Infrastruktura je základ. Jaký je osud elektromobilů v Česku?

O tom, že investice do čisté mobility mohou přinést rozvoj technologií nejen v dopravě, ale také v přidružených sektorech, jsem psal nedávno. Podívejme se teď na oblast, která si za svou poměrně krátkou historii stihla vytvořit jak nadšené zastánce, tak fanatické odpůrce a všechno mezi tím. 

autor: Mikuláš Peksa

Ano, hádáte správně, řeč bude o elektromobilech a o tom, co nás v následujících letech čeká a nemine. Je elektromobilita přesně ta revoluce, kterou potřebujeme, nebo slepá ulička? A jak se můžeme připravit na budoucnost, ve které postupně a naprosto logicky mizí spalovací motory?

Norsko: dobrý příklad i návod, jak to (ne)dělat

Určitě si pamatujete obrázky, které před pár lety kolovaly na sociálních sítích. Protagonistou byl zoufalý cyklista, snažící se potmě proplést kabely visícími z oken k řadě parkujících aut. Jde o záběry z poměrně nadsazeného videa, které v roce 2018 vytvořila norská automobilová asociace v reakci na rychlý rozvoj trhu s elektromobily v této severské zemi. 

Ač se jedná o nadsázku, je nutné si přiznat, že cca od roku 2011 byl nástup elektromobility v Norsku tak rychlý, že ze začátku pokulhávala infrastruktura a obzvláště v odlehlejších oblastech byl problém naplánovat delší cesty tak, aby vám nedošla šťáva. To se ale rychle mění a pokrytí je ve městech a na hlavních tazích více než slušné. 

Proč jsou „auta na baterky“ v Norsku tak populární? Je to především díky daňovým a dalším výhodám, resp. díky výraznému zdanění aut se spalovacími motory a fosilních paliv. Princip „znečišťovatel platí“ se zkrátka Norské vládě a občanům v tomto případě vyplatil. Jak ale v rozhovoru přiznává Christina Bu, generální tajemnice norského svazu elektromobility, je to recept, který bude v jiných zemích těžko replikovatelný. 

I bohaté Norsko už se připravuje na to, že subvence a výhody jednoho dne skončí. Ukazuje však, že když se trh nastartuje, elektromobily se stanou něčím „normálním“ – ať už cenou, nebo, a to především, v hlavách lidí. 

Graf: Prodeje nových aut v Norsku

Český trh: hlavní je pořizovací cena a prolomení trhu s ojetinami

Když se podíváme na počty elektromobilů na českých silnicích, nevypadá to zatím na nějaký velký boom, ten teprve přijde. Zatím se pohybujeme někde na začátku exponenciály (dalo by se to přirovnat k počtu mobilních telefonů: ještě před pár lety byly drahé a neohrabané a moc toho neuměly, dnes už si jej s sebou bereme úplně všude a zvládnou elektronické bankovnictví, filmy i hry).

Graf: Prodané smartphony koncovým zákazníkům

Český automobilový trh je navíc specifický tím, že převládají ojeté vozy, a těch je v bateriové divizi zatím málo. Nové elektromobily jsou zatím o významný kus dražší než jejich fosilní ekvivalenty, to se ale brzy s největší pravděpodobností změní. Obzvláště pokud bude pokračovat současný trend snižování výrobní ceny baterií a investic do vývoje nových technologií, které by již třeba nepotřebovaly vzácné kovy.

Tři ze čtyř nových aut v Česku pořizují firmy. Rozvoji trhu s elektromobily – včetně těch ojetých – by tak mohly pomoci další pobídky a výhody, třeba rychlejší odpisy. Elektromobily jsou také ideální například pro veřejnou správu, tedy třeba pro obce. Tyto vozy jsou ideální do městského provozu, protože produkují méně lokálních emisí, a s nabíječkou před radnicí může obec ještě ušetřit na provozních nákladech.

Pro typického Čecha, který najede v průměru 32 km za den, může být výhodou elektro ojetiny kolem však například to, že díky absenci spalovacího motoru a spousty dalších součástek, které se mohou pokazit, je jeho provoz dlouhodobě o dost levnější. 

