Po Fukušimě zdražila elektřina v Japonsku o pětinu

Renesance jaderné energetiky v Japonsku je prakticky nevyhnutelná. Vyplývá to z nejnovější analýzy japonské energetické politiky, kterou provedla Mezinárodní energetická agentura.

V Japonsku dnes běží pouze méně než osmina provozuschopných jaderných reaktorů
foto: 27707, licence public domain

Důvody jsou dva: naplnění klimatických cílů do roku 2030, k nimž se země zavázala, a raketový nárůst nákladů na zajištění zásobování země elektrickou energií po odstavení japonských jaderných elektráren před pěti lety.

V roce 2011 vyrábělo Japonsko polovinu elektrické energie z jádra. Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima-Daiči, k níž došlo 11. března 2011, odstavilo z bezpečnostních důvodů všechny jaderné elektrárny v zemi a celková výroba elektrické energie klesla o 30 %.

Deficit byl kvůli nedostatku vlastních přírodních zdrojů vyrovnán finančně nákladným importem a jádro nahradil plyn, ropa a uhlí. Výsledkem tohoto nevyhnutelného kroku byl drastický nárůst cen elektrické energie a emisí skleníkových plynů.

Podle energetické agentury podražila elektřina v oblasti japonského průmyslu o 25 %, domácnosti zaplatily o 16 % více. Množství emisí skleníkových plynů v energetice vzrostlo o čtvrtinu.

Japonská vláda považuje současný stav za neudržitelný a jediné řešení, které by podpořilo energetickou samostatnost země a zastavilo růst nákladů, vidí v návratu k jádru.

Po dočasném vyřazení jaderných elektráren z provozu klesla vlastní výroba elektrické energie z 20 % na 7 %. Současným cílem je dosáhnout ve střednědobém horizontu podílu 25 %.

Dalším důvodem k restartu jádra je naplnění klimatických cílů. Na mezinárodním poli se Japonsko zavázalo, že sníží emise výfukových a skleníkových plynů do roku 2030 o 26 % (oproti stavu v roce 2013).

V případě, že by výroba jaderné elektřiny v Japonsku nedosáhla v daném horizontu podílu 20-22 % z celkové výroby, musela by být nahrazena elektřinou z obnovitelných zdrojů, a to za extrémně vysoké náklady, varuje analýza. Využití fosilních zdrojů by ohrozilo klimatické cíle.

Japonsko má k dispozici 42 provozuschopných reaktorů, zbylých 16 bylo po jaderné havárii ve Fukušimě definitivně odstaveno. Povolení k obnovení provozu získalo doposud pět reaktorů, které splňují nová přísná bezpečnostní opatření a pravidla, stanovená japonským úřadem pro jadernou bezpečnost (NRA).

V současné době běží ale pouze dva reaktory v Sendai a 3. reaktor jaderné elektrárny Ikata. Dva reaktory jaderné elektrárny Takahama musely být na základě soudního nařízení kvůli údajným bezpečnostním nedostatkům opět odstaveny.

tisková zpráva

29 Comments on “Po Fukušimě zdražila elektřina v Japonsku o pětinu”

  1. A Fukušima stále od roku
    A Fukušima stále od roku 2011 non-stop vypouští do Pacifiku spousty radioaktivní podzemní vody denně! TEPCO v podstatě neví co s tím, protože všechna opatření jako zmramzení země do hloubky apod. selhávají. Toshibou vyvýjené roboty, které se mají dostat blíže k reaktoru se cestou díky silné radiaci zavaří, rozpadnou a selžou. Vývoj odolnějších modelů trvá roky a výsledek je nejistý. Radioaktivní divočáci z okolí eletrárny se přemnožili a expandují za jídlem dál do okolí, kde ohrožují lidi, zem i hospodářská zvířata. Je jich tolik, že je nestíhají střílet pytlovat a vršit na přetékající radioaktivní skládky. Naprosto patová situace.

