Investice do vodíku rostou. Cílem je dramaticky snížit cenu

Investice do vodíkových technologií v posledních letech rostou. V loňském roce dosáhly v Evropě rekordní výše téměř 22 miliard korun a dál se zvyšují.

Hyundai Nexo je vodíkové auto, které ujede až 800 km. Koupit je ho možné na vybraných trzích už dnes.
foto: Hyundai

Hlavním cílem je snížit jejich cenu, což by souběžně s budováním infrastruktury mělo urychlit energetické využití vodíku především v dopravě. Členové evropské asociace Hydrogen Europe dali v roce 2017 do projektů spojených s vodíkem 104 milionů EUR, o rok později 187 milionů EUR a pro letošek ohlásili investice ve výši 198 milionů EUR. V loňském roce se celková suma investic s podporou EU a národních vlád vyšplhala na 844 milionů EUR.

Podle analýzy společnosti BloombergNEF by náklady na výrobu vodíku mohly do roku 2030 klesnout až o 80 %. Vodík vyrobený z větrné nebo solární energie by tak ve většině zemí Evropy a Asie mohl být k dispozici za stejnou cenu jako zemní plyn.

Náklady na výrobu „zeleného“ vodíku by mohly do roku 2030 klesnout až na 1,4 USD za kilogram ze současné ceny v rozmezí od 2,5 do 6,8 USD za kilogram. Plně optimalizovaný solární nebo větrný systém by podle analýzy mohl do roku 2030 elektrolyzérům poskytovat elektřinu za 24 USD za megawatthodinu.

Podle údajů Mezinárodní energetické agentury se v současné době na světě testují elektrolyzéry o celkové kapacitě kolem 3 GW. Například dánská společnost Ørsted, světový lídr ve výrobě elektřiny z přímořských větrných parků se čtvrtinovým podílem na trhu, před pár dny oznámila svou účast v projektu na výrobu levného a bezemisního vodíku (zero-carbon) v kapacitě stovek MW ročně. Projekt podporuje britská vláda.

V rámci projektu hodlá Ørsted detailně otestovat synergie mezi větrnou energií a výrobou vodíku. „Projekt usiluje o významné snížení nákladů na výrobu zeleného vodíku testováním 5MW článků ve výrobním procesu s konečnou kapacitou 1 GW ročně,“ uvedl Graham Cooley, výkonný ředitel britské společnosti ITM Power zabývající se výrobou čistého vodíku, která na projektu rovněž spolupracuje. Největší vodíkové elektrolyzéry na světě mají v současné době kapacitu do 30 MW.

Na projektu hybridní solární a větrné farmy pro výrobu bezemisního vodíku o kapacitě jednotek GW začaly v říjnu pracovat také australská společnost Hydrogen Renewables Australia a německý Siemens.

Murchison Renewable Hydrogen Project by měl ve finále dodávat levný vodík na asijské trhy. Siemens poskytne technologii elektrolýzy Silyzer. Uvedení do plného provozu se očekává v roce 2028.

Pozadu nezůstává ani Čína, další asijské země nebo Rusko. Jen Čína od roku 2017 do vodíkových technologií investovala 1,4 miliardy EUR a Japonsko 300 milionů EUR.

Z loňského evropského rozpočtu 844 milionů EUR šlo podle Hydrogen Europe 48 % investic na projekty spojené s výrobou vodíku, jeho uskladněním a výrobou elektřiny, 41% na vývoj dopravních řešení v osobních a nákladních automobilech, autobusech, vlacích a lodní dopravě a zbytek na tvorbu norem, bezpečnostních standardů nebo na vzdělávání.

Hydrogen Europe v současné době zastupuje více než 100 průmyslových společností, sedmdesátku výzkumných pracovišť a 13 národních asociací.

Ministerstvo energetiky USA v rámci programu Nice Future, který podporuje výzkum a zavádění ekologicky přívětivých energetických technologií, věnuje velkou pozornost také výrobě vodíku pomocí elektrolýzy v jaderných elektrárnách. Deset tisíci megawattových jaderných reaktorů by dokázalo pokrýt celou pětinu současné roční spotřeby vodíku v USA.

Kromě využití vodíku v průmyslu s vysokými emisemi, jako je například výroba oceli nebo cementu, se velké pole otevírá v dopravních řešeních na bázi vodíkových palivových článků, které nyní prochází překotným vývojem.

Vodíkové osobní automobily již představily například Toyota, Honda, Mercedes nebo jihokorejská automobilka Hyundai, která se začátkem října dohodla se společností Doosan Fuel Cell ze skupiny Doosan Group na vývoji nové technologie palivových článků.

V Paříži už více než rok jezdí přes 100 vodíkových taxi a počet měst napříč Evropou, kde cestující bude vozit 300 autobusů na vodík, se na přelomu roku rozroste na 22.

Německo již loni představilo první osobní vlak poháněný vodíkovými palivovými články, který v Dolním Sasku nahradil dieselové lokomotivy na 100 kilometrů dlouhé trati mezi Cuxhavenem a Buxtehudou. Tři norské lodní společnosti od začátku letošního roku testují vodíkové články ve svých stávajících trajektech

Americká společnost Plug Power zase dodá letišti v Hamburgu až 60 malých letištních traktorů s vodíkovým pohonem. Podobný projekt firma rozvíjí na letištích v Albany a Memphisu v USA a podle dohody s DHL má dodat motory poháněné vodíkovými palivovými články také pro 100 dodávek této firmy.

