Scania se připravuje na výrobu elektrického pohonu

Montážní linka pro nápravy a převodovky od společnosti Scania se připravuje na sériovou výrobu elektrické pohonné jednotky.

Letos se očekává zahájení sériové výroby elektrických vozidel. Technici a operátoři, kteří se ve výrobních halách společnosti Scania v Södertälje podílejí na produkci tří prototypů převodovek týdně pro novou elektrickou pohonnou jednotku, proto dolaďují své dovednosti a znalosti.

„Je vzrušující pracovat s novou technologií,“ říká operátor Fredrik Angenent. „Kromě toho je to také velmi odlišné od klasické výroby. Na montážní lince běžně sestavujeme pouze části dílů, ovšem nyní zde vyrábíme převodovku pro elektrickou pohonnou jednotku úplně od začátku.“

Angenent a jeho kolegové montují elektrické komponenty a vysokonapěťové kabely za účelem vytvoření kompletní převodovky. Celkově se pak tato převodovka skládá přibližně z 200 součástí, což je podstatně méně než u spalovacího motoru.

Hotový výrobek je následně testován v sousedním zařízení. „Plánujeme výrobu už tři roky a postupně budujeme montážní linku,“ říká Catarina Hemning, vedoucí montáže převodovek pro elektromobilitu. „Nyní se cítíme připraveni produkovat vyšší objemy.“

Testovací a vývojový inženýr Thomas Ekbäck, který pomohl navrhnout zkušební zařízení, říká, že společnost Scania se již nachází na cestě k elektrifikaci:

„Během této etapy jsme se naučili spoustu věcí. Přesto se stále ještě máme hodně co učit. Avšak dosáhli jsme dostatečné vyspělosti na to, abychom mohli uvést na trh konkurenceschopnou převodovku pro elektrická vozidla.“

tisková zprtáva

41 Comments on “Scania se připravuje na výrobu elektrického pohonu”

      1. Cely svet rozsiruje OZE a ma to i ekonomicky smysl. Cezko s JE
        Cely svet rozsiruje OZE a ma to i ekonomicky smysl. Cezko s JE zustane jako rozvojova zeme s predrazenou energii a gigantickymi naklady. Jedina sance v budoucnu pro CR je vetsi integrace cele EU a spojeni v jeden velky energeticky trh s pristupem k vyhodnym zdrojum offshore elektraren. Pak muze CEZ postavit kdekoliv v EU sve vetrnne i slunecni elektrarny. Parcelovani na narodni pisecky je v budoucnu hloupost. Kdyz uz zbozi putuje po svete skoro bez hranic, pak musi i ekonomiky eliminovat hranice.

            1. Coz povazuji jenom za straseni ze strany minoritnich akcionaru
              Coz povazuji jenom za straseni ze strany minoritnich akcionaru CEZ, hlavne aby se nedelala zadna velka investice a nesnizily se dividendy.

              Nicmene to neni podstatne, vlada ma rozhodnout o energeticke koncepci a tu prosadit. Nejhorsi je preslapovani na miste. Cas bezi

                1. Vidim to tak, ze rozsireni jedne z elektraren JEDU nebo JETE
                  Vidim to tak, ze rozsireni jedne z elektraren JEDU nebo JETE konvencnim jadernym blokem utahneme. Mozna proto bude drazsi elektrina, ale je to stabilni riditelny zdroj. Je to konzervativni pristup, ale zabezpecuje relativni jistotu zdroje se soucasnyma technologiema.

                  Zatimco sazka na OZE se jevi v soucasnosti mozna levnejsi, ale pokud neneajdeme opravdu velkokapacitni zpsusob ukladani energie, tak je to velky risk. Ty soucasne baterkove uloziste jsou zatim z pohledu narodni energetiky k smichu a jeste nebezpecne.

                  Ono at si rika kdo chce co chce, tak OZE v soucasnosti funguje jenom diky kompenzaci vodou a uhlim. Kdyz se zbavime uhli a soucasne zvysime podil OZE, tak je to ruska ruleta.

