Hyundai ukázal velkou dodávku s pohonem na vodík

Hyundai na výstavě IAA Užitkové vozy 2016 odhalil studii H350 Fuel Cell Concept s pohonem na vodíkové palivové články. Celkový dojezd vodíkového auta je 422 km.

Veletrh IAA Užitkové vozy 20 se koná v Hannoveru od 21. do 29. září. Studie s inovativním poháněcím ústrojím ukazuje potenciál pro využití vyspělé techniky vodíkových palivových článků společnosti Hyundai také v segmentu lehkých užitkových vozů.
foto: Hyundai

Studie Hyundai H350 Fuel Cell Concept nabízí pohled do budoucnosti lehkých užitkových vozidel a podle automobilky „názorně dokládá vhodnost průkopnického poháněcího ústrojí s palivovými články společnosti Hyundai Motor k využití v oblasti užitkových vozidel“.

Na rozdíl od bateriových elektromobilů, které vyžadují několik hodin k nabití akumulátorů, může být nádrž na 175 litrů vodíku naplněna za necelé čtyři minuty – podobnou dobu zabere načerpání benzinu nebo nafty do nádrže vozidla s tradičním spalovacím motorem.

Poháněcí ústrojí má inteligentní uspořádání, aby jeho uložení nijak nezasahovalo do nákladového prostoru modelu H350. V závislosti na variantě, poskytuje H350 nákladový prostor o objemu 10,5 m3 nebo 12,9 m3 – a to je dostatečná kapacita pro přepravu pěti standardních europalet. Ve verzi pro přepravu osob se do interiéru vejde až 14 sedadel.

auto koncept Hyundai H350 Fuel Cell na vodík

foto: Hyundai

Poháněcí ústrojí s palivovými články umožňuje téměř nehlučný provoz vozidla. Výsledné snížení emisí hluku předurčuje toto vozidlo pro noční rozvážkový provoz v městských oblastech. Studie H350 Fuel Cell Concept by byla vhodná nejen pro doručovací služby a další přepravní úkoly ve městech, ale také pro jízdy na delší vzdálenosti díky dlouhému dojezdu.

Poháněcí ústrojí s palivovými články disponuje nejvyšším výkonem 100 kW (136 k) a točivým momentem 300 N.m. Studie H350 Fuel Cell Concept dosahuje díky tomu nejvyšší rychlosti 150 km/h, což jsou podobné provozní vlastnosti, jako u lehkých užitkových vozů poháněných ekvivalentním spalovacím motorem. Zdrojem hnací síly je téměř nehlučný elektromotor.

Poháněcí ústrojí studie H350 Fuel Cell Concept se skládá z nádrží na vodík, sady palivových článků, vysokonapěťové sady akumulátorových článků, invertoru a elektromotoru.

Vysokotlaké nádrže na vodík (700 barů), uložené pod podlahou vozidla mezi oběma nápravami, pojmou 7,05 kg stlačeného vodíku, který je v sadě palivových článků rozkládán na protony a elektrony.

Elektrická energie, vyráběná sadou palivových článků, je následně ukládána do kompaktní sady akumulátorů Li-Poly s výkonem 24 kW. Invertor přeměňuje stejnosměrný proud na střídavý, který se používá k napájení elektromotoru o výkonu 100 kW.

Hyundai už v únoru 2013 zahájil první velkosériovou výrobu vozidel s palivovými články. Hyundai ix35 Fuel Cell byl a je prvním velkosériově vyráběným a komerčně nabízeným vozidlem s vodíkovými palivovými články.

Zákazníci si mohou toto vozidlo objednat v dealerské síti značky Hyundai. V současnosti může veřejnost používat například 50 vozidel ix35 Fuel Cell v německém Mnichově.

Poháněcí ústrojí s palivovými články společnosti Hyundai se úspěšně osvědčilo během Mistrovství světa ve fotbale 2006 v Německu. Po celou dobu trvání turnaje byl jako oficiální vozidlo používán městský autobus Hyundai s palivovými články.

tisková zpráva

20 Comments on “Hyundai ukázal velkou dodávku s pohonem na vodík”

      1. nejnebezepečnější je
        nejnebezepečnější je ten, kdo podporuje fosil a cokoliv jiného než EV. Vše ostatní než EV vede k terorismu (doslova) a závislosti na vládě, aby ovládala masy. Je třeba se probrat a vše krom EV naprosto odmítnout, pokud chcete lepší svět bez korporátního fašismu.

        1. Jen mi řekněte jak
          Jen mi řekněte jak elektrárny s sítě nejsou státní a korporátní…

          Vy si myslíte že se EV bude dát uživit jen s OZE, rozbít korporátní energetický koncept na padrť?

          To je nesmysl, který se nestane, z povahy lidí a toho co je se to jen nějak transformuje, ale nic moc se nezmění. Stejně nějaké monopoly nakonec vzniknou. Jaké podíly na vyhledávání měl kdysi a má dnes třeba takový google? Pokud zákonem natvrdo nezakážete slučování, nebo nezastropujete maximální velikost, monopoly a oligopoly vzniknou.

          Problém je že OZE nejsou dostatečně stabilní, musíte mít nějakou zálohu pro špatné počasí, což mohou být i týdny. Myslím že by se třeba podnikům i více vyplatilo si energii vyrábět sami, jenže je to problém, buď tahat plyn, kde je pak vyrobená elektřina zhruba stejně drahá jako ze sítě, nebo dovážet palivo, ale pořád to bude asi drahé.

