Přečerpávací vodní elektrárny v Česku letos rapidně zvedly výrobu

redakce - 04 Květen 2020

Více než 338 GWh elektřiny vyrobilo v letošním 1. čtvrtletí trio přečerpávacích vodních elektráren ČEZ – Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice II. Takový objem elektřiny by dokázal pokrýt roční spotřebu téměř sta tisíc českých domácností. Velké vodní baterie v 1. čtvrtletí zvedly výrobu o 19 % a počet startů o 1,3 %. Přečerpávací elektrárny míří k sedmé miliardě v řadě.

Velké vodní baterie v 1. čtvrtletí zvedly výrobu o 19 % a počet startů o 1,3 %. Přečerpávací elektrárny míří k sedmé miliardě v řadě.
foto: ČEZ

Jde o téměř 29 % celé loňské produkce a zároveň slušný základ k dalšímu pokoření hranice jedné miliardy kWh vyrobené elektřiny. Současně se také o 1,3 % zvýšil počet uskutečněných startů. Ve srovnání s rokem 2009 se loni objem výroby v přečerpávacích zdrojích zvýšil o 92,5 %.

Ještě důležitější než absolutní objem výroby v přečerpávacích elektrárnách je jejich schopnost a stálá připravenost vyrovnávat nedostatek či naopak přebytek elektřiny v celé síti a pomáhat tak čelit případnému black-outu.

Role přečerpávacích elektráren coby velkých baterií v energetické soustavě každoročně roste v souvislosti s pokračující decentralizací energetiky a s růstem kapacit kogeneračních jednotek a obtížně predikovatelných obnovitelných zdrojů.

O zvýšeném nasazování přečerpávacích elektráren svědčí i rostoucí počet uskutečněných startů přečerpávacích elektráren, a to jak v čerpadlovém (z dolní do horní nádrže), tak i v turbínovém režimu (voda míří z horní nádrže na turbínu).

Zatímco v 1. čtvrtletí roku 2019 přečerpávací elektrárny startovaly celkem v 1652 případech, za letošní první tři měsíce to bylo už 1674 najetí. Vzhledem k nejvyššímu počtu soustrojí připadl nejvyšší počet startů opět na dalešickou elektrárnu.

Magické oko Jeseníků na Dlouhých stráních, dalešicko-mohelenská soustava ležící pod jadernou elektrárnou Dukovany a povltavská štěchovická elektrárna dodaly v letošním 1. čtvrtletí do sítě celkem 338 GWh elektřiny.

V meziročním srovnání jde o 19% nárůst a současně množství energie pokrývající pomyslnou spotřebu 100 tisíc českých domácností. Za celý loňský rok vyprodukovaly přečerpávací vodní elektrárny více než 1,18 TWh, jen za první letošní tři měsíce tak už mají vyrobeno 28,6 procenta tohoto objemu. Ve srovnání s rokem 2009 se loni objem výroby v přečerpávacích elektrárnách zvýšil o 92,5 %.

„Šest let v řadě přečerpávací vodní elektrárny opakovaně překonávají hranici vyrobené jedné miliardy kWh. V rámci celé energetické soustavy ČR jsou totiž stále častěji ve zvýšené frekvenci nasazovány k vykrývání výroby, resp. nevýroby z obnovitelných a dalších malých zdrojů. Velkou roli hraje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček. Vyplácejí se nám proto investice uplynulých let v řádu stovek milionů korun do modernizačních opatření, zvyšování efektivity a prodloužení životnosti všech tří elektráren,“ komentoval výsledky Petr Maralík, ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s.

Výroba elektřiny v přečerpávacích vodních elektrárnách ČEZ

Výroba elektřiny v přečerpávacích vodních elektrárnách ČEZ
foto: ČEZ

Přečerpávací vodní elektrárny jsou schopny najet na plný výkon během 1-2 minut. V době přebytku elektrické energie v síti (především v noci, ale v posledních letech stále častěji i v průběhu dne) se voda čerpá z dolní nádrže do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu naopak vyrábí elektrická energie.

Elektrárny tak slouží jako obrovský akumulátor elektrické energie. V rámci jednoho přečerpávacího cyklu dokáží všechny tři dohromady „napumpovat“ do české energetické sítě až 5,9 milionu kWh. Stejný objem energie by dokázal naplnit až po okraj baterie 164 tisíc elektromobilů střední třídy.