Investice do infrastruktury jsou základ

Jedním z hlavních argumentů odpůrců elektromobilů je fakt, že nabíjení trvá oproti natankování celkem dlouho a síť rychlých i pomalých nabíječek u nás zatím není tak hustá, jak by si všichni představovali. I tady se ale blýská na lepší časy.

Výstavba nabíjecích stanic bude podporována například v programu Nová zelená úsporám, s infrastrukturou pro alternativní pohony se počítá také v Modernizačním fondu. Balíček Fit For 55, který nedávno představila Evropská komise,  počítá například s masivními investicemi do sítě rychlých nabíjecích stanic na hlavních evropských tazích, činí se i samotní výrobci. 

Příkladem mohou být superrychlé nabíječky Ionity, které jsou provozovány skupinou automobilek (BMW, Ford, Daimler, Volkswagen a Hyundai). Zatím jsou u nás jenom čtyři, dá se ale předpokládat, že s rostoucími prodeji a širším portfoliem elektromobilů právě těchto značek přibude i nabíjecích stanic. Pozadu není ani Tesla se svými sedmi superchargery a musím zmínit také síť sice pomalejších, ale stále dostatečných nabíječek od ČEZu, E.On či PRE. 

V příštím roce bychom se také mohli dočkat zatím nejrychlejších nabíjecích stanic od ABB, které zvládnou dobít auto na 100 km dojezd za 3 minuty. Ve výhodě jsou samozřejmě motoristé, kteří mají možnost dát si na vlastní střechu solární panely. Nabíjení elektromobilu se tak stává ještě výhodnějším a dlouhodobé úspory výraznějšími. Ani ve městě si ale nemusíte zoufat – díky zjednodušení legislativy je nyní možné zbudovat bežné nabíjecí stanice například u sloupů veřejného osvětlení.

Pokud vás zajímá, jak je to se sítí stanic v Česku, mrkněte třeba tady na udržovanou mapu nabíječek od všech poskytovatelů

Zvládneme vyrobit tolik elektřiny?

Řekněme si nejprve jednu věc: pokud vezmeme průměrný nájezd a spotřebu běžného auta na fosilní paliva, jak uvádí server oenergetice.cz, ušetřili bychom již při pouhém 20 % podílu elektromobilů na českých silnicích cca 1,4 miliardy litrů pohonných hmot ročně. A to je fakt hodně emisí CO2. 

Celková spotřeba všech těchto aut by tak představovala přibližně jeden blok jaderné elektrárny Dukovany. Vzhledem k tomu, že velkou část elektřiny, kterou vyrobíme, vyvážíme (vloni to podle dat Energetického regulačního úřadu bylo 10,2 TWh), máme i pro prudký vzestup počtu elektromobilů ještě dostatečnou rezervu.

Bez čeho se ale dlouhodobě neobejdeme, je rozvoj obnovitelných zdrojů energie a také způsobů ukládání energie. Potenciál větrné energie v ČR je až 28 % současné spotřeby (AV ČR), potenciál solární energie dalších 27 % (EGÚ Brno), ty zatím zdaleka nevyužíváme tak, jak by bylo možné.

I z reálného modelu, který vytovřila společnost McKinsey pro německou síť, vyplývá, že elektromobilitu a domácí nabíjení síť celkem hravě zvládne. Obzvlášť, pokud se na ni připravíme předem, například zavedením levnějších tarifů během dne nebo v noci, kdy je celkový odběr elektřiny menší.

Automobilky jsou připraveny, co my?

Automobilový průmysl se mění. Ať už je to tlakem států a regionů na snižování emisí, nebo rostoucí poptávkou zákazníků, počet elektromobilů na našich cestách již jen poroste. Velké automobilky jsou na tuto změnu připraveny a je jen na nás politicích, abychom se postarali o to, že bude  elektrozměna co nejhladší.

