Prémiový plug-in hybrid DS 9 je v Česku, ujede 50 km na elektřinu a stojí od 1 325 000 Kč

DS 9 je již od počátku vybaven plug-in hybridním pohonem E-Tense.

DS 9 je velký sedan nové generace určený pro mezinárodní trhy.
foto: DS 9

DS 9 je uveden na český trh 22.července 2021 a jeho cena začíná na 1 325 000 Kč za verzi Performance Line s motorem PureTech 225 EAT8. Cena vrcholné plug in hybridní verze E-TENSE ve výbavě Rivoli s pohonem 4×4 a výkonem 360 koní je 1 875 000 Kč.

DS 9, který představuje vrchol nabídky značky DS Automobiles, je velký reprezentativní sedan. Vůz dlouhý 493 cm, široký 193 cm a vysoký 146 cm s velkými koly o průměru 690 milimetrů je dynamický a elegantní. Je postaven na nové verzi platformy EMP2 (EMP2 V2.3) s rozvorem 290 cm, což výrazně zlepšuje prostor na zadních sedadlech. Je pro něj charakteristická prudce klesající střecha ve stylu fastbacku , která zjemňuje celkovou siluetu.

DS 9 je tříprostorový sedan, který přebírá klasické principy značky DS Automobiles, má expresivní přední část s maskou DS Wings, což je typický znak vozů značky, a mřížkou chladiče s trojrozměrným výbrusem.

Pro světelný podpis vozu je charakteristická technologie DS Active LED Vision, s moduly, které se otáčejí o 180° a podtrhují je denní světla pojatá jako perlový náhrdelník. Na kapotě se poprvé objevuje i gilošovaný dekor „Clous de Paris“ ve tvaru šavle, který byl dosud používán jen v interiéru vozů DS.

DS 9 je nejprve nabízen s plug-in hybridním pohonem E-Tense s celkovým výkonem 168 kW, tvořeným benzínovým turbo motorem PureTech a elektromotorem, který dokáže díky baterii 11,9 kWh ujet 46–50 km (dle protokolu WLTP) v režimu s nulovými emisemi. Emise CO2 se v závislosti na výbavě pohybují od 35 do 37 g/km, homologovaná spotřeba ve smíšeném cyklu WLTP je 1,5 l/100 km.

Elektromotor s osmistupňovou automatickou převodovkou může dosáhnout maximálního výkonu 110 k. Používá se při rozjíždění, ke zvýšení akcelerace při jakékoli rychlosti a pro jízdu v režimu s nulovými emisemi až do 135 km/hod. Při nastartování se vždy automaticky spustí elektrický režim, doplněný hybridním režimem, který automaticky řídí jednotlivé druhy energie.

Vůz jede ve 100% elektrickém režimu, ve 100% benzínovém režimu, nebo v režimu, který oba módy kombinuje, pokud to situace vyžaduje nebo si to řidič zvolí. Posádka si tohoto přechodu ani nepovšimne. Režim E-Tense Sport nabízí maximální kumulaci obou dostupných energií, s upraveným nastavením akceleračního pedálu, převodovky, řízení a řízeného odpružení. Zvyšuje potěšení z jízdy a dynamiku, to vše v naprostém klidu.

DS 9 používá systém rekuperace energie, který dobíjí baterii při zpomalení nebo ve fázi brzdění. Funkce E-Save navíc umožňuje zajistit rezervu energie v baterii, která umožňuje absolvovat část cesty v režimu nulových emisí (výběr z několika úrovní), například když řidič ví, že ho čeká vjezd do centra města. Baterii lze nabít za 1 hod 45 min pomocí palubní nabíječky o výkonu 7,4 kW zapojené přes kabel dodaný na přání do domácí nebo veřejné dobíjecí stanice.

Nabídku brzy doplní dva další plug-in hybridní motory E-Tense, jeden o výkonu 268 kW pro inteligentní pohon všech 4 kol, který byl vyvinut společně s divizí DS Performance, a druhý o výkonu 186 kW pro pohon 2 kol s rozšířeným dojezdem. V nabídce je rovněž benzínový motor PureTech o výkonu 168 kW. Všechny modely jsou dodávány s osmistupňovou automatickou převodovkou.

Všechny modely DS, včetně DS 9, jsou v ČR prodávány s luxusní servisní péčí Free Drive na 5 let zdarma. Ta zahrnuje nejen 5-ti letou tovární záruku, ale i všechny předepsané pravidelné servisní prohlídky a také výměnu případných opotřebených dílů (jako např. brzdové destičky)

tisková zpráva

77 Comments on “Prémiový plug-in hybrid DS 9 je v Česku, ujede 50 km na elektřinu a stojí od 1 325 000 Kč”

  1. Ahoj z Islandu do Čech. Ráno jsem převzal mého Nissan
    Ahoj z Islandu do Čech. Ráno jsem převzal mého Nissan Armadu, dneska finišujeme přípravy a zítra ráno vyrážíme. Před chvílí jsem si do auta a kanystrů nabral 200 litrů benzínu a se slzou v oku vzpomněl na vás kluci elektrický a na radu, jak Model X všechno zvládne.
    Přiznávám, byla to slza smíchu.

    Pěkné léto.

      1. Oblasti jako Island jsou pro BEV k ničemu. Pochopí každý,
        Oblasti jako Island jsou pro BEV k ničemu. Pochopí každý, kdo tam byl a chce vyjet trochu mimo civilizaci. BEV je super na trasy v aglomeracích – ideálně krátké – bohužel výrobci se do levných a rozumných elektroprcků neženou a citigo a podobné jsou za nesmysl.

        1. Jasně, já to chápu, že pro některé použití jsou ICE
          Jasně, já to chápu, že pro některé použití jsou ICE nezastupitelné. Ale kolik takových případů je? Možná 5% ? Když jednou za čas jedu někam dál tak mi kterýkoliv známý radostně půjčí ICE výměnou za můj BEV. Ale zatím to nebylo potřeba.

