Projekt Young Energy Europe hledá žrouty energie

Průmysl se na tuzemské spotřebě energie podílí až 
40 procenty, nejvíce ze všech sektorů. Po změně volají už i samotné podniky, trendem je trvale udržitelný energetický management.

Projekt Young Energy Europe si do hledáčku bere energetickou náročnost (výrobních) podniků.
foto: Foto-Rabe

Právě tomuto vývoji jde na ruku nový vzdělávací projekt Young Energy Europe, který 4. září spustila Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK). Mladí pracovníci se v něm naučí odhalit skryté rezervy úspor energie ve svých podnicích a stanou se ambasadory ochrany klimatu.

Česká ekonomika patří v evropském měřítku k těm energeticky nejnáročnějším. Významný podíl na tom má zpracovatelský průmysl, jehož spotřeba se pohybuje vysoko nad průměrem EU.

„Průmyslově orientované Česko má v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí enormní potenciál, sílí navíc tlak na podniky v souvislosti s nezbytným snižováním energetické náročnosti a dodržováním principů trvale udržitelného rozvoje,“ domnívá se René Harun, zástupce jednatele ČNOPK, a dodává:

„Young Energy Europe proto cílí na energeticky náročné podniky a jejich mladé zaměstnance. Chce u nich zvýšit povědomí o šetrném hospodaření se zdroji energie a nabídnout konkrétní řešení.“

Prvního ročníku kurzu se účastní 26 zaměstnanců z 10 firem. Během pětidenního školení se seznámí s principy a postupy energetického managementu, naučí se používat měřicí přístroje a vypočítat hospodárnost, zapracují i na svých měkkých dovednostech. V praktickém projektu pak pro své firmy vypracují konkrétní opatření pro hospodárnější využití zdrojů energie.

Přínos tak bude znát na obou stranách: Zaměstnanec si zvýší odbornou kvalifikaci a firma při zavedení projektů úspor může citelně snížit náklady.
 I poměrně nenáročná opatření, jakým je výměna stávajícího osvětlení za LED nebo utěsnění úniků tepla, přitom podniku mohou uspořit až desetitisíce korun ročně.

Ze školení vzejdou certifikovaní „Energy Scouts“, kteří mají v podnicích dále podněcovat úsporná opatření a šířit osvětu. V Německu, kde se kurzy konají od roku 2014, jimi prošlo už 5000 pracovníků 
z více než 1500 firem. Životnímu prostředí ročně odlehčí o více než jednu tunu emisí oxidu uhličitého a podnikům ušetří bezmála 60 milionů korun.

Young Energy Europe je evropský projekt. Kromě Česka běží v Bulharsku, Řecku a Maďarsku a do konce roku jím projde na 80 mladých lidí. Kurzy 
v jednotlivých státech organizačně zaštitují německé zahraniční hospodářské komory.

Projekt podporuje Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti a je součástí Evropské iniciativy k ochraně klimatu (EUKI). Kurz se koná jednou ročně, další proběhnou v letech 2019 a 2020. Účast v kurzu je bezplatná.

tisková zpráva

53 Comments on “Projekt Young Energy Europe hledá žrouty energie”

  1. Mysliom, že TC vzduch – voda prostě stojí to, co stojí,
    Mysliom, že TC vzduch – voda prostě stojí to, co stojí, jelikož je to v podstatě výkonný kompresor, jak tu už někdo uvedl lednice naruby, která musí bejt zkonstruovaná tak, aby byla schopná jet v podstatě několik let bez přerušění, nemůže to mít prostě kvalitu hoby kompresoru z OBI

          1. Sbírám minutové statistiky za posledních 8 let.
            Klidně

            Sbírám minutové statistiky za posledních 8 let.
            Klidně poskytnu prosinec-unor, kdy jsou obvykle extrémní mrazy.
            Jinak NT ignoruju – při venkovní teplotě -15°C mi hodinový výpadek topení dokáže pohnout teplotou v domě i o 0.5°C což už je hodně

        1. Nedokázal,
          počítal jsem plochu výměníku, výkon

          Nedokázal,

          počítal jsem plochu výměníku, výkon větráků a životnost kompresoru se zachováním akceptovatelné hlučnosti.

          Dostal jsem se na 70% prodejní ceny.

