Nabíječky elektromobilů ČEZ vydaly o třetinu více elektřiny

Za 1H dobíjelo u stojanů ČEZ 125 000 aut, objem dobíjení stoupl meziročně o třetinu. Od začátku roku ČEZ zprovoznil více než 50 stojanů. V celé síti může v jednu chvíli nabíjet skoro 900 aut.

Tisíce nových elektromobilů na českých silnicích a desítky dalších postavených stanic v síti ČEZ – to jsou hlavní hnací motory pro letošní dynamický nárůst odebírané zelené elektřiny v největší domácí síti veřejných dobíjecích stojanů. Ta v 1. pololetí dodala 2,1 GWh, o téměř 0,5 GWh více než loni. Zhruba polovina ze 448 stojanů vznikla díky evropskému grantu Connecting Europe Facility (CEF) a Operačnímu programu doprava, zbytek postavil ČEZ z vlastních prostředků.

Hned jedenáct nových stanic u plzeňského OC Olympia, podobná nabídka už brzy i v pražských Letňanech a jako bonus postupný upgrade o stojany s vysokými dobíjecími výkony v místech, kde je po veřejném dobíjení největší hlad. Stojany ČEZ byly i v letošním prvním pololetí hlavním dodavatelem energie do baterií elektromobilů a tahounem rozvoje dobíjecí infrastruktury v České republice.

Důkazem je více než 32% růst objemu odebrané zelené elektřiny. Zatímco za loňských prvních šest měsíců řidiči „natankovali“ 1,58 milionu kWh, za stejné období letošního roku už to bylo 2,099 milionu. Síť ČEZ přidává v posledních letech kolem stovky nových stanic ročně, podobný je i plán na letošní rok. Vstříc poptávce po zkrácení časů dobíjení vychází ČEZ výstavbou stanic o výkonech nad 150 kW. Šest těchto stojanů funguje u dálnice D1.

„Trend je jasný, elektromobily v České republice začnou přibývat po desítkách tisíc ročně a veřejná dobíjecí infrastruktura na to musí být připravena. Nám se letos daří držet rychlé tempo výstavby a zahušťování veřejné sítě po celé zemi. V místech s vysokou frekvencí dopravy a poptávkou po rychlém dobíjení budeme pokračovat ve výstavbě stanic s výkony nad 150 kW, a díky rychlejšímu dobíjení tak šetřit čas řidičů. Těm navíc díky certifikaci původu elektřiny z obnovitelných zdrojů garantujeme odběr skutečně bezemisní energie,“ říká místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie Pavel Cyrani.

Odběry v síti stanic ČEZ

Počet dodaných kWh
2022 (1. pololetí)2 099 045
20213 523 614
20202 441 720
20191 963 523
2018959 115
2017640 426

Při využívání sítě se uživatel před dobíjením identifikuje RFID kartou nebo pomocí aplikace FUTUR/E/GO. Ta dokáže dobít elektromobil pomocí mobilního telefonu, vyhledat nejbližší dobíjecí místo a aktuální dobu dojezdu nebo ukázat momentální obsazenost jednotlivých stojanů.

SOUVISEJÍCÍ: ČEZ chce být uhlíkově neutrální do roku 2040

ČEZ si v rámci vize Čistá Energie Zítřka vytyčil do roku 2025 dosažení hranice 800 provozovaných stojanů. Letos očekává výrazné překročení 4 milionů kWh odebrané energie a čísla za 1. pololetí zatím tuto prognózu potvrzují. Více než 80% sítě ČEZ dnes tvoří rychlodobíjecí stojany o výkonu 50 kW, které umožňují nabíjet všechny typy elektromobilů a doplnit většinu kapacity jejich akumulátorů v řádu desítek minut. Celkový instalovaný výkon dobíjecích bodů v síti ČEZ činí přes 27 tisíc kW, což je např. ekvivalent středně velké vodní elektrárny zásobující bezemisní elektřinou domácnosti 65tisícového města.