          1. Takových případů je habaděj – pět procent jen to tak pro
            Takových případů je habaděj – pět procent jen to tak pro typického evropského džíňáka, co žije běžně v EU aglomeraci a přemýšlí jen nad aplikací převozu osob.

            Jenom, co tak vidím kolem sebe:
            sekání trávy průmyslovou sekačkou na trávu https://www.profigrass.cz/gianni-ferrari-turbo-2-a-4 – žere to jak blázen, je požadována vysoká disponibilita a baterky nejsou kam dát.
            stahování dříví v lese
            hasičský vozy – fak mají radši o 1 000 l hasiva než baterku
            odtahovky – dtto – potřebují mít doložnost na hmotnost a ne, že si povezou baterky
            Kombajny – tam je často potřeba provoz o žních 12 – 16 hodin denně bez zastávky – jednak pracovní výkon a druhak nesmí se po.. počasí
            traktory – opět pracovní výkon – dneska je pro družstva docela problém uživit jeden výkonný traktor na orbu.

            Pak to množství světa, co prostě potřebuje jezdit mimo civilizaci a často v blbě přístupných horách – fakt neznám nikoho, kdo by si dal do LC mezi žebřiny baterky a připravil se o doložnost, manévr atd..

            Prostě a jednoduše je třeba docílit rozumného energetického mixu a respektovat, že na něco je lepší to a na druhé ono…taky se nikdo nesnaží postavit kombajn nabo koníka kamionu s benzínovým motorem.

            1. Ve spoustě případů co popisujete bych řekl, že přijde
              Ve spoustě případů co popisujete bych řekl, že přijde BEV opravdu na řadu až jako poslední jestli vůbec. Někde se použije spíše FCEV.

              U té sekačky bych asi nesouhlasil. Nikdo normální přece neseká 10 hodin v kuse. Stačí aby vydržela třeba 4h a pak si zajde dotyčný na oběd a pak udělá další 4h.

              stahování dříví v lese – OK
              hasičské vozy – OK

              Uvidíme, ale jak se pochlapí Tesla Semi. Možná nějaká kombinace relativně malé baterky (200 kWh) malého FC (100 KW) a rozumně velké nádrže na vodík by byla ideální. Možná by ale hasiči nechtěli vozit k požáru nádrž s hromadou výbušného plynu. 😀

              odtahovky OK asi FCEV

              Kombajny a traktory podobné jako ty sekačky. Chápu, že se jede na výkon, ale menší pauza v půlce směny by snad nebyla fatální u našich Evropských políček. Na těch ohromných polích v USA, kde jedou jednu řádku snad hodiny je to samozřejmě jiná otázka. 😀

              Mimo civilizaci – OK tam to asi jen tak nepůjde

              1. Zrovna ty sekačky jsou masakr – stejně jako kombajn – máte
                Zrovna ty sekačky jsou masakr – stejně jako kombajn – máte pravdu nikdo neseká 10 hodin – oni se na tom střídají – ten žací stroj se prostě nezastaví. Taky si pamatuju, kdy lán, co dneska brousí jeden kombajn jezdilo kombajnů šest..to se to pak pauzírovalo.. sekačky to samé..

                1. Tady ty zemědělské stroje nepředstavují velký problém,
                  Tady ty zemědělské stroje nepředstavují velký problém, jejich počet nijak dramaticky neroste. Problém je obrovský nárůst osobní dopravy. Ten je v ČR největší z celé EU. Od roku 2000 se u nás zvedly emise z osobní dopravy o 50%. Asi se mají lidi u nás moc dobře. Průměr aut na rodinu se blíží třem.

                2. Zakážete-li prodej spalovacích motorů, máte s touto
                  Zakážete-li prodej spalovacích motorů, máte s touto technikou problém.
                  Ohledně osobní dopravy – už jsem se vám to tu snažil několikrát vysvětlit – ale dle toho, jak to odmítáte vůbec vzít v úvahu a opakujete svoji mantru, musíte být vskutku bohatý člověk.
                  Je to jednoduché – ano stoupla osobní doprava, protože je zdecimovaná doprava hromadná. Třeba u nás v obci jezdí už rok a půl místo jednoho dopravce, dopravci dva, ale celkem klesl počet denních spojů o ca třetinu ve všední dny a o polovinu víkendy a svátky – a to jsme těm busům říkali evakuační, jak bývaly plné – výsledek? víc osobních aut… zkuste si bydlet v nějaké obci mimo hlavní tahy a v tu ránu budete mít doma tolik aut, kolik bude mít v domácnosti lidí řidičák, protože jinak se nedostanete do práce, děti do školy, k doktoru, na nákup…
                  A je třeba si uvědomit, že okruh, kam lidi jezdí do práce je již diametrálně jiný – dřív pracovalo mnohem více lidí v místě bydliště, nebo ve spádovém městě, dneska je tomu diametrálně jinak – často lidé pracují v průmyslových zónách, kam jezdí hromadná doprava (pokud vůbec) z jednoho směru, zbytek dojíždění – mnohdy desítky km je postaven na autech a situace v nemovitostech vs kupní síla obyvatel je opět nereálná – navíc stěhovat se za prací má smysl jedině u práce odborné s vysokou přidanou hodnotou a perspektivou dlouhého setrvání – což opět můžeme zatleskat politikům napříč spektrem – bylo koncepčně udušeno a z čr je jedna velká montovna komponent – být finalistou výrobku je svátek – s minimem přidané hodnoty – a těch pár technologických firem, engineering kanceláří a finalistů produktu to nevytrhně

                  Jen takový příklad, když jsem doma na horách, tak v nezanedbatelné obci je lékař 2x týdně půldne, zbytek ordinuje ve 30 km vzdáleném městě – pro auto, veřejnou dopravou je to 46 km, pohotovost je pak 40 km do nejbližší nemocnice ovšem opačným směrem, pediatr a zubař je nejbližší rovnou v té nemocnici (a to ještě před dvaceti lety bylo vše v místě 5x týdně a přes víkend se na pohotovost dalo zajít na stanici záchranné služby – i tu zrušili)- takže samozřejmě všichni místní mají auta a jezdí auty – hromadnou dopravou se tak někdy sváží děti, protože nemá valného významu.