V Eindhovenu a dalších 10 evropských městech, jako Rotterdam, Antverpy, Kolín nad Rýnem nebo Bolzano, začnou jezdit vodíkové popelářské vozy.

V Česku začal zkušebně jezdit první autobus s vodíkovým pohonem už v roce 2009 v Neratovicích. Vyvinuli jej v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, v jehož areálu také byla postavena první plnící stanice.

Petrochemický holding Unipetrol se chystá otevřít tři pilotní veřejné vodíkové čerpací stanice na jaře příštího roku a Moravskoslezský kraj plánuje do roku 2025 nasadit ve veřejné dopravě nejméně 30 vodíkových autobusů a tři vlaky. První autobusy by se v Ostravě měly objevit během dvou let.

V celé EU je v současné době ovšem pouze 125 vodíkových stanic. Nedostatek infrastruktury tak vodíkovou revoluci v dopravě zatím brzdí. Negativní ohlas měly rovněž dvě havárie z letošního roku.

V květnu explodovala nádrž auta v Jižní Koreji, o měsíc později vodíková čerpací stanice v Norsku. O větší propagaci vodíkových automobilů usiluje japonská Toyota, která poskytne pořadatelům Olympijských her 2020 v Tokiu 100 autobusů a 500 sedanů Toyota Mirai poháněných vodíkem.

tisková zpráva

80 Comments on “Investice do vodíku rostou. Cílem je dramaticky snížit cenu”

  1. Cit. „Projekt usiluje o významné snížení nákladů na
    Cit. „Projekt usiluje o významné snížení nákladů na výrobu zeleného vodíku testováním 5MW článků ve výrobním procesu s konečnou kapacitou 1 GW ročně“ Co je to za jednotku a kapacitu 1GWrok? To znamená 365*24 GWh??? To je celkem dost.

  2. Tak jsem se podíval na několik videí s tankováním vodíku
    Tak jsem se podíval na několik videí s tankováním vodíku a zas taková pecka v rychlosti to není. Přibližně 6 minut na 5 kg (500 km), což odpovídá nabíjecí stanici o výkonu ~800 kW. Nedivil bych se, kdyby BEV za 10 let dohnaly FCV i v tomto ohledu.

  3. Je uplne fuk kolko prachov do toho vrazia. Fyzikalne zakony
    Je uplne fuk kolko prachov do toho vrazia. Fyzikalne zakony ziadnymi peniazmi nezmenis.

    Vodik ma a stale bude mat vlastnosti, ktore ho znevyhodnuju pre pouzitie v osobnych elektromobiloch. S tym nespravia nic ani vsetky prachy sveta.

    Cena litiovych akumulatorov klesa, technologia vyroby a dizajn napreduje, dnesne litiove akumulatory su uplne inde ako tie pred par rokmi. Odhadujem ze za desat-dvadsat rokov (ak nedojde k nejakemu necakanemu zasadnemu zlomu) kapacita a vykon clankov narastie cca na trojnasobok dnesnych hodnot, bezpecnost sa tiez zvysi (rozumej spravanie pri poskodeni/havarii), recyklacia clankov vzhladom na vyrabane mnozstva bude uplna samozrejmost.
    Nabijat je jednoduche aj doma priamo zo zasuvky, cena solarnych clankov klesa.
    Takze co sa tyka BEV, uz dnes je to rychle, pomerne lacne, bezpecne, pohodlne. Do buducnosti to bude len lepsie vo vsetkych smeroch.

    Vodik? Z podstaty veci je to vybusny plyn s mnohymi vlastnostami, ktore maju za nasledok narocnost a teda aj vysoku cenu zariadeni na jeho vyrobu, spracovanie, filtraciu, skladovanie, prepravu atd.
    Doma si ho nevyrobis, a ak ano, tak za cenu vysokych nakladov, nizkej efektivnosti a s rizikom, ze ked sa nieco pos*rie, tak leti cely barak do luftu. A mozno aj ten susedov.
    A to este nie je iste, ci buduce regulacie vobec umoznia sukromnym osobam vodik vyrabat a skladovat, prave vzhladom na jeho nebezpecnost. A ak aj ano, tak opat len za cenu vysokych nakladov do certifikovanych (a teda drahych) zariadeni, pravidelnych inspekcii atd.

    A stale je tu problem neefektivnosti a bezpecnosti, ktory jednoducho neporazis peniazmi. Preco mam urcite mnozstvo elektriny nezmyslne prevadzat na vodik a potom z vodika opat nazad na elektrinu, aby som na konci dostal ani nie stvrtinu povodneho mnozstva elektriny, navyse po cely cas s vysokym bezpecnostnym rizikom, ak mozem to povodne mnozstvo elektriny pouzit PRIAMO bez strat a bez rizik???

    Vodik nie, neprosim.

    1. Horaci, asi som ten spiatocnik, alebo tomu proste nerozumiem.
      Horaci, asi som ten spiatocnik, alebo tomu proste nerozumiem. Tak ta teraz pekne poprosim – Vysvetli mi prosim, preco mam urcite mnozstvo elektriny nezmyslne prevadzat na vodik a potom z vodika opat nazad na elektrinu (drahym, narocnym a nizkoefektivnym procesom), aby som na konci dostal ani nie stvrtinu povodneho mnozstva elektriny, navyse po cely cas s vysokym bezpecnostnym rizikom (vodik je a stale bude vybusny plyn), ak mozem to povodne mnozstvo elektriny pouzit PRIAMO takmer bez strat a bez rizik???