Veškeré vodní elektrárny ČEZ v České republice, které slouží jako významný doplňkový zdroj schopný rychlého najetí na plný výkon a operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizační soustavě ČR, vyrobily v prvním čtvrtletí téměř 520 milionů kWh elektřiny. Za celý rok 2019 to bylo úhrnně 2,2 miliardy kWh.

tisková zpráva
Zpět na HybridPřidat komentář
Obrázek uživatele honza.t

Kombinovaná výroba tepla a elektríny
Podle sdružení podnikatelů v teplárenství
Pokrývá téměř 2/3 dodávek tepla pro soustavy zásobování teplem v České republice
Díky recyklaci tepla z výroby elektřiny šetří palivo i životní prostředí
Je nejúčinnější cestou přeměny energie paliva na využitelnou energii (elektřinu a teplo) ?

http://www.tscr.cz/

www.kombinovana-vyroba.cz

https://www.tzb-info.cz/2912-kogenerace-kombinovana-vyroba-elektricke-energie-a-tepla-i

Obrázek uživatele Jan Veselý

Odpověď zní: Není to nejúčinnější způsob přeměny paliva na využitelnou energii. S KVET se nedostane přes nějakých 70-80% účinnost a až 20% energie se ztratí v teplovodech. Nejúčinnější jsou ... kondenzační kotle na výrobu tepla. Tam získáte i více tepla než 100% (zní to divně, ale je to tak, kondenzační teplo vody trochu míchá s počty).

Ne, není to tak. Pouze marketingově se porovnává účinnost kondenzačního kotle vs nekondenzační. Je to stejný nesmysl, jako kdybych uváděl u TČ účinnost 300%, protože má poměr 1:3 oproti přímotopu. Každý, kdo nechyběl na fyzice na ZŠ tak ví, že "účinnost" nad 100% je marketingový blábol a nemá s realitou nic společného.

A myslite, ze by z toho spotrebitel byl moudry, kdyz by kazdy druh topeni mel svoji jedinecny zpusob urcovani ucinnosti?
Jestli se nepletu, prip. me opravte, je ucinnost uvadena tak, ze se bere teoreticka energeticka kapacita v palivu a kolik tepelne energie (oboje prepocteni na kW) jsem schopny v danem kotli z paliva ziskat. Takze co vim, topeni drevem je na cca 70 %, pokud kotel utesnite (budete drevo nejprve zplynovat), dokazete se dostat na 85 %.
Pokud palite plyn, je docela vhodne porovnavat kondenzacni anekondenzacni kotel. Pokud byste udelal zvlast stupnice ucinnost pro oba, stejne by to kazdy chtel porovnat, zda se mu vyplati zaplatit vic za kondenzacni nebo obycejny plynak.
A co se tyce topeni elektrikou, zde je taky spravne, ze se rika, kolik kW tepla ziskate z kW elektriny. A ucinnost TC nad 100 % je naprosta realita. Protoze elektrina je jen cast energie, co do TC vstupuje, ta daleko vetsi cast jenizkopotencionalni teplo z okoli. Takze chybel jsem na fyzice nebo ne? :-)

Proč by každý druh topení měl mít jedinečný způsob určování účinnosti? Fyzika je jenom jedna a platí pro všechny. Ale teď koukám, že už si sypete popel na hlavu. :-)
Nicméně si myslím, že i obyčejný spotřebitell by měl umět rozlišit pojmy příkon, výkon, účinnost, atd. Je to fyzika základní školy.
Protože jinak časem nebudou v počasí říkat, že spadlo 10 mm vody na 1 m2 (kdysi jsem zjistil, kolik lidí neví, kolik to je litrů na m2(!) ), ale že spadlo 10 plaveckých bazénů na Prahu. :-)

Protoze rikate, ze nemuzete ucinnost kondenzacniho kotle porovnvat s ucinnosti nekondenzacniho a podobne tak TC s primotopem. Pritom jde jen o pomer ziskneho tepla ku (setine) energie v "primarnim palivu" obsazenem. Jak jsme psal, u TC se pocita pouze elektrina, ale ta je zrovna mensi casti vstupni energie k ziskani tepla. To se kvuli tomu nemuze porovnavat s primotopy?
Moznajste ty lidi nenechal chvilku premyslet. Taky sjem si hned nevzpomnel, ze to je 1:1 ale musel jsem si to dopocitat. Rekl bych, z eprave tou nespokojenosti, ze se porovnavaji jine technologie pri pouziti stejneho paliva rikte, ze byste radeji pouzival ty bazeny na Prahu. Protoze ta ucinnost je snah o sjednoceni. I kdyz tou by asi nejlepsi byla cena za 1 MWh tepla.

