Nezařazené / Novinky

Robotická auta mohou ekonomice EU přispět až 17 biliony eur

- by redakce - 35 komentářů
auto elektromobil Nissan Leaf autonomní řízení robotické auto

Nissan představil výsledky jedné z nejkomplexnějších studií na téma vozidel s autonomním řízením odhalující jejich skutečný finanční a společenský dopad na provoz na evropských silnicích.

Šéf Nissanu potvrdil, že automobilka nabídne robotická auta do roku 2020. Dokonce už je testuje.
foto: Nissan

„Freeing the Road: Shaping the future for autonomous vehicles“ – tak zní název nezávislé zprávy think-tanku Policy Network. Tuto studii si nechala vypracovat společnost Nissan Europe, aby zanalyzovala společenské i ekonomické příležitosti, které nabízí technologie autonomního řízení.

Zpráva rovněž poukazuje na klíčové kroky, které by měly vlády a regulátoři přijmout, aby se vyrovnali s technologickými a společenskými výzvami autonomního řízení. Zpráva zaměřená na Německo, Španělsko a Spojené království upozorňuje na zásadní aspekty politické debaty o vozidlech s autonomním řízením a posuzuje pravděpodobné ekonomické dopady na region jako celek.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Ford začne příští rok testovat v Evropě robotická auta

Tesla najímá nové experty na radarové technologie, LiDAR neplánuje

Nvidia postavila superpočítač s nejnižší spotřebou, bude trénovat umělou inteligenci

Tato nová nezávislá ekonomická analýza ukazuje, že vozidla s autonomním řízením budou v následujících dekádách navyšovat roční míru růstu evropské ekonomiky o 0,15 %. Díky tomu bude hrubý domácí produkt evropské osmadvacítky v roce 2050 kumulativně o 5,3 % vyšší, než by činil za současných podmínek a příspěvek vozidel s autonomním řízením k růstu HDP by dosáhl celkem 17 000 mld. eur.

Předseda představenstva společnosti Nissan v Evropě Paul Willcox k tomu uvedl: „Tato nezávislá zpráva zdůrazňuje, že se nacházíme uprostřed společenské a ekonomické revoluce. Ukazuje, že technologie autonomního řízení bude mít zásadní dopad nejen na automobilový průmysl, ale na celou evropskou ekonomiku a společnost. Upozorňuje na potřebu vůdčí iniciativy na všech úrovních státní správy.“

Tuto nezávislou zprávu podporuje i komplexní celoevropská studie spotřebitelů, která zjišťovala, co lidé považují za hlavní přínosy autonomního řízení. Průzkum The Nissan Social Index: Consumer attitudes to autonomous drive provedený u 6000 dospělých respondentů v šesti evropských zemích říká:

  • Za jednu z největších výhod autonomního řízení považují respondenti (58 %) lepší mobilitu pro každého.
  • Za nejpozitivnější dopad pro společnost považuje více než polovina respondentů snížení počtu dopravních nehod způsobených lidskou chybou (52 %) a vyloučení nebezpečných/špatných řidičů ze silničního provozu (43 %).
  • Jako nejvýznamnější přínosy pro zdraví byly stejnou měrou hodnoceny menší počet dopravních nehod a nižší úroveň stresu (56 %).
  • Čtyři pětiny respondentů (81 %) přiznávají, že během řízení dělají více věcí najednou. Proto asi nepřekvapí, že hlavním přínosem autonomního řízení pro životní styl je považována možnost dělat ve vozidle něco jiného než řídit (50 %).
  • Každý čtvrtý respondent (23 %) zvažuje v následujícím desetiletí pořízení vozidla s autonomním řízením.

