Městské střechy – ideální místo pro fotovoltaické elektrárny

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) by energetická politika měst měla projít radikální proměnou. Nejrůznější budovy ve městech přitom nabízejí ideální možnosti pro výrobu elektřiny.

Ve městech žije zhruba polovina světové populace, ale představují téměř dvě třetiny celosvětové energetické poptávky a mají na svědomí až 70% emisí uhlíku v rámci energetického sektoru.
foto: schropferoval, licence Pixabay

Do roku 2050 by podle analýz IEA mohly solární elektrárny na střechách městských budov pokrývat až jednu třetinu jejich spotřeby elektřiny. Hlavní město Německa nedávno oznámilo, že chce do roku 2050 pokrývat ze solárních panelů umístěných na střechách dokonce celou čtvrtinu své celkové spotřeby elektřiny.

Celkový výkon panelů na berlínských střechách by měl dosáhnout až 4,4 GW. Představitelé Berlína ale zároveň vyzývají spolkovou vládu, aby pro zavádění solárních technologií do velkých aglomerací připravila podmínky.

Rozvoj střešní solární energetiky už dnes podporuje řadou dotací a pobídek indická vláda. Do poloviny března 2020 byly v zemi na střechách nainstalovány sluneční systémy o celkové kapacitě 1,9 GW.

Většinu představují průmyslové, obchodní a velkokapacitní objekty, na budovách určených pro bydlení jde o 0,3 GW. U rezidenčních objektů může státní podpora dosáhnout až pětinu celkové investice.

Solární systémy přední indické solární společnosti Tata Power fungují v 90 městech, mimo jiné na střechách mezinárodního letiště v přístavním městě Cochin na jihozápadním pobřeží Indie, nebo na kriketovém stadionu v Bombaji.

Čínská vláda vyčlenila z celkové loňské dotace na nové solární projekty, která činila 434,5 milionu USD (11 miliard korun), čtvrtinu na střešní instalace.

Projekty podpořené 108,3 miliony USD (necelé 4 miliardy korun) vládních dotací, mají na střechách čínských měst přinést výkon 3,5 GW, to je zhruba 16 % celkového instalovaného výkonu všech elektráren České republiky.

V Evropě jsou zatím průkopníky spíš než vlády velké obchodní korporace. Nejaktivnější je švédský nábytkářský gigant IKEA, který ale většinu svých fotovoltaických instalací na střechách realizoval mimo Evropu.

Solární systémy má IKEA na téměř 90% svých budov v USA. Jejich celkový výkon je přes 56 MW a svůj největší sluneční systém nyní IKEA buduje v Norfolku ve Virginii.

Zatím největší evropská střešní sluneční elektrárna vzniká v maďarském Győru na střeše logistického centra tamní pobočky Audi. Projekt představuje 35 tisíc solárních panelů umístěných na ploše více než 160 tisíc metrů čtverečních. Systém by měl dodávat více než 9,5 GWh obnovitelné energie ročně.

V České republice se v roce 2019 zvýšila instalovaná solární kapacita o 25,1 MW, což je dvojnásobek oproti roku 2018. Nové solární elektrárny nyní vznikají díky státní podpoře takřka výhradně na střechách.

S podporou programu Nová zelená úsporám Ministerstva životního prostředí vzniklo v loňském roce 2 905 nových solárních instalací s celkovým výkonem 12 MW na střechách rodinných domů.

Dalších 532 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 13 MW, které jsou umístěny na střechách průmyslových a skladovacích hal, obchodních center a dalších firemních objektů, bylo připojeno k síti s podporou Ministerstva průmyslu a Státního fondu životního prostředí.

tisková zpráva

37 Comments on “Městské střechy – ideální místo pro fotovoltaické elektrárny”

  1. Neznáte někdo solidní firmu co operuje v Praze a dokáže
    Neznáte někdo solidní firmu co operuje v Praze a dokáže dodat panely a menší konstrukci ?

