Balená voda představuje pro vyspělé země obří ekologickou zátěž. V Číně to ale brzy může být lahvovaný vzduch z Kanady.
foto: Vitality Air
Znečištění ovzduší v Pekingu nedávno dosáhlo tak kritických hodnot, že jeden místní umělec chodil po ulicích s vysavačem a z vysátého vzduchu vytvořil cihlu. Není se proto co divit, že po lahvích s kanadským vzduchem se v Číně jen zaprášilo.
Naopak jedno z nejkvalitnějších ovzduší lze zažít ve Skalistých horách v Severní Americe. Kanadský start-up Vitality Air, který byl založen teprve minulý rok, se rozhodl přivézt tuhle kvalitu do Číny.
foto: China Xinhua News
„První dodávka 500 lahví čerstvého vzduchu se vyprodala za čtyři dny,“ řekl deníku Telegraph zakladatel firmy Moses Lam. Kromě „čerstvého vzduchu“ prodává na svém webu také „prémiový kyslík“.
Původně svou firmu založil jako vtip. Jenže problémy v Číně ukázaly, že i po takovéhle komoditě může být ve světě poptávka. Tři litry čerstvého kanadského vzduchu ve speciálním kovovém kontejneru vyjdou na CA$19, v přepočtu asi 400 Kč. S množstvím se cena snižuje.
Vtipné na tom je, že smog
Vtipné na tom je, že smog v Číně nemá s dopravou nic společného. Tam jde v podstatě výhradně o lokální topeniště. Lidé v Pekingu jsou stále ještě natolik chudí, že pálí, co jim přijde pod ruce. Auta přispívají poměrně malou měrou, v Číně snad jen 5 %.
zmyslom ucelovej propagandy
zmyslom ucelovej propagandy je udrzat u ludi v povedomi ze za to mozu osobne auta a spalovaci motor.
Teraz som si spomenul na staru studiu, realne nebude zem koli slnku obyvatelna uz za XY rokov (nebude znesitelne prostredie ani pre rastliny). Zamerne neuvadzam kolko, lebo je to podstatne menej nez povodna a neskor opravena zivotnost nasej hviezdy (slnko nie je v polovici zivotnosti, je uz za polovicou, pricom ina pozorovana hviezda rovnakeho typu a veku uz davno vypusta na svojej ceste dlhy ohon materialu). Doposial sa ale stale vsade uvadza povodny odhad.
Preto skor nez na ekomalichernosti, je lepsie sa zamerat na zhromazdenie zdrojov a pomali zacat hladat cesty ako dostat aspon odkaz ludstva trochu dalej.
jako treba na Mars? To by
jako treba na Mars? To by nam lidem mohlo poskytnout par milionu let navic.
Elon pracuje i na tom 😉
zial, mars je blizko a nema
zial, mars je blizko a nema tekute jadro. vhodna zona je okolo jupitera, problem je jeho silna radiacia, takze treba poriadny vodny obal.
na europe je dostatok vody na vytazenie.
najblizsia vhodna planeta nebude v nasej slnecnej sustave.
mal by byt trochu vacsia ako zem, tekute jadro (magnetosfera) a mansia hviezda (dlhovekost).
v ramci maximalnej realnosti existuje aj pesimisticky odhad 200.000 r. co je v podstate uz zachvilu. slnko uz zial zvacsuje svoj povrch a vyrazne straca rotaciu, co su len hole pozorovane fakty. je to uz velmi stara hviezda.
nebudu sanovani vsetci ludia, len zopar na udrzanie odkazu, takze nejde a nikdy nepojde o verejny projekt alebo diskusiu. s tym sa treba zmierit uz teraz.
je potrebne vyrazne zastavit populacny rast, koli sladke vode a vyrazne znizit navyk na velky prisun masa. uz teraz sme koli tomu dost v .., co je verejne tajomstvo.