      • Willcox dodal: „Z dnes zveřejněného průzkumu je zřejmé, že političtí činitelé v celé Evropě musejí dát vyšší prioritu politikám podporujícím vozidla s autonomním řízením, aby vytvořili příznivé prostředí, v němž se tyto technologie mohou plně rozvíjet. Zákazníci to chtějí – již jsou vidět první přínosy autonomního řízení budoucnosti – ale potřebujeme vhodné legislativní prostředí, aby tato vzrušující nová éra mobility mohla růst.“

      Robotická auta přicházejí

      Policy Network je nezávislým mezinárodním think-tankem a výzkumným institutem. Provádí expertní analýzy a pomáhá prosazovat myšlenky a politická řešení významných společenských a ekonomických výzev ve vyspělých demokraciích.

      Společnost Nissan Europe pověřila organizaci Policy Network vypracováním speciální zprávy o vozidlech s autonomním řízením v Evropě. Ve své analýze společenských a ekonomických příležitostí, které nabízí transformace na autonomní řízení na evropských silnicích, se zpráva zaměřila na tři klíčové státy – Německo, Španělsko a Spojené království.

      Upozorňuje na zásadní aspekty politické debaty o vozidlech s autonomním řízením a posuzuje pravděpodobné ekonomické dopady na kontinent jako celek. Zpráva nabízí hluboký vhled do současné situace na tomto poli a trendu vývoje na klíčových trzích.

      Jejím účelem je informovat a zapůsobit na politiky v oblasti přínosů aplikace této technologie, překážek nutných k překonání a kroků, které musejí podniknout, aby byla Evropa připravena na autonomní řízení.

      Freeing the Road: Shaping the future for autonomous vehicles je zcela nezávislá zpráva a společnost Nissan Europe neměla žádný redakční vliv na její obsah.

      Průzkum The Nissan Social Index: Consumer attitudes to autonomous drive

      Společnost Nissan Europe si v říjnu 2016 zadala průzkum zkoumající postoje lidí k technologiím autonomního řízení a budoucnosti mobility. Dotazováno bylo celkem 6000 respondentů v šesti evropských zemích – Spojeném království, Francii, Německu, Španělsku, Itálii a Norsku.

      Zajištění větší svobody

      Studie odhalila, že šanci těžit z technologií autonomního řízení nejvíce mají právě ti nejzranitelnější ve společnosti. Většina Evropanů zmiňuje tělesně postižené (57 %), seniory (34 %) a zrakově postižené (33 %).

      Vzhledem k celkově stárnoucí populaci existují obavy, že nedostatečný přístup k řešením mobility by mohl vést k izolaci a zvýšené závislosti na dobré vůli ostatních, což pro stát představuje obrovský problém. Vozidla s autonomním řízením mohou zajistit řešení této časované bomby a poskytnout pocit znovunabyté svobody díky zvýšené mobilitě.

      Ochrana zdraví a zvýšení celkové pohody

      Respondenti průzkumu rovněž uznávají i četné přínosy pro jejich zdraví a celkovou pohodu. Jako nejvýznamnější přínosy vozidel s autonomním řízením pro zdraví byly 56 % respondentů hodnoceny menší počet dopravních nehod a nižší úroveň stresu.

      K dalším uváděným přínosům pro zdraví patřilo méně kolizí s následným ujetím od nehody (39 %) a více volného času (30 %), což naznačuje, že tyto technologie mohou snížit výskyt nemocí souvisejících s úzkostí a stresem, neboť vracejí lidem vzácný čas a minimalizují dobu věnovanou řešení stresujících situací na silnicích.

      Zvyšují bezpečnost

      Respondenti jednoznačně uváděli, že největší dopad na svět budou mít potenciální přínosy v oblasti bezpečnosti. Více než polovina respondentů (52 %) se domnívala, že s vozidly s autonomním řízením by se mohl snížit počet dopravních nehod způsobených lidskou chybou.43 % respondentů mělo za to, že by se tím vyloučili ze silničního provozu nebezpeční řidiči a 34 % věří, že by se omezil počet řidičů pod vlivem alkoholu.