    Japonci stále baští svoje suši…

          1. Tak to už zní lépe,
            Tak to už zní lépe, otázkou je zda to potvrzuje i někdo jinej než TEPCO a kolik toho stačilo celkem za ty leta od r. 2011 vytéct? Asiati a pravda to jsou často dva velmi neslučitelný pojmy. Rybolov se myslím nikdy nezastavil to by Japonsko naprosto položilo.
            Co se týče radioaktivních prvků ve vodě, tak se jedná o Cesium 134 s poločasem rozpadu 2 roky a Cesium 137 s poločasem 30 let.
            Sice říkaj, že to záření z Cesia je menší než to kterýmu jsme vystavený na rentgenu u zubaře, akorát že u zubaře jsme tomu vystaveni jen po zlomek času, kdežto u ryb a věcí z moře jsme tomu vystavený po celej zbytek života od momentu co to sníme, protože část toho v nás zůstane navždy a furt to září dál a když se ty dávky za ta léta sečtou tak se dostáváme na jiné hodnoty.
            Normálně to záření z rybího masa (nevím zrovna teď přesně který typ záření) lze zastavit kusem papíru, obalem nebo ochranou vrstvou naší kůže, ale pokud se dostane do oblasti kde tato ochrana není čili do tělních otvorů jako jsou ústa, nos, uši, řiť, pohlaví, vnitřností či do zranění tak už škodu napáchá.

            1. Technicky vzato se
              Technicky vzato se vypouští, ale voda filtrovaná bez izotopů, nebo s jejich minimem. Asi rok zpátky se ta linka dávala do provozu.

              Rybalov byl zastavený nějakou dobu v určité oblasti kde byla koncentrace izotopů vysoká.

              Podle popisu mluvíte o záření alfa, tedy jádrech Helia, ta mohou ohrozit pouze pokud vzniknou blízko DNA. Ovšem jaký je přímo mechanismus v živé tkáni, taky je možné že se rychle z těla vylučuje během hodin, nevím.

  2. Já bych k Japonsku uvedl
    Já bych k Japonsku uvedl několik fakt, která autor výcucu z reportu IEA a z reality trochu opomněl.
    1) Nouze naučila Dalibora housti a Japonce efektivněji využívat elektřinu. Spotřeba elektřiny v Japonsku klesla od roku 2011 o 100 TWh, z 900 na 800 TWh, a dále klesá. Takže růst cen je z větší části kompenzován nižší spotřebou.
    2) Jaderná energetika si to u Japonců dost rozlila a jakékoli vrácení reaktoru do provozu bude pro majitele opravdový oříšek. U velké části reaktorů to asi vzdají.
    3) Japonsko v posledních letech zažívalo boom fotovoltaiky. Z nějakého záhadného důvodu se systém podpory neinspiroval z postupů, které fungují a nedají se moc zkazit (postupy z Kalifornie, Texasu, apod.), ale byl přejat systém FiT podle německého vzoru, který je dost náročný na řízení výkupních cen. Dost tak přeplatili, protože pomalu reagovali na pokles cen instalací (dopadli hůř než Němci, podstatně líp než Češi nebo Španělé).
    4) Když vypadne tak velký objem výroby, tak nelze čekat, že cena elektřiny nevzroste.
    5) Náklady na OZE dost rychle klesají.
    6) V Japonsku neproběhla pořádná liberalizace trhu s elektřinou. Pořád tam jsou územní monopoly. Tihle si chrání vlastní byznys a profit z vlastních elektráren. Takže nelze očekávat, že by si do kšeftu chtěli moc pouštět třeba větrné elektrárny. Aspoň ne do roku 2020, kdy má proběhnout v Japonsku unbundling.

    1. Máte přehled a vaše
      Máte přehled a vaše informace jsou cenné. Máte odkaz, jak je to s vývojem ceny v celém období od Fukušimy do současnosti a jak je to v přepočtu na kupní sílu? Mám dojem, že jim cena skokově po Fukušimě vzrostla a že od té doby se moc nehýbe.
      Našel jsem tento odkaz, ze kterého je zřejmé, že například v Německu už k obratu opravdu došlo, protože cena za elektřinu poslední 2 roky pomalu klesá. Podobný vývoj jsem předpokládal, když začali ukončovat dotační program, ale vypadá to dokonce lépe, než jsem myslel, protože jsem se domníval, že bude období stagnace Vývoj cen elektřiny pro domácnosti v Německu.