                  Pokud se vlada rozhodne pro OZE smer, tak OK, ale to by misto jadernych bloku meli zacit stavet dalsi Dlouhe Strane.

                  Do budoucna se uvidi jestli to budou modularni reaktory, nebo OZE s prutocnyma bateriema, nebo neco jineho proc ne?! Ale sazet na to, ze vsak ono se neco vymysli je hazard.

                  A ty vase narazky na koblihy si nechte pro nekoho jineho.

                2. Jestli uvazujete az tak daleko – za zivotnost stavajicich
                  Jestli uvazujete az tak daleko – za zivotnost stavajicich jadernych bloku, tak mit 1 jaderny blok je dle me katastrofa. Musite mit za nej nahradu v pripade odstavky a jiste z minulosti vime, ze ty odstavky jsou i neplanovane. Pokud to ma byt ale nahradni zdroj na dobu kdy nesviti a nefouka (pri > 100 % podilu OZE), pak je to zase nesmysl. Proc nahradni? Protoze provoz JE je drazsi jak provoz OZE. Pokud tedy bude fungovat dva tydny az mesic (ne vsak souvisle), pak si to nedokazu taky predstavit.

                  Bud budeme hledat velkokapacitni zpusdob ukladani energie, nebo statisice malokapacitnich nebo nahradni zdroj. Zatim ukladani energie neni doresene, tak Nemci stavi plyn. Pokud by se vsechny firmy a lide dostali k trznim cenam na vnitrodennim trhu, pak by se zacalo vyplacet investovat do akumulace. Takze by teoreticky mohl byt Powerwall v kazdem byte, PowerPack v kazdem dome a ve firmach jeste neco vetsiho. Prutocna baterie by se mi moc libila – mam nevyuzitou budovu 40 x 11 m.

                  Z meho pohledu by bylo idealni maximalne uvolnit trh. Do zacatku, nez se do urcite miry navysi podil OZE, tak udelat podporu ve „virtualni baterii“ pro male stresni instalace (prave s omzenim ne casovym ale tim procentualnim). A potom hodne zatlacit na EU urovni na prenosove soustave, aby se dalo v zime a na podzim vyrabet na severu a prenest vsude do EU a v lete zase na jihu se spotrebou kdekoliv v EU.

                3. V lete jsou prebytky z FV. V zime jsou v provozu
                  V lete jsou prebytky z FV. V zime jsou v provozu paroplynky/teplarny a kogenerace. Navic zaloha se da zasmluvnit do zahranici. Napr. Do nektere ze zemi V4.
                  For je v tom ze kdykoli dojde k delsi frontalni oblacnosti. Tak prodavate krute drahou energii vsem kteri bezvyhradne sazi na slunce. V momente, kdy vetsina vsadi na jednu kartu, tak je dobre mit zdroj u ktereho muzu planovat.

                4. Zajímala by mne účinnost procesu – stlačení+kapalnění a
                  Zajímala by mne účinnost procesu – stlačení+kapalnění a pak zplynění a roztáčení turbíny vzduchem.

                5. Zalezi na recyklaci tepla pri stlacovani a opet pri expanzi a
                  Zalezi na recyklaci tepla pri stlacovani a opet pri expanzi a zaroven na prijmu tepla z okoli. Asi nejlepsi bude s morskou vodou. Psali, ze to ma mit lepsi ucinnost nez na stlaceny vzduch a tam ma byt 54%. Ale kdo vi.

                6. Leda by to teplo ze stlacovani prodavali, tak pak verim, ze to
                  Leda by to teplo ze stlacovani prodavali, tak pak verim, ze to ma smysl. Problem je trochu, v tom, ze my predpokladame, ze je treba uskladnovat elektrinu v lete, kdy je poptavka po teple docela mala. Leda by to vyrabelo teplou vodu pro nejake mesto, nebo prumyslovy provoz.

