Hyundai kvůli požárům vymění baterie od LG u 80 000 svých elektromobilů

Během uplynulého půl roku se Hyundai musel potýkat s velkou nepříjemností: bylo hlášeno 15 požárů elektromobilu Hyundai Kona Electric. Automobilka se proto rozhodla u asi 80 000 aut vyměnit baterie.

Z celkem 15 nahlášených požárů elektromobilů Hyundai Kona Electric jich 11 bylo v Jižní Koreji a dva v Kanadě. Hyundai později vydal softwarovou opravu, která ale příliš nepomohla.

Hyundai proto oficiálně rozběhl dobrovolnou svolávačku některých modelů elektromobilů Hyundai Kona Electric, Hyundai Ioniq Electric a elektrických autobusů Elec City. Baterie značky LG Energy Solutions z továrny v Nankingu u nich budou plně vyměněny.

Celosvětově se svolávačka týká 75 680 elektromobilů Kona EV, 5716 elektromobilů Ioniq EV a 305 elektrobusů. Všechny postižené prozatím Hyundai žádá, aby své vozy nenabíjeli na více než 90 % kapacity baterie.

Odhadované náklady pro Hyundai činí $900 mil. a je jisté, že nějakým způsobem se bude muset účastnit také LG Chem, resp. divize LG Energy Solutions (LGES) zodpovědná za výrobu bateriových článků a možná i výrobce seperátoru (který údajně problém způsobuje).

Žádné další podrobnosti zatím automobilka Hyundai nevydala, např. ani o které konkrétní výrobní roky se v případě Kona EV jedná.

64 Comments on “Hyundai kvůli požárům vymění baterie od LG u 80 000 svých elektromobilů”

  1. Teď je otázka jestli se problém týká jen Hyundaie nebo LG
    Teď je otázka jestli se problém týká jen Hyundaie nebo LG chem. V tom druhém případě by to byl problém všech evropských automobilek protože taky používají tyto články. Celá platforma MEB i můj Renault mají cihličky od LG chem.

          1. Takže…
            1) Zbývající kapacitu a tedy degradaci baterie

            Takže…

            1) Zbývající kapacitu a tedy degradaci baterie lze spolehlivě zjistit pouze jediným existujícím způsobem – vybít na doraz, nabít na doraz a vybít na doraz. Všechno ostatní je odhadování na základě empirických modelů pomocí různých atributů jako je napětí apod.

            2) Úbytek je v elektromobilech maskován tak, že skutečná kapacita baterie je vyšší o 5-10%, než je deklarovaná. Proto se dlouho tváří, že k degradaci nedochází. Navíc je to podpořeno faktem, že degradace není lineární proces a nová baterie ztrácí kapacitu pomaleji.

            Modelová situace vypadá tak, že zatímco prvních 30 tisíc km, je úbytek nula (reálně 5%), druhých 30 tisíc je úbytek 3% (reálně 13%), třetích 30 tisíc je úbytek najednou 15% (reálně 25%) a posledních 30 tisíc to skočí na 28% (reálně 38%).

            No a majitel idiot se chlubí tím, jak mu po 120 tisích km ubyly na displeji jen dva dílky z deseti ukazatele stavu baterky, která je ve skutečnosti skoro v hajzlu.

            1. Vaše modelová situace je přesně opačná než obecné
              Vaše modelová situace je přesně opačná než obecné poznatky, podle kterých je degradace ze začátku naopak rychlejší a poté pomalejší a podle rychlosti degradace zhruba 10 let stará, ale to mě nepřekvapuje.

              http://www.hybrid.cz/baterie-tesla-si-udrzi-pres-80-kapacity-i-po-800-000-km

              https://autonaelektrinu.cz/aktuality/667-jak-rychle-ztraci-baterie-elektrickych-aut-kapacitu-vysledky-nove-studie

              https://autobible.euro.cz/pruzkum-elektroauta-ztraci-v-prubehu-let-dojezd-spise-pomalu-rychlonabijenim-ale-baterie-znicite/

      1. Baterie by měla vydržet 1500 cyklů, pak nastane pokles na
        Baterie by měla vydržet 1500 cyklů, pak nastane pokles na 80% kapacity. Pokud máš tu menší 40 kWh baterii, tak při spotřeba 20 kWh máš již 430 cyklů pryč, při dobíjení na 100% ještě více. Takže jsi skoro ve třetině životnosti baterie, jakmile baterie klesne pod 80%, tak ještě nějakou dobu fungovat může, ale také může mít ze dne na den kapacitu 0%. Pokles kapacity baterie je často kus od kusu jíný.

        1. Ta závislost není tak jednoduchá a pokud cyklujete v
          Ta závislost není tak jednoduchá a pokud cyklujete v menší rozsahu než 0-100%, tak počet cyklů výrazně narůstá.