          A představte si že továrny si řeknou o MW výkonu, to jsou minimálně jednotky vagonů uhlí. Pro zajímavost, 1MW +- konstantní u trojsměnného nepřetržitého provozu by znamenal týdně spálit asi 6 vagonů uhlí, každý ložený asi 30t.

          Řekněme že dům, pokud nebude nějakého hyperekologického člověka, může mít spotřeby, kompletní, v desítkách kWh energie denně. Pokud byste chtěl ostrovní, musíte třeba k FVE mít zálohu. Nějakou mini ORC, stirlingův či spalovací motor, palivový článek. I pokud do toho budete lít methanol, nezbavíte se závislosti, někdo jej bude muset vyrábět.

          I kdyby byly panely tak levné, nebo třeba větrníky, že methanol budete moci vyrobit kdekoliv na světě za náklady 1Kč/l, bude tu zásadní problém, stále jej budete muset nějak dopravit a místo spotřeby. A krom vlád máte problém v tom že nebude jak jej dopravit. Bavíme se totiž o velkých objemech, ano dost energie pro provoz továrny by mohlo v létě jít z FVE+baterií, jenže budete muset stejně doplňovat, v zimě pak jet skoro pořád na nezávislý zdroj… Víte co to znamená? Buď další kvanta kamionů, nebo zavlečkovat skoro každou fabriku.

          Ptáte se proč methanol asi. Odpověď je snadná, lithium je surovina podobná jako ropa, omezená a strategického významu a pro energetiku jí je třeba hodně. Syntetická výroba methanolu by naproti tomu měla být snadná s minimem speciálních kovů (snad jen měděným katalyzátorem), je možné jej spalovat, nebo nejspíše i oxidovat přímo na elektřinu v palivových článcích. Také je možné jej vyrábět nouzově z biomasy, transport bude snadnější než u vodíku nebo methanu.

          Den kdy se začnou hroutit monopoly je dnem konce známého světa, za ním leží zem nejistoty a prastarých zákonů, spíše pustina0 a spáleniště, než zelený ráj. Pokud padají monopoly jako domečky z karet, bude se otřásat ekonomika, s ní vlády a s nimi svět…
          Homo homini lupus.
          Víte co se může stát… Bohužel asi není moc třetí cesta. O, tedy je, ale je jen ze dosažitelná.

          A poslední věc, obrovské množství lidí jedná nevědomě, to je hlavní problém. Změňte to změníte svět, jenže to je problém, i jenja zřejmě alespoň chvilkově podléhá nevědomému jednání a v tom to je.

        1. To není zrovna úloha
          To není zrovna úloha základní aritmetiky, tady musíte pracovat s pravděpodobnostmi že se na jednom ze systémů stane fatální závada vedoucí k ohrožení okolí. Takže pokud to bude pst NH NČ, což je nežádoucí u vodíkové části a NČ nežádoucí na elektrické části (článku), pak to bude:

          1-[(1-NH)*(1-NČ)], tedy s touto pravděpodobností se nic nestane.

          Výraz v hranaté závorce substituujme symbolem NHV, máme tedy to že se nic nestane je dáno jako 1-NHV

          Dále musíte stanovit s jakou pravděpodobností nastane fatální závada na elektrickém vozidle, to označíme NE.

          No pokud bude 1-NE < 1-NHV, a toto bude spíše možné zaspat jako 1-NE <<< 1-NHV (tedy velmi výrazná nerovnost), pak bude systém s vodíkem bezpečnější, kupodivu, než ten elektrický. Bude to prostě záležet od toho jak moc pečliví výrobci budou. Nic víc.

      1. Měl jsem 8 let PLG.
        Měl jsem 8 let PLG. Pravidelně jsem jezdil na revize a vše ok. Výbuchu se ale zabránit nedá, neboť existuje statická elektřina. Na youtube je spousta videí náhodných výbuchů uprostřed tankování, kdy je zadní část auta (s nádrží) rozmetána. Vynásobte si to cca 10krát a máte vodík. Nádrž je pevná, ale trubky a spoje jsou v případě havárie průser.

    1. Aby H2EV dostal homolagaci,
      Aby H2EV dostal homolagaci, musel projít mnoha testy, které jsou pro každé vozidlo podobné. Nemyslete si, že se na nádrže „zapomnělo“. Dokonce se domnívám, že v tomto případě vhledem k extrémnímu tlaku, byly testy hodně důkladné. Alespoň doufám.
      Pan Horčík by se měl pochlapit, a přeložit nějaký článek z nezávislého zdroje o crash testech nějakého H2EV. Mě by například zajímalo, jakou teplotu nádrže snesou, neže se začnou upouštět vodík a jestli se to testovalo přímo v ohni a s jakými výsledky. Stejně tak by mě zajímaly testy odolnosti při nárazu a pojistné prvky.

      1. Tematikou H2 se zabyvali i
        Tematikou H2 se zabyvali i hasici
        http://metodika.cahd.cz/konspekty/4-2-05.pdf
        Dokument obsahuje i radu fotografii stejne jako CNG ci LNG. Dle meho je CNG, LNG, H2 bezpecnejsi nez automobily na benzin ci naftu. Plyn se v pripade uniku rozptyly do okolni atmosfery bez podpory horeni, spodni mez vybuchu je vyssi nez u par benzinu.

        Pro zajimavost fotografie ze zkousek nadob na LNG
        http://www.onthemosway.eu/wp-content/uploads/2015/06/TrainMoss-II-Madrid-26-11-2015.pdf?ad6460

Napsat komentář