      1. Na ztráty jsme zvyklí z aut na pohonné hmoty. Elektromobily
        Na ztráty jsme zvyklí z aut na pohonné hmoty. Elektromobily před sto lety prohráli kvůli nepraktičnosti a nepohodlnosti a to je i ten důvod, proč se nebudou prodávat ani dnes. Já chci přijet k pumpě, natankovat a za 5 minut být pryč. Neumím si ani představit to množství baterií potřebného pro ten Váš utopický svět. Baterie nejen ve všech autech, ale i u elektráren a u každé nabíječky. A většina vyráběných v Číně?

      2. Racionální důvody jsou dva. Vysoká energetická hustota
        Racionální důvody jsou dva. Vysoká energetická hustota při stlačení a nízká cena při dlouhodobém uskladnění. Čím větší zásobník, tím to vyjde levněji. Baterie a vodíkové zdroje se mohou velmi dobře doplňovat – baterie pro krátkodobé uskladňění a P2G2P pro středně a dlouhodobé uskladnění. Ztráty tam samozřejmě jsou, ale proces eketrolýzy – P2G jede při použití moderních technologií až kolem 80-90%, opačný proces kolem 60-70%, teoreticky to může být víc jak 80%. Určité ztráty a to nemalé, je potřeba brát při stlačování (podle způsobu skladování a tlaku). Pracuje se i na přeměně vodíku na metan a už je i tato technologie zvládnutá tj. P22G2P.
        Problém je akorát bezpečnost, takže limit na velikost zásobníku bude zřejmě dán hlavně tím. Vlastní článek úplně nechválím, je tom hodně nepřesností. Na originál jsem se nekoukal, takže nevím, jestli je to i v originále, nebo ztraceno v překladu.

        1. Mozna se pletu, ale nekdo (snad pan Svarc) tu uvadel odkaz,
          Mozna se pletu, ale nekdo (snad pan Svarc) tu uvadel odkaz, ktery spocita, ze teoreticka ucinnost elektrina – vodik – elektrina je 53 %. Z toho titulu nejak Vasim procentum neverim. Mate pro to nejake podklady? A samotne dlouhodobe uskladneni uz je bez energetickych nakladu?

          1. Panu Švarcovi bych to celkem věřil, ale určitě to bude
            Panu Švarcovi bych to celkem věřil, ale určitě to bude nějký interval od do a za nějakých vstupních podmínek. Je potřeba znát metodiku výpočtu a podmínky. Ostatně, pokud si spočítáte kolik je 80% ze 70%, tak vám to dá 56% a to jsem ještě nezahrnul uskladnění. Takže můj odhad se dost kryje s tím, co uvádí pan Švarc (u mě je rozptyl 48-63%).
            Právě energetická účinnost za uskladnění, tam se dá nejvíc prodělat i vydělat. Kolem uskladnění je pro mě momentálně víc otázek než odpovědí. Řešitelné to je, ale za jakou cenu a jakým způsobem…

            1. tie cisla ucinnosti vyzeraju sice fajn, ale nie v realnom
              tie cisla ucinnosti vyzeraju sice fajn, ale nie v realnom zivote.
              Na to, aby mala elektrolyza prakticku a vyslednu ucinnost 80%, je nutne pomerne drahe zariadenie (najme drahe kovy ako platina aby bol vodik dostatocne cisty). Obzvlast pri velkovyrobe vodika by tej platiny muselo byt strasne vela. A to sa do toho nepocita energia ci investicie potrebne na cistenie a kompresiu.
              Dnes sa 90% vodika vyraba parnou reformaciou z metanu (takze smerom do buducnosti v zasade slepa cesta spracovavania fosilneho paliva) a jej ucinnost je cca 60%.

              Taktiez ucinnost palivoveho clanku 70% je iba v ramci toho ak sa pouziva kombinovany proces, kde sa zuzitkuvava aj teplo vyprodukovane palivovym clankom. Inak je ucinnost 40-60%. Toyota to sice nikde oficialne neuvadza, ale viaceri po analyze dosli k cislu cca 48% v Toyote Mirai. A to pouzivaju pomerne drahe palivove clanky, ktore maju aj tak obmedzenu zivotnost (v zasade vydrzia menej ako bateriovy pack v Tesle).

              Takze po kombinacii ucinnosti 48 zo 60 vyzera vysledok hned uplne inak. A opat – je nutne este zaratat energiu spotrebovanu kompresiou, skladovanim a prepravou.
              No a na konci, ked sa vodik uz premeni na tu pohybovu energiu, ziskame ledva 25% z povodneho mnozstva energie, ktoru by sme mohli vyuzit na ten pohyb priamo s podstatne mensimi stratami a bez rizika, ktore so sebou nesie pritomnost vybusneho plynu po cely cas od jeho vzniku az po spotrebovanie.