          Pokud by jednoduše platito životnost 1500 cyklů, tak by žádný hybrid s baterkou kolem 1 kWh nenajel ani 100 000 km či méně.

      2. Ten úbytek tam musí být, to je fyzika. A že to
        Ten úbytek tam musí být, to je fyzika. A že to nepozorujete, neznamená, že tam není. Může to být maskovano tím, že na počátku je skutečná kapacita vyšší než deklarovaná, např namísto 64 kWh má baterka 67 kWh, ale auto vám hlásí 100%. Pak po nějakém čase to klesne na těch 64, ale auto pořád hlásí 100% a vy jste spokojený.

  2. Člověka napadá, kolik hned bude MWh materiálu pro 2nd Life
    Člověka napadá, kolik hned bude MWh materiálu pro 2nd Life aplikace, ideálně na záložní ESS u stanic hasičských sborů. Nyní vážně: jestli je toto jediný známý případ omylu za deset let překotného až pádivého vývoje BEV v automotive, tak klobouk dolů.

            1. S najväčšou pravdepodobnosťou je vadný separátor, takže
              S najväčšou pravdepodobnosťou je vadný separátor, takže baterie pôjdu na recykláciu.
              Ja by som to ako úložisko k FVE riskol. Urobiť tomu separátny case niekde na zahrade, nastaviť limit na 80% a pohoda. K tým baterkám sa ale určite nikto nedostane, škoda 🙁

          1. Ja bych je klidne koupil za nejakou symbolickou cenu a udelal
            Ja bych je klidne koupil za nejakou symbolickou cenu a udelal na poli nekolik separovanych baterek. Kdyz nejaka blafne, tak se ostatnim nic nestane a nikoho to neposkodi. Ale nejspis se to ani nestane, protoze je rozdil provozovat baterku v klidu a za jizdy. Je mozne, ze se ten separator vibracemi nejak poskodi.

  3. Pravda a lži o Texasu – je na čase bilancovat a podívat se
    Pravda a lži o Texasu – je na čase bilancovat a podívat se objektivně na pravdivost některých tvrzení okolo této energetické katastrofy.

    Selhaly fosilní zdroje nebo OZE?
    Zastánci OZE tvrdí, že selhalo více fosilních zdrojů, než OZE. A z pohledu absolutních GW výkonu je to pravda, z chybějících 45GW bylo jen 18GW z OZE, tedy necelá polovina (40%). Jenomže podle údajů ERCOT je zřejmé, že podíl OZE (26GW které nebyly před začátkem krize offline) tvoří jen 21% celkových dodávek z čehož výplývá, že procento selhání OZE bylo ve srování s ostatními zdroji dvojnásobné.

    Zasáhlo počasí stejně i fosilní zdroje?
    Zastánci OZE tvrdí, že výpadek fosilních zdrojů byl srovnatelý s OZE. Pokud se ale podíváme na procento výpadku z instalované kapacity zjistíme, že z celkové kapacity 26GW OZE vyřadilo počasí 70% instalované kapacity a zbytek dodával dle svých možností, tedy soláry nic a větráky cca 15% kapacity. Naproti tomu u fosilních a jaderných zdrojů z instalované kapacity 82GW vyřadilo počasí 27GW, tedy jen 33% kapacity.
    Dobré je se též podívat na obnovu. Zatímco OZE po krizi zůstaly odpojeny a zákaznci fungovali prakticky výhradně na zachovné fosilní a jaderné zdroje, ostatní fosilní zdroje byly rychle obnoveny, a to především díky centralizaci a dostatečnému servisnímu zázemí. Naproti tomu OZE začaly nabíhat až po výrazné změně počasí, na kterou se muselo počkat, protože nebylo v silách provozovatelů tyto zdroje obnovit.

    Pomohlo by větší propojení sítí?
    Zastánci OZE tvrdí, že za blackout může izolovanost distribuční soustavy Texasu od severnějších států USA, a že ty mohly nedostatek produkce kompenzovat. Není to pravda. Jak se může každý sám přesvědčit, státy New Mexico, Oklahoma, Arkansas i Lusiana měly v době krize též plně vytíženou vlastní kapacitu a nedisponovaly přebytky v produkci, které by mohly Texas zachránit. Vysoká spotřeba byla ve stejnou chvíli v celých USA.

    Z výše uvedeného je zřejmé, že za katastrofu v Texasu můžou skutečně pouze a jedině OZE, jejichž masivní výpadek přinutil ERCOT k vypínání dodávek a hysterický pláč jejich zastánců a kopání kolem sebe ve stylu malého fracka je naprosto zbytečné divadlo.

