Boeing bude vyrábět nákladní vzducholodě

Desítky let prakticky mrtvá technologie v podobě vzducholodí zřejmě zažije renesanci. Americký Boeing ve spolupráci s kanadskou společností SkyHook se rozhodl, že bude vyrábět nákladní vzducholodě pro přepravu až 40 tun nákladů na max. vzdálenost 320 kilometrů. Zájemců je prý už dnes dostatek. „Jakmile úřady povolí provoz vzducholodí, mají by se začít okamžitě využívat. Poháněny budou čtyřmi rotory, náklad bude upevněný pod vzducholodí na lanech,“ píše se v článku na IHNed.cz. Vzducholodě budou naplněny heliem. První typ JHL-40 (Jess Heavy Lifter) s nosností právě 40 tun bude určen pro přepravu oceli, velkých náklaďáků a jinéo vybavení do těžko dostupných oblastí, kam například nevedou dobré cesty. To se týká především například severních oblastí Kanady a arktické oblasti. Tam budou moct vyrůst například nové ropné těžební věže, doly na diamanty či kovy bez nutnosti vynakládat obrovské prostředky n stavbu infrastruktury. První modely JHL-40 by měly být ve službě do roku 2012 s tím, že do budoucna by se možná mohly objevit i modely s vyšší nosností.

cnews

6 Comments on “Boeing bude vyrábět nákladní vzducholodě”

  1. Cargolifter před lety
    Cargolifter před lety podepsal dohodu s Boeingem a zkrachoval. Dokud nezačnou vzducholodi rutinně lítat, moc bych nejásal. Snad výhody (vertikální start a přistání, nízká spotřeba a tím i emise, téměř žádná omezení tvaru a rozměrů nákladu) převáží nevýhody (malá rychlost a u navrhovaných modelů i malé užitečné zatížení).
    Pro zajímavost Boeing 747-400F přepraví až 140 tun nákladu na vzdálenost více než 14 000 km.
    Škoda jen hysterie proti vodíku jako nosnému plynu – pokud je mi známo, hélia jsou velmi omezené zásoby, rozhodně ne dost na masové rozšíření vzducholodí a navíc, Zeppeliny nehořely ani tak kvůli vodíku jako hořlavým částem konstrukce a především pláště a balonetů.

    1. To s vodíkem je pravda.
      To s vodíkem je pravda. Materiály a nátěry z dob Hindenburgu jsou už minulostí. Použitím nových technologií a vodíku by mohla cena naopak klesnout (oproti heliu…). Jednalo by se o rozměrově atypické náklady a na kratší vzdálenosti a hůře přístupná místa. Tj. náklady, které se do nákladní 747, C – 17, C – 130 Herculesu,… nevejdou, tam kde není plocha k přistání, potažmo Mi – 26, Sikorski Skycrane, CH 53,… je v závěsu neunesou. Viděl jsem utopické projekty nákladní vzducholodi Skycat pro americkou armádu s nosností 200 – 1000 t 🙂 (nosnost 80ti Herculesů)…….

  2. No konečně! Doufám, že
    No konečně! Doufám, že časem prodělají renesanci i vzducholodě pro osobní dopravu. Prozatím na kratší vzdálenosti… Hovoří pro ně bezpečnost – i po poruše motoru může letět dál, plněny héliem, může kdekoliv přistát jako vrtulník (směrové motory), tichý provoz, malá spotřeba a rychlejší přeprava než třeba autobusem či loďí…

Napsat komentář