Průzkum o městské dopravě: dopravních zácp ubylo, míra nespokojenosti přesto stoupá

Nový průzkum společnosti , který zkoumal každodenní dojíždění do práce v několika ekonomicky významných městech po celém světě, poukázal na dva protichůdné trendy. Zatímco dojíždění do zaměstnání se stalo v uplynulém roce podstatně snesitelnější, stížnosti řidičů jsou stále hlasitější.

Každoroční průzkum Commuter Pain Survey ukazuje, že v mnoha městech světa dávají lidé oproti loňskému průzkumu přednost před dojížděním . V řadě měst výrazně kolísal počet respondentů, kteří uvedli, že silniční doprava se za poslední tři roky zlepšila „trochu” nebo „výrazně”.

  • Průzkum oslovil 8 042 lidí, kteří pravidelně dojíždějí do zaměstnání ve 20 městech šesti kontinentů
  • Respondenti dojíždějící automobily vykazují vyšší míru stresu a frustrace
  • 41 % respondentů uvedlo, že lepší MHD by přispěla k zmírnění stresu
  • Vnímání dopravy v rozvíjejících se ekonomikách se v porovnání s rozvinutými zeměmi zlepšuje

V mnoha pak studie zaznamenala výrazný nárůst respondentů, kteří uvedli, že silniční doprava zvýšila míru stresu, vyvolávala u nich zlost a negativně tak ovlivňovala jejich pracovní nebo studijní výkon.

„Tlak na městskou , především pak na dopravní soustavu, sílí také ve městech ,“ uvedl Martin Wagner, obchodní ředitel IBM Česká republika a zároveň lídr iniciativy Chytřejší města.

„Využití informačních technologií k vytváření , sběr dat a především jejich „chytrá“ analýza mohou přinést obrovské výhody i pro česká města. Mohou tak pomoci zefektivnit dopravní provoz i veřejnou dopravu a celkově zvýšit kapacitu městských infrastruktur,“ doplnil Wagner.

Investice do infrastruktury na rozvíjejících se trzích

Výsledky studie naznačují, že razantní investice do infrastruktury v těch nejrychleji se rozvíjejících se ekonomikách se vyplácejí. V porovnání s jinými městy zařazenými do průzkumu uvedl spokojenost se zlepšením dopravních podmínek za uplynulé tři roky vyšší počet respondentů z Bangalore, Dillí, Pekingu a Šen-čenu.

Například v loňském roce se chystal investovat zhruba 80 miliard juanů do zlepšení a Mexico City investuje v nejbližších letech přes 2,5 miliardy amerických dolarů, aby dokázalo podpořit rostoucí nároky dopravní sítě v jedné z nejlidnatějších městských oblastí na světě.

Respondenti v řadě rozvíjejících se uváděli v podstatně častější míře, než je globální průměr, že hustá doprava má negativní vliv na úroveň jejich stresu, tělesné zdraví a produktivitu.

Například 86 % respondentů v Pekingu, 70 % v Dillí a 61 % v Nairobi uvádí problémy s dopravou jako hlavní překážku, jež jim brání dosahovat lepšího výkonu ve škole nebo zaměstnání.

Problémy s dojížděním do zaměstnání se odrážejí rovněž na globální úrovni, neboť 69 % respondentů naznačilo, že dopravní problémy mají v tom či onom ohledu dopad na jejich zdravotní stav.

Zhruba 42 % respondentů z celého světa uvedlo vyšší stres, 35 % pak přiznalo, že v dopravních kolonách dostávají vztek. Dýchací problémy způsobené byly nejběžnější v a .

Přechod k veřejné dopravě

Průzkum odráží podstatně vyšší ochotu respondentů používat veřejnou dopravu a technologické vymoženosti. Plných 41 % respondentů se domnívá, že veřejná doprava by mohla ulevit dopravní zátěži ve městech.

Přestože globálně pouze 35 % lidí změnilo způsob, jímž se dopravují do školy nebo zaměstnání, plných 45 % z těch, kteří se takto rozhodli, volilo veřejnou dopravu.

Největší nárůst uživatelů veřejné hromadné dopravy vykazují dynamicky se rozvíjející města jako Nairobi, Mexico City, Šen-čen, Buenos Aires a Peking. Bude-li tento trend pokračovat, možná pomůže zmírnit zvýšený objem dopravy zapříčiněný růstem populace a pokračující migrací do měst.

Rovněž je zajímavé, že poptávka po přesnějších a včasnějších informacích o situaci na silnici – coby způsobu snižování stresu – rostla na řadě míst, od přes Moskvu až po Bangalore.

Index problémů s dojížděním (IBM Commuter Pain)

shrnula výsledky průzkumu do svého indexu, který hodnotí emocionální a ekonomické potíže spjaté s dojížděním v tom či onom městě, přičemž vyhodnocuje ty nejproblematičtější města. Index ukazuje obrovské rozdíly v náročnosti dojíždění.

Ze všech zkoumaných měst bylo dojíždění nejméně stresující v Montrealu, následoval a Chicago. Města byla hodnocena následovně:

Index sestává z 10 položek: čas strávený dojížděním, čas strávený v kolonách, vnímání , zhoršení dopravní situace, plynulost provozu, stres způsobený řízením, řízení v lidech vyvolává vztek, dopravní problémy ovlivňují výkon v práci, zcela ochromená doprava, rozhodnutí nejet vozem kvůli dopravním kolonám.

Jednotlivá města si vedla následovně: Mexico City: 108; Šen-čen 95, Peking 95, Nairobi 88, Johannesburg 83, Bangalore 75, Nové Dillí 72, Moskva 65, Milán 53, Singapur 44, Buenos Aires 42, Los Angeles 34, 31, Madrid 28, New York City 28, Toronto 27, Stockholm 26, Chicago 25, Londýn 23 a Montreal 21.

Zajímavosti: významné vlivy a zajímavé trendy

14 z 15 měst zařazených do průzkumu pro oba roky, tedy 2010 i 2011, vykázalo meziroční nárůst respondentů, podle nichž se doprava za poslední tři roky „mírně” nebo „výrazně” zlepšila, přičemž v mnohých z těchto měst došlo k opravdu značnému nárůstu.

Jde například o  (24 % v roce 2011 oproti 12 % v roce 2010), (27 % v roce 2011 oproti 7 % v roce 2010), (42 % v roce 2011 oproti 18 % v roce 2010) a nebo Moskvu (31 % v roce 2011 oproti 16 % v roce 2010).

Navzdory zlepšujícím se podmínkám pro dopravu vykázalo 12 z 15 měst sledovaných v letech 2010 i 2011 nárůst respondentů, kteří uváděli, že silniční doprava přispívá k většímu stresu, přičemž v mnohých z těchto měst je nárůst markantní. Jde například o New York (45 % v roce 2011 oproti 13 % v roce 2010), Londýn (33 % v roce 2011 oproti 19 % v roce 2010) a Milán (61 % v roce 2011 oproti 38 % v roce 2010).

11 z 15 měst sledovaných v letech 2010 i 2011 vykázalo meziroční nárůst respondentů, kteří uvedli, že v nich silniční doprava vyvolává zlost, přičemž v několika městech došlo k výraznému nárůstu.

11 z 15 měst sledovaných v letech 2010 i 2011 vykázalo meziroční nárůst respondentů, podle nichž má doprava negativní dopad na jejich výkon v práci nebo ve škole, přičemž mnohá města vykázala významný nárůst.

Na dotaz ohledně nejdelší doby, kdy uvízli v dopravních kolonách během uplynulých třech let, uváděli řidiči z Mexico City, Moskvy, Pekingu, Šen-čenu a Nairobi poměrně vysokou průměrnou dobu kolem dvou hodin.

V Moskvě uvedli zhruba 3 z 10 řidičů (29 procent), že nejdéle uvízli v dopravě přes tři hodiny. Oproti tomu polovina dotázaných řidičů ze Stockholmu, Singapuru, Madridu nebo Buenos Aires uvedla, že v dopravní koloně stráví maximálně 30 minut, nebo se jim kolony úplně vyhýbají.

Podíl lidí žijících v New Yorku, kteří do zaměstnání nebo školy dojíždějí osobním vozem, v roce 2011 poklesl na 59 % z 90 % rok předtím.

Nejvíce času (36 minut a více) tráví na silnicích při cestě do školy nebo zaměstnání řidiči v Mexico City, Johannesburgu, Pekingu, Bangalore a Moskvě.

O průzkumu IBM Pain Commuter Survey

Průzkum provádí společnost IBM s cílem pochopit lépe postoje spotřebitelů k dopravním zácpám. Dopravní problémy nabývají kritických rozměrů po celém světě a přispívají ke zvyšování emisí v ovzduší.

Tyto problémy se dotýkají měst po celém světě a nutí úřady, občany i organizace ze soukromého sektoru hledat vedle tradičních řešení, jako je výstavba dalších silnic nebo posílení veřejné dopravy, řešení nová, jež pomohou zvrátit negativní dopad ucpaných ulic a silnic.

IBM spolupracuje s městy, úřady i dalšími institucemi po celém světě na zdokonalování dopravních systémů. Tyto systémy mohou výrazně pomoci plynulosti dopravy i veřejných dopravních systémů, dokáží předvídat a řešit vznik kolon, přispívají ke snižování emisí a zvyšování kapacity infrastruktury.

tisková zpráva

Napsat komentář