    Uvažuji o cca 5ti panelech na plochou garáž ale chtěl bych někoho kdo s tím má zkušenosti případně alespoň poradí na dálku kde nakoupit a na co si dát pozor.
    Jde mi jen o napájení patrony v zásobníku.

      1. Provozovat bojler na DC napeti muze byt hodne nebezpecne.
        Provozovat bojler na DC napeti muze byt hodne nebezpecne. Obycejny termostat a bezpecnostni vypinac nemusi fungovat spravne. Pri rozpojeni se muze vytvorit elektricky oblouk a bojler se nahriva dal az muze bouchnout pretlakem pary. Minimalne by bylo potreba pouzit pulzujici DC aby se bojler mohl vypnout pres termostat nebo bezpecak.

          1. Doplnění stykače s cívkou na AC230V by asi bylo
            Doplnění stykače s cívkou na AC230V by asi bylo nejjednodušší řešení. Stačí ovládání odjistit trubičkovou pojistkou a cívku zapojit na kontakty obou termostatů v sérii. Správně by ale měl mít kontakty na plný DC proud ( u typického tělesa 190l bojleru jsou to 2kW/ 8,7A) nebo bych použil stykač třeba AC25A a zapojil kontakty všech fází do série. Zůstává nevýhoda nutnosti síťového napětí aby slunce topilo a k zachování původní bezpečnosti by každý termostat měl mí svůj stykač. Přes pojišťovák by bojler po slepení kontaktů vyvařil. Jo a běžné instalační stykače Bonega jsou pro menší proudy schváleny i pro DC proud.

          2. Ten stykac musi byt vhodny na vypinani DC pri danem napeti. A
            Ten stykac musi byt vhodny na vypinani DC pri danem napeti. A jeste by to chtelo tepelnou pojistu ktera vypne pri teplote treba 80 stupnu. Dalsi problem je rizeni vykonu. Zdroj a spotrebic by mel mit v kazdem bode provozu stejny vnitrni odpor. Pokud slunicko sviti mene, zvysuje se vnitrni odpor solaru. Nesoulad vnitrnich odporu snizuje rapidne efektivitu. Nemecky se tomu rika Anpassung. Technicke reseni je nakladne a hledejte pod nazvem MPPT. Proto je lepsi pouzit stridac se siti a hlidat pretok energie do site.
            edit. problematika vnitrniho odporu.
            http://reseneulohy.cz/309/vykonove-prizpusobeni-zateze

      2. Tak patrona nakonec padla, ale záměr zůstává.
        Měl jsem

        Tak patrona nakonec padla, ale záměr zůstává.
        Měl jsem dva „projekty“:
        – pár panelů na garáž pro patronu
        (na kterou nakonec nemáme model nádrže s revizní šachtou)
        – pak tu mám pergolu a prozatím bych se smířil pouze s přímým ohřevevem bazénu (opět nevím jakou zvolit technologii) s výhledem na střídač a propojením s další elektronikou (ostrovně) ale zatím mi přijde jako nejjednodušší to celé utopit do nějaké rychlovarné spirály 🙂
        (a zde mi opět chybí někdo se zkušeností, spočítat peak aby to vydržela spirála a nevyvařila se voda v průtokovém ohřívači…)

    1. Pokud umite rozeznat polaritu + / -, zkuste si to nainstalovat
      Pokud umite rozeznat polaritu + / -, zkuste si to nainstalovat sam. Vse potrebne koupite v prazske firme shop.gwl.eu. Je to vicejazycny eshop a take ruzne meny, tak si to prepnete do preferovaneno nastaveni. Jako konstrukci muzete pouzit sadrokartonove plechove a pozinkovane profily UD nebo CD. Je to nejlevnejsi cesta k male FVE.

      1. Co rozhodně potřebuji je nějaký elektrikář co už FVE
        Co rozhodně potřebuji je nějaký elektrikář co už FVE zapojoval abych mohl ujistit ostatní spoluobyvatele že vše je v souladu s vesmírným řádem.

