Jen bílý beton přehřátá města nespasí

Změna barvy chodníků a silnic ve městech může být dobrou cestou, jak snížit efekt tepelných ostrovů. Je to krok, který ke snížení energetických výdajů na provoz klimatizací a zlepšení kvality života ve městech.

V L.A. letos testují bílé silnice. Výsledky jsou zatím pozitivní, ale zprávy o budoucích nákladech nikoliv.
foto: Jonathan Lloyd

Jenže se ukazuje, že ne každý světlý povrch je nutně cestou správným směrem. Na základě rozsáhlé studie to tvrdí odborníci z Ministerstva energetiky Spojených států amerických a výzkumníci Národních laboratoří Lawrence Berkeleyho.

Nejde tolik o to, jak světlý a tudíž odrazivý povrch je, jako spíš jeho původ. Pokud se do hodnocení celkového efektu započítá celkový životní cyklus nejrůznějších povrchů chodníků a vozovek ve městech, dostaneme se totiž k daleko rozdílnějším výsledkům, než jen že bílá je vždy dobrá.

„Studie poskytuje velmi důležitou perspektivu toho, co se na ulicích a chodnících našich měst za posledních padesát let odehrálo,“ říká Haley Gilbert, jeden z členů týmu výzkumníků.

„Je to souhrnný přehled vývoje technologie, od výroby, instalace, využití a konečného odstranění a recyklace. A všechny tyto činnosti se pak promítají do bilance, která v některých případech nutí k přemýšlení nad výběrem vhodných materiálů.“

Dosavadní pohled se totiž omezoval jen na srovnání toho, o kolik stupňů například chladnější bude budova přiléhající k vybělenému povrchu dopravní komunikace. Co se dosud vědělo? Že světlejší povrchy skutečně mají vyšší albedo (odrazivost slunečních paprsků), a tudíž se méně přehřívají.

A vzhledem k tomu, že se až třetina intravilánu všech měst rovná povrchu silnic, chodníků a parkovišť, změnit jeho barvu znamená snížit teplotu města v průměru o 0,5 stupně Celsia. Není to mnoho, ale výsledek je fyzicky i ekonomicky patrný. Jenže tak prosté to zase není.

Cementový beton je světlejší, a má tudíž vyšší odrazivost, než například velmi levný a nepříliš kvalitní třeba asfaltový beton. Jenže vyrobit ten první si vyžaduje daleko více energie.

Ve skutečnosti pak mnohem více (z hlediska uhlíkově-emisní bilance), než výroba asfaltu. Tento uhlíkový dluh se pak promítá do celého života produktu, a konečným výsledkem pak je, že ani úspora plynoucí ze světlejšího cementového betonu nevyrovná „prvotní hřích zrození“. Tmavý asfaltový povrch se rázem nejeví jako ta nejhorší varianta.

Hrubý povrch betonové vozovky, natřené na bílo, má sice větší odrazivost slunečních paprsků, ale také daleko větší tření než hlazený asfalt. Z původně lepší varianty se tak rázem stane horší, pokud vezmeme v potaz efektivitu a spotřebu paliva na hladkém a hrubém povrchu.

„Města prostě musí zavčasu odhalit tu nejefektivnější strategii,“ říká Gilbert. Sám byl například překvapen, když si spočítal emisní bilanci „bílení silnic“.

Tento krok, ke kterému se momentálně uchýlila radnice v Los Angeles, má totiž své stinné stránky. Barevná nátěr je zapotřebí v průběhu padesáti let nejméně šestkrát obnovit, a výroba barev přitom nepatří mezi ty nejčistější procesy.

V okolí bílé ulice sice bude pocitově lépe, ale emisí díky takovému činu rozhodně neubylo. Naopak. Svou roli pochopitelně hraje především životnost různých povrchů.

Lámaný kámen sice není tím nejestetičtějším řešením, ale jeho životnost stojí nad asfaltem nebo dlaždicemi, když přijde na pokryv chodníků. A jaký je závěr? Města musí nejprve trochu počítat, než se pro nějaké řešení rozhodnou.