                  Puvodni realizace je urcena pro vetrniky, takze tam to smysl ma daleko vetsi. To ale neni moc pripad CR

                7. Energie odebirana pri ztlacovani a kondenzaci se pouziva na
                  Energie odebirana pri ztlacovani a kondenzaci se pouziva na druhe strane na ohrati expandovaneho vzduchu. Cely figl spociva v tom, ze pri zkapalnovani vzduchu ziskate kondenzacni energii. A pri vyparovani pouzijete energii z okoli, treba morskou vodu. A ulozenou energii ziskanou pri ztlacovani pouzijete pro ohrati vzduchu pred turbinou. Fungujete to na podobnem principu jako tepelne cerpadlo. Ziskavate velke mnozstvi okolni energie zadarmo pri vyparovani media, zde vzduchu.

                8. Fajn, akurat zabudli napisat, ze aka je ucinnost ulozenia
                  Fajn, akurat zabudli napisat, ze aka je ucinnost ulozenia energie. Kritizuju baterie kvoli samovybijaniu, no v clanku neuviedli, kolko energie je potrebnej na udrzanie kvapalneho vzduchu schladeneho na minus 196 stupnov celzia.

                9. Mne to príde ako zaujímavý spôsob, pričom sa môže
                  Mne to príde ako zaujímavý spôsob, pričom sa môže produkovať pomocou kryogénnej destilácie dusík, kyslík, argón a takmer všetky vzácne plyny.
                  Na ohrev skvapalneného vzduchu stačí dostatočne veľký výmenník medzi okolitou teplotou.
                  Ak sa to celé dobre nastaví, tak to môže byť docela životaschopné.

                10. Carnotova ucinnost (maximalni teoreticka ucinnost vratneho
                  Carnotova ucinnost (maximalni teoreticka ucinnost vratneho tepelneho cyklu) na teplotach 20°C a -197°C vychazi na nejakych 26%. Realny stroj bude pracovat s ucinnosti nizsi + ztraty v elektrickem ustroji a transformaci.
                  Odhad ozraleho optimisty rika, ze pres 20% uccinosti se to nedostane.

                  Pro srovnani precerpavaci elektrarna ma ucinnost az 75%

                11. Carnotuv proces tady nefunguje, protoze to neni uzavreny
                  Carnotuv proces tady nefunguje, protoze to neni uzavreny okruh. Musite pricist prijem/vydej energie do okoli. Zkuste carnot pouzit na tepelne cerpadlo. A prece ma ucinnost 300-500%.

                12. To si nesmite plest ucinnost s topnym faktorem.
                  To si nesmite plest ucinnost s topnym faktorem.

                13. Pojmenujte to jak chcete, dulezite je, ze u kapalneho vzduchu
                  Pojmenujte to jak chcete, dulezite je, ze u kapalneho vzduchu po celem cyklu dostanete vic energie zpet nez vasich 29%. Protoze nezohlednujete ty podstatne energeticke toky.

                14. Pozor, ale ja se bavim pouze o elektricke energii. Coz byste z
                  Pozor, ale ja se bavim pouze o elektricke energii. Coz byste z kontextu mel vedet.
                  To ze vam u toho vznikne hromada odpadniho tepla, kterou prodate (pokud mate komu) to sice zvysuje ekonomickou ucinnost (podstata topneho faktoru), ale ne elktrickou ucinnost.

                  Kdybyste chapal rozdil mezi topnym faktorem a ucinnosti, tak byste vedel o cem mluvim.

                  V podstate jde o jedno velke tepelne cerpadlo, ktere jako chladivo pouziva vzduch.

                  1) komprese… pomoci 1kwh stlacim vzduch tak, ze se zahreje
                  2) kondenzace… odvedu 3kWh tepla a prodam je zakaznikovi. pri tomto procesu dojde ke zkapalneni vzduchu
                  3) skladovani kapalneho vzduchu
                  4) odpareni… vzduch prijme teplo z venku (2.2kWh zadarmo) a promeni se na stlaceny vzduch
                  5) Expanze… stlaceny vzduch roztoci lopatku turbiny (tady je schovany ten Carnot) a vyrobi 0.2 kWh elektricke energie.