              1. Palivové články v automobilech jsou optimalizované na
                Palivové články v automobilech jsou optimalizované na nízkou hmotnost a malý objem. Přestože Toyota nabící svoje Fuel Cell i jako stacionární články, nepřipadá mi to až tak dobrý nápad. Stacionární články jsou na tom mnohem líp. Technologií na výrobu vodíku elektrolýzou je několik. Popisujete současný stav, ale je potřeba se podívat alespoň na horizont. Pak se mohou současné dětské problémy jevit buď jako nepřekonatelná překážka nebo naopak se ukáže, že je možnost, jak pokračovat úspěčně dál. Druhá možnost mi připadá mnohem pravděpodobnější i z toho důvodu, že nic lepšího, v současné době, na dlouhodobé ukládání energie prostě nemáme. 🙂

                1. Mne je jasne ze vyvoj ide dopredu, ale vodik z podstaty
                  Mne je jasne ze vyvoj ide dopredu, ale vodik z podstaty svojich chemickych a fyzikalnych vlastnosti ma a stale bude mat straty, nevyhody a rizika, ktore riesia uz dnes pouzivane ine metody.

                  Reci o tom ze je ho najviac v celom vesmire alebo ze ma najvyssiu energeticku hustotu spomedzi plynov su uplne nanic, lebo pre ucely vyroby, skladovania a uchovavania energie prostrednictvom vodika je nutne do celeho procesu zahrnut tolko krokov a prekonat tolko problemov (aj do buducnosti), ze vacsina vyhod sa okamzite maze.

                  – Je tazko stlacitelny – na tom nezmeni nic ani dalsi vyvoj, to je dana vlastnost tohoto plynu. Takze bud musi byt zasobnik neumerne velky, alebo mat mnohonasobne vrstvy (drahe a narocne technologie a materialy) aby na rozumnom priestore uskladnili vacsie mnozstvo plynu. Potom ale vznikaju velke straty pri kompresii alebo skvapalnovani. Pri pouzivani kvapalneho vodika navyse vznika neziaduci jav, tzv. vodikova krehkost. Nasledkom je skor ci neskor nutna vymena roznych kovovych casti zariadeni, co opat zvysuje cenu instalacie.

                  – ma najmensie molekuly a v podstate ziaden obal ho neudrzi vecne. To znamena trvaly a nezadrzitelny unik stenami zasobniku, vacsi ci mensi podla pouzitej technologie stien zasobniku a pouzitych tlakov, plus trvaly problem tej vyssie spomenutej vodikovej krehkosti. Dalsi vyvoj dokaze len znizovat tieto straty za cenu vyuzivania lepsich technologii/materialov, ale nedokaze ho odstranit uplne.

                  – Je bez farby, zapachu a vysoko vybusny – opat nieco co nikto nezmeni ani do buducnosti. Nutnost instalovat bezpecnostne poistky, ventily, detektory, zariadenia atd. je a stale bude zvysovat cenu akejkolvek instalacie a zariadeni pracujucich s vodikom. Navyse pri vybuchu je razancia tlakovej vlny mnohonasobne vyssia ako pri vybuchu zemneho plynu, LPG a pod. Aj napriek maximalnej opatrnosti a vsemoznym opatreniam je statistickou istotou, ze skor ci neskor k nehode/nestastiu dojde. A o to horsie budu nasledky.

                  Na dlhodobe ukladanie energie zacinaju byt cenovo, objemovo, technologicky aj environmentalne vhodne bateriove uloziska, podobne ako instalovala Tesla v Australii. Navyse cena baterii trvale klesa, zvysuje sa ich vykon, kapacita, zivotnost, recyklovatelnost, znizuje pouzivanie drahych ci toxickych kovov, nutnost udrzby atd.

                  Plus napriklad ta betonova veza tiez nie je zly napad na dlhodobe ulozenie vacsich mnozstiev energie.

  4. Dneska jsem čekal na mou milou, když vyřizovala něco u
    Dneska jsem čekal na mou milou, když vyřizovala něco u doktorky.Za zhruba 40 minut jsem napočítal 8 aut s víc než 1 pasažérem a parkoval jsem o 3 ulice dál než bylo narvané parkoviště pro návštěvníky polikliniky.
    Co tím chtěl básník říci?
    Jedině drobné elektro prdítka a vše ostatní ať parkuje mimo město! Bylo to ve Frýdlantě nad Ostravicí,to je něco jako vesnička má středisková.
    Vodík je v budoucnu uplatnitelný na velice omezeném prostoru, určitě bych jej netlačil do měst!!!

  5. Posledne krce podporovatelov vodika. Za desatrocia naliali do
    Posledne krce podporovatelov vodika. Za desatrocia naliali do vyvoja vodikovych vozidiel, vyroby a vodikovych stanic kopu penazi z verejnych zdrojov a prakticky sa k nicomu nedopracovali.
    Ako chcu teraz na poslednu chvilu znizit cenu vyroby vodiku na trvtinu? Su to len kecy aby este na poslednu chvilu ziskali nejake peniaze na vodikovy nezmysel.
    Skor ma sancu vyroba uhlovodikoveho paliva elektrinou z obnovitelnych zdrojov a odcerpavanim uhlika z atmosfery.

  6. 9/2019
    Vodíkový auta? „To je prostě nesmysl“.
    Herbert

    9/2019
    Vodíkový auta? „To je prostě nesmysl“.
    Herbert Diess, VW CEO

    VW-Chef Herbert Diess über Wasserstoff-Autos: „Das ist einfach Unsinn“
    https://www.wiwo.de/unternehmen/auto/iaa2019/iaa-vw-chef-herbert-diess-ueber-wasserstoff-autos-das-ist-einfach-unsinn-/25009062.html

    Daimler opouští technologii vodíkových palivových článků pro osobní elektromobily a přechází na baterie.
    https://ecomento.de/2019/10/11/daimler-konzentriert-sich-bei-elektroautos-auf-batterie-technik/

    4/2016
    Samsung se vykašlal na vodík a vývoj palivových článků. Zrušil svojí laboratoř a prodal její vybavení. FC pro běj přestal být perspektivní.