VEŘEJNÉ DOBÍJEČKY ČEZ ŘEČÍ ČÍSEL

  • V nabídce dobíjecích stojanů pro e-auta si ČEZ na českém trhu dlouhodobě udržuje zhruba 50% podíl. Více na http://www.elektromobilita.cz/cs/mapa-dobijecich-stanic.html
  • Každá z 448 stanic představuje dva dobíjecí body, takže síť může v jednom okamžiku dodávat ekologickou energii do baterií 896 elektromobilů.
  • Letos od ledna do června řidiči absolvovali 125 934 dobíjení u stanic ČEZ. Bylo to o 23,8 % více než 101 736 „tankování“ v prvním pololetí 2021.
  • Zatímco průměrný odběr elektřiny při jednom „tankování“ činil loni 15,5 kWh, letos se vyšplhal na 16,6 kWh. Řidiči se tak pro své cesty opět zásobili větším objemem energie, vliv měla i stoupající kapacita baterií elektromobilů u nových typů.
  • Nejvytíženější stanice sítě s odběry nad 22 tisíc kWh se nacházejí v Praze a Středočeském kraji a u hlavních dálničních tahů na D1, D10 a D11.

zdroj: tisková zpráva

30 Comments on “Nabíječky elektromobilů ČEZ vydaly o třetinu více elektřiny”

  1. Jelikož počet elektromobilů meziročně vzrostl o polovinu, je růst nabíjení pouze o třetinu faktickým poklesem ve využívání už tak málo používaných nabíjecích stanic.

    Zavedl bych fond elektromobilní dopravní infrastruktury, do kterého by elektromobilisté odváděli daně z provozu svých vozidel a ze kterého by se financovala výstavba dobíjecích stanic, která je nyní ukázkovým rozkrádáním veřejných prostředků malou zájmovou skupinou.

    (Kritiky upozorňuji, že i v případě ČEZu považuji snižování zisku za účelem dotace elektromobilistů za rozkrádání na politickou objednávku).

    1. Dan z elektriny a poplatek OZE je v podobne vysi jako spotrebni dan u benzinu, pri porovnani energetickeho ekvivalentu 1 litr benzinu = 10kWh. Ze spalovak zlikviduje bez uzitku 2/3 energie je vas problem. No vlastne zadny problem to asi neni, protoze ty ztraty porad prodavate jako vyhodu spalovaku oproti EV s tim, ze mate topeni zadarmo. Tak se pekne uklidnete a venujte se radeji vasim vnoucatum a nesirte bludy.

  2. Cena elektřiny aktuálně na burze 408 Eur/MWh neboli 10 Kč/kWh. K tomu je potřeba připočítat OZE, distribuci, dph a jsme na 16 Kč/kWh. Tato cena brzy bude, spíše bude v zimě ještě hůř a na veřejných nabíječkách bude samozřejmě cena vyšší a už ani sockovat u Lidlu nejde. Při aktuální ceně benzínu 40 Kč a spotřebě 7 litrů vyjde kilometr na 2,8 Kč. Při ceně 16 Kč/kWh a spotřebě 20 kWh, vyjde kilometr na 3,2 Kč.
    Elektromobil se prostě v současné době v ČR nevyplatí.

      1. Kolik bude stát benzin v květnu nemůže vědět nikdo. Jenom dvě věci víme jistě: v budoucnu bude cena ropy nekonečná a cena slunečního záření bude stále nulová. Cena ropy začne prudce stoupat až začne klesat těžba. Může to být už za 5 let nebo třeba za 15 let. Já bych si už nemohl koupit spalovák a žít v trapné nejistotě jak dlouho budu jezdit.

        1. Podobné předpovědi už tady byly, není to tak dávno, možná 10-15 let. Že ropa bude už jenom dražší a do konce roku za 200 USD za barel a pak jenom dražší… a skutečnost vidíme, nic z toho se nesplnilo. Takže bych byl opatrný.

          Souhlasím, že cenu benzínu v květnu lze těžko předpovědět, proto jsem zvědavý jak to tomu diskutujícímu vyjde. Můj tip je, že mu ta předpověď nevyjde.

          Spalovák bude jezdit ještě dlouho, o to bych se vůbec nebál, je vidět, že kupující jej poříd preferují. Určitě déle než je běžná životnost auta.

