ROZHOVOR: se Svatoslavem Novákem o Unii elektromobility

V České republice dnes funguje kromě také další organizace, která si klade za cíl rozvoj elektromobility. Unie elektromobility byla založena v polovině roku 2012. Jejího předsedy Svatoslava Nováka jsme se zeptali jak se sdružení po půl roce daří a jaké má další cíle.

Svatoslav Novák ochotně zodpověděl naše dotazy týkající se Unie elektromobility, které je předsedou
foto: Unie elektromobility

Unie elektromobility (UEM) je zájmovým sdružením právnických osob a byla založena v létě loňského roku. U jejího zrodu stálo sedm firem – EmotionCar, EPRONA, EVC Group, MICOS, MOLARIS, Nano Energies Trade a renerga solutions. Společně chtějí přispět k odstraňování bariér, dosud bránících dalšímu rozvoji a masovému rozšíření elektromobility, která přinese celé společnosti řadu nesporných výhod.

Jak se Unii daří? Co zatím dokázala zrealizovat, kolik má dnes členů – kdo přibyl, kdo ubyl?

Svatoslav Novák: Jednou z dosavadních aktivit UEM byl průzkum mezi více než stovkou firem z různých oborů v ČR, který potvrdil, že zájem o elektromobilitu a poptávka po ní zde nepochybně existují. Průzkum ukázal, že tři pětiny firem se zajímají o informace týkající se elektromobility a její přínosy. Více než pětina společností projevuje předběžný zájem o budoucí koupi elektromobilů nebo instalaci dobíjecí stanice a přibližně každá sedmá firma o tom reálně uvažuje již v dohledné době. Tato zjištění nám mohou pomoci např. při přesvědčování odpovědných činitelů a institucí, že jde o oblast, které stojí za to věnovat pozornost a hledat cesty k její podpoře. Pokud jde o počet členů, na podzim vstoupila do UEM společnost Elektromobil, čili v současnosti tvoří členskou základnu osm firem.

Jedním z cílů Unie je „ vytváření optimálních podmínek pro rozvoj elektromobility“. Spolupracujete s mezinárodními organizacemi a vyměňujete si zkušenosti. Jak to v praxi vypadá a s kým jste v kontaktu?

S.N.: UEM vznikla před několika měsíci. Bohužel prosazování dobrých nápadů a myšlenek vyžaduje dostatečné finanční zázemí, jímž v prvním půlroce Unie neoplývá. Proto jsme vypracovali projekt, který by měl propagovat elektromobilitu v rámci celé republiky. Požádali jsme o dotaci Ministerstvo životního prostředí a netrpělivě očekáváme, kdy a jak rozhodnou. Právě jediné Ministerstvo životního prostředí má zájem o oblast čistého automobilového provozu. Ostatní státní instituce mlčí. Naším cílem je „vtáhnout do hry“ Ministerstvo průmyslu a obchodu, které v minulosti určitý zájem o elektromobilitu již naznačilo. Je třeba pochválit pražský magistrát, že elektromobilitu propaguje. Není divu, představte si, jak by vypadalo ovzduší na magistrále, kdyby po ní jezdily elektromobily

Spolupracujete nějak s ASEP nebo dalšími oborovými organizacemi?

S.N.: ASEP i další oborové organizace jsou pro nás přirozeným partnerem. Některé společnosti, které jsou členy UEM, patří zároveň i mezi členské firmy ASEP. Osobně jsem se setkal s představitelem ASEPu Jaromírem Marušincem a také s Jaromírem Vegrem z občanského sdružení Elektromobily. Je dohodnuta spolupráce. Otázkou je, do jaké míry se ji podaří naplnit.

Myslíte si, že má smysl, aby v ČR fungovalo několik na sobě nezávislých organizací pro podporu elektromobility? Nebylo by lepší kdyby byla jediná, ale silná?

