Lék na lepší veřejnou dopravu? Integrace!

Řada českých krajů aktuálně řeší větší či menší problémy týkající se optimalizace veřejné dopravy. Podle odborné konference Dopravní obslužnost měst a krajů spočívá řešení v lepší integraci jednotlivých systémů.

Lepší integrace veřejné dopravy v Praze a Středočeském kraji už začala
foto: archiv autora

Integrovaná doprava je často skloňovaným tématem zejména ve Středočeském kraji, potažmo také v Praze. V hlavním městě aktuálně funguje systém Pražské integrované dopravy (PID), která obsluhuje celou Prahu, ale pouze třetinu obyvatel Středočeského kraje. Kdo bydlí dostatečně blízko Prahy, může cestovat na jeden jízdní doklad i s přestupy.

Vedle toho funguje také Středočeská integrovaná doprava, která ale má dvě hlavní nevýhody: chybí společný přestupní tarif s Prahou a navíc stojí zejména na autobusové dopravě. V případě PID je základem železnice.

Ta má ale v případě SID mnoho chyb. Za všechny lze jmenovat nedotaženou integraci, nedostatek záchytných parkovišť (lze je relativně levně budovat na plochách bývalých nákladišť), nekoordinovaná objednávka vlaků, souběžné vedení vlaků nebo chybějící přestupní body. Co se naopak podařilo, to jsou čipové karty, které jsou mezi dopravci vzájemně uznávány.

Střední Čechy a Praha: Sbližujeme se

„Cestování může ale kolikrát připomínat Kocourkov, například cestující na trase Praha – Mělník nemají možnost využívat předplatní jízdenky a za pražský úsek platí dvakrát,“ uvedl Filip Drápal zastupující na konferenci ROPID. Lidé pendlující mezi Prahou a Berounem se pak musí rozhodnout pro jeden ze systémů, jízdní řády nejsou koordinované.

„Praha i Středočeský kraj měly v minulosti skutečně často rozdílné představy o fungování integrovaného systému a i proto někdy nepostupovala integrace rychleji,“ přiznává Ondřej Kubala zastupující ROPID, ale dodává: „Za poslední rok se hodně změnilo, existuje skutečně funkční pracovní skupina Prahy a Středočeského kraje a pohled na fungování integrovaného systému se sbližuje víc, než kdykoliv před tím.“

auto integrace veřejné dopravy v Praze a Středočeském kraji

foto: archiv autora

V poslední době se podařilo integrovat Kutnou Horu, Poděbrady nebo Milovice, a v dalších měsících přibudou další lokálky, které bude objednávat Středočeský kraj v koordinaci s Prahou. Problém je, že se na integraci vždy musí domluvit všichni zainteresovaní, někdy jde třeba o pětadvacet subjektů.

Sjednocení dopravy v Praze a Středočeském kraji by přineslo odstranění nežádoucích souběhů regionálních autobusů s  nebo s železnicí a cestující by jistě uvítali návaznost a propojení všech druhů veřejné dopravy. Jedna jízdenka na celou cestu by znamenala zjednodušení pro cestující i dopravce.

Jednotný model financování by pak přinesl větší transparentnost. „Základní filozofie nového systému je 1 tarif, 1 jízdenka, 1 jízdní řád a 1 síť,“ vysvětlil Drápal a dodal, že se na integraci pracuje. Je třeba dořešit nejen dopravu, ale také kvalitu, ekonomiku, informační a odbavovací systémy, ale třeba i marketing, tedy společné logo a název systému.

A jaké důvody má vlastně integrace v PID? „Více spojů, lepší návaznosti a nižší cena při cestě do Prahy. To jsou ostatně i nejdůležitější kritéria pro cestující. Když se veřejná doprava v některé lokalitě integrací takto skokově zlepší, tak dochází ještě k jednomu důležitému efektu – cesta do města je pro řadu lidí najedou atraktivnější, než autem,“ uvědomuje si Kubala.

Na jihu Čech preferují železnici

O integrovaném dopravním systému se uvažuje také na jihu Čech, zde by šlo o rychlý systém regionální železniční páteřní tratě, který by stál na spěšných vlacích a rychlících, polo-šachovnicovém jízdním řádu (řešení prostřídání zastavovací strategie u rychlíků dálkové dopravy a spěšných vlaků) a páteřním systému rychlostních autobusových linek.

Rovněž se zde budou vyměňovat velkokapacitní vozy za autobusy s menší kapacitou a sníží se počet dopravců. Železniční doprava je pak u našich sousedů vnímána pozitivně a nejen proto je preferována. „V budoucnosti jistě přibude přímé spojení s Vídní, které by výrazně zlepšilo dostupnost Jihočeského kraje s jižní částí Evropy,“ poodhaluje Jiří Čejka, odborný referent pro železniční dopravu v JIKORD.

„V současnosti realizovaný model s přestupem v Českých Velenicích cestující nevnímají jako spolehlivý a je s ohledem na přímé spojení o cca 30 minut delší,“ uvedl Čejka. Dalším zajímavým spojením by se mohlo stát spojení Vyššího Brodu a Bad Leonfeldenu, Nové Bystřice a Haidenreichsteinu.