      Čtyři pětiny respondentů (81 %) přiznávají, že během řízení dělají více věcí najednou. Celkem 68 % dotázaných uvedlo, že přepínají rozhlasové stanice a 42 % připustilo, že při řízení jedí. Proto asi nepřekvapí, že hlavním přínosem autonomního řízení pro životní styl je považována možnost dělat ve vozidle něco jiného než řídit (50 %).

      Na otázku, jak by svůj čas navíc ve vozidle využili, většina Evropanů uvedla činnosti jako je čtení a sledování zpráv (37 %), spánek (33 %), práce (30 % a sledování televize nebo filmů (20 %).

      Samozřejmě se, jako u každé nové technologie, objevují i obavy. Celkem 48 % respondentů uvedlo, že největší nevýhodou vozidel s autonomním řízením je možnost technického selhání, dále absence plné kontroly nad vozidlem (39 %) a úbytek pracovních míst pro taxikáře apod. (28 %).

      tisková zpráva

Související články

Praha připravuje projekt na stovky městských nabíjecích stanic, výstavbu má zajistit THMP. foto: THMP

Praha chce vybudovat 1500 nabíjecích stanic pro elektromobily

Elektrický kabriolet Maserati GranCabrio Folgore. foto: Maserati

Maserati GranCabrio Folgore – 100% elektrický kabriolet z Modeny

Nový Peugeot E-208 nabízí dojezd až 400 km díky 51kWh baterii. foto: Peugeot

Nový Peugeot e-208: dojezd až 400 km

35 Comments on “Robotická auta mohou ekonomice EU přispět až 17 biliony eur”

  2. Mne by spíše zajímalo jak
    Mne by spíše zajímalo jak je to se stylem jízdy vozidla s autonomním řízením. Předpokládám že všechny autonomní vozidla budou jezdit stále stejně a ve stejné stopě. Výsledkem budou vyjeté koleje v o dost větší míře než dnes. No a protože jsme v česku tak by mne také zajímalo jak reagují na výtluky ve vozovce. Pokouší se jim vyhnout nebo jedou striktně mezi pruhy a výtluk tvrdě přejedou, nebo dokonce raději předají řízení řidiči aby si s tím poradil sám? Máte s tímhle někdo nějaké zkušenosti?

  3. Z EU denně odteče miliarda
    Z EU denně odteče miliarda EUR jako platba za fosilní paliva a většina z toho je za ropu. A bude hůř, ložiska v Severním moři melou z posledního.
    A pěkně velký kus jde geopolitickým nepřátelům, lehkoživkům, kteří prodávají své nerostné bohatství a za získané peníze platí teroristy, politické a náboženské fanatiky, „turisty“ v Donbasu a jaderné zbraně namířené na nás.

      1. Těžba ropy začínala v
        Těžba ropy začínala v USA tak, že v Pensylvánii, napůl cesty mezi New Yorkem a Chicagem udělali 30m vrt a co vyteklo pochytali do nádrže a nečepovali do barelů.
        Před 40 lety se v USA musely v Texasu a na mělčinách Mexického zálivu dělat kilometr hluboké vrty a ropu dopravovat do rafinérií u New Orleans. Dneska se kvůli stejnému množství ropy musí rozfrakovat břidlice 2 a více km hluboko nebo těžit 2 a více km hluboko v Mexickém zálivu nebo těžit někde v zamrzlé prdeli na Aljašce a i z té Aljašky to dopravit do Luisiany (Keystone XL). Ještě štěstí, že zatím technický vývoj držel krok s růstem komplikací při těžbě.
        Jenže celý problém není v dostatku či nedostatku ropy, problém je v tom, že cizí, ne zrovna přátelské režimy, díky ropě drží EU ekonomickou „pistoli u hlavy“.
        A zrovna teď se snaží spolu dohodnout, jak nás co nejefektivněji podojit.

    3. O odtok miliard € bzch se
      O odtok miliard € bzch se v posledních letech nebál, proti situaci před pár lety to bude tak polovina.