            1. Indům dost dlouho trvalo,
              Indům dost dlouho trvalo, než přišli na výhody hlavně FVE. Mají ideální podmínky v mnoha státech – hodně slunečního svitu a několikanásobně vyšší hustotu energie než je u nás. Pokud si to pamatuji, tak Indie dováží fosilní paliva hlavně z Austrálie. Tam je ovšem situace podobná. Střešní instalace se množí. Mám dojem, že kvůli tomu jsou některé doly už nerentabilní nebo už je i zavřeli. To je moc dobrá zpráva z hlediska snižování uhlíkové stopy. 🙂

              1. Jedna z největších firem
                Jedna z největších firem v Indii (Adani) chtěla vybudovat v Queenslandu za 16G USD gigantický povrchový lom na černé uhlí+vlečku+uhelný přístav na export do Indie. X let na tom pracovali, vyjednávali s vládami, sháněli povolení, řešili odpor místních lidí, … A najednou se to se.. více a více. Tady se píše o posledních zoufalých pokusech vůbec někam dospět.

                1. Taky jsem jim tam chtěl
                  Taky jsem jim tam chtěl dodávat mezky jako dopravní prostředek, ale nějak to nevyšlo 🙂

                2. Číňani teď koupili kus
                  Číňani teď koupili kus Austrálie veliký snad jako ČR.

    2. Nesmíme ani zapomínat na
      Nesmíme ani zapomínat na to že v japonsku klesá populace asi o 250k ročne, ale to by se samozřejmě nepromýtlo 100TWh ročně.

      Příjde mi to až zvláštní že se ve světě vůbec ěkde používá, pokud vdíme že jiné modely fungují lépe, dotační model, který způsobuje problémy.

      Na druhou stranu je to naprosto jiná mentalita, kterou nepochopíme. Bohužel je to ten typ, který umí napáchta dost velké škody. Ostatně v roce 2011 zjistili že musí předělat celý jaderný dozor, protože tam byla až příliš velká poslušnost.

          1. To je tak že jako první ze
            To je tak že jako první ze společností se dostali do toho nebezpečného bodu blahobytu a bezstarostnosti. Najděte si článek myší ráj a úpadek společnosti.

            Japonsko regulérně přerostlo své zdroje a to velmi u nás máme maximálně dvojnásobek toho co v roce 1850, v Japonsku to je tak 10x tolik (ale to jen hádám). Navíc společnost má úplně jinou mentalitu a je tam obrovský tlak na lidi a v kombinaci s nutností uživit stárnoucí populaci je to vražedné. Mnoho z nich říká že čeká na to až bude zodpovědné mít potomka a nebo i jen partnerku(a). Rostoucí tlak to jen zhoršuje, k podobným fenoménům dochází i na západě (pokles počtu sexuálních partnerů u mladé generace, odkládání založení rodiny atd. z ekonomických důvodů).

            Je to zajímavý fenomén, horší je že zřejmě neexistuje žádný mechanismus jak jej zvrátit, U myšího pokusu nepomohlo ani ložení nových jedinců do hroutícího se společenství.

            Toto čeká každou průmyslovou společnost, dokonce i v silně nábožensky založených zemích dnes porodnost klesá pokud roste životní úroveň.

            Horší je, aniž bych kohokoliv obviňoval a doufám že mi prominete silnější výrazivo, že minulá generace tedy tzv. X a před tím Boomers, prožrali budoucnost a doteď sklízejí benefity. pokud umíte anglicky doporučuji si to pohledat. Zadělali na ekonomické a sociální problémy a to dost velké.

            1. Porodnost opravdu klesá s
              Porodnost opravdu klesá s růstem životní úrovně. Je ovšem otázkou, na jaké hodnotě se to zastaví. Mezi bohatými zeměmi je v tom dost rozdíl. Skandinávci nebo Američani nemají problém, v Japonsku nebo Itálii je to naprostá katastrofa. Ale to mi dva nevyřešíme a hlavně jsme se odchýlili od tématu, takže tímto končím.

Napsat komentář