                3. Já spalovací motory nezakazuju, o tom rozhodli
                  Já spalovací motory nezakazuju, o tom rozhodli povolanější. Já vím jenom docela jistě, že pokud to neuděláme tak bude mít lidstvo veliký problém. Nesnažím se o tom nikoho přesvědčovat, jenom konstatuji.
                  K tomu problému dopravy do práce: Nebude to třeba tak, že linky MHD byly zrušeny protože lidi jezdí raději autem? Já nemám představu jak je to dnes s poměrem ceny jízdenky k ceně benzinu. Když jsem já jezdíval do práce tak vycházel autobus 10x levněji než auto takže MHD byla jasná volba. Jestli je to dnes jinak tak je něco špatně. Buď chtějí dopravci moc a nebo je benzin moc levný.

                4. Je jedno kolik hromadná doprava stojí – pokud nejede kdy a
                  Je jedno kolik hromadná doprava stojí – pokud nejede kdy a kam je potřeba. Samozřejmě, pokud už polovinu cest mi HD neuspokojí a musím jet autem, tak tu druhou taky absolvuju autem, protože už ho mám a i k ceně hromadné dopravy musím započítat cenu amortizace auta, pojištění, servis atd… jinak samozřejmě náklady dopravců hromadné dopravy jsou vyšší než byly, stejně jako benzín a v každé průměrné rodině, je po bydlení doprava nejvyšším rodinným nákladem
                  Dřív byla hromadná doprava levnější, protože jí erár masivně dotoval – nejen koupi prostředků jako dneska, ale i každý spoj. Dneska je volný trh, takže se dopravci rvou o linku Praha Brno Ostrava, ale už vůbec neřeší lokální spoje – protože na té lince nemají tak jasný výdělek jak na té páteřní apokud někdo musí jet autem na páteřní linku…tak logicky už dojede do cíle.

                5. kdyby se zvýšil zájem o hromadnou dopravu tak by určitě
                  kdyby se zvýšil zájem o hromadnou dopravu tak by určitě přibyly nové linky, mají to přece jako byznys. No a kdyby ubylo aut tak by mohly děti zase chodit do školy pěšky tak jako dřív. Všechno souvisí se vším. Ale sám tomu nevěřím, to by musela přijít větší bída.

                6. Nepřibily – vedou to manažeři a řeší jen to, co je
                  Nepřibily – vedou to manažeři a řeší jen to, co je jasně ziskové – to vidím u nás, busy byly plné, ale ubyly.. ani s těmi dětmi se nedá souhlasit – naše děti chodili do školky 4 km od baráku – bližší prostě nebyla – pěšky by to tříleté dítě nedalo – nebo dalo, ale zapomeňte, že pak stihnete chodit do práce – MHD – to bylo se dvěma přestupy. Deska už nejsou školky u každé větší firmy nebo na každém rohu, Škola to samé – první až pátá třída je v relativně dochodné vzdálenosti – MHD je to s přestupem operace na půl hodiny. Druhý stupeň/gymnázium kolem 5ti km se dvěma přestupy na MHD – vzhledem k tomu, kolik zrušili spojů je řešení jasné – jakmile bude prcek moct mít papíry dostane aixama nebo něco podobného.. takže ano, řadíme a budeme se řadit dál se mezi rodiny, co mají tolik aut, kolik členů domácnosti má řidičák.

                  Ve chvíli, kdy politici a stát prakticky zlikvidovali veřejné zdravotnictví, rozumné školství a hromadnou dopravu chtít, aby lidi obezili auta a vrátili se do hromadné dopravym, je nesmysl.

                7. No jo, my jsme měli mopedy a pionýry. Když pršelo tak jsme
                  No jo, my jsme měli mopedy a pionýry. Když pršelo tak jsme vzali pláštěnku. Ale je jiná doba, puberťák se bez auta neobejde. V tom případě nám už není pomoci.

                8. No jo, ale ono je otázka, co je pro tu přírodu z pohledu
                  No jo, ale ono je otázka, co je pro tu přírodu z pohledu emisí horší – 2t fichtl – mimochodem já měl kus s výrobním číslem přes milion, konzumující na sto km 3-4 litry palivové směsi nekvalitního benzínu s olejem M6A – v horším případě M6AD – v lepším případě M2T – z dnešního pohledu totální peklo cokoli v poměru 1:25 – 1:33. Nebo dnešní aixam či jiný dvou stopý oplastovaný scooter se střechou?
                  Mimochodem k těm 2T motorkám – včera jsem četl, že snad už v roce 1964 vyměnila hradní stráž nanuky za BMW, že soudruhům vadila kouřivost..
                  Jako nic proti 2T motorům, ale při přímém srovnání – Jawa 350 – jedna, jak vylezla z fabriky, druhá klapky na sání, bing karburátor, optimalizované prostory a mazání pomocí čerpadla – tak to bylo v kouřivosti a spotřebě nebe a dudy..

                9. Tak je pravda, že ten 2T fichtl nemohl být nějaký emisní
                  Tak je pravda, že ten 2T fichtl nemohl být nějaký emisní skvost ale v tom množství trabantů a wartburgů se to ztratilo. Dnes bych klukovi nejspíš koupil elektroskutr.

                10. A proč jen těhle dvou? Dohledejte si schválně emisní
                  A proč jen těhle dvou? Dohledejte si schválně emisní testy toho, co tu tehdy jezdilo a budete překvapený. Seřízený zahřátý dvoutakt má těch největších jedů v emisích mnohdy výrazně méně než srovnatelný čtyřtakt.

