Japonci chtějí stavět ropné tankery s pohonem na elektřinu

Japonsko je ostrovní, na nerostné suroviny chudý národ. Jako takový je závislý na námořní dopravě. I to je důvod, proč chce stavět elektrické ropné tankery.

Jaká ironie: tisíce tun surové ropy budou do Japonska už brzy vozit plně elektrické tankery. Japonci ale nebudou první. V Číně už nějakou dobu jezdí 2,4MWh elektrická nákladní loď, která vozí uhlí.
foto: e5 Consortium

Podle konsorcia sedmi velkých japonských společností by měl první plně elektrický ropný tanker měl vyplout na moře už v březnu 2022. Loď by měla být vybavena 3,5MWh baterií a pohonným sytémem o výkonu 2x 300 kW + 2x 68 kW (postranní motory).

Konsorcium „e5“ se skládá ze sedmi velkých japonských společností: Asahi Tanker, Idemitsu Kosan, Exeno Yamamizu, Mitsui O.S.K. Lines, Tokio Marine & Nichido Fire Insurance, Tokyo Electric Power Company, Mitsubishi Corporation.

Kapacita tankeru bude 1300 m3, rychlost asi 11 uzlů a tonáž 499 tun. Délka lodi bude 62 metrů, šířka 10,3 m a ponor 4,15 m.

Japonsko chce kolem elektrických lodí vybudovat celou infrastrukturu. Mezi důvody, které podle konsorcia stojí za vývojem elektrického tankeru, jsou mimo jiné i stárnoucí práceschopná populace (nedostává se mladých námořníků), stárnoucí flotila lodí a s nimi spojené vysoké emise.

14 Comments on “Japonci chtějí stavět ropné tankery s pohonem na elektřinu”

  1. „Jaká ironie: tisíce tun surové ropy budou do Japonska už
    „Jaká ironie: tisíce tun surové ropy budou do Japonska už brzy vozit plně elektrické tankery.“

    😀 😀 😀

    Jasně, tímhle tankerem velikostí jachty o výtlaku 500 tun 😀

    Rozdíl mezi touhle lodičkou a ropným tankerem je větší, než mezi kamionem a autíčkem na vysílačku. To má také elektrický pohon a dokonce dálkové ovládání 😀

    Dikobraz Hybrid zase perlí.

    1. Asi jo. Člověk nemusí být velký matematik aby spočítal
      Asi jo. Člověk nemusí být velký matematik aby spočítal že kapacita 3,5 MWh vystačí napájet výkon 2x300kW jen necelých 6 hodin. To by skutečný tanker moc daleko nedoplul. Při rychlosti 11 uzlů to dává jednosměrný „dojezd“ max. 120 kiláků

    1. Slavná rychlá plachetnice Cutty Sark měla výtlak 2100 tun,
      Slavná rychlá plachetnice Cutty Sark měla výtlak 2100 tun, plochu plachet 2,976 čtverečních metrů a výšku hlavního stěžně 47 metrů. Dnešní supertankery mají výtlak nad 250 000 tun, největší dnešní tanker má výtlak 647 955 tun, tedy cca 120-308 krát větší. Podobně větší by musela být i plocha plachet. Má smysl ve výpočtu pokračovat ?

      Při velmi zjednodušeném pohledu 300x větší plocha plachet bude potřebovat odmocninu ze 300 krát větší stěžeň, tedy 17*47m = 799 metrů 🙂 To by byla opravdu megaplachetnice :-).

      1. Má, protože hnout lodí není takový problém, na lodi se
        Má, protože hnout lodí není takový problém, na lodi se platí výkonem za rychlost – a Cutty byla jedna z nejrychlejších…byla to vlastně závodní nákladní loď, aby dojela první kolem mysu Dobré naděje – akorát než se do toho vrhla, tak byl Suez a první projel nějaký parník.
        vítr na moři je a je ho dost, účinnost dnešního plachtoví může být zcela jiná než byla na Cutty – takže ano nebude to asi logicky tahat největší lodě…nicméně střední to klidně odtáhnout může…samozřejmě první otázka je – potřebujeme přepravovat tolik zboží neustále kolem světa? Další věc je, může to být klidně hybridní technologie – že vítr uleví motorům.. rozhodně je to velký potenciál a velké možnosti.. ať od úplné plachetnice, přes převažující pohon až po pohon doplňující…stačí si projít nějakou marinu – takových řešení je tam spousta.. od plné plachetnice, přes kombinaci až po motorák

        1. Cutty Sark :
          The maximum logged speed for Cutty Sark was 17.5

          Cutty Sark :
          The maximum logged speed for Cutty Sark was 17.5 knots (32.4 km/h
          Dnešní nákladní lodě:
          Normal (20-25 knots; 37.0 – 46.3 km/hr). Represents the optimal cruising speed a containership and its engine have been designed to travel at. It also reflects the hydrodynamic limits of the hull to perform within acceptable fuel consumption levels. Most containerships are designed to travel at speeds around 24 knots.