                  Bilance:

                  Topny faktor (3kWh zisk. tepla)/(0.8kWh el.energ.)= 375%

                  Elektricka ucinnost (0.2kWh ziskane EE)/(1kWh vynalozene EE)= 20%

                  Ciste kvuli akumulaci EE je to nepouzitelne, pokut to pouzijete ke kogeneraci, tak super.

                  p.s.: cisla jsou samozrejme nastrele… realisticky bude TF treba 150% a ucinnost by sedela kolem 20%.

                15. Carnot s teplotou kapalneho vzduchu nema vubec nic spolecneho.
                  Carnot s teplotou kapalneho vzduchu nema vubec nic spolecneho. A expanze se bude nejspis odehravat isotermicky na teplote okoli. A komprese s predchlazenym kapalnym vzduchem. Tudiz jsou tam procesy kde s carnotem jste uplne vedle.

                16. Tak jak jsem uvedl. Carnotova ucinnost je limitni (idealni
                  Tak jak jsem uvedl. Carnotova ucinnost je limitni (idealni uzavreny cyklus). Teploty jsem odhadl a uvedl. Pokud znate teploty latky, da se carnotova ucinnost prepocitat, ale pokud to umite udelat s vyssi ucinosti ma stejnych teplotach tak to vam gratuluji. To jste vynalezl perpetum mobile 2. Druhu.

                17. Pouzil jste absolutni teploty v Kelvin? Napiste jak jste
                  Pouzil jste absolutni teploty v Kelvin? Napiste jak jste dospel k vysledku 29%. Michate vse dohromady. Nebojte, ja na rozmnozovani energie neverim.

                18. Ve vasich vypoctech zapominate zohlednit nizkou teplotu
                  Ve vasich vypoctech zapominate zohlednit nizkou teplotu kapalneho vzduchu. Tuto energii muzete uskladnit v akumulatoru chladu a tim muzete pozdeji podchladit plynny vzduch natolik, ze bude potreba mnohem mene kompresni energie. Vy vychazite porad z uzavreneho procesu, proto vam chybi znacna cast energie. Vezmu nerealny priklad abyste pochopil princip. Mam 1 litr kapalneho vzduchu a ten pouziju ve vymeniku tepla k ochlazeni plynneho vzduchu. Kapalny se ohreje a odpari a plynny ochladi a zkapalni. Za idealnich podminek mam opet 1 litr kapalneho vzduchu. Samozrejme nemame idealni prenos tepla a hlavne neni mozny casovy soubeh. Takze musim vyuzit akumulator chladu abych mohl zkapalnit vzduch kdyz slunicko sviti. Na zkapalneni potrebuji teda mnohem mene energie nez jste vypocital. V literature jsem nasel ucinnost kryogennich „akumulatoru“ ca. 50%. Vztazeno ciste na elektrickou energii in/out.

                19. Ta literatura mne zajima. 50% by byl skvely vysledek. Ted
                  Ta literatura mne zajima. 50% by byl skvely vysledek. Ted jeste co to stoji a jakou to ma zivotnost.

                  Vas priklad mam pocit ponekud odporuje 2. termodynamickemu zakonu.

                  Jinak to zkapalnovani vzduchu je pomerne dosti kosaty a zajimavy obor a jiste se tam bude pouzivat ruznych „triku“.
                  Ja jsem profesne hlavne strukturar a termo delam jen obcas, ale kazdopadne by mne popis toho procesu zajimal.

                20. Som rád, že ste to spočítali a nakoniec to vyšlo celkom
                  Som rád, že ste to spočítali a nakoniec to vyšlo celkom pozitívne. Aj keď je to veľmi zložité a komlexné riešenie a nepredpokladám, že sa to bude nejak hromadne nasadzovať.
                  Mýlite sa ale v návratnosti Li-Ion riešení. Už dávno je známy fakt, že ak bude celé batériové riešenie stáť pod $100, tak sa zaplatí za cca 700 plných cyklov (neviem to však dohladať) a keďže teraz už vydržia viac ako 1500 plných cyklov, tak to nebude v blízkej dobe žiadny problém.
                  Takže batériové riešenia sú jednoznačne asi budúcnosť pre celkovú jednoduchosť a flexibilitu celého riešenia.

