Rozhovor: Jan Mittner, zakladatel serveru Jízdomat.cz

Spolujízda se v České republice pomalu dostává do všeobecného povědomí jako jedna z výhodných alternativ osobní dopravy. Server Jízdomat přinesl mezi hrstku existujících webů věnujících se spolujízdě poprvé plně profesionální zpracování i uživatelskou jednoduchost. A vyplatilo se mu to.

Jan Mittner založil Jízdomat v průběhu studia na Fakultě informatiky a statistiky na VŠE se dvěma přáteli. Vlastní studentské zkušenosti ostatně byly tím, co ho k nápadu přivedlo.

Jízdomat vznikl z toho popudu, že jste podobnou službu sami potřebovali. Už před ním už přece ale na internetu spolujízda byla, existovaly servery kde bylo možné ji najít, domluvit. Proč jste se rozhodli, že to uděláte jinak, lépe – a hlavně – jak odlišný jste zvolili přístup?

Jan Mittner: Věděli jsme, že již servery na spolujízdu existují, ale většinou byla jejich kvalita poměrně dost nízká a zdaleka nevyužívaly všech možností současných technologií. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, že zkusíme vytvořit nový server, který bude uživatelsky co nejjednodušeji použitelný a přinese výhody integrace s Google Maps a Facebookem. Základní princip je tedy na Jízdomatu podobný jako jinde, ale vzhledem k uživatelské přívětivosti a především řadě chytrých funkcí a v rámci možností silnému marketingu se stal během krátké doby v ČR jedničkou a téměř synonymem pro spolujízdu.

Jak dlouho trval vývoj Jízdomatu, jak probíhal a kolik se na něm účastnilo lidí?

J.M.: Projekt typu Jízdomatu nám ležel v šuplíku už téměř dva roky před tím, než jsme se pustili do jeho realizace. Pak jsme se jednoho dne odhodlali, že se pustíme do jeho vývoje a následně byl během necelého měsíce v základní podobě hotov. Spustili jsme ho 29. října 2010, nyní tedy slavíme první narozeniny. Pracovali na něm v první fázi tři lidé, z toho dva prakticky nonstop. Nyní je tým šestičlenný.

V čem tkvěly největší zádrhely při vývoji serveru?

J.M.: Technicky jsme nenarazili na žádné velké překážky během vývoje Jízdomatu. Jen jsme kladli velký důraz na výkonnostní optimalizaci aplikace, aby zvládla i velký nápor uživatelů a mnoho tisíc nabízených jízd. Větší problém je Jízdomat a zejména samotnou spolujízdu zpopularizovat v rámci ČR, kde se zatím nejedná o příliš obvyklý způsob dopravy.

Prozatím je Jízdomat zdarma, bez reklam, takříkajíc „pro radost“. Přesto, náklady musely být nemalé. Můžete je nějak vyčíslit?

J.M.: Náklady jsou opravdu nemalé. Za již více než rok vývoje a marketingu se bude jednat o vysoké stovky tisíc Kč či spíše už o řád více jen co se práce týče.

Přemýšlíte o monetizaci projektu Jízdomat někdy v budoucnosti?

J.M.: Ano, přemýšlíme. Logicky prvním a nejméně složitým způsobem je reklama, kterou již pomalu začínáme využívat, abychom pokryli alespoň malou část nákladů. Dále se nabízí řada dalších možností, díky kterým fungují zahraniční portály (zejména freemium modely). Máme i nějaké další nápady, které si ale necháme zatím pro sebe, dokud nebudou realizovány.

Zvolili jste poměrně netradiční formy marketingu – jízdy s politiky a podobně. Můžete nám k problematice marketingu takového serveru říct něco podrobnějšího?

