Regulovaná část tuzemských energií odebíraných z přenosových sítí v příštím roce zdraží, ale tentokrát ne o tolik jako v loňském roce. Energetický regulační úřad (ERÚ) upravil vybrané jednotlivé položky. Z důvodu kontinuálního poklesu neregulovaných cen za elektřinu a plyn by však celková cena za odběr energií měla u většiny odběratelů klesnout.
ERÚ jako regulátor trhu s energiemi, který se stará o to, aby vše fungovalo spravedlivě a transparentně, vydal cenová rozhodnutí pro elektroenergetiku a plynárenství na rok 2025. Jak u elektřiny, tak u plynu platby pro maloodběratele mírně zvýšil.
Výjimkou ve změnách cen jsou elektrické dvoutarifové sazby (tedy D25d, D26d, D27d, D35d, D45d, D56d, D57d a D61), které se využívají u spotřebičů instalovaných za účelem vytápění objektu. U nich sice došlo k navýšení platby za příkon podle proudové hodnoty hlavního jističe (jako u ostatních sazeb), ale zároveň klesla cena za distribuci elektřiny v nízkém tarifu. Odběratelé využívající právě tuto sazbu z toho mohou mít užitek, protože se jim cena regulované složky sníží.
Změny v cenících za elektřinu
U elektřiny ERÚ zvýšil ceny za distribuci elektřiny ve vysokém tarifu, platbu za systémové služby a měsíční platbu za jistič. Poplatek za obnovitelné zdroje nechal beze změny. Nejvýznamnější složku ceny elektřiny, jejíž výše je stanovena regulačním orgánem, představuje distribuční sazba, která se liší v jednotlivých distribučních územích a je závislá na počtu odebraných megawatthodin.
V loňském roce došlo k razantnímu navýšení celkové regulované ceny (o 65 %). Roli v tom hrálo i vrácení poplatku za obnovitelné zdroje (tzv. POZE), který dočasně jako kompenzaci v době energetické krize hradil stát. V roce 2025 v celorepublikovém průměru celá regulovaná část naštěstí vzroste jen o 1,4 %.
„Elektrická distribuční síť je klíčová pro rozvoj obnovitelných zdrojů. I z tohoto důvodu se do ní musí investovat a právě to zohledňuje ERÚ. Pozitivní je, že cena elektřiny v příštím roce i přes zvýšení regulované ceny celkově klesne. Méně než polovinu ceny totiž tvoří neregulovaná část složky, tedy cena za silovou elektřinu, která se snižuje, a stálý měsíční poplatek,“ vysvětluje Michal Kulig, ředitel společnosti Yello. Cena silové elektřiny v cenících tuzemských dodavatelů přitom plynule klesá už více než rok. Proto i Yello aktuálně připravuje další zlevnění, tedy nový ceník na rok 2025.
Cena distribuce elektřiny za MWh (včetně DPH) u sazby D02d a D57d podle území
| Sazba | D02d | D57d | ||
| Distribuční území | Rok 2024 | Rok 2025 | Rok 2024 – VT/NT* | Rok 2025 – VT/NT* |
| ČEZ distribuce | 2 439 Kč | 2 541 Kč | 785 Kč / 530 Kč | 873 Kč / 249 Kč |
| EG.D | 2 542 Kč | 2 627 Kč | 780 Kč / 545 Kč | 870 Kč / 269 Kč |
| PREdistribuce | 1 680 Kč | 1 701 Kč | 330 Kč / 250 Kč | 359 Kč / 138 Kč |
* VT = vysoký tarif, NT = nízký tarif
Změny v cenících za plyn
V regulované složce ceny plynu dochází u maloodběratelů ke zdražení o necelých 9 %. I zde je ale (podobně jako u elektřiny) růst kompenzován klesající cenou komodity na velkoobchodní burze. „Rovněž regulovaná složka ceny plynu v roce 2024 poskočila významně, a to o 40 %. Je tak potěšující, že v tom příštím spotřebitelé růst konečné ceny nepocítí, dost možná jim i klesne,“ komentuje Michal Kulig a dodává, že regulovaná složka tvoří přibližně 23 % z celkové ceny plynu pro domácnosti a maloodběratele.