                11. Jak píše poníže – 2T motor v dobrém stavu nemá vůbec
                  Jak píše poníže – 2T motor v dobrém stavu nemá vůbec špatné emise – spíš nelibě voní a potřebuje pro svůj chod ten správný olej – tenkrát byl problém hlavně v tom, že se ve 2T motorech pálily buď 4T oleje nebo atrapa 2T oleje (m2t) – na obranu 2T motoru – pro řadu motorů 4T – nejen z té doby je akceptovatelná spotřeba oleje 1l/1000 km – což si přepočtěte na třeba spotřebu 6-7 l/100 km a vychází vám, že to jede na mix oleje 1:60~70 – což mimochodem mnou výše zmíněná jawa 350 s olejovým čerpadlem dělá taktéž – akorát je to lepší o to, že pálí olej k pálení určení, zatím co 4T motor pálí olej k tomu neurčený a pálení „bránící se“ (jéé to je krásná abíčkovská definice :)).

                  Až budu dětem něco kupovat – tak rovnou vylučuju jednostopé vozidlo – budou s tím jezdit do okresího města, u kterého bydlíme a jelikož dneska má řidičák každý, kdo rekta otvor a sám se občas na motorce svezu (ale do města už si fakt netroufám – to už je o hubu i pro mě s 25 let+ aktivního motcyklisty), tak vím, že to bude dvoustopé vozidlo. Očekávám, že za těch pár let – budu něco takového za cenu nižší, než dneska elektroskůtr https://www.aixam.cz/cs/e-city/premium

                12. To fakt tohle něco, homologovane jako moped nebo čtyřkolka
                  To fakt tohle něco, homologovane jako moped nebo čtyřkolka (i s tím souvisici bezpečnosti) stojí půl mega? Hm… to je na úrovni Citigo a to už lze nazvat auto.

                13. Stejný jako slušnej elektroskůtr stojí tolik jako slušná
                  Stejný jako slušnej elektroskůtr stojí tolik jako slušná velká motorka..
                  očekávám, že to za pár let bude za pár kaček.

                14. No jo, no… Jsem zapomněl na elektro příplatek. Ale i tak.
                  No jo, no… Jsem zapomněl na elektro příplatek. Ale i tak.

                15. Piaggio vyrábělo i motor 2T 50 ccm se vstřikováním !
                  Piaggio vyrábělo i motor 2T 50 ccm se vstřikováním ! PureJet 50.

                  Mělo to největší výkon z továrny 6,4 koně, spotřebu při rychlé jízdě 2,5-2,8 l/100km, olej si to bralo samo a protože vstřikování si přesně řídilo spalování, tak to nijak nesmrdělo ani nekouřilo.
                  viz např. :
                  http://scootercommunity.com.au/forums/t/2537.aspx

                  Takže i 2T lze udělat hodně čistý.

                  Jinak jezdit v Axiamu musí být o nervy všech přítomných. Pomalý skútr 50 ccm buď lehce předjedete nebo máte na něm šanci uhnout stranou, ale ten Axiam bude překážet a zdržovat všechny. Navíc vzhledem k limitu hmontosti 350 kg je jediná výhoda že na řidiče neprší a nefouká, ale ochrana při kolizi je zcela iluzorní.

                  https://www.autoforum.cz/ostatni/crash-testy-aut-od-15-let-vetsinu-srazek-neprezijete/

                  https://www.auto.cz/euro-ncap-otestoval-mikroauta-pro-patnactilete-totalni-propadak-94282

                  To raději ten skútr.

                16. Přesně to jsem měl na mysli, protože je to homologované
                  Přesně to jsem měl na mysli, protože je to homologované jako motorka nebo čtyřkolka, tak to nemusí splňovat bezpečnostní normy na opravdové auto. Děti bych v tom rozhodně jezdit nenechal, to je radši budu vozit a případně v 18 jim pořídím klasické auto. A ještě to bude i levnější než tento křáp.

                17. Jo to je sice fajn, ale předpokládám, že e-lidi prosadí
                  Jo to je sice fajn, ale předpokládám, že e-lidi prosadí snížení rychlosti v obci na 30 km/h, tak je rychlost jedno a druhý aspekt proti skůtru – dá se na něm jezdit od dubna do října, jenže co od října do dubna – to je většina času, co to má právě smysl mít…. sám jsem přes zimu na fichtlu i motorce jezdil a fakt to není nikomu doporučitelné. Výhoda aixamu je potom i tak, že to má dvě stopy, takže nelehnete..

                18. Nejsme v Paříži, tady ještě hodně dlouho plošně
                  Nejsme v Paříži, tady ještě hodně dlouho plošně nařízeno 30km/h nebude.

                  Jezdil jsem na skútru 50ccm, co měl 4,5 kW na 112kg+plus posádka, tedy cca 4,5 kW na 200 Kg a necítil jsem se bezpečně, protože jsem byl auty velmi často předjížděn. Prostě výkon 4,5 kW na 200 kg byl málo i ve městě. Axiam má povolené 4 kW na 350 kg + posádka. Asi netřeba pokračovat úvaze, že ?

                  Když už Axiam, tak počkat do 17 let a koupit variantu pro skupinu B1 – Čtyřkolová motorová vozidla nespadající do skupiny AM, jejichž výkon nepřevyšuje 15 kW a hmotnost v nenaloženém stavu nepřevyšuje 400 kg – To už trochu pojede.

                19. To není o Paříži, to je o trendu – třeba v Německu jsou
                  To není o Paříži, to je o trendu – třeba v Německu jsou již běžně obce, kde to máte a jsou pár km od našich hranic.
                  Hele proč všichni bájíte kilowatty, když jezdíte Nm? Nikdo nečeká, že takové vozítko jako Aixam bude trhač asfaltu, princip je, že to nepoložíte a neprší do toho, jinak je to v podstatě skůtr. A Aixam není jediný, kdo to dělá, uvedl jsem ho jako příklad, protože si tu značku pamatuju – mimo jiné, že sousedi to pro děti mají a bzíkají tu s tím… skůtr je mimo, to můžou jezdit děti na elektrických koloběžkách – byť se musí počítat s reálným dojezdem max 20 km. Ostatně jsem zvědav, jestli pro takové prostředky místní školy povolí dobíjení.