Proč by nešla srovnávat účinnost (ona jde - u kondenzačního kotle se účinnost pohybuje okolo 97%) kondenzačního a normálního kotle? Samozřejmě že to jde. Vezmu 1 m3 plynu a mohu spočítat (při známé hodnotě energie uložené v 1 m3 plynu), kolik získám tepla.
Taktéž mohu porovnat přímotop s TČ. Já netvrdím, že to nejde. Jak u přímotopu, tak i u TČ lze spočítat, kolik kWh tepla dostanu ven z 1 kWh dodané energie.
Odpovídáte na můj komentář? Nic z toho, co rozporujete, já netvrdím.

Psal jste toto:
"Pouze marketingově se porovnává účinnost kondenzačního kotle vs nekondenzační. Je to stejný nesmysl, jako kdybych uváděl u TČ účinnost 300%, protože má poměr 1:3 oproti přímotopu".
Z toho jsme pochopil (mozna jsme jediny), ze se Vam nelibi,kdyz se porovnava ucinnost kondenzacniho a nekondenzacniho plynoveho kotle a take TC vuci primotopu. Jaky mel byt tedy vyznam Vasich vet?
U TC nikdo nebude udavat kolik tepla dostanu z dodane energie, vzdy se bude (dle me spravne) uvadet, kolik tepla dostanu z 1 kWh elektricke energie.

Ano, psal jsem TČ proti přímotopu (elektrickém). Já nikdy pod pojmem přímotop neviděl plynový kotel, ale pouze elektrické přímotopné vytápění.
Asi si jen neorzumíme v pojmech.
Poslední větě nerozumím. Nejprve tvrdíte, že nikdo neudává, kolik tepla dostanu z dodané energie, abyste hned tvrdil, že se uvádí, kolik tepla dostanu z 1 kWh elektrické energie. Když elektrická energie je také energie... Nějak Vám nerozumím...
U TČ se běžně uvádí - např. příkon TČ 2 kWh - faktor účinnosti 1:4. Tj. na 2 kWh dodané energie (elektrické) získám 8 kWh energie (tepelné).
Asi se tu motáme v kruhu... :-)
Přeji hezký den.

Jak jsem psal uz mockrat, u TC je velky rozdil mezi mezi dodanou energii a dodanou elektrickou energii, protoze vetsina dodane energie je nizkopotencionalni teplo z okoli, nikoliv ta elektricka. Bez tohoto by se mohlo nekomu zdat, ze TC porusuje zakon o zachovani energie. Proto zduraznuji tu eletrickou. Mimochodem, jak je to u plynovych kotlu, pocita se do jejich ucinnosti i spotreba elektricke energie?

Obrázek uživatele Jan Veselý

Bacha, máte bordel ve fyzikálních jednotkách (energie x výkon).

Mate pravdu, energie v joulech (kWh) a vykon kW. Skolacka chyba. Takze jsem v te fyzice fakt chybel :-)

Obrázek uživatele Jan Veselý

Tepelné čerpadlo nemá účinnost, to má topný faktor, to nemá s účinností nic společného, s tím souhlasím.
V případě kondenzačních kotlů si dovolím věřit docentovi tepelné techniky, který mě do jejich fungování zasvětil s komentářem, že kondenzační teplo je mimo systém, kde se počítá jen se spalným teplem a proto to tak vychází. Ale jestli s tím máte problém vy, koidně se třeba můžeme domluvit na nějakém kompromisu. Co třeba 98%? :-)

Já mám jen problém s tím, že účinnost přeměny energie z jedné formy do druhé nemůže být nikdy více jak 100%. Pokud ano, jednalo by se o perpetuum mobile. :-)
Kondenzační teplo není mimo systém, protože toto teplo stále vzniklo spálením plynu v kotli. Jen ho kondenzační kotel umí, oproti klasickému kotli, využít. Toť veškeré kouzlo kondenzačního kotle. Takže ti markeťáci vezmou účinnost klasického kotle jako 100% (množství využitelné energie ze spálení jednotky plynu), pak vezmou množství využitelné energie ze stejné jednotky plynu v kondenzačním kotli a voalá - máte krásnou "účinnost" třeba 108%. Nicméně stále platí základní fyzikální pravidlo, že z média nedostane více energie, než je v něm uložené.

