Nezařazené / Novinky

Prodejny COOP si vyrábí energii v solárních elektrárnách

- by redakce - 34 komentářů
Zatímco nejmenší elektrárny na střechách vesnických obchodů produkují kolem 5000 kWh, ty největší, které jsou umístěny například na skladech či střechách větších prodejen, vyrobí přes 50 000 kWh ročně.

Téměř 90 družstevních prodejen COOP si v současnosti podstatnou část potřebné elektrické energie vyrábí díky vlastním střešním solárním panelům.

Zatímco nejmenší elektrárny na střechách vesnických obchodů produkují kolem 5000 kWh, ty největší, které jsou umístěny například na skladech či střechách větších prodejen, vyrobí přes 50 MWh ročně.
foto: COOP

Další elektrárny jsou ve výstavbě a v tomto roce by jejich celkový počet měl dosáhnout stovky. Celková výroba elektrické energie by v roce 2021 měla pak překonat hranici 2000 MWh a COOP se tak nejspíš stane „nejzelenější“ sítí obchodů v ČR.

NEPŘEHLÉDNĚTE Praha má potenciál až pro 675 MW střešních solárních elektráren

Podle Pavla Březiny, předsedy představenstva Svazu českých a moravských družstev, vlastní výroba energie zapadá do filosofie prodejen COOP, která zahrnuje také například propojení s lokálními dodavateli a tím i snižování ekologické zátěže nadbytečnou dopravou.

Průkopníkem v zavádění zelené energie v prodejnách COOP je Jednota, spotřební družstvo v Uherském Ostrohu, které má vybaveno solárními panely více než třetinu ze svých 120 obchodů a ročně vyrobí 750 000 kWh energie.

„Za realistický cíl považujeme mít vlastní elektrárnu v polovině našich obchodů, v současné době zvládáme zprovozňovat dvě až tři elektrárny ročně,“ komentuje zavádění elektráren František Polák, předseda spotřebního družstva COOP v Uherském Ostrohu.

Řetězec maloobchodních prodejen COOP umísťuje solární panely výhradně na střechy svých provozoven, což například u menších prodejen není vždy jednoduché kvůli jejich tradičním sedlovým střechám či požadavkům úřadů.

„Jsme ve složitější situaci než třeba velká obchodní centra nebo nadnárodní řetězce, protože provozujeme především menší prodejny s menší využitelnou střešní plochou, na kterou lze fotovoltaickou elektrárnu umístit. Na druhou stranu z hlediska celkového instalovaného výkonu patříme jednoznačně mezi premianty,“ komentuje situaci Březina.

Podle Solární asociace celkově sice fotovoltaika roste a nezastavila ji ani pandemie. Z hlediska počtu nových elektráren však jednoznačně vedou soukromé projekty individuálních stavebníků, těch bylo v loňském roce spuštěno téměř 4920, komerčních projektů bylo zhruba třikrát méně.

Soláry zachraňují menší prodejny

„Naše elektrárny jsou koncipovány primárně jako udržitelný zdroj úspor při provozu našich obchodů, prodávat elektřinu zpět do sítě se jednoduše příliš nevyplácí,“ vysvětluje předseda Polák.

Solární elektrárny zajistí zhruba 50% energie potřebné pro chod obchodu a v mnoha případech pomáhá instalace solární elektrárny udržet v provozu menší vesnické prodejny. Náklady na energie a mzdy totiž tvoří klíčovou položku v jejich rozpočtu. V průměru 90% vyrobené energie je spotřebováváno přímo v obchodech.

„Ekonomika prodejen v obcích, kde žije 500 až 1000 obyvatel, je velmi komplikovaná. Z našeho pohledu jde spíše o veřejnou službu než o business, přesto se snažíme tyto prodejny zachovávat a částečná energetická soběstačnost je jednou z cest, jak tohoto cíle dosáhnout,“ komentuje rozšiřování solárních elektráren na prodejnách COOP Lukáš Němčík, ředitel rozvoje a marketingu skupiny COOP.

Dotace jsou dobré, stavět lze i bez nich

Impulsem pro stavbu elektráren byla v minulosti mimo jiné i dotační politika státu, díky které se návratnost elektráren počítala v řádu 6 let. V současnosti je složitější dotace získat a částečně se to daří díky programům Evropské Unie. Dotacemi z EU lze však podpořit pouze stavbu větších elektráren.

Paradoxně prakticky nemožné je získání dotací na projekty v nejmenších prodejnách, které přitom jsou v nejsložitější situaci, a žádat o podporu pro více prodejen najednou, v rámci jednoho dotačního projektu, je také nemožné.

