Sdílená doprava zažívá v Evropě boom. Firmy zejména ve velkých městech nabízejí sdílení aut, kol nebo skútrů. Ne všechna města se však tomuto pokrokovému trendu otevírají stejně a stejně rychle.
foto: ShopAlike
ShopAlike proto analyzoval údaje o formách transport-sharingu v 28 hlavních městech členských zemí EU, aby zjistil, která z nich jsou nejdále ve svém ekologickém vývoji. Jak je na tom například Praha?
20. století – éra osobních automobilů
Města 20. století ovládly osobní automobily. Staly se symboly prestiže, postavení a svobody. Mnozí o autech nejen snili, ale si život bez nich nedovedli představit.
Cenou za tuto svobodu pohybu se stalo raketově stoupající znečištění, permanentní zácpy a invaze aut do center měst. Čísla mluví sama za sebe. Průzkumy totiž dokazují, že dnešní řidiči ve velkých městech si život používáním aut neusnadňují. Průměrná rychlost, kterou se řidiči pohybují například v Londýně, je 19km/h.1
Přelom 20. a 21. století – směrem ke sdílené ekonomice
Postoje k formám osobní dopravy se dnes postupně mění. Změna přichází hlavně se vznikem tzv. sdílené ekonomiky, která umožnila vznik mnoha schémat pro sdílení automobilů, skútrů nebo jízdních kol.
Studie totiž jasně ukazují, že zatímco jedno auto v osobním vlastnictví slouží jednomu člověku, případně rodině, sdílený automobil pokryje potřeby až 60 lidí. Sdílená doprava může zredukovat zácpy a snížit emise. Revoluce už začala a čím dál tím více měst se staví na stranu pokroku.
Transport-sharing v Evropě
Online obchodní portál ShopAlike analyzoval údaje o formách transport-sharingu v 28 hlavních městech členských zemí EU, aby zjistil, která z nich jsou nejdále ve svém ekologickém vývoji.
Infografika: ShopAlike
Analýza zohlednila schémata pro sdílení automobilů, skútrů a jízdních kol, počet vozidel na 10000 obyvatel a průměrnou cenu za hodinu.
Nejotevřenější transport-sharing schématům se ukázala být Paříž, která se umístila na 1. místě ve všech třech kategoriích. Berlín, Varšava, Vídeň nebo Amsterdam také nabízejí dobře promyšlená schémata ve všech kategoriích.
Jak je na tom Praha?
Praha se v celkovém hodnocení umístila na 18. místě. Co se týče carsharingu, vedla si lépe a skončila třináctá se dvěma auty na 10000 obyvatel a průměrnou cenou za hodinu jízdy 182,19 Kč.
V oblasti sdílení kol to už bylo horší, hlavní město České republiky se umístilo na 16. příčce se 2 koly na 10000 obyvatel a průměrnou cenou 33,38 Kč za hodinu jízdy.
V bikesharingu Praha skutečně zaostává tím, že samotné město neposkytuje celoměstský systém sdílení kol a tendr na dodavatele takové služby byl letos zrušen. Nejhůř však Praha dopadla v kategorii sdílení skútrů, kde se nenašla žádná služba splňující parametry analýzy.
Hlavně v Praze je půjčovna kol jen okrajová záležitost,
Hlavně v Praze je půjčovna kol jen okrajová záležitost, protože většina cest není pro cyklisty bezpečná, popř. pohodlná nebo taková, že v případě slabších cyklistů/kopce nezdržuje jinou dopravu. Ledaže by něčí “cesta” byla tvořena pouze 500m cyklopruhem; špetka takových fragmentů se tu najde.
Občas přemohu pud sebezáchovy a varování svých plic a vrhnu se do provozu. V centru jsem rychlejší než MHD v případě, že mezi danými body nevede přímá linka metra.
Problémem jsou ale jednosměrky, kterými se člověk chce vyhout magistrále/Ječné apod. Ty jsou totiž navržené tak, aby průjezd nebyl možný a odpovídající cykloobousmerky neexistují. Dál je problémem objíždění kolony vozidel stojících např na semaforech.
Řešení je přitom jednoduché – vybrat kostru ulic a tam zřídit pruh pro (více) cyklistů. Pak všechny cyklocesty v oblasti centra povedou z drtivé většiny po té kostřava, tj. ve zcela odděleném širokém pruhu, kde budou moct jezdit i rodiny s dětmi.
Mohu z uplynulých dvou dní potvrdit, Praha 4x Rekolo, 3x
Mohu z uplynulých dvou dní potvrdit, Praha 4x Rekolo, 3x metro. Na kole kratší trasy, po rovince a z kopečka. Stoupat od řeky k hlavnímu nádraží na obyčejném kole bez přehazovačky s plným batohem na zádech a těžkou taškou v koši na řídítkách není žádný med, ale vysokohorský trénink.
I tak ovšem sem tam je v centru cesta, kde mne auto nemohlo předjet (Národní třeba), sem tam jednosměrka pro auta a obousměrka pro cyklisty, ale vlezli jsme se já a auto tak tak, málem jsem mu urval zrcátko. Občas jsem to prostě musel dát chodníkem, protože systém sem tam rozházených cyklostezek a pruhů odnikud nikam je děsný. Vtipná cykloznačka s možností jet rovně a doprava, za rohem cyklopruh zmizí a stezka tam taky není. Že ty svoje radní a zastupitele nenakopete do zadku. I když možná oblíbené cyklistické pumpičkou přes ledviny by bylo stylovější.