O autorovi:

Mikuláš Peksa je český politik a fyzik, od roku 2019 poslanec Evropského parlamentu, v letech 2017 až 2019 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, od dubna 2017 do listopadu 2019 místopředseda Pirátů. V listopadu 2019 byl zvolen předsedou Evropské pirátské strany.

Další zdroje: 

Global EV outlook 2021: https://www.iea.org/reports/global-ev-outlook-2021?mode=overview 

Statistika počtu elektrických a hybridních aut v Norsku: https://www.statista.com/statistics/696187/electric-and-hybrid-cars-number-in-norway/ 

45 Comments on “Infrastruktura je základ. Jaký je osud elektromobilů v Česku?”

          1. Tou chytrostí nemyslím inteligenci, ta je u bílé rasy všude zhruba stejná. Mám na mysli spíš zabejčenost proti všemu novému. Ta se mi zdá u nás rozvinutější než v jiných státech. Jak jinak vysvětlit, že jsme v rozvoji OZE a elektromobility poslední v Evropě? I Rumunsko nás předběhlo.

            1. Příčina odporu k elektromobilitě leží ve struktuře středního školství v původním Východním bloku, kde se akcentovaly exaktní technické směry připravující lidské zdroje pro průmysl a zemědělství.
              Zatímco středoškolák v Anglii psal eseje, český gymnazista derivoval.
              Výsledkem je, že většina české populace v ekonomicky nejproduktivnějším věku 30-50 let si dokáže spočítat, že elektromobilita za současných podmínek je kravina. Samozřejmě stejně se to projevuje i v dalších oblastech – desatero pohlaví, náboženství atd.

                1. Nemám chuť diskutovat o číslech sekundárního a terciárního školství, které si na internetu dokáže najít každý jouda. Tak to snad zvládneš i ty.

                  Strojírenská velmoc Československo změnila za dvacet let svoje školství tak, že zredukovalo technické a přírodovědné obory o 40% na pouhých 20 % studentů , nabobtnalo studium ekonomie na 40 % a na 35 % tzv. „humanitní obory“, což je v podstatě výroba budoucích bezdomovců. Najdi si to.

                  Přesto podíl technicky vzdělaných středoškoláků a vysokoškoláků ve věku 30-50 let je stále cca 50%, což zatím efektivně brání mladší, nevzdělané, leč angažované generaci prosazovat sra*ky jako elektromobily.

              1. Uceni nazpamet neni hodnotna kvalifikace. Ceske skolstvi zustalo trcet v dobach Rakouska-Uherska jako vetsina verejnych instituci. Nevim ve kterem state mimo CR se absolventi VŠE tituluji inzenyr. Oproti Cesku ve svete znamena promoce ziskani doktorskeho titulu. A tak se da pokracovat. Je to namyslenost bez realneho zakladu.

              1. Ja zase nemam hispanske zkusenosti. Hispansky prostor je hodne pestry, od evropskych Spanelu az po jiho- a stredoamericke narody, kde mnoho lidi nezna regulerni skoly. Je mozne, ze Cesko je blize tomu hispanskemu prostoru, nez anglosaskemu. Ja se ale vzdy orientuji radeji podle toho vyssiho standardu.

  1. „Pokud vás zajímá, jak je to se sítí stanic v Česku, mrkněte třeba tady na udržovanou mapu nabíječek od všech poskytovatelů“

    no nejsem si tak uplne jistej ze ta mapa je udrzovana, 75kW PRE nabijecka okolo ktere chodim tak 2x tydne a stoji tam vic nez mesic na te mape neni, stejne tak 50kW nabijecky u zdejsiho Tesca tam taky nejsou, pritom v provozu jsou snad 2 mesice?

    1. Je strašný sledovat důsledky filosofie „Je to vymakané a dokonalé, tak to pojďme udělat jinak a blbě.“

      Čudlík na zapnutí topení sedačky? Nuda. Udělejme to tak, že se budou muset zmáčknout dva přesně najednou, to se nikomu nepovede. A za trest to budou pouštět přes dvacet kliků na tabletu.