                20. „jinak je to v podstatě skútr…“
                  No to beru, ale za cenu

                  „jinak je to v podstatě skútr…“

                  No to beru, ale za cenu skutečného auta? To už je trochu moc.

                21. Jízdní odpory a odpor pro zrychlení překonáváte pomocí
                  Jízdní odpory a odpor pro zrychlení překonáváte pomocí Nm nebo kW ? A víte co je vlatně převodovka ? Že by vlastně násobič momentu aby jste kolech měl kolik Nm kolik potřebujete ? Kroutící moment si převodovkou znásobíte jak je potřeba, ale výkon se od motoru pouze ztrácí ve ztrátách.

                  Moped auto může vyrábět kdokoliv, ale pokud to má řídit někdo se skupinou Am, tak musí mít výkon do 4 kW a hmotnost do 350 kg, takže ve výsledku pojedou všechny cca stejně.

                  Při cestě do práce mám jednu „rovinku“. S 50kou jsem tam do práce jezdil reáných 55 km/h a z práce 75 km/h. Ona na vizuelně rovinka je trochu do kopce. Blbé je že tam je povolených 70km/h, ale jen 2 pruh. Nic moc to bylo na tom skútru, ale potkat tam Axiam, budou všíchni ve „vláčku za ním“ moc nadšení.

                  S koloběžkou nebudete zdržovat provoz, s Axiam většinu času ano.

                22. Tak když tak krásně bájíte o jízdní odporech a
                  Tak když tak krásně bájíte o jízdní odporech a převodovkách, tak si udělejte analýzu vnějších vlastností vozidla a podívejte se, ze kterých veličin vycházíte 😉
                  Z čeho, že se ta bájná veličina Fk dopočítává..

                23. https://www.autorevue.cz/jak-to-funguje-tocivy-moment-versus-vy
                  https://www.autorevue.cz/jak-to-funguje-tocivy-moment-versus-vykon-teorie_2

                  …Z toho je patrné, že naftový motor má větší sílu, dokáže působit na virtuální závaží na kružnici větší silou. To, co benzínovému motoru chybí v síle, dohání otáčkami. Oba způsoby zvyšují výkon – to je patrné z předchozího textu. Aby oba motory dokázaly efektivně využít svých předností (nafťák větší síly a benzíňák většího rozsahu otáček), musí být jinak zpřevodované. Pokud budou mít auta s těmito motory shodné maximální rychlosti a stejný počet stupňů, bude mít automobil s naftovým motorem těžší převody. U naftového motoru se tak větší síla ztrácí v delších převodech, takže ve finále budou mít obě auta podobné dynamické vlastnosti…

                  …Je tedy nadmíru patrné, že točivý moment jako údaj v podstatně nic neříká o autu samotném. Vždy záleží na průběhu křivky výkonu v závislosti na otáčkách, převodech, počtu stupňů apod. Pokud by nafťák měl stejné zpřevodování jako benzíňák, byl by sice svižnější, ale po dosažení určité rychlosti by mu benzíňák ujel, protože má větší rozsah otáček. Výhodou nízko položeného maximálního točivého momentu u nafťáku je lepší pružnost – auto lépe akceleruje z nízkých otáček. Řidič benzínového motoru musí dostat motor nejprve do otáček, aby měl k dispozici výkon, jaký má nafťák v nízkých otáčkách…

                  Kroutící moment je důležitý údaj pro výrobce vozidla aby mohl správně navrhnout převody. Uživateli vozidla může být ukradený protože na kolech ho má takový jaký výrobce navrhl.

                  Tedy pokud má mopedauto výkon omezený na 4 kW, je jedno jaký má kouťák na motoru. Na kolech to má takový, jaký výrobce uznal za rozumný pro dané použití a navrhl k tomu převody. A pokud budete cca 400-450kg (s posádkou) tahat výkonem 4 kW, tak to prostě bude pomalé a dnešním provozu velmi otravné pro všechny.

                24. A všiml jste si kouzla, že tato vozítka mají legislativně
                  A všiml jste si kouzla, že tato vozítka mají legislativně rychlost omezenou na 45km/h? A kde je elektromobilisty oblíbená přetížitelnost elektromotoru?
                  K té teorii fajn, ale výkon není nic jiného než práce za čas. Práce je síla přenesená po dráze. A pořád se pohybujete díky síle na kole -tedy: Fk=(točivý moment * stálý převod * zařazený převod * účinnost převodů)/ dynamický valivý poloměr.

                  Je hezké, že třetím odstavcem se mnou souhlasíte. Akorát komplikovaně popisujete tři jednoduché termíny – otáčková pružnost, momentová pružnost a celková pružnost. A pro zajímavost si do té teorie promítněte charakteristiku elektrického motoru a přemýšlejte, proč mají BEV tak krásná zrychlení a dynamiku hned od nuly – když je výkon závislý na otáčkách a pokud jsou otáčky limitně blízké nule, tak přece žádný výkon není

                25. Přetížitelnost je k ničemu, když máte legislativně
                  Přetížitelnost je k ničemu, když máte legislativně omezen maximání výkon. Nevšiml jsem si že byly upraveny parametry mopedaut pro skupinu Am na „čtyřkolová vozidla, která jsou o hmotnosti vprovozním stavu nepřevyšujícím 425 kg, nebo dále o výkonu nejvýše 6 kW, a to u vozidla zařazené do kategorie L6e-B – Lehký quadrimobil.“

                  https://www.ligier.cz/images/db/NEWADMIN/dbblo5/mfile/0/22/doc/Legislativa_2021.pdf

                  To mimochodem ten elektrický Axiam nesplňuje ! Provozní hmotnost 440 kg
                  https://www.aixam.cz/cs/e-city/premium#fiche-technique

                  Takže ano, 6 kW je lepší než 4 kW i přesto že k tomu je nárůst hmotnosti o 75 kg, ale pořád to bude pomalé. Pružnost skútrů s variátorem je podobná jako BEV. Prostě variátor nechá roztočit motor k otáčkám s maximálním výkonem a tam motor drží (cca, nějaký průběh tam je), takže v tom BEV verze nebude mít žádnou zásadní výhodu.