Růst ceny regulované složky je přitom podle ERÚ dán především růstem poplatku za přepravu plynu, protože samotná spotřeba klesá (tak jak se tomu děje u spotřeby vody), což je způsobeno zejména snížením objemu v mezinárodním tranzitu.
V souladu s platnou legislativou má provozovatel přepravní soustavy nárok na úhradu svých nákladů, což vyplývá z toho, že při nižším využití sítě dochází ke zvýšení jednotkových nákladů na přepravu plynu.
Férové ceny i přes rostoucí náklady na distribuční sítě
Ceny za energie v následujícím roce tedy budou ovlivněny několika faktory. Zatímco ceny regulovaných složek mírně vzrostly, celková cena by měla klesnout díky poklesu cen komodit – silové elektřiny a plynu.
„Musíme si však zvyknout na to, že investice do distribuční sítě, nezbytné pro rozvoj obnovitelných zdrojů, se budou do cen promítat i v následujících letech. V Yello děláme vše proto, abychom našim více než 60 tisícům zákazníků přinášeli férové ceny i nadále, a proto ceníky neustále aktualizujeme podle aktuálního vývoje na trhu,“ zakončuje Michal Kulig.
zdroj: tisková zpráva
Misto hloupeho tlachani by bylo lepsi dat link na kompletni cenik regulovanych cen. To podstatne zdrazeni poplatku za jistic autor nejak spolknul, nebo nenasel.
Proto pridavam link na regulovane platby od 1.1.2025. Pozor, na zacatku jsou podnikatelske tarify C a pak az domacnosti s tarify D.:
eru.gov.cz/sites/default/files/obsah/prilohy/ceny-nn25.xls
Tady kompletni ceny za jistic a distribuci
eru.gov.cz/sites/default/files/obsah/prilohy/erv142024.pdf
Jediná příjemnost je snížení distribučního poplatku za NT takže noční nabíjení aut bude radostnější.
Ale je to vykoupeno vyssim poplatkem za jistic. Je to akce zacilena na potrestani majitelu FVE. ERU se porad pokousi pretahnout poplatky do pausalu a snizit ceny za spotrebu. Cim nizsi cena za spotrebu a vyssi pausaly, tim mensi vyhoda pro FVE.
smeruje to k napr. domaci 1MWh baterce s n-krat 3x5kW menicem/nabijecem a trvalym(spot) 1-fazovym 10A pricucem ze site (+FVE)
Ano, to je správné řešení. 1MWh se mi pro jednotlivce zdá už moc ale kdyby se na ni složila celá ulice tak jo. To by distributor hleděl jak puk kdyby celá ulice měla jeden jistič 1x10A. 😉
No, v zimě by to asi nestačilo, musel by se přehazovat „zimní“ jistič a „letní“ jistič. Otázka je za jak dlouho by je distributor nakopal.
1MWh do městské ulice, to by stálo každý byt jen nějaké drobné, ale pomohlo by to velice. Jenomže při současném oblbování, jak energie zlevní, plyn je zajištěný přes terminály, elektromobily končí, na obnovitelné zdroje se platí strašné prachy… V očích běžného paneláčníka by pak taková baterka měla auru ďáblova díla, leda že by v tom cítili rychlý prachy, ale tak to zatím není.
Nepochybuji že by mnozí měli i na tu 1MWh jen pro sebe, jenomže to mi přijde jako plýtvání technologiemi, protože ta baterie by za dobu své životnosti udělala jen desítky cyklů, přičemž při využití v energetice by dala cyklů tisíce. Byla by tedy mnohonásobně tzv. ekologičtější.
Je potřeba se na vlastní energetickou spotřebu dívat komplexně. Čistá spotřeba ČR je zhruba 300TWh, to znamená, že na jednu osobu připadá zhruba 30MWh.