                  P.S. Batéria od Tesly v Austrálii bude za krátku dobu v zisku
                  https://oenergetice.cz/akumulace-energie/australska-megabaterie-od-tesly-se-sveho-provozovatele-stala-zlatym-dolem

                21. Tak dost zalezi na okrajovych podminkach. Vychazim ze studie
                  Tak dost zalezi na okrajovych podminkach. Vychazim ze studie pro CR se zasobnikem 10MW vykon 100MWh kapacita.

                  To co jste uvedl je krasny priklad. V Jizni Australii si kolem roku 2016 vypli prakticky vsechny zdroje na uhli a jadro. Jeste na zacatku roku si to pochvalovali, jaky je to skvely napad a ze riziko je minimalni. No pak vypnuli poslednich par uhelek a pak se teprve zacali dit veci. 60% vykonu z OZE doplnenych plynovyma elektrarnama se spickovou, nebo polospickovou charakteristikou.
                  Rozjebali si tu sit tak, ze meli vypadky velkych mest na dennim poradku.

                  Tesla jim tehdy pomohla vytrhnout trn z paty. Jejich baterka (100MW/ 130 MWh) jim plni funkci regulatoru frekvence a nikoli akumulace v pravem slova smyslu. Diky tomu, ze dokaze davkovat vykon prakticky po sekundach, dokaze kompenzovat nevysopitatelne vetrniky. Zisk teto baterky je realizovan z 1/2 za funkci frekvencniho regulatoru, 1/3 zisku jde z kontraktu na pohotovostni vykon a zbytek je teprve realizovan z rozdilu ceny mezi nakupem a prodejem.

                  Problem je, ze tento pripad neni aplikovatelny na CR, ktera ma uplne jine podminky. Husta sit napojena na okolni staty je relativne velmi stabilni. Je tu stale velke mnozstvi tvrdych zdroju , jako jsou jaderky a velke uhelne elektrarny. Problemy jako v Jizni australii tady prakticky nezname= 1/2 zisku se v nasich podminkach nerealizuje.

                  P.S.: tusite kdo ten akumulator od Tesly zapllati?

                22. Stranka bvse.de je dobry zdroj pro informace o technologiich
                  Stranka bvse.de je dobry zdroj pro informace o technologiich ukladani energie v ruznych formach.

                23. Ucinnost nad 100% lze docilit jedine tim, ze se pouzije
                  Ucinnost nad 100% lze docilit jedine tim, ze se pouzije odpadni teplo nejakeho jineho procesu a ta odpadni energie se nezapocitava do vstupu, protoze je jinak nevyuzitelna. Se zapocitanim vsech vstupnich energii je to samozrejme vzdy pod 100%.
                  LAES Liquid Air Energy Storage, a form of Cryogenic energy storage.

                24. Tak protoze nemuzu spat…
                  Koncept pocita se skladovanim TEPLA

                  Tak protoze nemuzu spat…

                  Koncept pocita se skladovanim TEPLA vznikleho kompresi a to az o teplote 275 °C. Toto teplo se pouziva pro dohrivani expandujiciho vzduchu, zvysuje teplotni spad a teda ucinnost.

                  Opravuji svuj odhad ucinnosti. Vzhledem k tomu, ze maximalni rozsah teplot na turbinach je -180°C az 275°C, tak limitni Carnotova ucinnost je nejakych 83%. V realu je to tedy az 60% po zapocteni ucinnosti turbin. Splnujeme teda Carnotovu vetu a dava to tedy fyzikalni smysl.

