Obnovitelné zdroje lze řídit a stavět rychle

Solární elektrárny a bateriová úložiště dnes patří mezi nejrychleji realizovatelné energetické zdroje a zároveň už nejsou pasivní ani neřiditelné.

Díky kombinaci akumulace, agregace flexibility a pokročilých řídicích technologií mohou aktivně přispívat ke stabilitě elektrizační soustavy a pomáhat řešit nedostatek výkonu, který vzniká s postupným odstavováním uhelných elektráren. Shodují se na tom odborníci na mezinárodní konferenci SOLAR FLEX, kterou dnes organizují Solární asociace, Asociace AKU-BAT a bruselská SolarPower Europe.  

Zatímco výstavba velkých konvenčních zdrojů nebo rozsáhlé posilování sítí trvá řadu let, solární projekty v kombinaci s bateriovými úložišti lze realizovat v řádu měsíců. Podle odborníků tak představují velmi vhodný nástroj, který může rychle reagovat na aktuální potřeby energetické soustavy.

„Významný zdroj energetické flexibility se nachází také v průmyslu, v případě jeho využití by mohl pomoci společnostem ušetřit značné finanční prostředky a ještě pomoci elektrizační soustavě,” říká Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace. 

„V Česku máme obrovské množství již připravených projektů na výstavbu nových obnovitelných zdrojů, přičemž většina z nich již počítá s kombinací s bateriovými úložišti pro optimální integraci do trhu i elektrizační soustavy. Jde přitom o ideální symbiózu: solární elektrárny fungují i vzhledem k ekonomice lépe s akumulací a flexibilitou. Je nyní na vládě a státních institucí, aby odstranili bariéry bránící investicím,“ uvedl Jan Krčmář, ředitel Solární asociace.

Také SolarPower Europe podle své generální ředitelky Walburgy Hemetsberger vnímá propojení solární výroby s akumulací a flexibilitou jako nezbytný předpoklad konkurenceschopné a bezpečné evropské energetiky.

„V situaci, kdy rozšiřování elektrických sítí zaostává za tempem rozvoje obnovitelných zdrojů, se flexibilita stala klíčovým předpokladem dalšího pokroku. Bateriová úložiště dnes dokážou flexibilitu poskytovat rychle a ve velkém měřítku; stabilizují sítě, snižují omezování výroby, posilují bezpečnost dodávek a snižují celkové systémové náklady. Výrazný rozvoj velkokapacitních baterií v roce 2025 potvrzuje, že tato technologie je vyzrálá, investoři jsou připraveni a přínos akumulace pro energetický systém je zřejmý, pokud jsou správně nastaveny tržní rámce, jak je zmíněno i v aktuální studii SolarPower Europe, EU Battery Storage Market Review 2025”. 

Významná část debaty se také věnovala srovnání s Německem, které dlouhodobě nabízí bateriovým úložištím stabilní a předvídatelné podmínky, včetně úlev ze síťových poplatků. To podle řečníků přitahuje investory a urychluje rozvoj flexibility. Pokud by se Česko vydalo odlišnou cestou oproti svým sousedům, hrozí odliv kapitálu a přesun projektů za hranice.

„Rozhodující bude, jak budou bateriová úložiště tarifně posuzována po roce 2027. To fakticky určí, zda se Česko bude cenově a investičně přibližovat Německu, nebo spíše zemím s vyššími a volatilnějšími cenami elektřiny,“ upozorňuje Martin Pich, ředitel divize trading z MND. 

Konec mýtů o neřiditelných obnovitelných zdrojích

Na konferenci v průběhu dne zaznívalo, že představa obnovitelných zdrojů jako neřiditelných je dnes již překonaná. Moderní solární elektrárny v kombinaci s bateriovými úložišti a agregací flexibility dokážou aktivně měnit svůj výkon, reagovat na cenové signály trhu i na potřeby přenosové a distribuční soustavy.

Klíčovou roli v tomto posunu hrají:

• bateriová úložiště (BESS), která umožňují reakci v řádu sekund,
• agregace flexibility, která spojuje desítky až stovky menších zdrojů do jednoho řiditelného celku,
• pokročilé řídicí algoritmy, optimalizující výrobu, spotřebu i obchodování.

Tento trend se zřetelně promítá i do praxe, jak zaznělo ve vystoupení společnosti Enery. „Zájem odběratelů se dnes přesouvá od čistých solárních PPA smluv k hybridním kontraktům s bateriemi. Ty umožňují lépe řídit výrobu v čase a nabídnout stabilnější cenu elektřiny,“ dodal Jan Srna z Enery.

Grid-forming: technický posun oproti minulosti

Jednou ze zásadních změn je nástup grid-forming technologie. Zatímco dříve střídače bateriových systémů a obnovitelných zdrojů síť pouze „sledovaly“ v grid-following módu, nové systémy jsou schopny aktivně poskytovat setrvačnost, kterou dříve poskytovaly pouze konvenční elektrárny, a podílet se tak frekvenčně i napěťově na systémové stabilitě elektrizační soustavy. Mohou také pomoci při obnově elektrizační soustavy po blackoutu.

Podle Minh-Quan Danga ze společnosti Sungrow jde o technologický posun, který umožňuje zapojit obnovitelné zdroje a baterie nejen do výroby elektřiny, ale i do funkcí, které byly dosud vyhrazeny klasickým elektrárnám. Přínosy technologie grid-forming dlouhodobě vyzdvihují i asociace AKU-BAT, Solární asociace a bruselská SolarPower Europe.

Lék na chybějící zdroje i vysoké ceny elektřiny

Odborníci se shodli, že kombinace solárních elektráren, akumulace a flexibility může zmírnit dopady nedostatku výkonu v přechodném období po odstavení uhelných zdrojů a před náběhem dalších kapacit, jako jsou např. plánované nové plynové a jaderné zdroje.

Zároveň může tato kombinace přispět ke snížení nákladů na redispečink, podpůrné služby i posilování sítí – tedy nákladů, které se dlouhodobě promítají do cen elektřiny pro spotřebitele.

Evropská komise podle Pauly Dorado, která také vystoupila v úvodu pražské konference, připravuje nástroje, které mají členským státům pomoci rychleji zapojit flexibilitu, bateriová úložiště a agregaci do trhu i regulace. To by mohlo v České republice vytvořit velmi příznivé podmínky pro další rozvoj těchto technologií.

Baterie jako nástroj zlevňování elektřiny

Vystupující na konferenci upozornili, že bateriová úložiště mohou v energetickém systému vyhlazovat cenové špičky, zlepšit využití levné elektřiny ze zahraničí a snížit náklady na stabilizaci soustavy.

Pokud by se v Česku podařilo vybudovat jednotky gigawattů bateriové kapacity, mohlo by to podle odborných odhadů vést ke stabilnějším cenám silové elektřiny a ke snížení nákladů na odchylky.

zdroj: tisková zpráva