J.M.: Marketing volíme s ohledem na to, že máme jen omezené finanční prostředky na reklamu. Přemýšlíme tedy nad způsoby, díky kterým můžeme upoutat pozornost na Jízdomat i spolujízdu obecně. V létě se nám velmi osvědčily spolujízdy na letní hudební festivaly a další akce, podobným směrem se vydáme určitě i teď v zimních měsících. Různé akce a netradiční formy marketingu se snažíme vymýšlet neustále.

Jakým způsobem probíhá výpočet ušetřených Kč a emisí? Je to čistě orientační zajímavost, nebo tam je nějaký pokročilý algoritmus?

J.M.: Výpočet ušetřených Kč je počítán na základě toho, kolik Jízdomat ušetřil řidičům, tedy kolik dohromady cestující přispěli řidičům na náklady. To se dá spočítat velmi přesně na základě dat, která řidiči i cestující na Jízdomat vkládají. Dala by se sem ještě zahrnout částka, o kolik měl cestující levnější jízdu než kdyby využil hromadnou dopravu, nicméně zde se velmi špatně shánějí podkladové informace, abychom dokázali porovnat rozdíl ceny na dané trase. V tuto chvíli tam tedy tuto součást nezapočítáváme. Co se týče emisí, zde je již číslo výrazně méně přesné. Jednak počítáme pouze s průměrnou emisí aut, kdy nerozlišujeme konkrétní typ automobilu, a dále pro výpočet předpokládáme, že pokud by cestující nevyužil Jízdomat, jel by v autě sám. Na druhou stranu známe vzdálenost každé cesty, takže samozřejmě zohledňujeme počet km, které takto byly ujety.

Jaké jsou prozatím odezvy uživatelů Jízdomatu a kolik jich podle vašich odhadů je?

J.M.: Máme velmi pozitivní ohlasy od uživatelů. Řada z nich nám píše, jak se jim Jízdomat líbí a že nám fandí. To nám samozřejmě dodává chuť a sílu na projektu dále pracovat a rozvíjet ho. V současné době je registrováno necelých 15 tisíc uživatelů.

Jakým směrem chcete Jízdomat do budoucna rozvíjet?

J.M.: Máme velmi široké spektrum nápadů na další rozvoj Jízdomatu, problém je spíše v omezeném čase a prostředcích. Zejména se chceme zaměřit na pravidelné každodenní jízdy např. do práce a více podpořit zahraniční spolujízdy díky budoucí přítomnosti Jízdomatu v jiných zemích. Dále chystáme řadu menších i větších vylepšení, je toho opravdu hodně.

Do jakých zemí plánujete expanzi a věříte, že se tam Jízdomat uchytí, případně jak jej tam chcete podpořit?

J.M.: Již nyní Jízdomat využívá řada uživatelů ze Slovenska, neboť např. obsažená databáze míst je již od spuštění kompletní pro ČR a Slovensko. Logickým krokem je tedy expanze na Slovensko s nativní verzí aplikace. Následně se nabízí také Maďarsko a Polsko. Toto jsou nejspíše země, na které se budeme zaměřovat. Ohledně marketingu je to zatím předčasné, nyní se plně soustředíme na ČR.

Mluvíte také o dalších vylepšeních Jízdomatu – můžete naznačit o co půjde?

J.M.: Pracujeme na verzi pro mobilní telefony, chystáme pravidelné jízdy a zejména přemýšlíme nad radikálním vylepšením systému, pomocí kterého se spojují cestující a řidiči, tak, abychom maximalizovali šanci na obsazení místa v autě.

Myslíte si, že se spolujízda stane v budoucnu v České republice, resp. v Evropě, významným způsobem cestování? Případně proč ano/ne?

J.M.: My tomu věříme. V Německu a Francii se již nyní jedná o velmi populární způsob cestování a jsme přesvědčeni, že i zde si lidé zvyknou se takto dopravovat. Samozřejmě spolujízda má jistá omezení a existují situace, kdy je lepší využít prostředků hromadné dopravy nebo jet v autě sám.