    Zdoje:
    http://www.ercot.com/gridinfo/resource
    https://comptroller.texas.gov/economy/fiscal-notes/2020/august/ercot.php
    http://www.ercot.com/content/wcm/lists/172484/ERCOT_Quick_Facts_02.4.19.pdf
    https://www.eia.gov/realtime_grid/#/data/graphs?end=20160723T00&start=20160716T00

    Pane Horčík, možná by to stálo za podrobný analytický článek. Když už tady čteme pravidelně oslavu na instalaci OZE, nebylo by korektní podívat se na možné důsledky? Poučit se z chyb jiných?

    1. muze za to jen a pouze nedostatecna decentralizace -> k tomu
      muze za to jen a pouze nedostatecna decentralizace -> k tomu CR cim dal vice smeruje take

      i kdyz budete mit 100 jadernych elektraren na jednom miste, staci par dni deste v mrazu nebo vetsi vitr a kabilky popadaji a bude masivni blackout.. nemluve o zbytecnych ztratach na vedeni..

          1. Z pohledu celkového dodaného výkonu samozřejmě u té
            Z pohledu celkového dodaného výkonu samozřejmě u té jediné paroplynové.

            Ale pozor, u větráků máte 1000 SPOF a pokud událost zasáhne všechna aktiva, stává se z toho nevýhoda.

            A u té paroplynové se ze single point of failure stává single point of repair – jediná paroplynová má totiž má mnohem menší MTTR na GW.

              1. Olej v převodovce je ISO VG32, tedy SAE 10W30, ale s velmi
                Olej v převodovce je ISO VG32, tedy SAE 10W30, ale s velmi vysokými nároky na čistotu.
                Na rozdíl od větrné turbíny je převodovka „vytápěna“ motorem a prokluzem měniče momentu. Provozně se, vyjma chvíle studeného startu, pohybuje v poměrně úzkém rozsahu teplot (80-90°C) s jednoduše spočítatelnou viskozitou. Na tuto teplotu je 10W30 ideál.

                Naproti tomu větrnou turbínu potřebujete sice mazat v podobném maximálním rozmezí teplot -40 až +80, ale v obou extrémech se provozuje dlouhodobě. A to taková sranda fakt není, aby si mazivo zachovalo stejnou viskozitu.

                1. tak bude v extrémních mrazech holt hustší, ale nemělo by
                  tak bude v extrémních mrazech holt hustší, ale nemělo by to bránit provozu.

                2. Holt hustší? Musí mít viskozitu v nějaké toleranci.
                  Holt hustší? Musí mít viskozitu v nějaké toleranci. Jinak nemažete a opotřebováváte převody raketovým tempem. Ale rád si počkám, jak to vyřeší.

                3. Ve vasem milovanem rusku se stridaji teploty mnohem razantneji
                  Ve vasem milovanem rusku se stridaji teploty mnohem razantneji a jejich vehikly jezdi dal, aniz by se porad vymenoval olej v prevodovce. Kdyz jedou Tatrovky v prosinci z CR na Ralley Dakkar a v lednu zase zpet, tak take meni tam i zpet olej? Mozna byste jim to mel poradit, aby zase jednou neco vyhrali.

        1. Servisaci se nedostali k VtE, protoze nemeli obute zimni
          Servisaci se nedostali k VtE, protoze nemeli obute zimni pneumatiky. Texas se proste dostal do podminek, ktere nezvladli. A z toho ted urcite usuzujete, ze OZE je vsude na svete nanic. Ale obracene budete tvrdit, ze Cernobyl a Fukusima se v CR nemuze opakovat?

          1. Černobyl se v ČR opakovat nemůže, máme reaktory s jiným
            Černobyl se v ČR opakovat nemůže, máme reaktory s jiným fyzikálním principem. Fukusima se v ČR taky nemůže opakovat. Tsunami co by se dostala až k nám by způsobila, že by v ČR nezbyl nikdo kdo by si s nějakou jadernou elektrárnou mohl dělat starosti.

            Co tam máte dál ?

                1. To je prave vas problem, ze si umite predstavit jen takovy
                  To je prave vas problem, ze si umite predstavit jen takovy jaderny uraz, ktery uz byl nekde jinde. Dalsi si nedovedete predstavit a tim padem pro vas neexistuji. Dobre ze jste mi to sdelil, ted aspon vim, ze vase prispevky jsou jen ciste emocionalni.

                2. Mě to emocionální tedy nepřijde, je to jednoduché,
                  Mě to emocionální tedy nepřijde, je to jednoduché, stručné a věcně správné.

              1. Jako, že se v reaktorové hale odpálí bláznivej
                Jako, že se v reaktorové hale odpálí bláznivej aktivista?
                Jako samozřejmě nejde vyloučit selhání, na druhou stranu, bezpečnostní opatření od dob Černobylu jsou diametrálně jinde a než se přikročí k fyzickému testování nějakého stavu, tak se to dá prosimulovat v počítači a následně na simulátoru.