    Samsung SDI to abandon development of hydrogen fuel cells
    http://www.hydrogenfuelnews.com/samsung-sdi-to-abandon-development-of-hydrogen-fuel-cells/8528560/

  7. Je to jen další tunel na státní (naše) prachy, stejně
    Je to jen další tunel na státní (naše) prachy, stejně jako jádro.

    9/2019
    Smutná realita vodíku v Koreji:
    – nadšený majitel vodíkový čerpačky nevydělá ani vindru a chce jí zavřit, bez tučnejch dotací nepřežije
    – může obsloužit jenom omezený počet zákazníků denně
    – exploze vodíkovýho zásobníku zabila 2 lidi a vyvolala protesty proti vodíku

    Hydrogen hurdles: a deadly blast hampers South Korea’s big fuel cell car bet
    https://www.reuters.com/article/us-autos-hydrogen-southkorea-insight/hydrogen-hurdles-a-deadly-blast-hampers-south-koreas-big-fuel-cell-car-bet-idUSKBN1W936A

      1. EXPLOZE VODÍKU V KOREJI ZNIČILA STÁTNÍ VÝZKUMNÝ KOMPLEX
        EXPLOZE VODÍKU V KOREJI ZNIČILA STÁTNÍ VÝZKUMNÝ KOMPLEX VELIKOSTI POLOVINY FOTBALOVÝHO HŘIŠTĚ!!!! Zabila 2 pracovníky a 6 zranila. Explozi způsobila jiskra když si kyslík našel cestu do vodíkové nádrže.
        Nehoda vyvolala protesty korejské veřejnosti ze strachu z dalších explozí.

        „In May, a hydrogen storage tank at a government research project in the rural city of Gangneung exploded. It destroyed a complex about half the size of a soccer field, killing two and injuring six. A preliminary investigation found the blast was caused by a spark after oxygen found its way into the tank.“

        —–

        Jedna z obětí byla odmštěna výbuchem a usmrcena nárazem o kámen.

        “One victim was blown away by pressure and then killed after being hit by rock,” said Kong Gikwang, a lawyer who represents the family of one of the two who died in a lawsuit against the research complex.

        —–

        Měsíc potom explodovala čerpačka v Norsku. Hned nato unikl vodík v Korejské chemičce a vyvolal požár, 3 pracovníkům způsobil popáleniny.
        To vyvolalo protesty obyvatel, kteří nechtějí mít vodíková zařízení ve svém okrsku.

        „One month later, there was an explosion at a hydrogen refueling station in Norway. This week, a hydrogen gas leak and subsequent fire at a South Korean chemical plant caused three workers to suffer burns.

        Such safety concerns have fueled protests by South Korean resident groups worried about hydrogen facilities being built in their areas.“

        ——

        Kim Jong-ho, který započal měsíční hladovku proti továrně na výrobu palivových článků ještě 2 dny před explozí, říká že exploze změnila zaměření hladovky od obav z negativních emisí spojených s výrobou vodíku i k obavám o bezpečnost při jeho produkci a při jeho používání.
        Exploze vyvolala značné obavy u další potencionálních operátorů/provozovatelů vodíkových čerpaček. Dvě městem vybrané benzíky v Pyeongtaeku se po explozích okamžite vzdaly zájmu o instalaci vodíkových stojanů a město musí hledat jiné zájemce.

        „Kim Jong-ho, who began a month-long hunger strike against a planned fuel cell power plant in the port city of Incheon two days before the Gangneung blast, said the explosion refocused attention from pollution risks of hydrogen production to safety. Incheon has since agreed to review the safety and environmental impact of the plant.

        Potential station operators have also gotten cold feet since the explosions.

        Pyeongtaek city in April picked two gasoline stand operators to run hydrogen stands but within three months, both decided to bow out, forcing the city to restart its search.“

        Hydrogen hurdles: a deadly blast hampers South Korea’s big fuel cell car bet
        https://www.reuters.com/article/us-autos-hydrogen-southkorea-insight/hydrogen-hurdles-a-deadly-blast-hampers-south-koreas-big-fuel-cell-car-bet-idUSKBN1W936A

          1. Posledním hitem teroristů,je najet do davu autem.
            Tak proč

            Posledním hitem teroristů,je najet do davu autem.
            Tak proč to malinko nezdokonalit,stačí natankovat plnou nádrž a malinko ji poškodit.
            Tohle s elektro pohonem nedají,maximálně v něm uhoří,ale i na to se již řeší ochrana a to jsme zatím co se týče elektro dopravy v pravěku!
            Nakonec je na každém co si pořídí,ale já vím,že ideálně využiji batérkáč.

  8. Vodik je pre auta nezmysel. Staci si trochu nastudovat
    Vodik je pre auta nezmysel. Staci si trochu nastudovat problemoatiku vyroby, skladovania a tankovania vodiku a kazdemu musi byt jasne ze pre bezne auta je vodik zla alternativa. Napr. ako si to nastudoval Bjorn: https://www.youtube.com/watch?v=h-6BRdUPq54
    Naco pomocou elektriny/metanu vyrabat vodik, ked sa tieto suroviny daju priamo vyuzivat v automobiloch? Len jedna Vodikova cerpacia stanica stoji 3 miliony EUR!