„Kromě klasického řešení integrovaného tarifu, který je výhodný zejména pro pravidelně dojíždějící a umožní využití jednoho jízdního dokladu pro více přepravních systémů, se pokusíme realizovat na páteřních linkách pravidelný jízdní řád s víkendovým řešením dopravy. Zaměřit se musíme na řešení návazností, bez které se žádná integrace neobejde,“ říká Čejka.

Jak začít? „Jako první krok pro pohodlnější cestování v regionu připravujeme celokrajskou jízdenku, která bude platit v dálkové i regionální dopravě smluvních dopravců,“ dodává. Představou je páteřní železniční doprava, na kterou v přestupních uzlech navazují autobusy. „Pro integraci platí zásadní pravidlo, že oba moduly spolu vzájemně spolupracují,“ říká Čejka.

Integrace v mezinárodním měřítku

Integrace nejen na úrovni kraje, ale dokonce napříč zeměmi se podařila v Jihomoravském kraji. Jedná se o region CENTROPE, který zahrnuje několik samosprávných regionů ze čtyř zemí: Jihomoravský kraj, Dolní Rakousko, Vídeň, Burgenland, Bratislavu Trnavský kraj a maďarské oblasti Györ-Moson-Sopron a Vas.

„Pokud by se podařilo vytvořit podmínky pro vzájemné uznávání jízdních dokladů, pak by to pro cestující znamenalo především snazší a pohodlnější cestování do sousedních zemí a možná i vyšší četnost spojů,“ slibuje si Květoslav Havlík, vedoucí odboru tarifního, marketingu a rozvoje.

Integrovaný dopravní systém se zde začal budovat v roce 2004 a v roce 2010 bylo obsaženo celé území kraje, říká Jiří Horský zastupující dopravce KORDIS JMK. Území čítá 735 obcí a 1 200 000 obyvatel. O jejich přepravu se stará 22 dopravců, kteří dohromady denně vypraví 1300 vozidel (přes 20 000 spojů za den).

Železnice má rezervy

Podle průzkumu, který KORDIS provedl v roce 2010, přejede denně přes hraniční přechody jižní Morava – Dolní Rakousko více jak 35 tisíc osob (v obou směrech). Z toho 1500 lidí využívá vlak a přechody v Břeclavi a Znojmě.

Právě v železnici jsou údajně velké rezervy – chybí ranní a večerní spoje, pravidelný interval ve dne je pro pravidelnou dojížďku nevyužitelný a překážkou může být také neatraktivní tarif. Úspěšnou linkou je ale například linka 104 Brno – Laa/Thaya.

Horský říká, že existují i plány na další trasy, problémem jsou ale finance a počáteční nedůvěra – doba potřebná na získání cestujících je zde delší a rakouská strana nemá příliš zájem podílet se na výhodných tarifech.

Situace se Slovenskem je o něco lepší, také má ale do ideálu daleko. Mezi oběma státy denně cestuje 40 tisíc lidí (oba směry), 71 % lidí ale využívá pro tyto cesty automobil, podíl na tomto čísle nese i neexistence spojení. I zde by pomohl větší zájem ze strany našich sousedů, konkrétně financování příhraniční autobusové dopravy.

„V obou zemích zatím tamní integrované dopravní systémy nedorazily až k hranicím. Je proto těžké budovat spolupráci tam, kde zatím neexistují pevné a funkční základy – integrovaný dopravní systém s koordinátorem, jednotným tarifem a pravidly cestování,“ vysvětluje Havlík a optimisticky dodává: „Věříme, že se na Slovensku i v Rakousku podaří integraci dokončit a pak vznikne řada společných projektů, které cestujícím přeshraniční cestování zpříjemní.“

„Největším přínosem integrace je především jednoduchost. Když cestující jedenkrát pochopí, jak systém funguje, pak je pro něho cestování odkudkoliv kamkoliv v kraji i Brně hračkou,“ uvedl Havlík.

Lidé mohou na jednom místě zjistit cenu jízdného, vyhledat spojení, mohou se dotázat na jednotném telefonním čísle nebo emailu pro celý kraj. Nemusí řešit, se kterým dopravcem je cena levnější nebo dražší, zvolí prostě to spojení, které je nejrychlejší, bez ohledu na to, jestli je to vlak nebo autobus.

vlastní

One Comment on “Lék na lepší veřejnou dopravu? Integrace!”

  1. Zase jsme objevili
    Zase jsme objevili Ameriku.Stačí si vyjet do Švýcarska.Tam na jednu jízdenku jedu vlakem,lodí i autobusem.Zajímavé je i to, že vedle sebe ve Švýcarsku funguje několik soukromých společností, které spolu spolupracují.Výsledek je ten, že se uživí všichni a cestující z toho mají prospěch. Je smutné sledovat dění u nás, kde Jančura se snaží na železnici zlikvidovat ostatní dopravce nižšími cenami, které pak dotuje z jiných zdrojů a při tom se mu nelíbí, když ostatní dělají to stejné.Podle mě je vždy lepší se domluvit na spolupráci.To by se ale muselo změnit myšlení.

Napsat komentář