Cela ta zahada ucinnosti kondenzacnich kotlu spociva v tom, ze historicky se s kondenzaci nepocitalo a tudiz byla definovana tzv. vyhrevnost. S nastupem KK se zacala vyuzivat i kondenzacni energie a tim se ucinnost zdanlive prehoupla pres 100%. Jenomze pri spalovani vznika tzv. Spalne teplo, ktere obsahuje i energii obsazenou ve vodni pare. Pri vypoctu ucinnosti se spalnym teplem se ucinnost KK dostane zase pod 100%.
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Spaln%C3%A9_teplo

Máte pravdu. Já to ale spíše nepřičítám "záhadnosti", ale marketingově prostě lépe vypadá 108% než 97,5%. :-)

Cela desetileti se povazovala vyhrevnost jako smerodatna hodnota a nikdo se nad tim nepohorsoval, protoze ta kondenzacni energie byla technicky v te dobe nedostupna. Az s nastupem KK se to pres noc zmenilo a aby se nemusely menit stare normy, tak se nechal stary zaklad a ucinnost byla najednou pres 100%. Je to jednoduse o lidech a neochote se zmenit. Kdo by se zajimal o spalne teplo. Uz slysim pitomce co rikaji, takova novodoba blbost, no jo, v Brusselu nemaji co na praci. Konska sila uz davno neni povolena jednotka v obchodnim styku a presto lidi kW nejak moc nepouzivaji. Chce to generace na zmenu. Lid je hloupy a i z prechodu na EUR ma hruzu. No jo, hloupost vladne svetu, viz Trump, zeman a dalsi pitomci.

A jak tedy chcete tu účinnost kondenzačního kotle počítat? Jsou tady nějaké normy, podle kterých se to počítá, tak těch bychom se měli držet. Prostě v palivu máte nějakou energii a spálením v KK získáte té tepelné energie více díky dalším vstupům, které nezměříte. Jak to tedy chcete udávat, abyste byl spokojen a nevykřikoval kolem, pokud někdo zmíní tyto skutečnosti?

a) Normy normálně definují účinnost kondenzačních kotlů - ta se pohybuje okolo 97%
b) Nemáte další vstupy - jediným vstupem je spálený plyn. Stejně jako u turbomotorů neuvádíte účinnost třeba 120% oproti atmosférickým motorům, když navíc využíváte energii výfukového plynu, jehož energie u atmosférického motoru vylétne z motoru nevyužita.
Nejde o spokojenost, ale o realitu. Také když budu vážit 105 kg, tak nezměním definici 1 kg, abych mohl uvádět, že vážím pod 100 kg.

Obrázek uživatele PetrVins

Myslím, že přečerpávacím elektrárnám odzvonilo. Jasně, máme je, využívejme je, ale baterie jsou mnohem účinnější, rychlejší, levnější, ekologičtější. Přečerpávací elektrárna má velké technologické ztráty, kvůli tomu poměrně malou kapacitu, její výstavba musí být brutálně drahá a "broučkaři" musí trpět, když něco takovýho v lese na kopci postaví.

---

Nissan Leaf 40kWh (najeto 60tis.km), FVE 5kWp + 15kWh baterie, trubice na ohřev TUV, vytápění biomasou, využívání dešťové vody