        Taky jsem už lehce unavený z toho dělat si všechno sám, některé věci proto radši svěřím někomu kdo ví co dělá.

        Svého dvorního elektrikáře mám, ale ten to ještě nedělal. Ne že bych mu nevěřil ale nutit ho studovat něco co použije jen u mě a ty zkušenosti z montáží se taky občas hodí (na co si dávat pozor).
        Na konstrukční práce mám zase zámečníka, ale tomu také někdo musí navrhnout konstrukci aby seděla oka atd…

  2. Dalším vhodným místem by byly elektrifikované vlakové
    Dalším vhodným místem by byly elektrifikované vlakové koridory – jejich zastřešení. Nějaké sloupy už tam stejně jsou, lidi ve vlaku na výhledu nic nepoznají a klesnou náklady na údržbu trati způsobené deštěm a mrazem.

  3. Decentralizace = zrušenÍ ztrát z dálkoveho vedení
    Decentralizace = zrušenÍ ztrát z dálkoveho vedení elektřiny, omezení nadprodukce 6 TWh jen pro vlastní chod ČEZu, omezení nadprodukce nočího proudu kdy jaderky ani uhelky nejdou zastavit a prodují nazdař bůh a tím zbytečně zvyšují emise.

    ČEZ spotřebuje 6 TWh elektrické energie jen pro svou potŕebu. To je cca 1/4 spotřby všech domácností. Čím míň uhlí se bude pálit pro těch nadbytečnejch 6 TWh tím líp.

      1. Pokud se zkombinují monokrystalické a polykrystalické
        Pokud se zkombinují monokrystalické a polykrystalické panely, dá se akumulace do ohřevu vody, klimatizace atd. a v budoucnu nabíjení aut, tak by neměl být až takový problém.Panely na budovy by měl stát ještě více podporovat, a ne stavět na zelené louce, tam bych to zdanil.

            1. To jako ze pro nejake sidlo (vyberte velikost – treba panelak)
              To jako ze pro nejake sidlo (vyberte velikost – treba panelak) udelame tybnik (vyberte pocet ha), ktery ze vsech stran obalime extrudakem a zvrchu jeste zasypeme 2 m hliny. V lete jej nahrejeme a pak nam vystaci na topeni a TUV na celou sezonu?

              1. Akumulační topení funguje léta a spotřeba horké vody
                Akumulační topení funguje léta a spotřeba horké vody např. v průmyslu není zanedbatelná, nebo ohřev vody v akvaparcích to bude taky slušná porce energie.A než u nás budou na každé budově FV panely tak se krátkodobá akumulace vyřeší, a na zimu jako výpomoc plyn.

              1. Tesla sice řekl že to možné je, ale neřekla že to tak
                Tesla sice řekl že to možné je, ale neřekla že to tak bude dělat bo tomu není nakloněna nejspíš z důvodů opotřebovávání baterie. Média se hned chytla té první informace a udělala z toho zprávu že to Tesla bude dělat.

        1. Klidně ať se staví na zelený louce. Já bych naopak zdanil
          Klidně ať se staví na zelený louce. Já bych naopak zdanil devastaci zemědělské půdy težkýmy traktory, pesticidama a roundupem! Pod panely si půda odpočine, ale ty zemedělský industriální prasata (tím nemyslím dobré zemědělce) ničej tou chemí kromě půdy i podzemní vodu.

                1. Kdyz bych mel na zahrade vola, hned bych ho zaprahl do
                  Kdyz bych mel na zahrade vola, hned bych ho zaprahl do zentouru. To by bylo taky temer OZE a hlavne by mohl vyrabet v dobe spotreby 🙂

                2. Ty máś na zahradě dlažbu a serou na ní slepice a chčijou
                  Ty máś na zahradě dlažbu a serou na ní slepice a chčijou na ní prasata.

Napsat komentář