          On dneska málokdo počítá s tím, že u TČ se musí počítat životnost alespoň 20 let

    1. Je to prosté
      Výměník tepla + kompresor +

      Je to prosté
      Výměník tepla + kompresor + ventilátory.

      Tepelné čerpadlo vzduch/kapalina (voda ne – musí to být nemrznoucí a neexpanzní = fride) musí pro svojí funkci protlačit přes výměník tisíce krychlových metrů vzduchu za hodinu.
      Pokud má být hlučnost na akceptovatelné hodnotě (do cca 45dB, prosím nebijte mě, že jsem moc hlučný), musíte udělat velkou plochu výměníku a relativně nízkou rychlost proudění vzduchu. Hliníkový výměník váží desítky kilogramů.
      Dále musíte počítat s nepřetržitým během kompresoru po cca 1 měsíc, takže kompresor musí mít vysokou kvalitu – uvědomte si, že za posledních 8 let jsme měli 4 zimy s 2mi týdny průměrnými teplovatmi -7°, v tom okamžiku jede TČ prakticky pořád.

      Elektronika k tomu je už „levný“ doplněk.

      Takže ano, pokud chcete tepelné čerpadlo u kterého počítáte z životností 15 let, které nebude budit sousedy, tak počítejte s tím, že bude vážit 200kg a stát 150000

    2. Ne.
      Už jsme to tu řešili. Aby klimatizace u jakéhokoli

      Ne.
      Už jsme to tu řešili. Aby klimatizace u jakéhokoli auta fungovala i na topení, stačí 4cestný ventil, výparník na vyšší tlak, aby fungoval jako kondenzátor a software pro odmražování. Celkové vícenáklady na výrobu několik stokorun. Ty pálky za tč u aut jsou neskutečná zlodějna.

      1. No viděl jsem i cenu toho „plynu“ v TČ v porovnání s
        No viděl jsem i cenu toho „plynu“ v TČ v porovnání s náplní klimatizace.

        Vzhledem k tomu, že ten plyn musí být „netoxický“, „neexpanzní“, “ pracovat v 2x větším teplotním rozsahu (topit i v mrazu) a nesmí poškozovat ozónovou vrstvu….

        Technologie v tomto případě je levná, stačí jedna trubka navíc a vyměnit ventil, elektronika je jeden tlakový senzor navíc plus 5 dolarů za lepší procesor – ale ty náplně jsou děsně drahé

  2. Pořízení TC vzduch – vzduch vychází přibližně na 15000
    Pořízení TC vzduch – vzduch vychází přibližně na 15000 na každou jednu místnost, ale dá se to srazit i na míň. Tím, že máte nízkej tariv, tak šetříte za elektřinu za spotřebiče, který by vám v případě topení na plyn jely za plnou cenu. Vaření na indukci perfektní. A v létě pokud potřebujete, tak bez problému klimatizujete, prostě pořád perfektní teplota a navíc elektřina nebouchá 🙂

  3. Nedavno jsem doma porovnaval cenu za kWh dodanou draty verzus
    Nedavno jsem doma porovnaval cenu za kWh dodanou draty verzus potrubi, tedy el.en. a NG. Vice nedavno jsem koketoval s porizenim tepelneho cerpadla pro domaci topeni a TUV.
    Z komparace vyplynulo, ze cena kWh z NG je cca 2,5x nizsi nez z el.en.
    Takze v soucasne dobe tep.cerpadlo coby nahrada za NG pro topeni vubec nema cenu resit.
    Jo jedine nasadit malou plynovou elektrarnu 🙂

      1. vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-na
        vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-na-vytapeni-tzb-info

        poslední dvě v tabulce

        když máte životnost čerpadla 20 let a primárního okruhu 30 let
        tak ušetříte ročně směšných 2300 Kč.

        Pokud se něco rozbije po 5 leté záruce jste v mínusu.

        1. Pro dokreslení uvedu kolegův případ z minulého měsíce.
          Pro dokreslení uvedu kolegův případ z minulého měsíce. Má kombinovaný kondenzační kotel. Porouchala se elektronika, vyšlo ho to na 13000,- Technika prý musel na kolenou prosit, aby přijel.