  9. Řekl bych, že tím jasně dávají najevo, že s ICE se už
    Řekl bych, že tím jasně dávají najevo, že s ICE se už nepočítá. Kolegové v práci se boji, že pro EV nebude infrastruktura. Já jim řekl, že než se vůbec začnou vyrábět auta i pro dělný lid, to bude min. 5 let. A při stáří vozového parku 15 let máme 20 let na potřebnou infrastrukturu a výrobu.

  10. Chudák Vodík. Stále sa pohybuje v začarovanom kruhu a tak
    Chudák Vodík. Stále sa pohybuje v začarovanom kruhu a tak to bude navždy.
    Ak klesne cena na výrobu 1kg na 1,4$ (1kg/100km za 1,4$), tak stále bude 3 krát drahšie cestovať na vodík, ako na čistú elektrinu 0,48$/100km pri spotrebe 20kWh/100km.

    1. No hlavně ten výpočet je naprostý nesmysl, to je jak
      No hlavně ten výpočet je naprostý nesmysl, to je jak říct, že cena elektřiny se rovná nákladům na palivo elektrárny.
      Cena vodíku nikdy nebude cena elektřiny krát množství pro elektrolýzu. To je jen částka, která se musí přičíst k ostatním pořizovacím a provozním nákladům – čištění vody, elektrolyzér, nádrže, tlakování, chlazení, skladování, distribuce, započítání ztrát těkavostí, zabezpečení, náklady na vodíkové stanice – vybudování, provoz, obsluha, údržba, revize a jejich marže atd.
      Dnes stojí 1 kg vodíku v Evropě od 300 Kč bez daní výše (pro zjednodušení počítejme, že je to tržní cena neovlivněná dotacemi na výstavbu a provoz vodíkové stanice). Při ceně elektřiny okolo 2 Kč/kWh při výrobě jsou to náklady 130 Kč/kg (při 65 kWh/kg H2). Limitní cena vodíku při nulové ceně elektřiny je tudíž 170 Kč/kg (~100 km jízdy osobním autem).

      1. Je třeba lidi přesvědčit, že vodík je ta správná
        Je třeba lidi přesvědčit, že vodík je ta správná cesta, protože vodík si doma sami neudělají a tudíž se dá jednoduše zdanit. Takže vzhůru do vodíku, ať je odkud brát daně. Pamatuj si, lide prostý, že elektřina do aut nepatří, protože se nedá tak jednoduše zdanit a ještě by se mohlo stát, že by si ji někdo vyráběl doma sám a stát by neměl korunky do kasičky. Je třeba podpořit vodík, ať to stojí co to stojí, protože z elektriky časem budou ty korunky chybět.
        Lid prostý bude jistě rád platit daně a jistě bude rád dál plýtvat energií na transformaci elektřina – vodík – elektřina.

          1. Jen škoda, že prostý lid je hloupý a státu tohle sežere
            Jen škoda, že prostý lid je hloupý a státu tohle sežere i s navijákem. Při takové masáži najednou nevadí, že vodíkové auto stojí ještě víc než elektromobil (stále bude při koupi elektromobilu největší „překážkou“ cena) a jeho provoz bude jako u benzínu. Vodík! Vodík! – to už je slyšet dnes z diskusí na odborných serverech typu iDnes.
            Bydlím asi 600 m od sjezdu z D3, tak jsem zvědav, kolikrát za rok budu měnit okna, až si někdo prorazí nádržku..

            1. Mě vodík jako takový nevadí. Ono to s těma proráženíma
              Mě vodík jako takový nevadí. Ono to s těma proráženíma nádrží nebude tak horký. S nádržema LPG nebo CNG taky není problém při bouračkách.
              Co mi vadí jsou ty ekologické kecy okolo něho. Protože většina vodíku je nějakým způsobem rafinována z ropy. Pokud ropa nebude, tak výroba pomocí elektřiny je tak energeticky náročná, že je stou elektrikou lepší udělat cokoliv, jenom né vyrábět vodík. A to i když je zdarma z větrníků. Lepší službu by větrníky udělali, kdyby elektřinu dodávali do sítě a odstavila se jedna uhelka.
              A hlavně auto na vodík nikdy nebude tak spolehlivé a jednoduché jako elektromobil. Je to elektromobil s pár věcma navíc. A čím víc věcí, tím větší možnost poruchy. A co vím, tak palivový článek se taky opotřebovává. Takže to nebude nafurt.

                1. Ano to je ideální varianta na pár miliard let.
                  Ano to je ideální varianta na pár miliard let.

            2. Se vším co jste napsal souhlasím,až na (prostý lid je
              Se vším co jste napsal souhlasím,až na (prostý lid je hloupý).
              Nevěřil by jste kolik krát se prostý lid baví na účet blbosti,naivity či neschopnosti intelektuálů a kdyby to tu někdo z nich chtěl napsat formou jakou jste zvolil Vy, byla by to stejná paušální nepravda!

                1. To teda, něco takovýho jsem slyšel poprvý.
                  To teda, něco takovýho jsem slyšel poprvý.

        1. Přesně tak. „Cílem je dramaticky snížit cenu“ =udržet
          Přesně tak. „Cílem je dramaticky snížit cenu“ =udržet ovečky dále jezdit na benzinku, místo nabít BEV doma ze zásuvky nebo nedejbože ze své FVE. Vodík vyrobený parní reformací z metanu (ke které celá tahle masáž směřuje) NEMÁ nic společného s obnovitelnou energií.