      „Pokrok“ 😀

        1. Hlasové ovládání je další z mnoha mylných představ průmyslu o tom, co lidé chtějí. A lidé nechtějí mluvit na stroje.
          Hřbitov technologií, které byly cool a kterým média věštila budoucnost a obrovské zisky je gigantický.
          3D televize, hlasoví asistenti, autonomní řízení, ale i elektromobily mají mnoho společného. Pohybují se po stejné trajektorii Nadšení, slibů že nedostatky se už už vychytají, vadnutí zájmu spotřebitelů a přežívání technologie v malém nasazení tam, kde to dává skutečně rozumný smysl.

            1. Pokrok v elektronice, IT, automobilovém průmyslu a dalších oblastech se za poslední dekádu významně zpomalil a dokonce začíná vykazovat symptomy jistého hloupnutí.
              Z nějakých důvodů však je elektronika, především ta spotřební, postavena na piedestal vědy a uctívána méně vzdělanými masami organizujícími se do kultů podle osobních preferencí, zatímco skutečně zásadní pokrok se bez většího zájmu odehrává v oblastech biotechnologií, nanostruktur a dalších pro masmédia příliš složitých nebo neatraktivních oblastech.

  2. Nabijecek pribyva takovym tempem, ze ani ta souhrnna mapa vsech nabijecek neni kompletni. Nachazime se v prelomovem obdobi, kdy to nove a lepsi vytlacuje to zastarale a skodlive. Bohuzel jako vse nove ma i elektromobilita radu odpurcu, kteri se nedovedou preorientovat a trvaji na starych zvyklostech. Jako Talibanci, kteri chteji zustat ve stredoveku.

  3. Mně se zdá, že je to spíš výklad toho, jak by se to líbilo autorovi, než nějaký výhled nebo shrnutí faktů. Velká skupina lidí jezdí auty do 100tis kč a myslím, že většina do 300tis Kč. Tím je daná jejich starost o nabíjecí síť v ČR. S platem mezi 22-30tis čistého, hypotékou a dětmi vám vlastně ani nic jiného nezbývá, než jezdit autem za 100k a řekněme si, že na těch 32km/den to bohatě stačí, na image jste již rezignovali. Jestli si někdy v budoucnu koupíte elektromobil za přijatelnou cenu, bude mít nájezd 150tis a 8let stáří – garantuji vám, že dokud vás nedonutí, neuděláte to. A podle toho, co se děje s rouškami si myslím, že bude spíš občanská válka, než zakázaný auta Euro5, natož spalováky obecně.

    Mám EV, ale jen proto, že jsem celoživotní hračička a stále ještě geek…i když pomalu stárnoucí 🙂

    1. Občanská válka nebude, na to není populace dostatečně rozdělena. 95% populace bude souhlasit s tím, že podobné extrémistické levicové progresivisty je potřeba pověsit a tím se to jako vždy v historii vyřeší. Kdo horuje pro zákaz spalovacích vozidel, nerespektuje reálie České republiky a měl by si pomalu začít vyhlížet nějakou pěknou lampu.

      Problém české pirátské strany je v tom, že propaguje levicové ideologie předpokládájící současně ekonomickou sílu domácností na úrovni střední a vyšší vrstvy. Jejich kmenový elektorát zastávající stejné ideje je proto v České republice naprosto zanedbatelný a s pokračující ekonomickou krizí se bude dále zmenšovat na hrstku salónních intelektuálů-anarchistů bez faktického politického vlivu.

  4. Krásný dort splácaný páté přes deváté, kočička s pejskem by mohly závidět.
    Za základ vezmu údaj o prodeji smartphonů vztažený na prodej vozidel, přidám typického Čecha s typickými potřebami, vařím ve vývaru z evropských dotací a na závěr to okořením údejem o nějakém vývozu nějaké ekologické elektřiny.

    Čím více nepodloženého z kontextu vytrženého plácání, tím lépe.

    Slezte z toho lustru soudruhu Pekso, vidí vás!

Napsat komentář