„Stavíme menší elektrárny i bez dotací, návratnost těchto projektů je však 10 až 12 let. Je nicméně škoda, že na tyto projekty systém podpory ze strany státu i EU zapomíná,“ dodává František Polák.

tisková zpráva

Související články

Investiční skupina Energy financial group a. s. (EFG) prostřednictvím svých dceřiných společností buduje a provozuje od roku 2016 projekty zaměřené na produkci energií z obnovitelných zdrojů. Je lídrem v segmentu energetického zpracování biologicky rozložitelných odpadů a úpravy bioplynu na biometan využitelný například jako pokročilé palivo. Její moderní odpadářská bioplynová stanice EFG Rapotín BPS u Šumperka je vybavena nejmodernější technologií a byla jedním z prvních zařízení svého druhu v České republice. foto: EFG

Náklady na dodávky biometanu v Česku nesou jen výrobci, změnu může přinést plynárenský balíček

Unie komunitní energetiky nově nabízí návod Jak začít sdílet elektřinu. foto: Petr Vrabec

Jak rozjet sdílení elektřiny? Poradí nový návod

Biologicky rozložitelného odpadu jen v České republice ročně vzniká až 2 miliony tun. foto: EFG

Kam s odpadem ze supermarketů či potravinářských závodů? Bioplynka!

34 Comments on “Prodejny COOP si vyrábí energii v solárních elektrárnách”

  4. off
    Recyklační fraška v ČR
    Jak potravinářský koncerny
    off

    Recyklační fraška v ČR
    Jak potravinářský koncerny jako Coca-Cola, Pepsi, Procter & Gamble, Opavia a Hamé prostřednictvím svojí firmy EKO-KOM dělají vše proto aby se sice třídilo vo 106 ale recyklovalo co nejmíň. Tvrdí že se “recykluje” 69 % plastu, ale v reálu se materiálvě zrecykluje jen 30 % obsahu žlutého kontejneru co tak vehementně třídíme, zbylejch 39 % se spálí ve spalovnách a v cementárnách. Mňam mňam, to je panečku “recyklace” pěkně s jedama pro nás.

    Bilance
    https://www.ceskatelevize.cz/porady/14021364946-bilance/221452801250002-bilance-kolaps-recyklace-plastu/

    1. Tak ten vnitřek ID.3, to bylo pro mě dost zklamání, když
      Tak ten vnitřek ID.3, to bylo pro mě dost zklamání, když jsem to poprvé na eSalonu (někdy v 2018) viděl. To vypadá jako když se šetří za každou cenu. A co jsem koukal videa, tak ID.4 je na tom podobně, možná o něco lépe. Proto se mi třeba vnitřek Enyaqu líbí mnohem víc.

      Tak jsem zvědavý co s tím udělají.

          1. Pozorny ctenar se docte, ze Audi 50 se vyrabelo uz od 1974,
            Pozorny ctenar se docte, ze Audi 50 se vyrabelo uz od 1974, teda o rok drive, nez Polo. A ty prvni Audi 50 byla fakt bida. Ten rozdil mezi vami a mnou je, ze ja tim Audi 50 v roce 1974 jel a vy ste se o nem dozvedel az z nejakeho casopisu. Ale take je mozne, ze jste byl soucasti vyvojarskeho tymu, protoze jste byl vzdy u vseho.

            1. Pozorný čtenář se dozví již z nadpisu, že polo bylo
              Pozorný čtenář se dozví již z nadpisu, že polo bylo levnější sourozenec a v textu, že audi bylo luxusnější
              cituji: „Luxusnější Audi se čtyřválci 1,1 l/37 kW a 1,27 l/44 kW se vyrábělo pouze čtyři roky od srpna 1974 do července 1978.“

              – takže mistře trapnosti, další váš trapný mimo výstup samozřejmě doplněný o další mimo útok a křivého osočování..jak je vaším zvykem

              1. Audi 50 bylo u zavedeni Pola v r. 1975 pozvednuto do
                Audi 50 bylo u zavedeni Pola v r. 1975 pozvednuto do „luxusniho“ provedeni a proletarska funkce pripadla Polu. Audi 50 1974 byla takova predserie VW Polo. Zrejme to uspechali a tu predserii, ktera mela fungovat k provereni funkcnosti uplne noveho vozu, zacali rovnou prodavat. VW v r. 1973 zacal vyrabet Passat 1. Do te doby to byly auta s motorem a nahonem vzadu. Sice prvni VW s prednim nahonem byl K70. Ale to bylo vlastne Audi s logem VW. Skoro vsechno know how pochazelo od Audi. Znate revolucni NSU Ro 80? To je vzor vsech VW a Audi. Ani Audi ani VW nic zazracneho neudelali, museli koupit NSU aby mohli vse prevzit.

                1. Téma bylo, že ID3 musí být dovybaveno a že se opakuje
                  Téma bylo, že ID3 musí být dovybaveno a že se opakuje historie z Pola.