Takže i kdyby si někdo pokryl ostrovně 100% spotřeby elektřiny, tak stejně vyřešil jen asi 1/4 problému a stále někde nepřímo pálí uhlí, plyn, ropu. Samozřejmě, že vlastní bilanci je možné dále zlepšit zásadně pomocí TČ a EV, ale další zlepšení bilance je možné už jen přes užitečnou dodávku do sítě.
Tady příklad odstrašující, kde nějaké nedorozumění s energetiky vedlo k 80kWp / 80kWh v autobusu:
//youtu.be/gPQZVNOKr5U?t=419
V létě to nevyužije, v zimě to vyjde, když se na pár dní trochu uskromní, takže prakticky využije jen zlomek potenciální výroby. Dá se tedy spekulovat, jestli je globální přínos takového počínání kladný, nebo záporný. Oproti tomu, kdyby byl přes hybridní měniče připojený do sítě a dodal celý potenciál výroby 80MWh elektřiny, navíc díky „velké“ baterii především v ty nejvhodnější okamžiky, tak s tím reálně umoří alespoň celou spotřebu za 3 osoby.
//youtu.be/5OGqaA18t0I
//youtu.be/2TYq-5Hz6bY?t=818
Instalované technologie by byly plně využité, což je prakticky mnohem více ekologické nežli ostrovní trápení.
V počátku cesty ke zbavení se fosilní závislosti je nutné aby nové zdroje a technologie byly co nejvíce využité. To, že jednotlivci skoupí lesy a nebo to že jiní budou mít horu baterek a panelu v ostrovu, moc nepomůže celku…
Samozrejme ze posilat prebytky do site a pouzit baterku ke stabilizaci site je nejlepsi mozne reseni. Jenomze legislativa je tomu v ceste, energeticky oligopol to nikdy nepripusti. V Cezku to nebude nikdy fungovat.
Ano ostrov je občas trápení a nejefektivnější by byla spolupráce s ostatními výrobci/spotřebiteli…
Jenže to by se dalo říci obecně o fungování celé společnosti a podívej okolo sebe. Raději budu mít svoje malé ostrovní radosti z překonaných technologických problémů, než snít o funkční civilizaci.
Píšeš že zlepšení bilance je možné jen přes dodávky do sítě…To by sice bylo ideální, ale zapomněl si na možnost výroby nějakého energetického média v době sezónních přebytků a jeho kogenerační spalování v zimním období. Třeba nádrž plná syntetického metanu by nemusela být žádné scifi.
pro 13G… Ty snad doma ve skříních pěstuješ konopí, těžíš bitcoiny a provozuješ keramickou dílnu…
Neříkám že je to špatně, ale na tvoje energetické požadavky teda zírám😧😃
1x 10A 24/7/365 pokryje 19-20MWh/rok
… to mi zase neprijde nejak uplne mimo
+ je potreba rezerva na drahe spoty, pripadne 50kWp FVE atd 🙂
Moje vize je spis jit do velkeho vykonu panelu, treba 100kW a baterky ktera pokryje spotrebu pro dva kompletni dny. Panely jsou mnohem levnejsi nez baterky a panely davaji pres den porad nejaky vykon. V uplne nejhorsi den kdy musim topit TČ 10 h denne mame spotrebu max. 80kWh/den. Ale to je extrem, mozna 1-2 dny v roce. Takze 150kWh baterka by uplne stacila a s panely 100kW bych mozna ani nepotreboval pripojku. Nebo maximalne nejakou nejlevnejsi chatovou D61d. Ty dny kdy mame tu extremni spotrebu je -25 st. coz uz asi ani nebude. Ale kdyz jsou takove mrazy, tak nejsou mraky a pak ve dne slunicko sviti jako prase a to by se dalo topit primo z panelu 6h a jeste nabijet baterku i EV. Panely 100kW stoji ca. 300.000 kc, takze pri dnesnich cenach elektriny a vsech poplatku by se to rychle vratilo. Ale co delat v lete se 100kW? Asi nahrivat gigantickou piskovou baterku.
Není to mimo. Ale nejmenší platba co dávají je 3×10 a nebo za stejnou cenu 1×25.