Nesmysl. Technická
Nesmysl. Technická civilizace na Zemi existuje zhruba 150 let a za tu dobu jsme se posunuli o neuvěřitelný kus vpřed. Mám dojem, že i kdybychom měli už jen 1000 let, stejně to všechno v pohodě zvládneme. Sladká voda není problém, problém je vždy jen energie a té máme díky Slunci relativně dost. A poslední studie ukazují, že na kalorie je maso výhodnější, jak pěstovat zeleninu. Tak mi vysvětlete, proč jsme kvůli masu v ***.
agronomia sposobuje velmi
agronomia sposobuje velmi velku ekologicku zataz a spotrebu vody.
len 150 r. 🙂 ale no.. 🙂
nedavno som sledoval dokument, ten asteroid co ma padnut na zem ak netrafi tusim v 2038 tak potom 2045 to bolo ? je velky, nevedia ..teda nevieme ho odklonit, na to je privelky a nie su ziadne technologie ktore to dokazu, takto doslova to povedali.
objavili ho ked bolo v japonsku to bum bac. takze sa to stratilo v pozadi.
stale sa dufa a ocakava ze nie je az tak velky aby nieco spravil so zivotom na zemi, ale len tak velky ze jeho efekt bude ako v historii zaznamenana najvacsia sopka, len obyvanu oblast pokial na nu bude mierit, budu musiet vystahovat.
dufaju ze sa rozpadne v atmosfere, lebo dufaju ze je hlavne z kamena. ak sa rozpadne, budu to „len“ lokalne problemy (ako vtedy v rusku).
takze tolko k tym 1000r.
a tu je este stara
a tu je este stara informacia z 2013 k tomu co nas trafi:
skyandtelescope.com/astronomy-news/asteroid-apophis-takes-a-pass-in-2036/
nejak sa to potom zacalo mutit a prestali chodit konkretne informacie, takze asi na nieco prisli s cim sa nechcu podelit.
Gravitační traktor lepší
Gravitační traktor lepší než bomby
Opravdu si myslíte, že by
Opravdu si myslíte, že by lidé npř. v jižní Asii, měli vyšší kalorický příjem ,kdyby místo rýže na těch svých políčkách pásli buvoly? Já tedy ne. Ale vy jste psal o zelenině, tak kdo ví, ale já bych si proti buvolovi vsadil snad i na salát. 😉
probuh… vy jste zase spolk
probuh… vy jste zase spolk vsechnu moudrost sveta 😀
No to by som zas netvrdil.
No to by som zas netvrdil. Peking ma velky problem aj preto, ze velke mnozstvo ludi vymenilo bicykle za auta. Dalsi problem ktory maju je stavebnictvo a velke tovarne. Nemyslim si ale ze auta prispievaju iba 5%.
U nás je to cca 10 procent,
U nás je to cca 10 procent, včetně Prahy. V Pekingu mají poměrně nová auta, ale šílenou infrastrukturu a průmysl. Opravdu je to pouze kolem 5 procent.
V Číně se ročně
V Číně se ročně vyprodukuje 2krát více automobilů než v USA .
Čínská auta jsou možná poměrně nová, jenže emisní normy platící pro nová Čínská auta jsou méně přísná než pro nová Evropská .Dále by chtělo připomenout, že hustota zalidnění na jeden Km2 v městských aglomeracích je mnohem vyšší než v Evropě. V Číně jsou už tet pro Evropana nepochopitelné problémy s dopravou a každým rokem se to zhoršuje . Lavinový narůst musí nasledovat radikální změna. Co bude asi následovat ?
http://www.motohouse.cz/expedice-cina-2008-napad-za-vsechny-drobny-1-dil
https://www.youtube.com/watch?v=iKhsPO6yYko
https://www.youtube.com/watch?v=O3kL6nMap2s
spaceballs
spaceballs
to je rachot a německý
to je rachot a německý šáde z boleslavi dál chrlí dízly …
Smutne kam to ropaci
Smutne kam to ropaci dotiahli.