                  Vše ostatní je zajímavý výlet do historie koncernu VW, ale je to na okraj. Jasně celá ta řada prvních hranaťáků byla pro VW přelom – jednak hranaté, protože se hráblo na cínování karosérií, takže papa obliny, druhak vše vpředu – jasně, že velká změna koncepce pač jediné, co předtím tak nějak páchali byl brouk – a evoluce koncepce type 3 a 4. Takže je jenom logické, že pokud z téhle koncepce chtěli dál a rychleji, tak si logicky napřed řešení koupili – stejně jako to udělali před nima stovky a tisíce pragmatických výrobců čehokoli jen se podívejte do historie, jak se nakupovala celá řešení, patenty, licence.. jen škoda, že stejně pragmatická nebyla škoda a nenakoupila v té době přední pohon a místo toho se tu plácaly š120 a její deriváty.

                2. Ja teda neznam zadneho komunistu, ktery by byl schopny neco
                  Ja teda neznam zadneho komunistu, ktery by byl schopny neco poradneho vymyslet a udelat. A skodovka jich byla plna stejne jako cely ten centralni planovaci aparat.
                  Nechme Audi 50/VW Polo spat. Je to pres 45 let.

                3. Kdyby jste nepaušalizoval a zajímal se o problematiku, tak
                  Kdyby jste nepaušalizoval a zajímal se o problematiku, tak by jste věděl řadu překvapivých informací. I Hrdlička, co dělal favo byl ve straně, pač kdyby nebyl, tak by žádný favo nebylo. A takhle si můžete dohledat řady a řady dalších, jasně na řadě míst byly rsdr a podobní živlové. Je třeba si uvědomit, že samotné know how bylo v té době podmínkou nutnou, ale nikoli dostačující, tou druhou byla akceptace režimu – což pokud jste chtěl něco zajímavého dělat na nějaké úrovni a nebyl jste světlá výjimka jako Pauer v MTX (i on, kdyby spolupracoval, byl úplně jinde a ty formule taky), tak to bohužel mnohdy znamenalo být aspoň formálním členem strany. Dneska se to zpětně hodnotí levou zadní a šmahem se lidi hážou do koše aniž by odsuzující něco tušili. Např. u Hrdličky doporučuju před jeho souzením si přečíst: V soukolí okřídleného šípu od Jana Králíka – je hezky napsané, čtivé, zajímvavé a s rozsahem na dva večery.

                4. Někdy stačilo být ve Svazu československo-sovětského
                  Někdy stačilo být ve Svazu československo-sovětského přátelství.

                5. Ano někdy na něco ano, někdy ne – ale po bitvě je každý
                  Ano někdy na něco ano, někdy ne – ale po bitvě je každý generál a ty lidi to museli řešit s určitými informacemi a v určitém čase – někdo obstál z dnešního pohledu s větší, někdo s menší ctí.

                6. Vetsinu co zde pisete sice nechapete, ale jelikoz jste to
                  Vetsinu co zde pisete sice nechapete, ale jelikoz jste to vycetl z knizek, tak to hezky reprodukujete.

                7. co konkrétně nechápu?
                  a jo už vím, není to vaše
                  co konkrétně nechápu?
                  a jo už vím, není to vaše černobílé vidění a připouštím a akceptuji, že lidi jsou směs odstínů šedi 😀

                8. Tak ono taky ve straně bylo přes milion lidí. A úplné
                  Tak ono taky ve straně bylo přes milion lidí. A úplné blbce tam nechtěli.

                  Ono jako dělník jste si mohl klidně dovolit poslat stranu do pr…, ale pokud jste chtěl nějakou odbornou či vedoucí funkci, tak to nešlo.

                  Např. mému otci se dařilo několik let vymlouvat že nemůže vstoupit do strany, protože večerně studuje VŠ (strojárnu) a tak nemá čas. Ale po úspěšném dostudování to už použít nešlo a když mu bylo naznačeno, že když nevstoupí, tak studoval 6 let zbytečně, tak nerad, ale do KSČ vstoupil. Ale když jsem pak našel jeho kádrové posudky, tak byl několikrát stranou pokárán, že je málo aktivní.

                  Když padl nacismus, tak se dost nacistů zastřelilo. Když padl komunismus, tak se nic takového nekonalo, protože tomu už nikdo nevěřil.

  8. A přitom ten COOP má fakt solidní nabídku. U nás mají
    A přitom ten COOP má fakt solidní nabídku. U nás mají skoro vše včetně bulguru, pohanky hummusu i tofu.

    A teda pečivo mají lokální z několika sousedních vesnic a to je fakt něco jinýho, než chleba z Penamu bez chuti.

    Takže když pojedete k nám na jih Moravy, podpořte je. 🙂

    3. U nás na vesnici (cca. 1000 obyv.) je od loňska Vietnamec,
      U nás na vesnici (cca. 1000 obyv.) je od loňska Vietnamec, otevřeno každý den od 7 do 19 a taky má skoro vše. A co nemá, stačí říct a do druhého dne přiveze.

      Ale nemá na střeše soláry, tak nevím, jestli se mu ten obchod rentuje 🙂

Napsat komentář