S.N.: V UEM jsme přesvědčeni, že to smysl má. Jedna organizace se může soustředit na určité priority a aktivity, v nichž je silná a kompetentní, druhá zase na jiné. Byť tyto priority i konkrétní aktivity navzájem souvisejí a cíl je podobný. Jsem prezidentem asociace firem v oblasti IT a telekomunikací –ICT Unie, která vznikla před třemi roky sloučením Sdružení pro informační společnost (SPIS) a Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS). Ty byly založeny v roce 1999. Takže k pragmatickému spojení došlo po deseti letech. Je to přirozené. Mimo to existují další oborové asociace. Spolupráce, případně spojení sil pro prosazení klíčové věci, je v ICT běžným jevem. Obecně lze říci, že by měla být jedna silná organizace, ale to je v tuto chvíli pouze idealistická myšlenka.

Podniká Unie také nějaké kroky směrem k veřejné podpoře elektromobility, ať už třeba jen formou volného parkování ve městech, případně dokonce dotování nákupu elektromobilu, podobně jako je tomu v jiných částech světa?

S.N.: Uskutečnili jsme různá jednání s odpovědnými činiteli a další plánujeme. Vláda a příslušné instituce mohou významně stimulovat rozvoj elektromobility, zejména ve větších městech, kde jsou přínosy pro životní prostředí nejhmatatelnější. Možnou cestou je např. zavedení vozidel na elektrický pohon ve službách, které jsou občanům a firmám poskytovány prostřednictvím státních podniků či organizací. Důležité je i využívání evropských fondů na čisté technologie a projekty podporující ochranu životního prostředí. V obecnějším smyslu je podstatná definice elektromobility jako odvětví blízké budoucnosti, jež může díky inovacím a vývoji nových technologií hrát důležitou roli při zvyšování konkurenceschopnosti ČR.

Jak se Unii daří z obchodního hlediska. Podařilo se vám už např. propojit nějaké zajímavé firmy na společných projektech?

S.N.: Domnívám se, že sama UEM je platformou pro setkávání a propojení zajímavých firem i lidí, kteří disponují odbornými kompetencemi a zkušenostmi v oboru. Naším cílem není lobbovat za konkrétní obchodní zájmy jednotlivých firem. Pokud však některý z členů prezentuje zajímavý projekt, ostatní se mohou připojit. Příkladem může být společnost Elektromobil, která na zatím posledním jednání UEM přizvala ostatní členy k jistému obchodnímu případu.

Jak vlastně Unie funguje prakticky. Setkávají se zástupci zakladatelských firem na pravidelných setkáních, nebo komunikujete převážně elektronicky?

S.N.: Převážná většina komunikace probíhá pochopitelně elektronicky, ale zhruba jednou za měsíc se konají společná zasedání všech členských firem. Obvykle v Praze, někdy také v Brně.

Kdo všechno se může stát členem Unie, kolik to stojí a jaké jsou další nároky, pokud nějaké jsou?

S.N.: Řádným členem UEM se může stát právnická osoba, která podniká v oblasti elektromobility v České republice. „Zájemce o řádné členství písemně potvrdí svůj souhlas se stanovami a svou vůli podporovat Unii a účastnit se na její činnosti,“ píše se ve stanovách. Přijetí nového člena schvaluje valná hromada. Roční členství stojí 30 tisíc korun.

Co z toho budu mít, pokud se stanu členem?

S.N.: Přínosy členství asi nejsou jednoznačně vyčíslitelné. Ale v rámci sdružení lze pro rozšíření vykonat určitě více než individuální cestou. A přispět k rozvoji oboru, který má v pozitivním smyslu šanci změnit podobu čisté dopravy a tím do jisté míry i svět, jak jej známe, je nepochybně zajímavé. Je jasné, že elektrokola, elektroskútry a elektromobily budou. Otázkou je však kdy. Musí to být co nejdříve! To je i hlavním posláním UEM

One Comment on “ROZHOVOR: se Svatoslavem Novákem o Unii elektromobility”

  1. Možna je dobře,že
    Možna je dobře,že vznikaji podobna sdruženi.V budoucnu bude čim dal vice potřeba podpory přechodu od klasickych paliv k novym.A tim podstatnym a perspektivnim je rozhodně energetika a elektromobilita.Nebudeme-li se bavit o individualni a soukrome dopravě,tak naklady u velkodopravcu tyto nuti postupně přechazet na CNG,Plug-in nabo plně elektromobilni provoz,jenž bude rok od roku levnějšim a nakladově přijatelnějšim než klasicka paliva benzin nafta.

Napsat komentář