28 Comments on “Jen bílý beton přehřátá města nespasí”

    1. čtenář není debil a v zájmu společnosti ani není
      čtenář není debil a v zájmu společnosti ani není podporovat tupý ovce. Titulek je správně. Inteligentní čtenář přečte, vycítí, ví která bije a na čí straně barikády stojí ;))

      novinky.cz/zahranicni/svet/447913-svet-je-na-pokraji-rozsahleho-valecneho-konfliktu-varoval-putin.html

  1. Natírat silnice na bílo a pak oslepnout?? Jak chcete města
    Natírat silnice na bílo a pak oslepnout?? Jak chcete města ochladit, tak je třeba ze silnic udělat vyměníky tepla!! Pod asfalt položit trubky, něco jako solární kolektory na střechách a přebytečné teplo ekonomicky využít!! Silnice schladíte daleko více a města získají nový zdroj příjmů. Občáné zas levný zdroj ohřevu teplé vody!!

  2. Prave jsem se vratil z Barcelony. V kazde sirsi ulici, tedy
    Prave jsem se vratil z Barcelony. V kazde sirsi ulici, tedy zemer vsude, maji po obou stranach chodniky a huste vysazene velke listnate stromy. Z pohledu chodce je efekt az neuveritelny. Pri teplotach nad tricet jsme nachodili po meste 16 km a bylo to jako se prochazet v chladnem lese. Za me idealni reseni problemu a navic velmi esteticke. Jediny problem pro mesta, ktera s tim to problemem v minulosti nepocitala je porizovaci cena opravdu slusne vzrostlych stromu.

      1. nojo ale to pak město vypadá jak džungle z americkýho
        nojo ale to pak město vypadá jak džungle z americkýho katastrofickýho filmu 😉 nejlepší je města rozdělit, trošku to tam vybourat a směrovat k ideálům rodinnýho domu se zajištěnám životním prostorem na okrajích a vysokých moderních luxusních mrakodrapů oprostřed. český panelákov králíkáren je leda tak dobrý k demolici nebo na halušky ;))

        1. Naštěstí architektura se poslední dobou ubírá právě
          Naštěstí architektura se poslední dobou ubírá právě tím zeleným směrem a vysoko centralizací měst, a ne onou zastaralou myšlenkou rodinných domů po okrajích a mrakodrapy v centru. To je stav starý 150 let a není ani kvalitní, ani udržitelný do budoucna.
          Staré paneláky se dají krásně revitalizovat a proměnit v moderní bydlení, jen se nesmí lidé omezovat na myšlenku že je to X pater železobetonu která se dá pouze zateplit a natřít nějak „zajímavě“. Panelák se dá rozdělit bytově i vertikálně, osadit přírodními prvky a zkultivovat do podoby 21 století. Poté i ten panelák může být moderním prvkem který zajišťuje přesně to, co má město zajišťovat, tedy hodně obyvatel na co nejmenším území kde nemusí doprava tolik zatěžovat, aby příroda bez větších zásahů mohla zabrat to větší území okolo. Stačí si uvědomit kolik místa zabere kupříkladu panelák pro 20 až 50 rodin, a kolik zabere místa 20 až 50 rodinných domů se zahrádkami.

          Trochu smutné že takové zastaralé standardy mají čtenáři serveru který je o tom novém a budoucím. Proč tedy chceme změnu v dopravě, když nechceme změnu v bydlení?

          1. Budu osklivy – ono to zni teoreticky hezky, ale zkusil jsi
            Budu osklivy – ono to zni teoreticky hezky, ale zkusil jsi nekdy neco takoveho prohlasovvat v nejakem svj nebo druzstvu? Vetsi investice nad ramec nouzovych oprav („zatepleni a natreni“) jsou prakticky nepruchodne, zvlast pri vetsim podilu duchodcu…

            1. Jednou se k tomu dojde i v České Republice, tohle není
              Jednou se k tomu dojde i v České Republice, tohle není obrat na rok, ale na desítky let. Ony tyhle jiné revitalizace se prozatím na panelácích provádí tam kde jsou opuštěné a dělají se z nich právě luxusní záležitosti pro movité, kteří chtějí mít něco jiného a co nejblíže centru. Občas již i na současných obývaných budovách kde dostanou volnost třeba studenti architektury. Panelák v tomto modernějším pojetí je kupříkladu momentálně velice populární v Číně, kde se takto staví celé nové čtvrti.