Teraz je idealny cas zaviest dodatocne dane na paliva a z nich dotovat elektromobily. Cena ropy je velmi nizka a to treba vyuzit.
Tak dokud se elektřina bude
Tak dokud se elektřina bude stále vyrábět z větší části z fosilních paliv, tak přechod na elektromobily nic neřeší.
A hlavně elektřina není ve stavu, kdy dokáže plně nahradit ropu. Dá se použít zatím jen ve specifických oblastech jako jsou rozvozy po městě, ještěrky ve skladech, atd. Což je nepatrné množství možných aplikací tohoto zdroje energie.
1, výroba energie ve
1, výroba energie ve velkém v uhelné elektrárně je daleko účinnější, než v malinkém spalovacím motoru
2, Odpadní teplo se v elektrárně využívá pro vytápění celých měst, celková účinnost 80% (nejmodernější spalováky 40%)
3, u nás energetichý mix cca 40% bezemisní. Třeba Norsko 97%
Nepatrné množství apalikací tohoto zdroje energie? Vždyď celý svět je na elektřinu! Rozhlédněte se kolem sebe, kolik napočítáte elektromotorů!
„výroba energie ve velkém
„výroba energie ve velkém v uhelné elektrárně je daleko účinnější, než v malinkém spalovacím motoru“
A platí i po započtení účinnosti všech vedení, transformátorů a dobíjen po trase ? Samotná elektrárna má účinnost vyšší, ale ta automobil nepohání. Ono se to nezdá, ale řetězení účinností se nepříjemně násobí 0,5*0,99*0,99*0,99*0,99*0,99*0,99*0,8=0,3765920597604 = účinnost spalovacího motoru při vysoké účinnosti elektrárny 50%
Zkuste vaše číslo
Zkuste vaše číslo podložit reálným příkladem. Ale s násobením účinnosti máte pravdu.
Účinnost velkých
Účinnost velkých transformátorů se udává kolem 99% a těch mate po cestě k nabíjecí stanici několik. 6kV -> 110-400 kV -> 22 kV -> 400V. Vlastní přenos po drátech také nemá účinnost 100%, ale nějaké procento se ztratí. Při vysokém napětí jsou ztráty menší, ale průměrná vzdálenost větší, takže v každém úseku odlišného napětí bude nakonec ztráta kolem 1%. Účinnost nabíjení baterek se udává kolem 80%. Když se to všechno pronásobí, tak ten výpočet výše nebude daleko od pravdy.
OK, a teď nám to
OK, a teď nám to spočítejte pro naftu, od vrtu až ke spotřebě auta na 100km.
Máte v lecčems pravdu. Ale
Máte v lecčems pravdu. Ale také se mýlíte. V první řadě je účinnost elektrárny (30%?). Nabíjení baterií (Li) má účinnost výrazně nad 90%.
Problém dělají hlavně ty
Problém dělají hlavně ty položky na začátku a na konci. Stačí mít jaderky a je to.
Úcinost 80% maji olovene
Úcinost 80% maji olovene baterie. Ja mam doma ucinost 70% procesu AC230 na DC24 do baterií a zpět z DC24 na AC230 u malého 3kW měniče.
O celkem dobrý propočet se
O celkem dobrý propočet se pokusili v časopise svět motorů číslo 15/2014. Musím říct, že se snažili to udělat dobře. a kromě počáteční hodnoty účinnosti elektromotoru, kde počítali jen 90% se jim to i povedlo. Počítali účinnost výroby v elektrárnách, započítali energetický mix pro českou republiku přes účinnost pro dopravu elektřiny až po nabíjení.
Výsledná účinnost elektromobilu jim tam vyšla 29% přeměny energie na pohyb.
Bohužel protože svět motorů je, pro mne nepochopitelně zaujatý proti elektromobilům, tak tam samozřejmě to samé nevypočítali pro benzínový auto.