Že přečerpávacím elektrárnám odzvonilo? Ano, s tím souhlasím, nemáme je dneska prakticky kde postavit. To by se musel změnit režim, který by přikázal něco takového postavit a všechno by se tomu muselo přizpůsobit.
Ale o zbytku příspěvku se dá velmi dobře pochybovat, co se technických parametrů týče.
Účinnost (budu se bavit konkrétně o Dlouhých stráních) je 76,5%, což je srovnatelné s bateriemi. Že má malou kapacitu??? Konkrétně Dlouhé stráně mají kapacitu kolem 4 GWh a výkon 2x325 MW. Největší bateriové úložiště v ČR má výkon 4 MW a kapacitu 2,5 MWh. To je slza v moři...
Rychlejší? Ano, baterie jsou určitě rychlejší. Nicméně 160-400 vteřin pro přečerpávačku je naprosto dostačující rychlost, aby ulevily či pomohly přenosové síti.
Levnější? Těžko říct, kolik by stálo 4GWh baterií, jejich výměna po nějaké době, recyklace, atd.. Nicméně konkrétně Dlouhé stráně jsou jedním z nejlépe vydělávajících firem v Evropě (je to zlaté vejce ČEZu) a někde jsem i zahlédl zajímavou statistiku, že je na prvním místě v celé Evropě, co se týče množství vydělaných peněz na jednoho zaměstanance. Investice jsou dávno zaplacené a jen to se*e prachy...
A ekologičtější? Když jsem se byl na Dlouhých stráních podívat, tak žádnou ekologickou katastrofu jsem neviděl. Pokud jim zrovna teda nespadne jeřáb do nádrže... :-)
Nicméně (viz první odstavec) vidím budoucnost více v menších lokálních bateriových či vodíkových úložištích. Jejich výstavba a provoz bude společensky snesitelnější než takováto ohromná díla.

Obrázek uživatele Jan Veselý

V ČR je cca 10-20 lokalit, kde by to šlo, kdyby byla vůle to protlačit přes povolovací proces.
Tady je několik velmi zajímavých lokalit. Dále jsou tu plány na využití plánovaných jezer po těžbě uhlí v SZ Čechách, přímo nad nimi prudce stoupají Krušné hory. A pak je tu ještě jeden česko-rakouský mokrý sen.
Každopádně nevěřím, že se z toho něco postaví. Pro srovnání, u Wroclawi ve Slezsku se teď dokončuje obří fabrika na Li-ion baterie. Roční produkční kapacita je ~15 "Dlouhých Strání".

Přesně tak jsem to ale myslel. Není problém v lokalitách, ale v "kdyby byla vůle to protlačit přes povolovací proces." Proto tvrdím "To by se musel změnit režim, který by přikázal něco takového postavit a všechno by se tomu muselo přizpůsobit."
Snad se chápeme...
Jinak fabrika na výrobu baterek přece není totéž co postavená vyrovnávací baterka. To si snad rozumíme taky, takže je jedno, jestli jejich roční kapacita je 15 nebo 100 násobek Dlouhých strání...

Obrázek uživatele Jan Veselý

Kde je vůle, tam je i cesta. Kdyby za tím byl opravdu smysluplný byznys plán a očekávání velkých zisků, určitě by se našel někdo ochotný absolvovat martyrium s EIA a stavebním řízením.
S tou fabrikou u Wroclawi jsem chtěl demonstrovat jen to, že pokud to bude mít ekonomický smysl, ty velkokapacitní baterie bude možné stavět velmi rychle a ve velkých objemech. Navíc mají tu výhodu, že jejich výkon a kapacita není determinován geografickými podmínkami, můžete si je stavět takové jaké chcete a kde chcete. I stavební řízení je mnohem jednodušší a EIA nepotřebují.

Nejde o vůli, opravdu ne. Se podívejte do Číny. Tam se rozhodli postavit přehradu, tak šmahem přestěhovali stovky tisíc lidí. Bez řečí.
Tady jsem byl u plánu na "maličkou" přehradu u Zvíkovce na Berounce, která by chránila Beroun a Prahu. Do toho procesu schvalování by zasahovalo tolik subjektů, že se to vzdalo. Nebo se stačí podívat k sousedům, jak probíhá stavba přenosové sítě, která by přenesla elektřinu ze severu od větrníků na jih do průmyslových oblastí. Už se s tím mrcasí 20 nebo kolik let a stále je to v nedohlednu. Každý se může odvolat, zdržovat, napadat, atd.
Jinak souhlasím, že baterky budou jednodušší než přečerpávačky. Jen jsem odmítl spojitost mezi tou fabrikou a přečerpávačkou. Konkrétně tato fabrika (pokud je diskuze o LG v Polsku) bude primárně vyrábět baterky do aut, takže na dostupnost stacionárních bateriových úložišť to nebude mít žádný vliv.