          Osobně mám něco přes 20 let plynový kotel s litinovým výměníkem a primitivním ovládáním. Jestli se podělá, budu hodně přemýšlet, jestli nepůjdu do elektriky. Ony ty revize komína, kotle a bojleru taky něco stojí.

          1. Taky jsem si rikal, ale kolegove co prechazeli mne
            Taky jsem si rikal, ale kolegove co prechazeli mne presvedcovali ze Elektrina neni u starsi zastavby komfortni reseni: i pres obri akumulacni nadoby ve sklepe pri velkych mrazech dum vychlada a trva nez ho z elektriny vyhrejete. (elektrina na vytapeni za levno ma samostatny jistic je pustena jen obcas podle rozhodnuti distributora a NEMATE pravo to prepnout na standartni okruh).

          1. Zadaval jste to spravne. Ta tabulka u vychozich hodnot
            Zadaval jste to spravne. Ta tabulka u vychozich hodnot ukazuje, ze se vyplati TC pred plynovym topenim. Vy platite o 200 kc mesicne mene za plyn, takze za TC byste usetril o 50 kc mesicne (zas ohrev TUV a topeni) vice oproti te tabulce. Jak uz se tu nekdo zminil, TC se vyplati drive ve chvili, kdy jsou velke tepelne ztraty. Jakou jste dal vstupni investici pro kondenzacni kotel a TC?

              1. Souhlasím s Vámi,
                Nasazení TČ se musí propočítat

                Souhlasím s Vámi,

                Nasazení TČ se musí propočítat komplexně a porovnat.
                Já řešil, zda udělat kotel na plyn, na dřevo, na uhlí, TČ a přímý elektrický ohřev. Byla to zateplená novostavba, takže investice byla nutná vždy. Tam TČ vyšlo ekonomicky nejlépe (i bez dotace).

                Pokud bych již měl existující topný systém, tak bych do toho nešel – každá varianta, kde zůstává existující kotel je ekonomicky výhodnější a to i v horizontu 30 let.

      2. Porovnání bylo jednoduchým způsobem.
        Cena z fakturace

        Porovnání bylo jednoduchým způsobem.
        Cena z fakturace 2018/06 byla tato (s DPH):
        VT 3,981/kWh, NT 2,033/kWh, paušál 208,-;
        NG 1,053/kWh, paušál 193,- a průměr á měsíc Q=1122kWh.
        V NG za měsíc (Q*NG) 1181,-
        V NT při TČ (Q*NT/3) 1154,- uvažuji výtěžnost 1:3
        A již jsem ani nemusel počítat vstupní cenu TČ.
        Výroba z FVE je v mé lokalitě 100% až 22% optimálního výkonu (tj 80% z Wp), takže investičně nereálné.
        Znatelně levněji tedy v mém případě topit nemohu.

      1. TC mam pres 10 let. Zatim zadny problem. Naklady na topeni
        TC mam pres 10 let. Zatim zadny problem. Naklady na topeni velky RD 10.000 kc rocne. Tepelna pohoda k nezaplaceni. Akorat riziko, kdyby v zime vypli elektrinu na delsi dobu. Proto mam rezervni reseni na tyden provozu. Zatim nejdelsi vypadek 12 h. Tepelna setrvacnost stacila a nemusel jsem pouzit rezervni zdroj. TC je napojene na zemni kolektor a podlahove topeni.

        Zaroven mam tim padem dobry elektro tarif na provoz cele domacnosti za dobrou cenu. Takze topim vlastne skoro zadarmo.

      2. Mám TČ bez dotace a pokud se během příštího roku
        Mám TČ bez dotace a pokud se během příštího roku nerozbije, tak už bude cenově levnější než plyn.

        Ale závadu neovlivníte – drahou závadu můžete mít i na plynovém kotli – prostě uděláte vše pro to, aby se neprojevila.

        1. To bohužel mohu potvrdit. Přes každoroční revizi za +-1
          To bohužel mohu potvrdit. Přes každoroční revizi za +-1 tis. Kč si plynový kondenzační turbokotel Vaillant z roku 2009 v roce 2018 řekl o 7 tisíc za řídící jednotku. Podělala se.