                  Všechny vozítka pro AM mají legislativní limit 45km/h, ale naprostá většina majitelů tento limit nechá odstranit, protože jezdit tak pomalu je v dnešním provozu o nervy. Takže bez limitu to pak jezdí rychleji, ale v závislosti na terénu občas ne o moc a zrychlení na těch 60-70km/h co se běžně jezdí trvá docela dlouho. Jezdil jsem cca 2 roky a intenzivně na 50 2T skútru, takže mám opravdu zkušenosti jak to vypadá v reálném provozu. I těch 6kW na cca 500 kg bude v provozu brzda.

                26. Vždyť máte pravdu oba. 🙂
                  Pohyb je díky síle na kole a

                  Vždyť máte pravdu oba. 🙂

                  Pohyb je díky síle na kole a výkon je dán kroutícím momentem (při určitých otáčkách), převody a účinností.

                  Pro uživatele je důležitý hlavně výkon (aby to nemusel počítat jak idiot). Třeba u motorů do leteckých modelů se kroutící moment často ani neudává, protože to vlastně nikoho moc nezajímá.

                  Pro uživatele auta je dobré znát maximálně tvar křivky průběhu kroutícího momentu, aby věděl, jestli to bude muset točit(spíše větší spotřeba) nebo jestli mu to potáhne už v nízkých otáčkách(spíše menší spotřeba). Samotná hodnota točivého momentu mu v podstatě nic neřekne, oproti tomu samotná hodnota výkonu mu prozradí mnohé.

                27. Kdyby se přestaly kupovat SUV tak si ostatní také nekoupí
                  Kdyby se přestaly kupovat SUV tak si ostatní také nekoupí raději SUV.
                  Tzv skoro problém slepice, nebo vejce ?

                  Poenta je, že těmito úvahami se nic nezmění.
                  Až dojdete k jádru problému a vyřešíte ho – pak možná. Dříve ne.

                28. Já mám obavy, že dotace státu do dopravní obslužnosti
                  Já mám obavy, že dotace státu do dopravní obslužnosti jsou stále dost vysoké. Platí objednatel (kraj, město), přispívají i obce atd. Ovšem ten výsledek přesně odpovídá zájmu úředníků o kontrolu, jakou službu dostali za vynaložené peníze. Abych se bál, jestli dojedu příměstskou dopravou do města na zaplacený rychlík do Prahy, to už je síla. Máme nepojízdné auto a syn zrovna neměl čas nás dovézt. Taky jsem to léta nezažil a vřele tuto zkušenost doporučuji všem, co MHD či příměstským busem dlouho nejeli.

              2. Baterie u sekaček je možná, pokud má člověk malý
                Baterie u sekaček je možná, pokud má člověk malý pozemek a jsou i lidé, kteří mají u chaty velký pozemek a sekají několikrát do roka i více než ty 4 hodiny. U profesionálů si sekačky na baterky nedokáži představit a spotřeba? Spotřeba není u sekačky takový problém. Na pozemek v satelitu 500 m2 se spotřebuje zhruba 1 litr benzínu, takže pokud se seká 4x ročně, tak jsou to 4 litry. To je jak nic.
                U traktorů je již dnes problém s jejich hmotností, protože dochází k udusání hlíny, která tak nepropouští vodu. V případě baterií by se problém ještě zhoršil.

                1. Na pozemek v satelitu 500 m2 vám přece stačí malá
                  Na pozemek v satelitu 500 m2 vám přece stačí malá robotická nebo bateriová sekačka a ty už jsou k dispozici dnes. 🙂

                  Bavili jsme se spíše o budoucnosti a o oblastech, kde to bude mít BEV opravdu těžké nebo to nepůjde vůbec.

                  Lidé, co mají u chaty velký pozemek, tak se opravdu nic nestane, když si dají po 4h pauzu. Pěkně v klidu ráno vstanu, vybiju baterku, dám ji nabíjet a mezi tím si dám oběd a pivko a pak ji vybiju znovu. 🙂

                  Pokud není spotřeba problém, tak bude stačit i malá baterie. Netvrdím, že tu taková sekačka bude zítra, ale neřešitelný problém to určitě nebude.

                  Tam jde právě o to, jak velká baterie by tam vůbec byla potřeba a jaký by byl účel použití traktoru. My tu ale filozofujeme, jestli je to vůbec možné a John Deer to už má vyrobené. 🙂

                  https://www.youtube.com/watch?v=TJOyITolHUk

                  https://www.deere.co.uk/en/agriculture/future-of-farming/

  2. Škoda, že u prémiového sedanu nedodali prémiovou baterii
    Škoda, že u prémiového sedanu nedodali prémiovou baterii jako u PHEV od Mercedesu – 26 kWh využitlených a >100km za každého počasí. I kdyby měli udělat ještě jednu ceníkovou příčku navíc, věřím, že pro prémiové zákazníky by to volba byla. 11 kWh je v zimě jako drátem do oka.

  3. Já myslím, že stačí použít zdravý selský rozum a
    Já myslím, že stačí použít zdravý selský rozum a spotřebu buď změřit projetím 100km nebo třeba na kilometru změřit zvlášť spotřebu elektřiny a poté benzínu při vybité baterii a následně přepočítat na 100km. A pokud někdo jezdí trasy pod 100km, sám si to může přepočíst. Ono údaj (11,9kWh plus řekněme 3l benzínu)/ 100km vypadá sakra jinak než 1,5l/ 100km. Stájící stav se tváří tak, jakoby atomotive průmysl už sériově vyráběl perpetum mobile. Tímto zdravím všechny, co zde vyskakují jak čerti, když řeknu, že i fosily jsou dotované. Ono vymytí mozku zákonodárců i zákazníků tak, aby opomíjeli existenci technické reality i fyzikálních zákonů, muselo stát hóódně peněz.