Není to úplně tak. 70-80% energie do EV se "čerpá" v době nízkého tarifu vyvoláném skrze signál HDO. Tzn. pokud LG v polsku vyrobí X "dlouhých strání" za rok. Tak 70-80% této kapacity se využije na nabíjení v nízkém tarifu, tedy ve stejném v jakém přečerpávají Stráně.
Pro lepší využití signálu HDO pro nízký tarif jen stačí zlepšit implementaci "inteligentních gridů" kdy když moje auto čeká 9 hodin v práci na "destination chargeru", a zároveň systém ví, že max ve 14:00 chci auto nabité např. na minimálně 80%, tím inteligentní grid ví, že přesně moje auto xy potřebuje nabíjet pouze 2 hodiny a pustí mu nabíjení v nejlepší moment z oněch 9 hodin možných.

---

CNG Golf VII 2015 - Komplet sada elektrického nářadí Ryobi - elektrická sekačka na trávu na stejné AKU - el. kolobežka Segway na venčení psa. 3000 km v eGolfu, Fiatu 500e, BMW i3 a 1500 km v TESLE S P75. Hned jak bude možnost kupuju ojetou Teslu pro sebe a Fiátka 500e pro přítelkyni. Dešťovka ve fáz ...

Ano, máte pravdu, tento scénář mě vlastně nenapadl, byť už jsem o něm x krát četl. Bohužel inteligentní grid je u nás hudbou hodně vzdálené budoucnosti. Ale líbilo by se mi to.

Půjde to ruku v ruce s přibýváním elektroaut. Už dneska to funguje v domácnostech "polointeligentní grid"- kde máte tarif Elektromobil či přímotop a ony mají nízký tarif i přes den, né pouze v noci.
Každé EV každé ráno vyjíždí s plnou "nádrží". Chce to čas a potřebná infrastruktura příjde. Někde jsem jsemčetl, že pokud firmá staví víc jak deset stání, musí jedno být připojitelné na elektriku. Nevím, přesně jestli je to vyhláška, zákon, nebo jen příprava zákona/vyhlášky... fakt nepamatuju. Ale asi se na tom pracuje i u nás.
V Kalifornii nezkolaudují nový dům bez solárů, v Německu bez dimenzování přípojky na min. jeden elektromobil.

---

CNG Golf VII 2015 - Komplet sada elektrického nářadí Ryobi - elektrická sekačka na trávu na stejné AKU - el. kolobežka Segway na venčení psa. 3000 km v eGolfu, Fiatu 500e, BMW i3 a 1500 km v TESLE S P75. Hned jak bude možnost kupuju ojetou Teslu pro sebe a Fiátka 500e pro přítelkyni. Dešťovka ve fáz ...

Obrázek uživatele ozana

https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elektriny/19269-nova-povinnost-pro-firmy-vybudovat-nabijecky-pro-elektromobily

Směrnice EU nastiňuje pravidla pro „jiné než obytné“ budovy (nové i renovované), které mají více než 10 parkovacích míst. U takových objektů bude třeba na parkovacích plochách, které se nacházejí uvnitř nebo v přímém sousedství, instalovat minimálně jednu dobíjecí stanici pro elektromobily a minimálně ke každému pátému stání přivést kabeláž, která umožní dodatečnou instalaci dalších stanic.

---

Vlastníš-li jen 0,28 BTC pak patříš mezi 1% nejbohatších lidí na světě.

Obrázek uživatele Jan Veselý

Jo, já uznávám, že totalitní režim, který může kašlat na nějaké právo, to má jednodušší. Němci se ze Südlinkem taky mrcasí už dlouho, ale nakonec to mít budou, jsou vytrvalí.
Tu fabriku od LG Chem jsem uváděl jen jako příklad toho, že objem produkce baterií už se dostal do úrovně, že je dnes možné bateriovou akumulaci stavět i ve výkonu/kapacitě velkých přečerpávaček. Třeba v Kalifornii teď rozjeli výstavbu takových projektů fakt zostra. A nejvíce na tom fascinuje, že teď se to podepíše a podle smlouvy má být 1.8.2021 hotovo.

Souhlasim s tim, ze budoucnost je v bateriich. Je mnohem jednodussi na vhodnem miste naskladat kontejnery s bateriemi, nez absolvovat martyrium povolovacich byrokratickych procesu a zaplavovat dalsi udoli a vrtat do kopcu.
Princip precerpavacek se mi libi, ale existuje srovnatelna a jednodussi (aspon administrativne) moznost, tak pojdme do toho.

Obrázek uživatele ozana

Těm novým (=budoucím) určitě.

---

Vlastníš-li jen 0,28 BTC pak patříš mezi 1% nejbohatších lidí na světě.


Nabíječky elektromobilů CircontrolAutonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobil