Klimatizace – nový strašák globální energetiky

Spotřeba klimatizačních systémů v domácnostech a kancelářích se do roku 2050 ztrojnásobí. Podle nejnovější analýzy mezinárodní poradenské společnosti Enerdata roste v posledních letech spotřeba klimatizací o 6 až 12 % za rok.

Podle některých scénářů budou klimatizační systémy v roce 2050 největší celosvětovou příčinou růstu spotřeby elektřiny.
foto: skowalewski, licence Pixabay

„Rostoucí poptávka po elektřině pro klimatizační jednotky je jedním z nejkritičtějších slepých míst v dnešní energetické debatě,“ varoval výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol. Klimatizační zařízení a elektrické ventilátory dnes spotřebovávají 10 % světové elektřiny. Tento podíl ale strmě roste.

Vliv na to nepochybně má globální oteplování. Například zvýšení letošní červencové průměrné teploty o 1 °C znamenalo vyšší světovou spotřebu elektřiny pro klimatizace asi o 15 %. Z analýz ale vyplývá, že počet klimatizačních jednotek v domácnostech souvisí nejen s teplotami, ale ještě víc s HDP na jednoho obyvatele.

V zemích, jako jsou Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, odebírají klimatizace až 60 % veškeré elektrické energie. Spotřebu mezi 10 a 20 % mají Egypt, Mexiko, Malajsie, Indie a USA, poté následují Brazílie, Thajsko, Čína a Jižní Korea.

Pozice USA je ovlivněna tím, že klimatizaci sice má 90 % domácností, ale až 70 % z nich využívá centralizované systémy, které jsou hospodárnější, kdežto jinde ve světě jsou vesměs klimatizovány jedna maximálně dvě místnosti.

Podle EIA proto poptávka po klimatizacích bude stoupat hlavně v rozvojových zemích v souvislosti s tím, jak tam porostou životní úroveň a příjmy obyvatel. V současnosti je v nejteplejších částech světa klimatizováno pouhých 8 % domácností.

Vzhledem k tomu, že rozvojové země leží vesměs v oblastech s vyššími průměrnými teplotami, klimatizace se po průmyslu stanou druhým největším a v roce 2050 největším celosvětovým hnacím motorem růstu spotřeby elektřiny.

V letech 2000 až 2018 rostla spotřeba elektřiny pro klimatizování domácností o více než 12 % za rok v Indii, Číně, Indonésii a Turecku a v rozmezí 6 až 10 % za rok v Austrálii, Brazílii, Kanadě, EU, Saúdské Arábii a Jižní Koreji.

Například v Indii by klimatizace mohly v roce 2050 dosáhnout až 45% podílu na špičkovém zatížení elektrické sítě oproti dnešním 10 %.

Podle EIA jsou proto nezbytná politická opatření, která by po celém světě zaručila vyšší účinnost klimatizačních jednotek. Od roku 1990 se sice průměrná energetická účinnost nových spotřebičů zvýšila o 50 %, podle EIA je však toto tempo nedostatečné.

Další možností je tlak na energetickou úspornost budov. V tomto případě bude ovšem dopad opatření omezený, protože nová výstavba představuje méně než jedno %o celkového bytového fondu na světě.

Jedním ze států, kde se spotřeba klimatizačních systémů podle odhadů více než ztrojnásobí, je Indie. Společnost Voltas, jednička na indickém trhu s klimatizacemi, v loňském roce představila svou první klimatizační jednotku s technologií DC Inverter, která pracuje s kompresorem s proměnnou rychlostí.

Výrobce klimatizací Daikin v této souvislosti uvádí, že inverterová technologie s plynulou rychlostí může snížit spotřebu energie až o 30 % ve srovnání s tradičními systémy, které pracují ve dvou režimech: zapnuto a vypnuto.

Až 10% úsporu energie může přinést také nové chladivo R-32, které má navíc o třetinu menší potenciál globálního oteplování (GWP), to znamená, že v případě úniku zatěžuje atmosféru skleníkovými plyny o třetinu méně než dosud používaná chladiva.

Polský výrobce klimatizací Kaisai zase slibuje, že inverterová technologie a použití moderních chladiv včetně R-32 spolu se sofistikovanými systémy řízení provozu jsou schopné snížit spotřebu energie klimatizačních jednotek až o 80 %.

Japonský gigant Fujitsu nedávno představil novou generací serverů, které díky optimalizovanému provozu snižují náklady na klimatizaci a spotřebu až o 20 %. Spotřeba datových center Fujitsu Group přitom po celém světě v posledních letech rostla každoročně o 8,2 %.

tisková zpráva

40 Comments on “Klimatizace – nový strašák globální energetiky”

  1. Článek o lidské blbosti. Kdy se používá klima? Když
    Článek o lidské blbosti. Kdy se používá klima? Když svítí a hřeje. Kdy vyrábějí FVE elektřinu? Když svítí (a ani nemusí hřát). Takže celá ta slátanina je řešitelná FVE, kdy ideálně co se na střeše/stěně objektu vyrobí, to se v něm obratem v klimatizacích spotřebuje. No problém.

  2. 1) cely byt vytapim split klimatizacema samsung, je to velmi
    1) cely byt vytapim split klimatizacema samsung, je to velmi levna a zaroven velmi ucinna metoda topeni, protoze klimatizace je tepelne cerpadlo vzduch/vzduch, ty moje maji SCOP 4,2
    2) kdyz je potreba chladit, obvykle sviti slunicko, takze to vyresnli FV panely i bez akumulace

    1. Kdysi jsem take tak zacinal. Bohuzel me ten teply vitr“ v byte
      Kdysi jsem take tak zacinal. Bohuzel me ten teply vitr“ v byte zpusobyl vyschle nosni sliznice a caste respiracni problemy. S podlahovym topenim a TČ zeme/voda je vse mnohem prijemejsi. V zime absolutne nesnasim suchy ohraty vzduch z topeni v aute. Pri -10 st. ma horky vzduch mozna 10% rel. vlhkosti a tece mi z nosu krev.

        1. Prectete si jaky je rozdil mezi absolutni a relativni
          Prectete si jaky je rozdil mezi absolutni a relativni vlhkosti. Ja mluvim o relativni. V byte je normalne teplota vzduchu 20-23 stupnu C. Vzduch z klimatizace bezici jako tepelne cerpadlo dosahuje teploty kolem 35-40 st. C. U topeni v aute to je jeste vyssi. Pri venkovni teplote -10 st. C je absolutni vlhkost uz docela nizka a pri zahrati na 60 st. C je porad stejna, ale rel. vlhkost je nekde kolem 10%. To nici sliznice.
          Pokud to nechapete, tak ani nemuzete tusit proc muze prset.

          1. Zastanu se pana „Walkeera“. Při vytápění klimatizací
            Zastanu se pana „Walkeera“. Při vytápění klimatizací cirkulačním vzduchem v uzavřené místnosti, pominu-li nežádoucí exfiltraci způsobenou netěsnou obálkou objektu, se nemá vlhkost z místnosti jak dostat. Mění se samozřejmě relativní vlhkost v interieru v závislosti na prostorové teplotě, a taky rosný bod. Pokud budete měřit relativní vlhkost (během vytápění klimatizací) někde u vnitřní stěny místnosti dál od zdroje vytápění, zjistíte, že relativní vlhkost v interiéru se nijak rapidně nemění v čase.
            Pokud ale požíváte klimatizaci v režimu chlazení v létě, tak ano, na výparníku je schopna zkondenzovat za hodinu práce až litry H20 a snížit relativní vlhkost v interieru pod hygienickou úroveň.

            V automobilu je situace při vytápění jiná, takřka vždy pro potřeby vytápění ohříváte venkovní přívodní vzduch!!! Který pod 0°C už neobsahuje takřka žádnou vzdušnou vlhkost. Ten ohřejete o desítky °C, snížíte jeho hustotu a takováto vzdušnina do sebe „krade“ jakoukoliv dostupnou molekulu H20, kterou potká cestou. Nejlépe z vašich sliznic…

            Stejný jev se projevuje v zimě u VZT rekuperačních jednotek. Zvláště pokud jsou používány v objektech neřízeně.

            1. Vybral jste si kout v mistnosti kde je vzduch zase chladny.
              Vybral jste si kout v mistnosti kde je vzduch zase chladny. Dobry manevr, ale nic nemeni na faktu, ze rel. Vlhkost ohrateho vzduchu proudiciho z fancoilu je znatelne nizsi. A obyvatel bytu se pokousi nachazet prave v te teple casti pokoje. S nizsi hustotou vzduchu to nema pranic spolecneho. Jedna se ciste o teplotu. Mnozstvi vodni pary je zavisle pouze na teplote. Plati to v kompresovove nadobe pri 10 bar stejne jako v nadobe kde neni zadny vzduch a pro vsechny plyny. Mnozstvi pary v 1 m3 je nezavisle od tlaku vzduchu. S rostouci teplotou roste mnozstvi vodni pary v urcitem prostoru. Kdyz nedi dostatek vody k odparovani, musi zakonite klesat rel vlhkost. Logicke ze?

              1. Pokud mate pravdu (a nemam duvod Vam neverit), pak by si to
                Pokud mate pravdu (a nemam duvod Vam neverit), pak by si to meli precist skeptici ohledne globalniho oteplovani a ti, co predikuji mirny rust teplot extrapolaci pravitkem.
                Pokud narust teploty znamena rust vodni pary, ktera je ucinnym sklenikovym plynem, tak to zpusobi narust teploty a to zase vyssi podil pary a i pouhy selsky rozum rekne, ze toto neni linearni funkce. Nase deti si uziji 🙁

                1. Vodni para vytvari za urcitych podminek mraky a ty odrazi
                  Vodni para vytvari za urcitych podminek mraky a ty odrazi slunecni zareni zpet do vesmiru. Neni to uplne jednoznacne, zda bude oteplovani diky vice vodni pare zrychlovat nebo zpomalovat. V mistech jako slunna Kalifornie, Florida, Sahara plati to zrychlovani a tam kde je casteji zamraceno, zase zpomalovat. Tim se jeste zvysi teplotni rozdily na zemekouli a dynamika vetru muze byt dosti dramaticka. To Elon jiste ma spocitane a proto jeho Cybertruck ktery odola hurikanu 7. stupne:-)

              2. Místo měření v jednotlivých místnostech vybírám, jak
                Místo měření v jednotlivých místnostech vybírám, jak jsem psal u vnitřní stěny, tedy v místě se stabilní prostorovou teplotou kolem 22-23°C. Rozhodně ne v koutě. Ostatně existuje na to metodika… TZB, MaR a kvalitě prostředí se věnuji aktivně posledních 10 let. Včetně monitoringu T, Rh, CO2, VOC a aktuálně i PM2,5 v interieru. Koníček i profese. Nemám důvod Vás houpat. Vemte si z toho co chcete…
                Vážně si myslíte, že se hustota vzdušniny nemění v závislosti na teplotě?

                1. Tak si vemte sve nacini a zmerte rel vlhkost vzduchu
                  Tak si vemte sve nacini a zmerte rel vlhkost vzduchu proudiciho z fancoilu. Mozna vite jak se meri, ale znate take termodynamicke procesy? Takovou klimosku s t.č. jsem mel 2 roky v pokoji a vim presne jak to topilo. Proud tepleho vzduchu do mistnosti a suchy vzduch. Steny byly vcelku studene. A nosni sliznice vyschla jako susenka. Samozrejme ze absolutni vlhkost v mistnosti zustala konstantni. Termodynamika byla muj oblibeny predmet na VŠ. Pokud nemate t.č., zkuste merit pred elektrickym ohrivacem vzduchu s ventilatorem. Ty teploty jsou plusminus podobne. Nechci se vas dotknout, ale pro novostavbu RD jsem potreboval energeticky stitek. Ten expert co to pocital vedel akorat jake tabulky ma pouzit. Ale to bylo tak vsechno. Hlavne ze ten papir mel kulate razitko pro urednika ktery zase vedel, kam ten papir musi zalozit.

                2. Vyhnu se zbytečným invektivám… Předpokládám, že jste
                  Vyhnu se zbytečným invektivám… Předpokládám, že jste pořád nestál v proudu ohřátého vzduchu…
                  Spíš by mne zajímalo, vytápěl jste místnosti v topném období 24 h na stejnou teplotu? Nebo nárazově, například po příchodu domů z práce? Nebo dle časového programu na dvě různé teploty? Pokud ano kolik K byl mezi nimi rozdíl? Jakým způsobem jste místnosti větral? Okny: mikroventilace, ventilace, do kříže nárazově? Nebo VZT s rekuperátorem? Pokud ano, běží pořád, nebo je průtok měněn na základě CO2, nebo Rh?

                3. Vidim ze jste v pojmech kovany a navody mate v malicku. Chtelo
                  Vidim ze jste v pojmech kovany a navody mate v malicku. Chtelo by to jeste trochu pochopit procesy. Fancoil z principu vydava ohraty vzduch ktery je ca. 20 K teplejsi nez teplota v mistnosti. At topite 24h během dne nebo jen 1h. Teplota v bytě je stále kolem 21 °C plus minus 1 K. Věřte mi, mel jsem to doma a rád jsem se toho zbavil. Pobyt v proudeni tepleho vzduchu byl prijemny, ale nasledky s nosem spatne. Mam jeste v kulne, dám zadarmo.
                  Pokusím se jeste jinak. Susite si vlasy fenem? Proč se zahřívá vzduch ve fenu? Prece podle vašich měření je vlhkost stále stejná. Dejte zlepšovák at se prodávají feny bez ohrevu. Podle vás je ohřev zbytečný.

                4. Všiml jste si, že jste mi na nic nedodpověděl? A znovu a
                  Všiml jste si, že jste mi na nic nedodpověděl? A znovu a znovu mne zahrnul domněnkami. Domněnkami o tom kdo jsem, o nějakých návodech, o tom co si patrně myslím…:)))

                  Zkuste tohle, je to fajn:
                  https://www.youtube.com/watch?v=Im7bMNJFVzU

                  Přeji příjemný večer i víkend.

                5. Vasi posledni vety jsem si vsimnul az ted. Hustota vzduchu je
                  Vasi posledni vety jsem si vsimnul az ted. Hustota vzduchu je uplne neco jineho, nez mnozstvi vodni pary ve vzduchu. Mnozstvi vodni pary neni vazano vubec na tlaku vzduchu ani na nejakem jinem plynu. I v evakuovane nadobe se vypari stejne mnozstvi vody jako pri kazdem jinem tlaku se vzduchem, dusikem, ci metanem. Kdyz vezmu tu vasi posledni vetu, tak vidim, ze jste celou diskuzi a mozna ani termodynamiku plynu nepochopil. Hlavne ze merite podle navodu, pardon metodiky.

  3. Pane Hořčíku, nespletl jste si náhodou server? 🙂
    Jinak

    Pane Hořčíku, nespletl jste si náhodou server? 🙂

    Jinak chladivo R32 je v chladírenských aplikacích, včetně malých splitů, zaváděno už cca 3 roky. Především coby náhrada R410a, ale R410a bylo, coby směsné chladivo, stejně z valné části tvořeno právě R32. Celý tenhle proces obměny chladiv ale podlého nařízení č. 517/2014/EU která hodnotí a limituje GWP jednotlivých chladiv.
    Povinné využití inverterové techniky vychází už z nařízení EU č.626/2011 a start/stop klimatizaci nekoupíte už sna tak 5 let…?

    Nic z toho tedy aktuálně spotřebu klimatizačních zařízení významně nesníží. Prodávají se lépe než nová auta…

    Ale už na několika instalacích nám funguje kombinace FVE a klimatizace. Na rozdíl od vytápění, pro chlazení je obvykle solární energie k dispozici dost i bez akumulace…:)
    Obvykle stačí 1 až 2 kWp a systém ukládání možných přebytků do TUV.

      1. Vidíte to a já bych na severu, jako je tento hledal
        Vidíte to a já bych na severu, jako je tento hledal informace typu:
        – po kolika DC nabíjeních za sebou mi poklesne nabíjecí výkon Nissanu Leaf II, nebo u E-Golfu?
        – a které elektromobily těmito neduhy netrpí?
        – které elektromobily dokáží efektivně využít 50 kW nabíjecí DC síť a které nenabíjejí ani 40 kW?
        – Proč si nekupovat I-Pace, když v garáži mám maximálně 11 kW WB ze kterého se bude toto auto nabíjet 3,6 kW cca 24 hodin?
        – a dá se to nějak technicky řešit, než navýšením příkonu u energetické společnosti?
        – atd…

        Ale pokud si tu chcete psát o COP, SCOP tepelných čerpadel, o vzduchotěsnosti stavebních obálek budovy, o řízeném větrání, o kvalitě vnitřního prostředí… Jsem Pro 🙂

        Je ale škoda, že to první jmenované se tu čtenář uceleně nedozví… 🙁

    1. Hlavne diky tem zelenym posukum platim za chladivo asi 3 krat
      Hlavne diky tem zelenym posukum platim za chladivo asi 3 krat vice nez drive za predesle chladivo. Pry to nove je vice ekologicke. Myslel jsem, ze toho technika co k nam prijel domu vemu krumpacem do zad,kdyz mi rekl, ze 1kg chladiva stoji 1400kc.

      1. Diky „zelenym posukum“ nepouzivame DDT. Pro nekoho by bylo DDT
        Diky „zelenym posukum“ nepouzivame DDT. Pro nekoho by bylo DDT v omezenem mnozstvi asi prinosne. Jsem rad ze se nepouziva vselijaky jedovaty sajrajt. Uz i bolsevici meli tuseni, ze se nemuze pouzivat kde co. I kdyz to docela zneuzivali. Dejte si panaka metanolu na zklidneni. Je mnohem levnejsi.

        1. DDt do toho netahejte. Todle je jen lobbing firem co chteji
          DDt do toho netahejte. Todle je jen lobbing firem co chteji prosadit jine chladivo,radoby ekologicke, jak jinak.Aby ospravedlinily svou nekrestansky drahou nahrazku. Za chvili nam budou tydle zeleny mozky rikat, kdy mame presne jit na zachod kolik litru vody splachnout,aby to bylo ekologicke.Za tech vasich komunistu bylo vse mozne, ale toto tedy rozhodne ne. Ruda levicova svoloc,nic jineho.

          1. Tady jsem cetl, ze pro TC je skvele chladivo CO2. Zajimalo by
            Tady jsem cetl, ze pro TC je skvele chladivo CO2. Zajimalo by me, zda je opravdu lepsi jak bezne a zda by bylo lepsi i pro klimatziace. Z clanku jsme pochopil, ze dokaze pri stejne Spotrebe energie na dtlaceni dosahnout vyssi teploty.
            Co se tyce splachovani, spis bych to videl na elektroniku, ktera dle obsahu pouzije idealni mnozstvi vody. Ale vic bych to videl na narizeni, ze se bude plachovat destovou ci vycistenou vodou.
            Vidim to presne obracene jak Vy. Neregulovany penezochtivy clovek nebere ohledy casto ani na ostatni lidi natoz pak na prirodu. Takze kvuli lidske hamiznosti a bezohlednosti se holt musi delat takova narizeni. Mate to stejne jako se zakonama. Myslite si, ze pokud by nebyla kradez ci znasilneni trestne, bylo by oboje na stejne urovni jak dnes, nebo by byly oba cinny hojnejsi? Holtta svoloc musi reagovat na lidi, kteri maji klaply na ocich a nekoukaji doprava, doleva a jdou „pres mrtvoly“ jen za svym. Takze pokud by clovek byl moralne cisty a pevny, svoloce by nebylo treba.

    2. Máte pravdu Ivo, tady někdo přetisk článek o kterém
      Máte pravdu Ivo, tady někdo přetisk článek o kterém nemá ani páru. Poláci v článku slibujou že inverotorová technologie může snížit spotřebu a já ji mám doma už 10 let, akorát dozrál čas vyměnit venkovní jednotku za novou.

          1. 1) Omlovam se za zkratku, ale i vy jste se ji zrejme
            1) Omlovam se za zkratku, ale i vy jste se ji zrejme nechtěně dopustil. Posuzovat celý trh klimatizací podle jednoho výrobce? Mimochodem v roce 2016 byla nejúspěšnějším dodavatelem invertrovych klimatizací na Indickém trhu společnost LG…
            2) Vlastně ano, země s nedostatkem energie a ve vhodných podminkách, jsou často mnohem progresivnější v uplatňování nových technologií. Než-li země bohaté s funkční fosilní, nebo jadernou energetikou.

            1. Ja jsem nic nehodnotil, vyjadril jsem nazor, ze ten clanek
              Ja jsem nic nehodnotil, vyjadril jsem nazor, ze ten clanek pojednava o rostoucim nebezpeci pro rozvodnou sit v zemich tretiho sveta. A pro tyto zeme neni zkusenost evropana ve stejnem oboru uplne relevantni. Protoze tam se prodava nejspise trochu neco jineho. Ano clanek neni ozdrojovan, takze at uz je tam leaderem kdokoli, je mi to jedno.
              Muj predpoklad vychazi z toho ze zemi s HDP na obyvatele cca 10x mensi nez je prumer EU se asi uprednostnuji levnejsi (jednodussi) modely nez jsme zvykli tady.

              1. V článku výše se píše (ať už je to pravda nebo
                V článku výše se píše (ať už je to pravda nebo nesmysl): „Společnost Voltas, jednička na indickém trhu s klimatizacemi, v loňském roce představila svou první klimatizační jednotku s technologií DC Inverter, která pracuje s kompresorem s proměnnou rychlostí.“
                Což Vy jste interpretoval ve své první reakci na můj diskuzní příspěvek slovy: „Je tam uvedeno ze prvni invertor se zacal prodavat v Indii loni.“ Ale to už je Vaše interpretace a pochopení obsahu. Nic proti tomu, ale s textem článku to nemá nic společného. Když už se na něj odkazujete: „Je tam uvedeno ze…“ Já vás jen upozornil na to, že to tak není. V Indii prodávají své klimatizace všechny světové značky… ale indický zákazník nepotřebuje přístup k elektrické síti, když si kupuje třeba tuhle ostrovní klimatizaci 🙂 https://www.indiamart.com/proddetail/solar-ac-14679255555.html

  4. Strašně vtipný. Nedávno jsem tu o tom mluvil. Pro auta je
    Strašně vtipný. Nedávno jsem tu o tom mluvil. Pro auta je elektřiny dost a nic nehrozí. Pro klimatizace jí dost není a hrozí všechno. Elektřiny je prý obrovskej nadbytek a síť nemá problém. A do toho se občas prskne podobnej článek a pohrozí se blackoutem. Jak se v tom má prostý plebejec vyznat. Jestli vy s náma nehrajete falešné kartičky.

    1. Je potreba cist ten clanek o cem je. Jakych oblasti se tyka a
      Je potreba cist ten clanek o cem je. Jakych oblasti se tyka a taky ze nejde ani tak o aktualni stav, ale pojednava o budoucnosti.

      Prudky narust klimatizaci v zemich tretiho sveta spojeny s technickou zaostalosti techto zarizeni na jejich trhu muze do budoucna zpusobovat problemy.

Napsat komentář