      2. Máte pravdu. Až teraz pozerám, že pri cene 24$/MWh
        Máte pravdu. Až teraz pozerám, že pri cene 24$/MWh počítali iba 58kWh/kg výroby vodíku. Ostatné náklady ako keby neexistovali.
        Ale som kľudný, plán je až v roku 2030 a vtedy, dúfam, už bude dostatočný počet BEV aby si väčšina rozumných ľudí uvedomila, čo je lepšie, lacnejšie, bezpečnejšie a jednoduchšie.
        P.S. Ďakujem za to číslo 170Kč/kg (7$/kg) vodíku pri nulovej cene elektriny. To si zapamätám a použijem to pri argumentovaní.
        Šialené čislo :-C

        1. Přidám ještě jedno šílené číslo. Největší
          Přidám ještě jedno šílené číslo. Největší evropská vodíková stanice v Hamburku má kapacitu 1000 kg h2/den. Náklady 5 mil. €.
          1000 kg je 200 plných nádrží Toyoty Mirai. Pokud by doplňovali palivo jednou za týden (tj. nájezd cca 450 km týdně), dokáže čerpací stanice obsloužit maximálně 1400 aut, které by se ještě musely rovnoměrně podělit o dny k doplňování paliva, reálně tedy maximálně 1000 aut.
          Nebýt to tedy dotováno z 80% z EU a zbytek dodá město, jak se běžně děje, tak to vychází na 93 tisíc korun na jedno auto (reálně 130 tisíc na auto) ne za ten vodík, ale jen za možnost ho vůbec načerpat.

            1. Zas tak malé nádrže to nebudou. Při 250 bar (běžné
              Zas tak malé nádrže to nebudou. Při 250 bar (běžné maximum při skladování) je to 15 kg/m3, tedy slušných 67 m3 na 1000 kg. Vodík je tam chlazený, nádrže dimenzované, zabezpečené a myslím že snad i výhradně venkovní (tj. nezabudované v zemi) a někde jsem četl, že limitem jsou snad i kompresory, 1000 kg vodíku potřebuje 5 MWh jen na stlačení na 700 bar.
              Edit: prošel jsem si pár zdrojů a opravdu to vypadá spíš na limit těch kompresorů.

                1. vodikova plniaca stanica na Kreillerstraße v Mnichove ma
                  vodikova plniaca stanica na Kreillerstraße v Mnichove ma kapacitu 400kg (skvapalneny H2, nie iba natlakovany na 700bar)

                  odporucam prestudovat tuto studiu kde sa porovnava ucinok explozie TNT s ucinkom pri explozii PNG a H2. Pre H2 su tie cisla a grafy priamo desive, LPG/PNG je oproti H2 uplna sranda. A to sa pocita len s nadrzami 5kg pri 700 bar (bezna vodikova nadrz u Mirai). Aky dopad by mala explozia co len maleho % z obsahu tej nadrze na Kreillerstraße, si nechcem ani predstavit. Tam by to asi v okruhu minimalne 1km pripominalo Hirosimu.
                  Vodikove auto by som napr. vobec nepustil do tunela. Nehovoriac o autobusoch alebo nakl. autach na vodik, to uz je uplne mimo diskusiu.

                2. To je přehnaně srovnávat atomovou pumu s vodíkovým autem,
                  To je přehnaně srovnávat atomovou pumu s vodíkovým autem, nicméně první teroristický útok např s autem Mirai bude znamenat konec vodíkových aut.

                3. Sila výbuchu sa štandartne porovnáva s výbuchom TNT,
                  Sila výbuchu sa štandartne porovnáva s výbuchom TNT, pretože sú dosť dobre zdokumentované. A tak isto sa k TNT dá porovnávať výbuch nádrže s vodíkom a tiež výbuch hociakej inej trhaviny alebo aj atomovej bomby.
                  Kažopádne pri vodíkovej čerpačke budú dosť lacné pozemky 🙂