          Přínos TČ (má ho bratr) vidím u něj v souběžné výrobě vody topné i na mytí v jednom a současně nízkoteplotní výroba do 50°C, tedy daleko méně náročná na namáhání všech materiálů v domě. Nízký tarif 20 hodin denně je další kouzlo a možnost sanování spotřeby elektřiny FVE (byť návratnost vzhledem k levné kWh je daleko delší než u běžného domu) posunuje dům k soběstačnosti. Pak už jen logické doplnění o baterku a elektrokolo/elektromobil a je vymalováno.

    1. Není tam takový rozdíl podle tarifu je elektřina dražší
      Není tam takový rozdíl podle tarifu je elektřina dražší 1,5-2x . navíc účinnost eletrického kotle je téměř 100% což se o plynovém říci nedá.

      Ale návratnost je dlouhá a když už máte plyn není co řešit. U nových domů je jednodušší nedělat plynvou přípojku.

      Také záleží na odběru domu paradoxně se tepelné čerpadlo vyplatí do domů s velkou ztrátou. To je jako investice do LPG u auta čím více žere a čím více jezdíte tak se rychleji vrátí.

      Lepší je investovat do El. auta tam se to vrací rychleji resp. platby za benzín jsou v jiných dimenzích,ale podle jména asi el. auto máte.

    2. Jenže já dostanu za jednu jednotku elektřiny v průměru 4
      Jenže já dostanu za jednu jednotku elektřiny v průměru 4 jednotky tepla. To je kouzlo tepelného čerpadla.
      A samozřejmě, mám tepelné čerpadlo, mám výhodnější tarif na elektřinu.
      Plyn doma vůbec nemám, protože magoři z plynáren chtěli 80 tisíc za přípojku. Tak se z projektu škrtnula plynová přípojka a komín. Návratnost TČ byla oproti plynu 0 dní.

    3. No já jsem vycházím z jiných čísel.
      Elektřiny

      No já jsem vycházím z jiných čísel.

      Elektřiny spotřebuji za 36000,- ročně, z toho třetina je topení, třetina jde na teplou vodu a třetina na zbytek.

      Pokud převedu topení a vodu na plyn, tak ušetřím 24000,- ročně za ohřev a topení, ale místo 12000,- mi elektřina zdraží na 18000,-
      K tomu připočtu spotřebu plynu cca 20000 kWh, což dává celkovou cenu přes 30000 za rok jen plyn.

      Ale OK, počítejme dále – TČ stálo 150000, záruční kontroly/opravy za 8 let vyšli na 8000.
      Kondenzační kotel vychází od 30 000, ostatní náklady za 8 let jsou cca 12000 (kontrola spalinové cesty, záruční kontroly)

      Takže porovnání po 8-mi letech
      Plynový kotel = 8x 30000 + 8x 6000 + 30000 + 12000 = 330 000
      Jen TČ = 8x 24000 + 8000 + 150000 = 350 000

      Jak vidíte cena už je srovnatelná i přes mnohem vyšší pořizovací náklady

      Srovnání po 10-ti letech
      Plynový kotel = 10x 30000 + 10x 6000 + 30000 + 13500 = 402 500
      Jen TČ = 10x 24000 + 9000 + 150000 = 399 000

      Takže ano – do plynu má cenu jít, pokud jsou pořizovací náklady TČ příliš vysoké. Pokud se ale dá TČ pořídit za rozumnou cenu, jedná se o ekonomicky výhodnější řešení než plyn

      1. Vdaka za prehladne porovnanie.
        Prave sa zacinam rozhodovat,

        Vdaka za prehladne porovnanie.

        Prave sa zacinam rozhodovat, co spravim, ked mi odide terajsi plynovy kotol. Spotreba plynu je u mna priblizne rovnaka ako pisete Vy, takze TC vyzera na rozumne navratne riesenie.

        Len este ako zistit, ci studna vedla domu ma dostatocnu „vodnu kapacitu“, pre tepelne cerpadlo (aj pri odbere 3 rodinnych domov je neustaly „prepad/odtok“ vody do potoka).

        Dovodom je, ze kotol mam v prevadzke uz 15 rokov a nedavno muselo byt v nom menene cerpadlo (ako prva trosku vacsia oprava), tak cakam kedy odide nieco dalsie – este vaznejsie/“nevymenitelne“.