Já jsem našel na internetu (ale už ji nemůžu dohledat) přednášku Doc. Ing. Pavla Mindla, CSc. z elektrotechnické katedry ČVUT, kde je tabulka účinnosti přeměny energie paliv na pohybovou energii vozidla. Pro Benzín je tam: těžba 97-99 %, doprava 99%, rafinace 80-84%, doprava 99%. Celková 76-82%. Průměr 79%
Z toho mi vychází celková účinnost pro spalovák 28% pro elektromobil 29%.
Z toho je vidět, že je to prakticky stejné a rozdíl 1% je irelevantní, závisí na tom kdo to počítá, tj. jakým směrem je zaujatý zadavatel výpočtu. Podle toho se v tom něco vynechá, neco zmenší, něco zanedbá, něco zaokrouhlí tak aby to vycházelo lépe pro daný typ auta.
Nicméně co jsem chtěl napsat jo to, že výsledná účinnost automobilu jako takového je plus mínus autobus STEJNÁ pro jakýkoli typ pohonu.
Jestli jde o elektro, nebo benzín, nebo naftu, nebo plyn je úplně jedno. Výsledná účinnost je zanedbatelná. Tj. Z auta jako takového není skoro žádný užitek, vždy to zdroje bere.
Také jde o to do jaké úrovně chce člověk daný výpočet udělat? Jestli se jen omezí na spotřebič, tj. bez výroby paliva, nebo se započítá výroba paliva včetně dopravy do spotřebiče, nebo se může započítat i další úroveň tj. dolování zdrojů pro výrobu paliva, další výdaje na výrobu paliva, na přepravu, zdrojů pro palivo, atd. tím se můžeme dostat do úrovně dinosaurů.
Rozdíly musíme hledat v dalších věcech, které nejdou spočítat a nejdou dobře přepočítat na peníze. Jako například hlučnost, vibrace, místní emise, jednoduchá konstrukce – to jsou výhody elektromobilů. Naproti tomu spalovák má dnes ještě stále asi 2 výhody a to jsou větší dojezd a rychlejší dobití.
Ty procenta by tak mohly i
Ty procenta by tak mohly i být. Ale u spalováku už to lepší nebude, těžko budu doma na pozemku těžit ropu a rafinovat ji na benzin.
U EV jsou možné další alternativy, kdy z řetězce ztrát vyřadím více či méně položek. Např. mohu nabíjet EV EE z FVE(nebo z místní bioplynky), pak mám účinnost: 0,98(vedení ze střechy) x 0,95(střídač) x 0,9(nabíječka) x 0,9(akumulátor) x 0,9(el.motor). V celku účinnost kolem 68proc.
I v případě, že nabíjím reálně jen ze 2/3 doma z FVE a z 1/3 doma ze sítě a občas na veřejné nabíječce je výsledná účinnost pořád 55proc, což je proti 28proc u spalováku pořád dvojnásobek.
To máte pravdu, na to jsem
To máte pravdu, na to jsem zapomněl.
Pak je elektromobil fakt nejlepší.
A je jasné, že kdo má FVE, je pak kombinace s elektromobilem úplně ideální.
To je věc kterou si mnoho lidí ani neuvědomuje. Je to další silný argument proti těm spalovač-teroristům. 🙂
A ještě navíc, je taky pravda, že i mix elektráren se bude měnit ve prospěch těch méně vypouštějícich jedy, takže do budoucna má bude elektrika stále lepší, kdežto benzin ten bude na tom stále stejně.
S tou domácí FVE to nebude
S tou domácí FVE to nebude tak jednoduché. Kdo má domácí FVE a jezdí autem do práce, tak ráno odjíždí mezi 6-8 do práce a vrací se odpoledne mezi 15-18 či později. I v létě na dobíjení auta zbude trochu času ráno a o něco víc času odpoledne a víkendy. Ve výsledku se tedy využije pro pohon elektromobilu tak 20-30% toho co FVE vyrobí, protože v době kdy vyrábí FVE většinu výkonu bude mít auto v práci.