          Minimal cost (12-15 knots; 22.2 – 27.8 km/hr). The lowest speed technically possible, since lower speeds do not lead to any significant additional fuel economy.

          https://transportgeography.org/?page_id=5955

          Jinými slovy ta rekordní plachetnice měla rychlost na úrovni dnešní minimální smyslupné rychlosti.

          Je sice pravda, že s rostoucí velikostí lodě odpory relativně klesají, ale stejně plachty na nákladních lodích které by měly nějaký efekt by musely být extrémně veliké.

          Kdyby bylo ekonomické použít na nákladních lodích plachty, tak už se to dělá. V té oblasti je velký tlak na cenu a náklady.

          1. No já čtu, že pod těch 12-15 uzlů není výrazná
            No já čtu, že pod těch 12-15 uzlů není výrazná energetická úspora proti této rychlosti – asi tak jako u auta pod 80 km/h je aerodnymika minoritním jízdním odporem. O té rychlosti – proč je třeba? Protože se musí vše zásobovat just in time – kvůli nadprodukci všeho…začneme-li tím nejzásadnějším a omezíme-li nadprodukci, není potřeba ta rychlost. nicméně to je pro lidstvo příliš racionální cesta a lidstvo rádo plýtvá a vymýšlí zástupná řešení, aby si plýtvání ospravedlnilo.

            „Kdyby bylo ekonomické použít na nákladních lodích plachty, tak už se to dělá. V té oblasti je velký tlak na cenu a náklady.“ – jakmile někdo nastoupí na lodě stejně tvrdě jako se nastoupilo na osobáky (tam se totiž dobře sbírají kladné body), tak mají plachty hned.
            I když ono by jako první stačilo zařízení, aby když čekají na odbavení v přístavu, nebo jsou v přístavu (nakládka, vykládka), tak jim neběžely motory. – pořád vidím před očima zážitek s Dánska, kdy v přístavním městě spousta elektromobilů a dokonce i zásuvek – ale co to bylo platné, když před přístavem stály dny desítky kontejnerových lodí, kterým běžely motory. V tom městě žije cca 10 000 lidí a těch lodí tam byly desítky – takže bylo úplně jedno, kolik tam měli elektromobilů.. a to radši vůbec nemluvě o Hamburku a dalších velkých přístavech

            1. Ten počítač na kterém jste odepsal vaši reakci vám
              Ten počítač na kterém jste odepsal vaši reakci vám ukoval kovář ve vesnici nebo je složen z komponent, které cestovaly po celém světě ? K jídlu jíte jen lokální ovoce a zeleninu, nebo si kupujete rajčata i v lednu, které rozhodně nejsou od nás? Ono se ty věci nepřeváží sem tam jen tak pro zábavu, ale protože je po nich poptávka.

              Když ty lodě pojedou poloviční rychlostí, tak jich bude potřeba 2x tolik.

              1. naprosto pragmaticky se snažím využívat maximálně
                naprosto pragmaticky se snažím využívat maximálně lokálních zdrojů zcela ve všem. Ano nedaří se mi to zcela – nicméně pokud není možné, tak se aspoň snažím maximalizovat čas obměny zařízení. Takže pokud už si jdu koupit počítač, tak kupuji jednoznačně starší (z operativních leasingů je jich spousta), věci používám dokud slouží (notebooku je momentálně přes osm let), neměním mobil když není trendy, ale ve chvíli, kdy doslouží (takže zatím ostatní vymění tak tři – teď mám mobil třetí rok, předchozí byl nějakých šest – sedm let), fotoaparát mám 11 let (a stále je výborný – okolí již má za tu dobu třetí až čtvrtý). Nemám problém si připlatit za kvalitu, ale mám velký problém si kupovat zboží, co nic nevydrží a třikrát obtočilo svět. Spoustu věcí nakupuji jako „předváděčky“ – lyže, kola atd… protože aspoň nemusí kvůli mě další pitomost vzniknout. Zásadně věci opravuji a nevyhazuji dokud to jde.
                Spousta věcí se bohužel pro zábavu a marnotratnost převáží. Spousta zboží (vím o komoditách i s desítkami procent) je vyrobeno a převezeno zbytečné – v nejlepším případě končí ve výprodeji, ve většině bohužel zrecyklováno, vyhozeno… o jídle radši ani nemluvě, tam je provar takový, že by se mi otevřel nůž v kapse a to tam teď žádný nemám (mimochodem, poslední zavírací nůž jsem si koupil před dvanácti lety a denně jej používám)

Napsat komentář