          1. Dakujem znovu, bohuzial „vysokoteplotni“ – radiatory, aj ked
            Dakujem znovu, bohuzial „vysokoteplotni“ – radiatory, aj ked kapacitne to mam nastavene na spadovu teplotu 65 C-> 55 C.

            Aj ked po 15 rocnych skusenostiach by stacila spadova teplota 55 C -> 45 C (teda mimo casu, ked dlhsie klesne teplota pod -20 C).

        1. Jak predestira predrecnik, urcite zalezi na i na tom, zda
          Jak predestira predrecnik, urcite zalezi na i na tom, zda nemate vysokoteplotni radiatory. Pokud byste al emel stary dum, kde radiatory byly dimenzovane na topeni uhlim, pak muzete TC vyuzit. Idealni pro TC je podlahove ci stenove topeni, ale lze i vymenit radiatory a mnohem vetsi, aby se snizila jejich provozni teplota (TC do radiatoru neposle vic jak 50°C).
          Vydatnost studny zjistite cerpaci zkouskou. Na kazdych 10 kW vykonu, budete potrebovat 0,5 l/s. Podle toho si pujcte cerpadlo s odpovidajicim prutokem (dle hloubky hladiny (bacha, pri cerpani takoveho mnozstvi bude klesat) jeste za kazdych 10 m musite pocitat atmosferu tlaku + potrebny prutok). Cerpaci zkouska by se mela delat minimalne 14 dni. Pokud pouzijete system voda – voda, pak musite mit (kde neni zalobce, neni soudce) i vsakovaci studnu, protoze podzemni voda se musi zase zpet vracet pod zem. Ta musi byt smerem po proudu pramene minimalne 30 (nebo 50, presne nevim, ale da se to vyhledat) metru vzdalena.
          Pokud budete potrebovat, rad poradim. Nejsem zadny vyrobce ani dodavatel, pouze uzivatel, ktery se o to dost zajimal pred vlastnim porizenim a nakonec krom nastaveni samotneho TC i sam zapojoval (samozrejme blbe, takze vim, co udelat lepe).

          1. Přeji dobrý den. Četl jsem Váš článek a rád bych se
            Přeji dobrý den. Četl jsem Váš článek a rád bych se zeptal na Vaše zkušenosti. Má dvě studně u domu a zrovna k nim kopu, aby to připravil na tepelné čerpadlo voda-voda. S čerpáním vody není problém, když vyčerpám v kuse 10 000 litrů, hladina mi klesne o 10 cm a do minuty se vrátí zase zpátky. Voda začíná zhruba od 2,7 metrů a je do 5 metrů. Je tam štěrkové podloží propojené s řekou. Když byly největší sucha, voda začínala v hloubce 2,9 metrů. Dá se říci, že pod námi je jezero a je škoda ho nevyužít. Bohužel studny jsou od sebe do 15 metrů. Můžete mi prosím poslat email s kontaktem na Vás.? Děkuji a přeji pěkný den. Roman Hrbáč, Opava

            1. Dobry den. Ja mam nakonec system zeme voda, protoze pri
              Dobry den. Ja mam nakonec system zeme voda, protoze pri cerpaci zkousce jsem stahl vodu z okolnich studni (ackoliv jsm ebyl pred vrtanim ujistovan, ze tomu tak byt nemuze).
              Zalezi, v jak dlouhem kuse cerpate 10 kubiku. Jak jsem psal, musite pocitat 0,5 l/s na kazdych 10 kW topneho vykonu (i kdyz ted jsem koukal na popis jednoho vyrobku, kde byl uveden pritok 0,25 l/s na 10 kW). Dle spravnehos ema delat cerpaci zkouska 14 dni na pozadovany prutok a idealne informovat sousedy, aby si zmerili hladinu studni pred po po skonceni cerpaci zkousky.
              Ted jsme vycetl na nekolika strankach, ze staci vzdalenost 10 metru po proudu. Ta vzdalenost je tam proto, aby vsakovaci studna neovlivnovala teplotne cerpaci studni. Pokud mate studny spojene sterkem s rekou, pak bych se obaval o to nejdulezitejsi – teplotu vody. Mela by mit i v nejvetsich mrazech aspon 8°C, aby se tento system vyplatil.

              pavcak@atlas.cz

Napsat komentář