Pokud do práce autem nejezdí, tak zas najezdí tak málo, že se mu elektromobil nevypatí, I kdyby jezdil úplně zadarmo.
Ono záleží na struktuře
Ono záleží na struktuře jízd a pracovních podmínkách každého jednotlivého soudruha. Já jsem uváděl svůj případ. Někdo kdo bydlí v bytě, tak může utnout můj náhled hned zkraje a bude mít taky pravdu. Je to o konkretních podmínkách každého z nás. U EV prostě dál optimalizovat a zvyšovat „účinnost“ lze u spalováku už NE.
Ještě by se dalo zmínit ukládání denních přebytků do akumulátoru v domě a pak to přelívat do EV, ale v současnosti díky vysokým cenám aku by se to zatím nevyplatilo(snad jen při využití např NiCd aku).
Právě na tom pracuji v
Právě na tom pracuji v Nové zelené úsporám. Stávající fotovoltaický systém je využitelný pro spotřebu domu rodiny v domě z cca 50%, protože má panely orientované na jih. Vyrábí tedy v pracovních dnech v době, kdy nejsme přítomni. Kromě trvalých spotřebičů a spotřebičů s možností odloženého startu tak elektřina přetéká do veřejné sítě. Nově bychom chtěli instalovat fotovoltaický systém 10 kWp pod hřeben střechy orientované na východ a na západ, aby byla výroba využitelná v pracovních dnech než rodina opustí dům a když se rodina vrací, přičemž přebytky by byly ukládány do baterií 20 kWh. Tak silný systém proto, že nyní vlastníme elektromobil s baterií 16 kWh a elektrokolo, takže máme další spotřebiče s možností plánovat spotřebu v závislosti na výrobě elektřiny. De facto jde o další úložiště. A plánujeme pořízení druhého, silnějšího elektromobilu s větší baterií, což by byl další spotřebič a rovněž de facto další úložiště. Lze žádat o podporu 100.000,- Kč v rámci opatření C.3.6. Solární FV systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 3 000 kWh.rok-1.
To já mám využití EE z
To já mám využití EE z FVE doma jen kolem 30proc, je to danné tím, že mám i termiku a nemám Wattrouter, protože stejně už nemám kam přebytky dávat.
Váš záměr vychází na 150t panely, 200t li-aku a přes 80t bižuterie. To se vám nemůže ani s dotací vrátit a to jsem nepočítal práci.
PLánuju taky dalších FVE(2,5kWp) s cca 10panelů a do 10kWh nicd aku. Po započtení 70t dotace, počítám s celkovým nákladem do 50t, tak aby se to mohlo do 10let vrátit. Vlastně mě bude stačit pokud dotace zaplatí panely a hybridní(kombi) střídač.
Ale uvidíme jak se bude stát a OTE tvářit na kombinaci FVE se ZB a FVE NZU.
Za to, co jste tu popsal,
Za to, co jste tu popsal, zaplatíte minimálně půl milionu, a to jen proto, že už něco máte doma. Pravděpodobně ale nemáte dostatečně výkonný hybridní střídač, takže sakum prdum bych to viděl tak na 600000 Kč i s prací. Dále pak větší elektromobil dnes v podstatě 450000 Kč (skoro nový). Takže tak milion si připravte, pohoda.
On je hlavně nesmysl
On je hlavně nesmysl porovnávat účinnosti fosilu a elektra tak, že u elektra započítáváte i účinnost výroby, kterou u fosilu nemáte jak započíst, protože tu energii tam ukládala příroda tisíce let a člověk jí jenom začal spotřebovávat.