                  (Krom toho jsem zapomel pri prvnim vypoctu odecist jednicku a teda by ten Carnot vysel i v tom pripade ze bychom ohrivali pouze vzduchem 20 °C a za to se omlouvam)

                  Drobna vraska je v tom ze toto plati pouze pri kratkodobem uskladneni (8h), protoze zasobnik tepla bude samozrejme v case chladnout = snizovat ucinnost expanze.
                  Navic to plati pouze na zacatku ziskavani energie zpet, protoze teplo ze zasobniku se behem procesu spotrebovava a klesa opet teplota a ucinnost.
                  Prumerna ucinnost teda bude nizsi, nez tech 60%.

                  Tady jeden diplomant pocital pripad pro Tusimice r.2018 vykon 20MW kapacita 100 MWh, diky zdroji odpadniho tepla z elektrarny ucinnost 70%. Naklady 500 milionu.
                  Vysledkem byla navratnost 26let pri zivotnosti 30let.
                  To je asi ten duvod, proc jsou na svete pouze 2 realizace.
                  Nota bene srovnaval precerpavacku, ktera se zaplati za 22let (zivotnost 60let) a LI-ION, ktere se nezaplati nikdy.

                  Tohle nas asi nevytrhne. Dekuji za podmetnou diskuzi a preji lepsi spanek, nez „mam“ ja.

                  Zdroj:
                  https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/76713/F3-BP-2018-Smrcka-Filip-Akumulace_energie_zkapalnovanim_vzduchu.pdf?sequence=-1&isAllowed=y

                25. Me se libi, ze tady na foru se argumentuje ze siroka
                  Me se libi, ze tady na foru se argumentuje ze siroka technologiemi, ktere jsou zhusta v zakladnim vyzkumu, nebo v experimentalnim modu. Takovych technologii uz tu bylo. Precerpavaci elektrarny v dolech, gravitacni akumulatory, vaky na stlaceny vzduch na dne oceanu… dalo by se pokracovat dlouho. Vsechny se objevily, obcas se udelalo par realizaci ve specifickych podminkach a pak uz o nich nikdo nikdy neslysel.
                  Az se bude priste aktualizovat energeticka koncepce tak proc ne, kdyz to bude proverena technologie.

                  Zatim to vypada, ze Dukovany budou odstavovat prvni bloky cca roku 40 myslim. Uhlikova neutralita roku 50. Do te doby mame nahradit cca 55TWh z nejakych 90TWh celkove rocni produkce. Cele JEDU z toho cini rocne cca 15TWh.
                  No pak v roce 52-62 se zacne odstavovat dalsich 15TWh JETE.

                  Odectu-li 14TWh exportu, zbyva nahradit 40TWh do roku 50 resp. 55TWh do roku 60.

                  Tam je prostor pro jaderny blok, solary, usporne technologie, cvicene opicky v kolotoci. Uplne pro cokoli.

                  Muzem cekat, ze se to nejak vyresi a nebo muzem delat kroky si alespon jeden dalsi poridit. Preslapovat dalsich 5- 10 let nas muze vyjit pekne draho.

                26. Jsem rád, že ačkoli fandíte jádru, jste ochoten
                  Jsem rád, že ačkoli fandíte jádru, jste ochoten akceptovat OZE, když tak vláda rozhodne. Stejně tak já, ačkoli jsem proti stavbě nových JE, to akceptuji, když většina odhlasuje jádro. Ale aby to bylo od vlády férové, má to jednu nutnou podmínku. Aby vláda přestala zákony a předpisy blokovat ostatní možné cesty a řešení. Až ČEZ přestane honit lidi jak čarodějnice za přetoky do sítě, přestane je okrádat výkupem za 0,9Kč v jedné a prodejem za 4Kč v druhé fázi, rozvine se tu to, co už mělo dávno být. Tedy snaha lidí se samozásobit, byznys inteligentních sítí, který je propojí a uřídí. Až bude FVE panel s mikroměničem v každé elektře do 3000Kč a zprovozním jej zapnutím do zásuvky a registrací na Webu, budeme tam, kde jsme měli být už dávno. A nestrašte blackoutem či nestabilitou sítě, i domácí baterkové úložiště mohou být v krámě, a hromadné nasazení, stejně jako 50% BEV na cestách, nebude ze dne na den.

Napsat komentář