      Pokud chce někdo řešit problémy s dopravou, musí být dostupná relativně rychlá a kapacitní hromadná doprava s vyšším standardem cestování a bezpečnosti (záleží na lokalitě). Autonomní řízení může některé dopravní problémy spíše zhoršit. Na druhou stranu to může být vhodné řešení problému poslední míle.

      Mimochodem myslím že tam skočil šotek spíš má být v nadpisu 17 bilionů.

        1. 200mld dolarů je dost,
          200mld dolarů je dost, otázka je jak by se dlouhodobý trend mohl projevit na vývozu z evropy, přece jen roční výkyv se nepodepíše na vývozu luxusního zboží, což je asi, po technologických celcích, to jediné co se dá z Evropy ještě slušně vyvážet.

          Bylo by myslím dobré, kdyby se podařilo tedy ještě snížit závislost na dovozu ropy. Jelikož se radikálně mění strategická situace, je třeba aby se na ni reagovalo.

          Iizolacionismus USA, který asi nastane, možá jejich průmyslová renesance. Čína jde nahoru, ale zrovna dnes jsem četl že jejich růst začíná být taktéž tažen jen domácími spekulacemi a zadlužením, již i oni jsou přiliš drazí. Indie také, ale kdoví jak ta dopadne, je to jiný systém, jiná mentalita a stálé napětí s jaderným sousedem. Rusko chce být velké, ale je otázka jestli je. Střdní východ se poslední roky otřásá asi nejvíce od křížových výprav.

          Myslím že EU má dost zásadní problém tím je nejen energetická, ale zejména technologická závislost na okolním světě.

          Bylo by třeba najít způsob jak zboží přesouvat po EU a přilehlých státech bez tak vysoké nutnosti kamionů. To ale bude možná znamenat nutnost radikálního obratu v železniční dopravě a rejdařství. U dráhy je zejména nutné sjednotit provozní a technické předpisy na hlavních koridorech (altrnativních trasách) a jejich ZZ (což se velmi táký ČR, neboť ležíme na křižovatce směrů a děje se, nicméně asi ne dost). V některých částech Evropy pak vyčlenit několik páteří pro náklad, kde se položí 3. kolej (Portugalsko/Španělsko), nebo postaví splítka. Přerozchodování pobaltí a Finska možné je, ale trvalo by velmi dlouho.

    4. OPEC pry omezi tezbu a tim
      OPEC pry omezi tezbu a tim bude globalni tezba o 1% nizsi. A ceny vyletely o vic jak 15%. Obracene by to melo take fungovat. Kdyz EV usetri globalne spotrebu ropy o 1% tak sejkove a rusaci padnou konecne na kolena a budou skemrat at tu cernou hmotu nekdo koupi. Kdo chce omezit vliv tech agresoru, at jezdi EV.

      1. A co si zjistit, ze z Ruska
        A co si zjistit, ze z Ruska mame zeleznou rudu, titan atd. co jinde nekoupis, takze si prijdou na sve zase
        a sejkove? ty sem poslali mloky, takze evropa bude jejich…

        Tvuj naivni detsky pohled na ekonomicke vztahy jsou jenom k smichu, stejnym zpusobem je pak rizen stat a jsme tak kde jsme:(

        1. Ty ostatni nerosty
          Ty ostatni nerosty prispivaji do ruskeho rozpoctu jen zlomkem toho co ropa. A tam zadny velky posun nenastane. Takze ubytek ropy je bude hodne bolet. Vidime to i ted.
          A ty miliardy ktere odtekaji do techto statu zustanou v nasi a evropske ekonomice a tim si budeme prispivat na nas blahobyt. Uz zadne lyzarske sjezdovky v pousti a zadne interkontinentalni rakety nehodlame financovat.
          To je strategicke planovani.