Takže aby to bylo fér srovnání účinností, tak byste u elektra musel vzít za 100% energii na výstupu elektrárny a to porovnávat s řetězcem zpracování fosilu těžbou počínaje. Nebo pokud tam chcete zahrnout i výrobu elektřiny, tak musíte u fosilu zahrnout i nějakou hypotetickou syntetickou výrobu a její účinnost. V obou případech ta čísla potom vyjdou pro fosil katastrofálně.
Koneckonců se stačí podívat, jak žalostně vychází účinnost pro vodík a ten má při tom nesrovnatelně lepší účinnost přeměny než fosilní paliva.
A v klasickem aute neni
A v klasickem aute neni prevodovka, spojka, mezinapravovy diferencial, kardan? Tam nevznikaji ztraty? A dalsi veci navesene na motor, treba alternator, aby si sam neefektivne vyrabel elektriku atd…
A v dnešních
A v dnešních elektromobilech jsou motory rovnou kolech, nebo tam ty převodovky, spojky, mezinápravové diferenciály, kardany jsou také ? Ano, nebude tam alternátor, ale ten DC/DC měnič palubních 12V také nebude zcela bezeztrát. Např. taková Tesla má navíc motory chlazené vodou, baterii chlazenou či ohřívanou dle potřeb, samovybíjení baterie zanedbáme, rozhodně nelze tvrdit, že elektromobil má účinnost přeměny elektřiny na pohyb 100%.
Ostatně k čemu je definovaná účinnost spalovacího motoru ? K samotnému motoru bez palivového čerpadla, chlazení, alternátoru nebo jako celek ? Když jsem měl Škodu 100, tak v manuálu byly dva údaje o výkonu motoru. Jednak 48k samotný motor (údaj k ničemu) a pak 42k výkon po zapojení veškeré potřebné „bižuterie“ okolo.
Pokud vím, tak v kolech to
Pokud vím, tak v kolech to má prius. Schválně jsem jmenoval věci co v EV nejsou. Takže kardan fakt ne a motory jsou dva u každé nápravy. S tou účinností a uvádění výkonu to není jednoduché. Třeba ze zkušenosti – takový 2.0 tdi má kolik udávaný výkon? Já jen vím, že do kopečka mi přestává stačit, když se mi na kW metru blíží ručka k hodnotě 80. Mimochodem že je extra účinný jsem nikdy netvrdil, pouze jsem na začátku reagoval na tolikrát omílaný argument, jak ty elektrická auta znečišťují vzduch. Přitom je to jen povrchní hledání ospravedlní toho, že se v 21. století jezdí na fosílie.
Tím končím, tvá Máňa…
Víte špatně. Nový Prius
Víte špatně. Nový Prius má jako možnost pohonu 4×4, kdy na zadní nápravě je jeden elektromotor, který se připojuje navíc dle potřeby. A ani tento motor se tedy neobejde bez kardanu a diferenciálu. Takže v převodech elektromobily velkou výhodu nemají. Zatím mají pouze jednoduché převodovky, ale zvažují se vícerychlostní, což by přineslo lepší účinnost.
Elektromotory přímo v kolech se nebudou nejspíše používat masově nikdy, protože jejich použitím by velmi narostly neodpružené hmoty kola, což má velký negativní vliv na jízdní vlastnosti.
Osobně považuji hybrid za lepší cestu, neboť umožňuje kombinovat dobré vlastnosti z obou typů pohonu, takže Prius považuji za ukázku správné cesty vývoje.
Třeba Tesla v podstatě
Třeba Tesla v podstatě převodovku nemá. A nemá ani kardany. Má dva motory, každý s jiným převodem pro lepší účinnost v jiných otáčkách. A už se uvažuje o 4 motorech, pro každé kolo jeden, byť stále budou mít hřídele, protože jinak by vznikaly velké neodpružené hmoty. Tam už nebude ani diferák.