11 km už jsem jel raději metrem, bylo to rychlejší a když jsem viděl na mapách, kudy se budu motat o kilometr více na kole, navíc jednoduchém, městském, bez přehazovačky a s brzdou torpédo, tak jsem to vzdal.
Je to bledé s těmi politiky. Na magistrátu jsou nějací
Je to bledé s těmi politiky. Na magistrátu jsou nějací cyklokoordinátoři. Nevím, co dělají, nedávnou Praha vydala aplikaci Na kole Prahou, která vypočítává cesty a možná sbírá data. To je ale úplně k ničemu, když se v Praze na kole jezdit nedá. To je jako aplikace Pražským okruhem kolem dokola. Ptal jsem se na to, proč se s tím nic nedělá, a dostal jsem odpověď (od člověka, který se účastní zasedání výborů s cyklotematikou):
Vratislav Filler 08.10.2017 – 23:35 napsal:
AZ: Praze brání to, že Praha cyklistická není sdílenou vizí ani v odborných ani v politických kruzích. Třeba v rámci přípravy územního plánu to nikdo z hlavounů nepovažuje za nutné, cyklisti je nezajímají, a návrhy zvenku považují někteří dokonce za cykloterorismus
prahounakole.cz/2017/10/automat-resi-centrum-33-stred-mesta-cyklisticky-a-placaty/#comments
Jinak samozřejmě zácpám na silnicích můžou zabránit
Jinak samozřejmě zácpám na silnicích můžou zabránit jen ty snadno použitelné půjčovny kol, sharing automobilů usnadňuje jen parkování, na množství aut ve špičkách ovšem nemá vliv.
Na iPadu žádnou tabulku nevidím!
Na iPadu žádnou tabulku nevidím!
Je to ten obrázek uprostřed, kterým lze scrollovat.
Je to ten obrázek uprostřed, kterým lze scrollovat.
Tam je jen velkej bílej flek, kterým opravdu skrolovat
Tam je jen velkej bílej flek, kterým opravdu skrolovat nejde…
Na iOS tabulka neni videt, ani se k ni neda nijak oklikou
Na iOS tabulka neni videt, ani se k ni neda nijak oklikou dostat. Zkouseno na iPad 10.3 a iPhone 6 11.0.3
Aha, měli jsme malý překlep v zápisu iframe, zde je rovnou
Aha, měli jsme malý překlep v zápisu iframe, zde je rovnou odkaz na tabulku.
Překlep nepřeklep, stále to nefunguje.
Překlep nepřeklep, stále to nefunguje.
Tak je otázka, zda v okamžiku, kdy na tomto poli působí
Tak je otázka, zda v okamžiku, kdy na tomto poli působí soukromý subjekt bez dotací města, má cenu vypisovat tendr, který tento subjekt znevýhodní, protože by to ve formátu jak byl vypsaný nedávalo smysl. Tomu se pak říká deformace podnikatelského prostředí a je jedině dobře, že tendr v podobě jak byl vypsán zrušili. V tomto celkem Rekola a jejich napadení tendru chápu. Jinak cena je zřejmě pomršená dvojím přepočítáváním kurzu. V Praze působí Rekola za 32kč. (nyní dokonce prvních 15minut „zdarma“ – dotovaných sponzorem. Osobně vřele doporučuji. Za 15minut jde i při započítání odemykání a zamykání, dojet celkem daleko.) Po vlastních zkušenostech s Rekoly mi přijde systém pevných stojanů vyhrazených bikesharingu naprsoto přežitý. Kolo z sharingu se hodi i pro dojeti posledních stovek metrů od MHD, v takovém případě stojany 500m od cíle nedávají smysl. Město by mělo investovat do sotjanů pro všechny, na každém rohu. Nikoliv do stojanů vyhrazených čistě pro jeden konkrétní systém. Hlavně by mělo investovat do budování infrastruktury jinak, než cedulemi, které zakazují vjezd cyklistům… Případně dotovat – motivovat uživatele pro jízdu na kole, například v případě, že si zakpoupí celoroční jízdenku na MHD atp. Nejlépe tak, aby tyto bonus body mohli využít v různých půjčovnách a opět se nezvýhodnotil jeden systém. U carsharingu je to podobné. Vyhrazená místa pro sharingová auta, úleva na parkovném, podmínění emisními normami atp…
Prosím, nepleťte si „sdílení kol“ a „půjčovnu kol“. To
Prosím, nepleťte si „sdílení kol“ a „půjčovnu kol“. To je něco diametrálně rozdílného. V Praze jsou „půjčovny kol“ – Rekola a ta čínská firma (teď si nevzpomenu na název).. Ale „sdílení“ je používání vlasního kola a půjčení ho tomu, kdo to potřebuje.. A to v Praze není..
Prosím tě zbytečně si neošoupávej prsty.
Samozřejmě
Prosím tě zbytečně si neošoupávej prsty.
Samozřejmě jde o to vytvořit co největší komerční půjčovny pod kontrolou mocných vysokoziskových korporací.
Vymyšlení a šíření nového slova „sdílení“ byl jen typický neomarxistický postup pro ovládání mas, a vtlačení jim do hlav tuto věc jako nový módní supermoderní trend.
A aby na to jednodušeji šlo z počátku získat nesmyslné velké dotace a podporu i pro půjčující miliardářské bankéře a fondy.