              1. Máte to nějak popletené. Jistič má sice označení 230,
                Máte to nějak popletené. Jistič má sice označení 230, ale to je napětí na které je konstruován, pak má ještě napsáno 6 nebo 10 kA, což je maximální vypínací výkon a pak má údaj o vypínacím proudu, 2, 6, 10, 13, 16, 20, 25, 32 , 63 A. Pak ještě záleží na tom, zda je jednofázový nebo třífázový. To potom s tím Výkonem udělá divy.

                1. A co teprve když je ten výkon jalový? To jsou teprve divy!
                  A co teprve když je ten výkon jalový? To jsou teprve divy! A já mám záludnou otázku: když existuje jalový výkon může být taky jalový proud?

                2. Kopie článku
                  Vznik jalového proudu
                  Document Actions
                  Send

                  Kopie článku

                  Vznik jalového proudu
                  Document Actions
                  Send this page to somebody
                  Vznik jalového proudu… Za normálních provozních podmínek některá elektrická zařízení (elektrické motory, svářečky, zářivky) nespotřebovávají ze sítě pouze činnou energii, ale i energii jalovou. Ta je nezbytná, z fyzikálního hlediska, pro zajištění správné funkce těchto zařízení. Součet obou energií ale zatěžuje přenosové sítě. Snahou je připojit ke spotřebiči správně navržený kondenzátor, který dodává jalovou energii přímo spotřebiči. Sníží se tím velikost jalové energie přenášené po síti. Toto řešení označujeme kompenzací jalové energie.

                  Kvalita kompenzace se udává účiníkem cos φ, což je poměr činného a zdánlivého výkonu. Ideálním stavem je docílit cos φ=1. Odběratel v ČR je penalizován za účiník nižší než 0,95.

                3. Samozřejmě, jalová energie a jalový výkon. Ale já jsem
                  Samozřejmě, jalová energie a jalový výkon. Ale já jsem se ptal jestli existuje jalový proud. Všichni to říkáme i já, ale myslím, že to je mluvnický nesmysl. Samotný proud a samotné napětí nemohou být jalové. Jalová je až jejich kombinace když jsou posunuty o nějaký úhel tedy jalový výkon VAr.

                4. To ano. Už si to přesně nepamatuji, ale v každém
                  To ano. Už si to přesně nepamatuji, ale v každém případě to značně zatěžuje vedení.

                5. Vedení to zatěžuje. Dnes je výhoda velkých FVE, že
                  Vedení to zatěžuje. Dnes je výhoda velkých FVE, že dokážou účiník plynule regulovat a kompenzovat síť. Mají dnes už dokonce povinnost aby to šlo dálkově řídit z dispečinku. To dříve elektrárny neuměly muselo se to kompenzovat až na místě spotřeby.

                6. Účinník se dá nastavit i v běžném domácím střídači.
                  Účinník se dá nastavit i v běžném domácím střídači.

                7. Dá se ale není důvod do toho drbat když jalovinu
                  Dá se ale není důvod do toho drbat když jalovinu neplatíme. Ale moje auto se při nabíjení chová hodně jalově. Je to kapacitní jalovina, asi to dělají kondenzátory v odrušovacích filtrech.

                8. Máte nabíječku 43 kW? Tam jsou nějaké problémy s
                  Máte nabíječku 43 kW? Tam jsou nějaké problémy s účinností při malých výkonech a možná i jiné.

                9. Nové Zoe má nabíjení přes motorový invertor 22 kW a
                  Nové Zoe má nabíjení přes motorový invertor 22 kW a přidali tam ještě 1f klasickou nabíječku právě kvůli lepší účinnosti při malých výkonech. Tu jalovinu dělají obě. Ta jalovina je konstantní a nemění se s regulací výkonu. To vypadá opravdu na vstupní filtr. Ale nevím jak vypadá jalovina u jiných aut, zkoušel to někdo změřit? U mě je to docela dost při 3f kolem 5 kVAr. Ale ničemu to nevadí, 4Q elektroměr to registruje ale neplatíme za to.

                10. Nezkoušel jsem to měřit. Mám iOn a ID3, dříve Leaf II.
                  Nezkoušel jsem to měřit. Mám iOn a ID3, dříve Leaf II. Až bude čas, tak to nastuduji a zkusím změřit. Nikdy jsem to nepotřeboval a tedy takové měření neprováděl.

                11. Ano, napětí i proud je vždy jen jeden. Až jejich součin
                  Ano, napětí i proud je vždy jen jeden. Až jejich součin dává zdánlivý výkon [VA], který je součtem výkonu jalového [VAr] a činného [W].

                12. Domácnost jako spotřebitel se o účiník starat nemusí.
                  Domácnost jako spotřebitel se o účiník starat nemusí. Splnění zmíněné podmínky (neodebírat větší jalový výkon) je dáno povinností výrobců spotřebičů pro domácnosti dodávat je „vykompenzované“. Proto ty kondenzátory například ve svítidlech s lineárními zářivkami. Naopak pro osvětlení ve firmách se tělesa objednávala bez kompenzace, aby jich více na jedné fázi nezvyšovalo náběhový proud při zapnutí.

                13. Ano, nabíjející se kondenzátor po zapnutí umí divy. Dnes
                  Ano, nabíjející se kondenzátor po zapnutí umí divy. Dnes u LED zdrojů je poměrně velkým problémem. Zatěžují kontakty relé a jističe násobně vyšším proudem než při provozu.

                14. A v čem se tedy pletu ?
                  Otázka zněla „co zajímá jistič“

                  A v čem se tedy pletu ?
                  Otázka zněla „co zajímá jistič“ z hlediska spotřeby uváděné v kW/h.

  4. To je snad jedno, na jak dlouhém úseku spotřebu měří (
    To je snad jedno, na jak dlouhém úseku spotřebu měří ( tedy pokud pominu přesnost výsledku, či jeho blízkost realitě), výsledkem je snad údaj v litrech na 100km: „homologovaná spotřeba ve smíšeném cyklu WLTP je 1,5 l/100 km“. S tím pravopisem souhlas.

