Siemens má nejúspornější semafor na světě

redakce - 25 Srpen 2016

U světelné signalizace, podobně jako u automobilů, hraje klíčovou roli spotřeba, spolehlivost a bezpečnost. Vědci společnosti Siemens, nyní vyvinuli nejúspornější semafor na světě.auto Semafor siemens světelná signalizace úsporný

Takzvanou jednowattovou technologii u semaforů Siemens poprvé představil na veletrhu Intertraffic v dubnu 2016.
foto: Siemens

Rozvoj semaforů kopíruje silniční dopravu. Se zvyšujícím se množstvím automobilů vzrůstal počet světelných signalizačních zařízení a z jednoduchých, dálkově ovládaných návěstidel se po nástupu elektronických obvodů postupně stala automatizovaná zařízení propojená do systémů, které umožňují projet na zelenou několik křižovatek za sebou.

První elektrický semafor začal fungovat 5. srpna 1914 v Clevelandu v americkém státě Ohio. Zařízení se rychle rozšířilo a stalo se jedním z klíčových bezpečnostních prvků silniční dopravy.

První semafor dálkově ovládal policista, který tak nemusel stát uprostřed křižovatky. Semafor měl pouze červenou a zelenou barvu a změnu mezi světly oznamoval bzučák.

Žlutá barva se přidala až o několik let později zatímco první automatizovaný semafor měl premiéru v roce 1927 v britském Wolverhamptonu. Nejmodernější provedení od vývojářů Siemens pak představuje energeticky nejefektivnější systém světelných křižovatek na světě.

Jednowattová technologie

Vývojáři se zaměřili především na spotřebu energie, která se nyní pohybuje v rozmezí 1 až 2 wattů na jeden světelný bod. To znamená, že všechny návěstidla na křižovatce spotřebují tolik energie ročně jako například lednička.

Díky nové technologii dosáhl Siemens zlepšení energetické účinnosti semaforů o více než 85 %, v porovnání se současnou standardní technologií, což znamená obrovský přínos pro rozpočty měst a především pro životní prostředí.

Nasazení těchto světel je základním kamenem efektivního řízení křižovatek i v tzv. chytrých městech, která do své infrastruktury integrují inteligentní řešení a posilují tak efektivitu nejen dopravy, ale i energetických systémů nebo budov.

Pro srovnání, typická křižovatka s žárovkovými semafory má kolem 55 světelných signálů (červený, žlutý a zelený) a s novými semafory by mohla uspořit až 6000 kg škodlivých emisí oxidu uhličitého ročně.

Za výraznými úsporami stojí několik technologických vylepšení. Tím prvním je nahrazení elektronických systémů, které ovládaly LED světla, digitálními ovládacími moduly. Výsledkem je zjednodušení elektroniky uvnitř semaforu (spínací prvky a rezistory), která až dosud spotřebovávala většinu energie.

auto Semafor siemens světelná signalizace úsporný

foto: Siemens

Ve srovnání s příkonem 60 W, který potřebují tradiční žárovky, je u nového semaforu elektřina potřebná pro jednotlivé světelné signály zredukována na 1-2 W. Současně nejmodernější LED diody s extrémně nízkou spotřebou elektrické energie dodávají potřebnou světelnou intenzitu.

Nový systém přináší i úsporu servisních nákladů. Optické kontrolní přijímače přímo v návěstidle průběžně kontrolují stav LED diod – měří množství vyzařovaného světla a tuto informaci přenáší do ovladače LED světel.

Lze předpokládat, že v budoucnu bude možné i předpovídat selhání některé z jednotek, což umožní preventivní údržbu. Siemens je vůbec první výrobce na světě, který sleduje nejen napětí a proud, ale také svítivost semaforů.

Díky tomuto několikanásobnému monitoringu dosahuje tzv. jednowattová technologie nejvyšší úrovně bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích SIL 3 (Safety Integrity Level).

Nový signalizační systém je také odolnější vůči kolísání napětí v elektrické síti, které se vyskytuje stále častěji v souvislosti se zapojováním obnovitelných zdrojů energie. Speciální obvod v signalizačním systému odděluje a chrání napájecí zdroj světel od distribuční sítě, díky čemuž je semafor výrazně méně poruchový.

Minimalizací tepelného namáhání komponentů se podařilo zvýšit celkovou životnost zařízení a opětovně snížit náklady na údržbu. V současnosti jsou v provozu první instalace v Bolzanu v Itálii a v Bietigheim-Bissingenu nedaleko Stuttgartu v Německu.

Skutečně zelený semafor

Představte si město velké jako Berlín. Kdyby se vybavilo touto technologií, ušetřilo by přibližně 2 000 tun emisí a namísto nákladů na energii by v městském rozpočtu zůstalo uspořených 13,5 milionu korun.

Pokud by se šetrné semafory nepoužily, ve městě by se v rámci kompenzace emisí oxidů uhlíku mělo vysadit na 2000 listnatých stromů. Vzhledem k tomu, že typická životnost semaforu je více než 10 let, teprve les s dvěma desítkami tisíc stromů by dokázal potlačit škodlivý vliv křižovatek s konvenčními světly.

U měst, která ve velké míře používají v semaforech žárovky s vláknem namísto LED technologií, jsou úspory ještě vyšší. Investice do semaforů na typické křižovatce se vrátí za méně než 5 let a upgrade se vyplatí i v případě, že signální zařízení využívá 230V LED technologii.

tisková zpráva
Zpět na HybridPřidat komentář

Řešil někdo, kolik energie je potřeba k výrobě LED světelného zdroje oproti běžné žárovce? Mám dojem, že už to tak příjemná bilance nebude, i když netvrdím, že se to nevyplatí.

