu. 11 nebo 22 má poměrně málo EV. A na druhou stranu za noc (či pracovní dobu) – tedy 8 hodin je to až 58 kWh – se ztrátami atd… něco okolo 55 KWh to už je slušná porce. Odhaduji dojezd na dva až tři běžné dny.
Tohle už asi všichni znáte:
Veřejná nabíjecí
Tohle už asi všichni znáte:
Veřejná nabíjecí zásuvka
Tohle je už strašně starý, a podle mne levný naprosto ideální řešení.
Tohle by mělo být na každé lampě.
Hezký, ale pro malá města, které si své investice
Hezký, ale pro malá města, které si své investice hlídá. V Praze to musí stát 2-3 miliardy, pak to někdo může realizovat.
ne vzdycky to tak je jak popisujes, na nekterych mistech je
ne vzdycky to tak je jak popisujes, na nekterych mistech je rozvod pro lampy soucasti rozvodu k jine infrastrukture (a predpokladam ze podobne to maji i v UK) , mnohde je takove natazeni novych kablu relativne snadne pokud to projektant nezpackal a nenechal proste instalaci jen zahrnout za zalejt nebo zakostkovat 😀
treba u nas v ulici je 8 lamp a vsechny maji podle planu pro rekonstrukci ulice rozvod ve spolecnem rozvodu k domum v ulici, a to technickym zlabem 20x30cm zakrytym dlazbou, takze kdyby nekoho napadlo tam natahnout dalsi kable, tak bude stacit na par mistech odstranit dlazbu a proste tem ty kable natahat, k lampam to pak vede 5cm krkem, takze dat na kazdou lampu 11 nebo 22kW moznost nabijeni by nebyl prilis drahej problem, a co tak obcas ma nejakou dokumentaci, cim starsi instalace, tim jsou lepe resene, nejhorsi jsou ty stare do 10 let, tam se to zalejvalo tak ze pokud by se k tomu mel clovek dostat, tak by musel opravdu rozpoat celou ulici
nevidím, že by sa na tom podieľala spoločnosť
nevidím, že by sa na tom podieľala spoločnosť dodávajúce elektrinu.
takých ulíc s nabíjacími stĺpikmi je veľa, problém je v cene elektriny pre svietenie vo verejnom záujme a v cene komerčnej pre nabíjanie.
s rozvodem samotne lampy to nebude mit nic spoelcneho,
s rozvodem samotne lampy to nebude mit nic spoelcneho, nabijeni budou separe rozvody, 100%, takze cena za elektrinu pro lampy se resit jiste nemusi, navic je to UK, tam muze bejt legislativa uplne jina nez u nas
Jisteze musi to mit vlastni kabely, protoze lidi budou chtit
Jisteze musi to mit vlastni kabely, protoze lidi budou chtit nabijet i kdyz lampa nesviti.
i v CR se jiz zacinaj na nekterych mistech montovat lampy
i v CR se jiz zacinaj na nekterych mistech montovat lampy ktere jsou separe s vlastni senzor a bez centralniho rizeni ze senzoru nekde pro skupinu, takze stava do nich tece porad a lampa sama urcije kdy sviti podle vlastniho senzoru, tohle je projekt od projektu
OFF
Trochu kruté, ale vtipné 😀
VW software
OFF
Trochu kruté, ale vtipné 😀
VW software team
https://twitter.com/28delayslater/status/1256148188244914176