Já myslel kardan, ne
Já myslel kardan, ne poloosy, ty samozřejmě elektrické auta mají. Takový ten obrovský klacek u čtyřkolek mezi přední a zadní nápravou. Plus k tomu mezinápravový diferenciál. U klasického auta to zvyšuje spotřebu. U Tesly naopak čtyřkolka má spotřebu nižší. Je tam jiný stálý převodový poměr a větší záběr má motor, který je vzhledem k momentálním otáčkám účinnější. U starého priusu jsem si myslel, že byly motory v zadních kolech, nicméně to fakt nevím. Nicmáně elektromotor s peak výkonem třeba 20kW zas taková hmota nebude.
Taktiez je lepsie, ked su
Taktiez je lepsie, ked su emisie centralizovane nez decentralizovane. Je lepsie pridat velmi kvalitny filter do jednej velkej elektrarne ako menej kvalitne do mnozstva malych aut. Navyse tie auta vam smrdia pod oknami a co po celom meste, narozdiel od elektrarne, ktora moze byt niekde mimo obyvanych oblasti.
Přesně tak, navíc
Přesně tak, navíc vzhledem k rozměrům dostatečně účinný filtr do osobáku prostě nenacpete. Stejně tak, jako lze výfukové plyny vcelku kvalitně upravit u kamionů, kde je na to prostor tak technologie adblue v osobáku je daleko méně účinná.
To se vždycky snažím
To se vždycky snažím odpůrcům elektromobility vysvětlit, když mi nadávají že elektromobil má výfuk v nejbližší elektrárně. Že ten jejich spalovák ho tam má taky (viz energeticky náročná výroba benzínu či nafty) plus ještě mi doveze jedy, smrad a kouř až pod nos, kamkoliv se pohne. Což elektromobil nedělá.
Ano to jsem zapoměl
Ano to jsem zapoměl zmínit, že i rafinace spotřebovává tu nečistou uhelnou elektřinu. A že jí je fakt dost… Odhad je 1,2kWh/l takže auto se spotřebou 6l má na svědomí tolik elektřiny, na kterou já ujedu 45km.
A jestlipak víte, že na
A jestlipak víte, že na výrobu 1 litru benzínu z ropy je potřeba cca 3-4 kWh elektřiny z té smradlavé špinavé elektrárny? Kdežto elektromobil na ně ujede 25-40 km?
Teď jste trochu ustřelil,
Teď jste trochu ustřelil, protože pak by nemělo význam benzín vyrábět. Výrobní cena benzínu i se ziskem je momentálně kolem 8 korun. Jak do toho narvete 4 kWh elektřiny, veškerou dopravu, těžbu apod.?
Prodávám, jak jsem
Prodávám, jak jsem nakoupil PŘESTAŇME RAFINOVAT ROPU A BUDEME MÍT SPOUSTU ELEKTŘINY PRO ELEKTOMOBILY https://www.youtube.com/watch?v=UyK5vERQvPo.
Upřesňuji 4,5 kWh na 1 galon = 3,8 litru benzínu. Takže se omlouvám za mystifikaci, to jsou holt ty britské a evropské jednotky.
Takže 1,18 kWh na 1 litr benzínu.
To už zní rozumně.
To už zní rozumně.
Pokud je potřeba 1,18 kWh
Pokud je potřeba 1,18 kWh na 1 litr benzínu, tak se pro pohon vyplatí vyrábět ten benzín místo elektřiny.
Pokud např. zde na server leaf má spotřebu cca 12-14kWh/100km, tak to odpovídá energii na vyrobení benzínu 10,17-11,86 l. To je spotřeba, kterou auto velikosti Leafu nedosáhne ani ve městě. Odpovídající auto bude mít spotřebu spíše poloviční, takže na benzín vyrobený pomocí elektřiny ujedeme přibližně dvojnásobnou vzdálenost.
Zapomněl jste na to, že
Zapomněl jste na to, že pro elektromobil je to konečná věc, ta 1,18 kWh, na tu rovnou jezdí.