        2. Já bydlel v paneláku a celá paneláková čtvrť byla z
          Já bydlel v paneláku a celá paneláková čtvrť byla z urbanistického hlediska vymyšlená výborně. 10 000 lidí na 1.5 km2 , tj. v pěší vzdálenosti se vyplácelo a vyplácí mít školy, školky, obchody, základní služby, lékaře, poštu, sportoviště, hospody a restaurace, …
          A přitom to je z větší části lesopark.
          Má to je jen tu chybu, že když se to okolo 1970 stavělo, tak nikdo nepočítal s tím, že bude 1.5 auta na rodinu.

          Ostrava-Poruba, 8.obvod.

          1. Taky jsem odsud. Ono ne že by nepočítal, jen to komouši
            Taky jsem odsud. Ono ne že by nepočítal, jen to komouši zase blbě zkopírovali. Pod těmi panelovými domy, stojícími v Nice a dalších městech, odkud si brali díky francouzským komoušům inspiraci, byly 2 patra podzemních garáží pro bydlící. Parkovišťátko venku sloužilo jen pro návštěvy. V ČSR ale věděli své, takže podzemní patro jen 1 a v něm sklepní kóje rozměrů 90×200 cm, nevyužitá kolárna a věčně zatuchlá sušárna, původně i s pračkou, než ji měl každý v kuchyni po ubourání linky nebo malou tatramatku poskakující v koupelce v bytovém jádru.
            Jinak v rámci Ostravy jde dodnes o nejoblíbenější bydlení hned po rodinných domech. A lze vidět i zhůvěřilosti pozdějších let, kdy se dovnitř osazovaly na volné plochy další paneláky. 🙁

    1. V létě jsou stromy schopné snížit teplotu pod nimi až o
      V létě jsou stromy schopné snížit teplotu pod nimi až o 15 stupňů, zvýší vlhkost vzduchu, fungují jako protihlukové opatření, podstatně snižují prašnost a ulice působí esteticky mnohem lépe. Třeba známá tzv. Dvouletky u Oblouku v Ostravě-Porubě, když to byly novostavby, tak to vypadalo jako baráky z koncentráku. Dnes tam jsou vzrostlé stromy a je tam moc hezky a v létě se tam dá příjemně procházet.

        1. Ty potvory vám vlezou všude. A strašně rychle se množí.
          Ty potvory vám vlezou všude. A strašně rychle se množí. Já je chytám. Zrovna včera jsem chytil dva. Jednoho na vařenou bramboru a druhého na škvarek. Mám na ně takové zařízení, jestli vás to zajímá, já vám ho ukážu. (Vševěd postaví před sebe kbelík, k jehož okraji je připevněno dřevěné vahadlo.) Sem dám návnadu. A jak on tady šmejdí takhle kolem, tak ho najednou ta vůně praští přes nos. On zavětří a začne hledat, kudy by se k té dobrotě dostal. Vidí lávku a šup na ni. A teď on jde. Vidíte, ta lávka pořád drží. (Ukazuje prsty trpaslíkovu chůzi.) A jak on dojde až sem, tak se to najednou převáží a žbluňk, už je ve vodě. A tam on plave. On trpaslík je dobrý plavec, ale nevydrží. A já mu ještě ten kbelík potřu zevnitř špekem, takže on se nemá kde chytit, pořád mu to klouže, ty ručičky se mu smekají, on už nemůže, začne volat „Pomoc!“ a teď ti ostatní se seběhnou, vylezou honem nahoru, taky tam spadnou a já jich pak ráno vytáhnu takových šest, i pět. Pokračování……

Napsat komentář