      1. Potom to není norma mající za úkol informovat zákazníka
        Potom to není norma mající za úkol informovat zákazníka o spotřebě, ale komedie!!! Tedy přesněji podvod. Protože u toho údaje spotřeby na 100km chybí drobný, ale podstatný dovětek. Zě každých 11km musím zastavit, abych nabil baterii. Jak takový demagogický paskvil někdo může vydávat za normu či měřicí metodu?

        1. Konečně jste to pochopil 🙂
          p.s. ne každých 11km (po 11km

          Konečně jste to pochopil 🙂

          p.s. ne každých 11km (po 11km budete mít úbytek z baterie 10km, respektive spíše 9 protože v tom mém příkladu bez baterie by byla spotřeba 15l/100km takže ve WLTP by musel spotřebovat těch 0,15l alespoň na dva kilometry) a auto v tomto případě při dodání 50km z baterie dojede cca 61km 😉

  5. Vážená redakce, aspoň ten pravopis byste mohli v
    Vážená redakce, aspoň ten pravopis byste mohli v tiskových zprávách opravovat. Zase klasika: „5-ti“ – jako vážně? Toto je snad jedna z nejhorších chyb, kterou vídám. Nevím, co to je za nešvar. Potom nemá všude člověk číst takové nesmysly, když se objevují i v profesionálních textech…

      1. A už opět měří skutečný průtok paliva? Nebo se stále
        A už opět měří skutečný průtok paliva? Nebo se stále drží chiméry, že změří zplodiny a z toho přepočítávají palivo?
        Za mě jediné relevantní měření spotřeby paliva se jmenuje dojezdová zkouška a velká vzdálenost.

        1. No právě – pro někoho je velká vzdálenost do
          No právě – pro někoho je velká vzdálenost do nejbližšího Kafulandu.
          Že někdo jezdí 1000km denně na otočku není pro toho důchodce relevantní důvod měřit spotřebu podle využití někoho jiného.

          Chápu na co narážíte, ale ta mince má dvě strany…
          Máme zažitý standart spotřeby na 100km ale i kdyby WLTP měrili místo oněch 11km na 100km tak se stejně najde někdo kdo pojede denně 10km a jiný co pojede 1000km a ani jeden nebude mít deklarovanou spotřebu.

          1. Dělal jsem s NEDC – byl to paskvil, WLTP – jsem už aktivně
            Dělal jsem s NEDC – byl to paskvil, WLTP – jsem už aktivně nedělal – byly v tu dobu už pro mě relevantní jiné cykly – ale opět je to podle toho, co píšete paskvil.
            Jediná vypovídající spotřeba na 100 km, je dlouhodobý nájezd v reálu a ta se překvapivě pro danou motorizaci a typ vozidla u 70~80 procent lidí výrazně nelišila – už v dobách NEDC a to je za mě jediná vypovídající hodnota o nájezdu – extrémy 10 km a 1000 km typická jízda jsou v těch 30 ti zbývajících procentech.

            1. Co chci říct – dokud nebyly hybridy, byl údaj o spotřebě
              Co chci říct – dokud nebyly hybridy, byl údaj o spotřebě na 100km dostatečně čitelný pro každého. Ať už daný člověk najede 1000km za den nebo za měsíc, budou mít spotřebu/náklady za svůj časový úsek stejný a tedy mohou porovnávat dvě auta mezi sebou (co do spotřeby).

              Hybridy v tomhle zažitém porovnávání dělají paseku a dávají místo mnoha zájmovým skupinám.
              Jednoduchý hybrid (HEV) se ještě podle staré metodiky porvnávat snat dá (jen se musí do těch 100km promítnout procento rekuperace i větší hmotnost systému).

              U míchání dvou paliv jako tomu je u PHEV je scestné udávat spotřebu v litrech a opomíjet kWh z baterie. Proto, dle mého názoru, je mnohem jednodušší porovnávat spotřebu v kWh (v baterii + v palivu obsažené).
              Bohužel se do toho moc zájmovým skupinám nechce – je to komplikované a přináší to změny napříč mnoha systémů (a tradic).
              Dalším důvodem může být že by se chudáci řidiči dozvěděli pravdu o energiích v různých typech paliv.
              Pak by se také museli potýkat s přepočtem u benzinek protože „natankujte mi 15kWh nafty“ se jednou do té nádrže vejde a podruhé ne a kdo v dnešní době chce přemýšlet u standardizovaných úkonů… ?

              A myšlenka závěrem – nemám nic proti standardizaci, ale přemýšlet se nesmí přestat 😉

              1. Popravdě na to jasný názor nemám – dělám běžně s
                Popravdě na to jasný názor nemám – dělám běžně s více energetickými zdroji jednoho systému – a nějak v tom nenacházím problém – dodáváme informace o smluvně definovaných poměrech, taktéž jsem neměl nikdy problém s PHEV – asi to bude tím, že mě zajímala energie na km – jedno jakej zdroj a zbytek jsem si dopočítal. Předpokládám, že pro většinu je jediná schůdná cesta, aby na to měli speciálně super vypovídající cyklus.

                1. V tom případě souhlasíte s „ideálem“ měření dle kWh.
                  U

                  V tom případě souhlasíte s „ideálem“ měření dle kWh.

                  U cyklusů je právě problém v tom že jízdní styl (do něhož dnes spadá i jak často je auto na zásuvce) se u každého liší a nůžky se rozevírají více než předtím u spotřeby kde někdo jel + někdo – 10 procent a bylo jedno jak dlouhé trasy byly v portfoliu. Dnes je to +-10 za styl, a +-50 za délku trasy.

                  Problém je v tom že nutit obyčejného člověka přemýšlet je nemyslitelné a očekávat že to bude dělat z vlastní vůle je z říše pohádek.

Napsat komentář