        2. Němci už tuším loni nebo
          Němci už tuším loni nebo předloni potichu rozjeli Rohstoffwende, fakticky přechod na cirkulární ekonomiku, kdy se stejné atomy točí v systému pořád dokola.
          U nás běží podobné věci, fakticky se pracuje na konci skládkování. Vše materiálně nebo aspoň energeticky využít.
          Dobře zvládnuté je to třeba u olova, kde je míra recyklace v ČR okolo 97% a ČR je soběstačná v produkci olova, i když už se tu 60 let netěží. Na to stačí jedna kovohuť v Příbrami a jejich haldy ze starou struskou, ze které už dnes dokážou dostat další olovo.

          1. Ano, nějak se dá uzavřít
            Ano, nějak se dá uzavřít ten ekonomický cyklus (třeba budeme jednou skládky těžit), ale problém by mohla být cena.

            Problém s ukončením skládkování bych viděl v tom že se to u nás zase zmrší už tu jsou o to snahy. Navíc je dost rozdíl v tom jestli to půjde přes spalovny (což by ohlo i mírně pomoct s elektroenergetikou), nebo přes recyklaci a další procesy. Z popela totiž jsme schopní získat jen některé prvky a kovy, nejčastěji již opět zoxidované a kontaminované dalšími, takže oddělení bude asi složité. Že je to asi ekonomicky neefektivní myslím dostatečně dokazuje fakt že se z elektrárenského popela severočeských elektráren netěžil a ani netěží uran, přestože toto uhlí bylo po válce v hledáčku jak Spojeného království tak Sovtského svazu. (A víme jak to dopadlo) Přičemž snad britská nabídka byla sto pokrýt veškerou poválečnou rekonstrukci.

            Stejně tak se netěží germanium, kterého máme snad také jedno z největších ložisek (integráče na bázi čistého germania by byly problematické, ale nízký úbytek napětí na přechodu by mohl umožnit posun elektroniky dále při jeho použití) Na druhou stranu existuje v čechách ložisko (tuším manganu), které vzniklo právě díky činnosti elektrárny, nebo chemického závodu.

            1. Ono se to málo ví, ale
              Ono se to málo ví, ale odpadu se v ČR nějak rozumně zužitkuje okolo 90%. Většinu množství odpadů totiž tvoří dobře definované výstupy z průmyslové výroby, apod. Průserovou položkou je směsný komunální odpad, protože to je strašně složitá směska všeho možného. Jenomže teď začal platit nový zákon o odpadech (úprava podle dohody na úrovni EU), takže už není možné směsný komunální odpad jen tak vyvážet na skládky a teď se rozjíždí vlna investic, kdy jednak bude snaha stavět další spalovny (což je ovšem dost problém), ale hlavně se budou ve velkém rozbíhat třídící linky a kompostárny.

                1. No teď chce rozjíždět
                  No teď chce rozjíždět ten Janoušek nebo jak se jmenuje tězbu litia z kališť někde v podhůří na Chomutovsku. Ty by bylo taky pozitivní odstranění zátěže pro krajinu, pokud ovšem nevyroběj další.

        1. Pad ceny ropy zpusobyla
          Pad ceny ropy zpusobyla tezba z bridlic v USA. USA uz nedovazi ropu, dokonce castecne vyvazi.
          Muj prispevek je na aktualni vyvoj. OPEC dohodnul 30.11.2016 snizeni tezby o 1,2 mio. barelu denne. cena Brent 29.11.16 46,56 US$. 1.12.16 54,19 US$. behem 2 dnu zvyseni o 16%.

          1. Ono je za tím více věcí.
            Ono je za tím více věcí. Břidlice (USA) a dehtové písky (Kanada), peak oil za námi v USA, EU a Japonsku, nerůst spotřeby v Číně, …, ale to uvolnění íránského embarga byla příslovečná poslední kapka, která to celé zlomila.
            Jinak souhlas, soudruzi z OPEC se byli radit, jak nám nejlépe zakroutit krkem.

Napsat komentář