          A taky je už dnes jasné, že EV už se nekupuje, aby se ušetřilo na provozu, ale čistě z přesvědčení a proto, že ten el. pohon uživateli vyhovuje.

            1. Samozřejmě, s tím souhlas. Když se pořizovací cena FVE plus nějaká údržba atd. rozpočítá na vyrobenou el. energii za životnost FVE, tak cena za kWh bude jistě nižší než současná cena od prodejců elektřiny.

              Ale jednak je to poměrně velká investice a jednak řešení ne pro každého vhodné. Ale ano, majitelé FVE mohou jezdit za levno, ostatní už cca. za cenu spalováku.

              1. I ze site lze nabijet vyhodne. Mam tarif kdy muzu nabijet za 4,60kc/kWh vcetne OZE a dani. A to je po zdrazeni pred mesicem. Tak i kbych musel nabijet ze site, tak porad bych jezdil pri spotrebe 15kWh/100km za 69 haleru/km. A kdybych mel hooodne velkou spotrebu 20kWh/km, tak je to za 92 haleru. Hezky doma bez zajizdeni kamsi a cekani. A ted muzete argumentovat s Ionity🤣🤣

                1. Ještě jedna věc ropákům nedochází. Když pojedu přes celou republiku tak cestu tam mám zdarma z FVE a až tu zpáteční musím zaplatit. Vy musíte zaplatit obě.

  3. Oblíbená matematika…

    Průměr dodané energie z jednoho stojanu (2 nabíjecí místa) je cca. 26 kWh za jeden den. To je tak 1-2 auta denně u jednoho stojanu. Člověk by řekl, že to bude více vytížené. Ale asi jsou místa, která jsou vytížená a pak asi taková, kde je jedno auto za týden.

    1. Znam jednu rychlonabijecku, ktera je jaksi uplne nevhodne polozena. Je to u elektrarny Melnik Horni Pocaply. Jezdival jsem tam kdyz jsem jezdil Leafem a v okoli zadna jina nebyla. Uz tenkrat jsem musel vzdy odstranit pavuciny. Ale zato vede kabel primo z elektrarny. Kdyby to postavili do Melnika, tak by tam zvysili odber aspon o 10000%. Lezi to na levem brehu Labe kde zadny provoz neni. A zajizdka velka.

    2. Existuji stojany, ktere nabizi jen AC nabijeni. A takovy Leaf nabiji max. prikonem 3kW. Takze ten by mel podle vaseho vypoctu slusne casove vytizeni. Na druhou stranu maji DC stojany jeste AC zasuvku, kterou CEZ zapocitava do celkoveho poctu nabijecich moznosti. No a na techto AC bodech zase skoro nikdo nenabiji, ale ve vasem vypoctu prakticky snizi prumer DC nabijecky na 50%. Nevim jak jste vse pocital a hlavne jak udava CEZ pocet nabijecich moznosti. V textu pisou, ze kazda stanice nabizi dva nabijeci body. Teoreticky by se dalo nabijet DC a AC soucasne. Ale kdyz je jen jedno parkovaci misto tak jak by to slo. A jak pisu, u DC stojanu nikdo nenabiji AC. Proto jsou vase vypocty jaksi mene vypovidajici.

      1. Můj výpočet vychází z údajů, které poskytl ČEZ. A taky jsem tam jasně psal, že těch odebraných 26 kWh za den je na jeden stojan. A 1 stojan jsou dvě dobíjecí místa – AC a DC. Údaje o tom, kolik kWh proteklo přes AC a kolik přes DC, ČEZ neuvádí, nemohu to proto započítat. Čemu nerozumíte?

        A samotný ČEZ píše o průměrném odběru 16 kWh na jednu session. I když bych přijal myšlenku, že polovina je z AC (podle mě bude velká většina z DC) a taky další myšlenku, že u toho AC nabíjí jenom pomalé Leafy, tak i tak mi vyjde, že ty stanice jsou drtivou část dne prázdné. Co je na tom nepochopitelného?

Napsat komentář