                4. To prirovnanie k Hirosime som myslel v zmysle toho ako
                  To prirovnanie k Hirosime som myslel v zmysle toho ako vodikova explozia zrovna so zemou okolite stavby, pretoze vodik ma pri vybuchu podstatne vacsiu „razantnost“, nez napr. LPG alebo benzin. V pripade vybuchu je tlakova vlna nepomerne silnejsia.
                  Vodik ma energ. hustotu cca 40tis Wh/kg, benzin 13tis.
                  Inymi slovami, kilo benzinu obsahuje rovnake mnozstvo energie ako 3oo gramov vodika.
                  LENZE! Pri vybuchu treba brat do uvahy kolko percent celkoveho objemu horlaviny sa premeni na ucinnu energiu explozie, teda tlakovu vlnu. Kedze vodik je plyn, tych 300gr sa podstatne lahsie zmiesa s kyslikom/vzduchom (co e tiez plyn) a explozivna zmes bude mat daleko vyssiu ucinnost, nez 1kg benzinu (tekutina a plyn sa zmiesava nepomerne horsie/dlhsie). Co znamena, ze na tlakovu vlnu sa premeni daleko vacsie mnozstvo vodika nez benzinu. Na to, aby si vsetok benzin premenil do explozie, ho musis velmi ucinne rozptylit/zmiesat so vzduchom. V podstate ho doslova rozprasit do vzduchu ako sprej v malych kvapockach (princip karburatora). Pri havarii ak vystriekne benzin z prerazenej nadrze, tak velka cast toho mnozstva ostava kompaktna a pohromade, rozleje sa. Po zapaleni len zhori. Vodik ako plyn sa ale pri naraze a uniku so vzduchom zmiesa velmi lahko. Ak unikne dostatocne prudko, vodik sa zmiesa so vzduchom v priebehu sekundy-dvoch a velmi velke percento sa premeni na explozivnu zmes. No a potom staci mala iskra… A cau.
                  5kg vodika (obsah jednej nadrze v Mirai) ma ekvivalent cca 14kg TNT. Co spravia 4kg TNT, si mozes pozriet v tomto videu.
                  Ako vidis, z auta neostalo absolutne nic a trosky lietali na metre dookola. A to si vezmi, ze tnt bolo vnutri auta, teda karoseria pohltila vacsinu tej explozie. Pri uniku vodika je vacsina mimo auta a tlakova vlna nema prekazky. Odhadom by som povedal, ze pri vybuchu cca 5kg vodika z nadrze Mirai zabije alebo zmrzaci tlakova vlna ludi asi v 100m okruhu a sposobi materialne skody az do 500m okruhu.
                  Akonahle zacne tych vodikovych aut jazdit vacsie mnozstvo, je len otazkou casu kedy niektore buchne, bez ohladu na to, ako dobre maju zabezpecene nadrze a cojaviem co este. To je proste statisticka nevyhnutnost. Na poziare benzinovych aut sme zvyknuti, ale razantny vybuch ma daleko vacsi psychologicky efekt. Po dvoch-troch exploziach vodikovych aut bude verejnost volat po celoplosnom zakaze tychto aut.

                5. Myslím, že takto se to nedá počítat. Když se podíváte
                  Myslím, že takto se to nedá počítat. Když se podíváte do minulosti, tak výbuch Zeppelinu nebylo nic dramatického, prostě to celé chytlo a shořelo. Nedávný výbuch vodíkové čerpací stanice v Norsku rovněž přinesl pouze drobná zranění lidem v okolí druhotným efektem vystřelených airbagů..

                6. Hindenburg nevybuchl… to ne.
                  Ale i to „hoření“ stačilo

                  Hindenburg nevybuchl… to ne.
                  Ale i to „hoření“ stačilo aby se pak tak nějak přestal používat 😉

                7. V Hindenburgu vodik nebol natlakovaný a navyse bol rozdeleny
                  V Hindenburgu vodik nebol natlakovaný a navyse bol rozdeleny do viacerych samostatnych sekcii. Tym, ze mal vodik aj okolity vzduch rovnake tlaky, zmiesavanie bolo velmi pomale (ak to prirovname k rychlosti explozie) a ako postupne prehorievali prepazky sekcii, vodik horel postupne.
                  Taktiez unik zo vadneho ventilu na stacionarnej stanici je nieco uplne ine ako unik z nahle prerazenej nadrze auta pri havarii. Na tej stanici zlyhal ventil a uniklo pomerne male mnozstvo vodika. Navyse ak si pozries fotky, stanica bola obstavana pomerne solidnymi panelmi, ktore zadrzali vacsinu energie tlakovej vlny, resp. presmerovali ju smerom nahor. A aj tak kolko skody to narobilo… Vodikove auto pri havarii nebude mat nic okolo, co by zadrzalo energiu vybuchu a po prerazeni nadrze ten vodik moze (netvrdim ze musi) uniknut daleko rychlejsie ako ked to unikalo relativne pomaly cez ten ventil.

                8. Skôr ako príde na rad chemická reakcia vodíka s kyslíkom,
                  Skôr ako príde na rad chemická reakcia vodíka s kyslíkom, tak sa uvoľní nazhromaždená tlaková potenciálová energia, ktorá predstavuje v prípade 700bar a 5kg vodíka evivalent výbuchu 4,5kg TNT. To je podľa mňa to prvé najväšie riziko.
                  Ak by bol ten vodík naviazaný na nejaký hydrát alebo niečo podobné bez tlaku, tak premňa za mňa nech sa používa aj keď má efektivitu na úrovni spalováku. Ako kogeneračná jednotka by to zmysel aj dávalo.
                  Ale v aute nie.

                9. No fuj teda to je děs. Pojízdný bomby na kolech. S tím
                  No fuj teda to je děs. Pojízdný bomby na kolech. S tím tunelem to mě nenapadlo.
                  Kdy zakážou vodíkovým autům podzemní a uzavřený parkoviště? Vodíkový auto vezme s výbuchem vašeho baráku i široké okolí.

                  Kdo z hasičů se dobrovolně přiblíží k hořícímu nebo zdemolovanému ještě nevybuchlému vodíkovému autu???
                  Kdo z hasičů bude chtít ze zdemolovaného vodíkového auta vystříhávat lidi???

  11. Asi to nechapu: v textu je …kapacita … jednotky GW…
    Ze

    Asi to nechapu: v textu je …kapacita … jednotky GW…
    Ze by ty jednotky (chapu to jako nejaky celek = jednotka, eng cell) mely 1000MW vykon? V jednom miste je 1GW rocne to je 1GW÷24h÷365d=114Wh … nic moc produkce.
    Mozna tam meli byt MWh a GWh.
    Som z toho volako zmätený…

Napsat komentář