---

hariprasad

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ještě jedna věc, kterou, dle mých zkušeností s LED semafory nikdo neřeší. Změna intenzity v závislosti na okolním osvětlení.
Tím by se dalo nejen ušetřit dalších 50%, ale také zvýšit bezpečnost a pohodlí řidičů. Když po delší noční jízdě přijedete k takovému jedovatému LED semaforu, chvilku vidíte úplný kulový.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Není to jen o semaforech, ale chtělo by to nějakou zpětnou vazbou vybavit každou jednu lampu veřejného osvětlení, nebo je dokocne celé předělat. Není podle mne možné aby v dnešní době, byť sněhu už také mnoho není, v jistých povětrnostních podmínkách bylo světlo v noci skoro jako odpoledne. Tak by se dalo ušetřit poměrně dost myslím.

Nektere krizovatky se daji za tmy projet jen se zavrenyma ocima. A kdyz se musi zastavit, tak to je fakt opruz.
Uplne stejne miluji borce, kteri slapou celou dobu na krizovatce na brzdu a sviti mi to do oci.
A nejhorsi je cele denni sviceni, to je hovadina.

Souhlas, některé semafory jsou fakt šílené. Co se týká stání na křižovatkách, je to jen o ohleduplnosti a o hlavě řidiče. Ve spalováku vykvaltuju a dám ruční brzdu, v EV elektrickou brzdu a není co řešit.
Denní svícení v noci - to je kapitola sama pro sebe. Jestli mě paměť neklame, bylo denní svícení v noci zakázané, resp. zapojení světel pro denní svícení muselo být takové, že denní svícení se musí vypnout při zapnutí potkávacích (tlumených) nebo dálkových světel. Denní svícení je totiž nesměrové, takže může při jízdě v noci oslňovat protijedoucího řidiče. Ovšem v poslední době potkávám v noci čím dál víc aut, kterým svítí potkávací světla i denní svícení zároveň. Dokonce se to tuším u některých aut dá takto navolit. Tak nevím, jestli se v silničním zákoně něco nezměnilo - nic jsem tam o tom nenašel... takže to možná bylo vypuštěno... a jak známo "co není zakázáno, je povoleno". Každopádně denní svícení v noci, to je prasárna - jak v protisměru, tak i ve zpětném zrcátku. V kombinaci s xenony maximální opruz. Jouda je natěšenej, že sám vidí dobře. Co na tom, že všechny ostatní oslňuje.
Denní svícení ve dne oceňuju - mnohem líp se odhaduje vzdálenost a rychlost protijedoucího vozidla v okamžiku, kdy se člověk chystá k předjíždění. Auto s denním svícením je mnohem líp vidět i za stromy nebo keři v zatáčce apod., kde by bez světel nebylo vidět vůbec. Ovšem to by museli svítit všichni a nesměli by si někteří borci tunit svá auta někde v Tescu nebo na benzince koupenými bludičkami, které jsou vidět až na 10m.

---

Nissan Leaf 24kWh, 239.000 km
Nissan Leaf 40kWh, 12.000 km

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Na mém Renaultu svítí po rozsvícení potkávaček denní svícení s nižší intenzitou. Je to tak z fabriky a nedá se to změnit. Takže to určitě bude legální.

Obrázek uživatele ozana

A hlavně by museli přepnout na normální světla když se zatáhne, začne pršet a podobně. Protože s denním svícením nejsou v horších podmínkách zezadu vidět skoro vůbec.

Jenže, kde by se vzal v dešti policista kontrolující svícení? Ten kontroluje jen za krásného slunečného dne.

---

Jezdím na proud, najeto 95 tisíc km. G-E STROMOS 8+ let a 98 tisíc km.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Počin je to samozřejmě chvályhodný. Nicméně úspora elektřiny na světla je kapka v moři, oproti tomu, co chytře seřízené semafory ušetří CO₂ na palivu aut.
Bohužel i v 21 století existuje spousta semaforů naprosto nesmyslně umístěných a seřízených v návaznosti na ostatní křižovatky.

Obrázek uživatele PaRi

Super, akorát jsem poněkud udiven, že až teď. Trochu mi to připomíná situaci v modelářských RC soupravách, kdy se ještě v nedávné době jelo na bambusových deskách a mikroprocesor byl sprosté slovo.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

LED semafory bych jako takovou novinku nebral, je možné že braly o něco více, ale už jsem někde takové viděl. Co je ale smutnou pravdou je to že výměna semaforů bude trvat i 20 let a více. Za tu dobu budeme někde úplně jinde. Ovšem pokud by jenom přešroubovali žárovky, pak by se snad dalo něco dělat.

Zajímavá je ale podle mne ta část o kolísání napětí, pokud to ohrožuje semafory, pak to bude rušit i knoho dalších zařízení.

K těm RC, podle mne to je prostě tím jak se mění generace, starší si prostě neuměla představit programování ani mikrokontrolérů, teď se jednak lidé obměnili a procesory jsou pro ně běžnější a jednak jsou pohodlěnjší nástroje. Mě to podobně připomíná situaci kolem detektorů kovů, před pár lety se to bez slaďování dvou oscilátorů a neskutečné složitosti nedalo. (nehledě na nutnost přesných cívek etc.) když jsem se díval nedávno tak to stojí dneska na pár hradlech a Q klopných obvodech)


Autonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobilNabíječky elektromobilů Circontrol