Kdežto pro spalovací vůz je ten 1 L benzínu přetvořený pomocí 1,18 kWh elektřiny jen jedna malá část celého dlouhého procesu vydávání další energie.
Nějakou energii stálo navrtat zemi nebo vystavět vrtnou plošinu na moři, nějakou energii vytěžit ropu, nějakou energii ropu dovést ropovody a loděmi k rafinerii, nějakou energii tu ropu uskladnit. Pak je teprve plus ta 1,18 kWh na výrobu 1 L benzínu a následuje ještě potřeba mít ještě další energii a ten 1L benzínu uskladnit, další nějakou energii dovézt benzín k čerpací stanici, nějakou energii na benzín tam uskladnit a nějakou energii načerpat ho do auta. Plus nějakou energii stálo tím autem na čerpací stanici dojet a z ní odjet, protože čerpací stanici nemáme doma, kde ale máme zásuvky, čerpací stanice pro elektromobily.
Nikoliv. Pokud na jedné
Nikoliv. Pokud na jedné straně je elektromobil se spotřebou 13kWh/100 km a podobný benzínový automobil se spotřebou 6l/100km, tak pokud vytvořit 1l stojí 1,18kWh, tak je spotřeba 6*1,18=7,08 kWh/100km.
Benzín je třeba převést. Pokud má cisterna objem např. 30 000l a kamion co jí veze spotřebu např. 30 l/100km, tak to je účinnost převozu 99,9% na 100km. To je lepší číslo než je účinnost velkého transformátoru.
Benzín se musí navrtat a rafinovat, ale to vše bude nejspíše obsaženo v tom 1,18kW/l. Samotný transport na tom bude s účinností obdobně či spíše lépe než elektřina (důkazem je, že převést elektřiny např. ze severu Německa na jih je velký problém, tak transportovat ropné produkty po celém světě problém zjevně není). Především ale elektřina je pouze nosič energie, zatímco ropa a její produktu jsou zdroj.
Ne, není to v tom
Ne, není to v tom obsaženo.
Kdysi mi kolega dával číst článek, jak se doluje ropa ze severních moří.
Jen aby nezamrzla ještě v mořském potrubí, je trubka obalena izolací a zahřívána kabely s el.en. To jsou megawaty… Podívejte se na dolování ropy z písků třeba v Kanadě.
Nehledě na to, že si umíme vyrobit el.en u nás doma. Nemusíme tím platit žádným šejkům. O návazných výhodách jako zaměstnanost, odbornost nemluvě…
v
v
Souhlasím elektřina svět
Souhlasím elektřina svět nespasí Budoucnost patří kombinaci Zdrojů / Pohonů.
A jak myslíte že se rafinuje ropa .
https://www.youtube.com/watch?v=UyK5vERQvPo
ENERGETIKA prochází velkými změnami Zdroje se mění Poměry zdrojů se mění .
http://energetika.tzb-info.cz/11019-ceska-a-evropska-energetika-v-roce-2014
http://www.elektrina.cz/vyroba-a-spotreba-energie-ve-svete
http://www.elektrina.cz/tesla-motors-zajimavosti
Ropa sa samozrejme nahradit
Ropa sa samozrejme nahradit elektrinou neda. Potrebujeme ju na vyrobu materialov. Ale nepotrebujeme ju ako palivo a dokonca ani uhlie. Plne by sme si dnes vystacili s plynom, atomom a ekologickymi alternativami (vietor,voda,slnko,geotermal). Technologie uz na to mame ale prechod nie je mozny, lebo by velmi vela ludi stratilo obrovske zisky a museli by sme investovat do atomu, co je v dnesnej dobe modne „ZLO“.
Samozrejme su aplikacie, kde je napr. uhlie ci ropa nevyhnutne a neviem ci sa da nahradit plynom (napr. vysoke pece) ale to je minimum aplikacii.