                1. Třeba bláznivý aktivista nebo terorista nebo nasraný
                  Třeba bláznivý aktivista nebo terorista nebo nasraný zaměstnanec. 😀

                  Nebo třeba pád menšího meteoritu či velkého letadla. Neznám dopodrobna plány či slabiny našich JE a jsem si vědom, že bezpečnost je na extrémně vysoké úrovni.

                  Jen mě zajímá co by se muselo stát, aby to byl opravdu průser na úrovni neobyvatelného kraje či okolí třeba 30 km.

                  BTW odpálení aktivisty v reaktorové hale (např. 30 kg výbušniny) by mělo za následek nějaké fatální problémy?

                2. Stacilo by vyradit hlavni privod chladici vody do reaktoru.
                  Stacilo by vyradit hlavni privod chladici vody do reaktoru. Nejaka trubka se da natrhnout par gramy semtexu.

                3. No snad to není tak jednoduché jak říkáte. 😀
                  No snad to není tak jednoduché jak říkáte. 😀

                4. Jak jsme videli v Texase, tak vsechny simulace byly na houwno.
                  Jak jsme videli v Texase, tak vsechny simulace byly na houwno. Vzdy se muze vyskytnout neco, s cim smrtelnik nepocita. Treba kdyby zamrzla voda v chladicim okruhu cerpana ze reky. Dejme tomu, ze by u nas bylo treba 14 dni -40 st. C. S tim zadna simulace asi nepocita, protoze to zde jeste nebylo. A kdyz se to stane, tak se odstehujeme z Evropy do Australie, protoze Evropa nebude po desetileti obyvatelna? Tech -40 je jen priklad, nic jineho me nenapada a nenapada to nikoho. A ono se to bohuzel prihodi co nikdo necekal.

    2. Pěkně jste to sepsal. 🙂
      Jinými slovy, nepřipravené OZE

      Pěkně jste to sepsal. 🙂

      Jinými slovy, nepřipravené OZE měly větší podíl výpadků jako nepřipravené fosilní a jaderné zdroje. Z toho vyplývá, že problém byl v nepřipravení zdrojů na takové podmínky, protože jinde ve světě takový snížek a mrazík není žádný problém ani pro jeden z těch zdrojů.

      Když si vypůjčím vaše čísla, tak větráky jely na 15 %. Kdyby tedy nevypadl ani jeden, tak budou dodávat cca 4 GW. To by vážně nic nezachránilo a právě proto se počítá a musí počítat se zálohou. Ta záloha ovšem vypadla a ten výpadek byl jak píšete 27 GW.

      S tím, že větráky pojedou v tu dobu jen na cca 15 % se počítalo a vědělo možná i několik dní dopředu. S tím, že vypadne 27 GW v zálohách se vědělo zhruba v tu dobu, kdy vypadly.

      Vinit za tu situaci OZE je stejné, jako vinit Ferrari za zapadnutí v oranici či Jeep za to, že nejede 350 km/h.

      1. To je 15% instalované kapacity po výpadku, takže váš
        To je 15% instalované kapacity po výpadku, takže váš výpočet neplatí.

        A víte co je nejhorší? Když se podíváte na grafy ERCOTu, zjistíte další dvě zajímavé věci…

        1) plynové elektrárny zachraňovaly prdel elektrické sítě už tři dny před krizí

        2) pokud by těch 28 GW instalované kapacity nebylo ve větrácích, ale v plynu, krize by nenastala. Protože na odvrácení stačilo 17GW, a to by tyto neexistující plynové elektrárny, pokud by byly postižené stejným procentem výpadků jako ty existující, dodat zvládly.

        https://pv-magazine-usa.com/2021/02/17/3-graphs-that-shed-light-on-the-ercot-power-crisis/

        1. Aha takže kdyby těch 70 % větráků nevypadlo, tak místo 4
          Aha takže kdyby těch 70 % větráků nevypadlo, tak místo 4 GW dodají celkově 12 GW, které by ovšem stále nic nezachránili.

          Oproti tomu tu máme 27 GW v plynu s jejichž výpadkem se nepočítalo a naopak se na ně spoléhalo.

          To, že postavili 28 GW ve větru přece neznamená, že kvůli tomu nepostavili 28 GW v plynu. Musíte počítat s předpokládanou výrobou energie respektive s utilizací, která je u VE cca 3-4 krát menší a taky se zálohou (doufám že tím potěším TakyMartina). Takže by jinak postavili spíš 7-9 GW v plynu.

          Kdyby místo větráků bylo 28 GW v plynu, tak to nikdo nezaplatí, protože nikdo nepostaví 28 GW v plynu, aby je zapnul naplno jeden týden za 10 let a ještě k tomu, aby mu jich stejně 30 % vypadlo.

          Chápu, že je příjemné to hodit na OZE, ale odpovězte si na otázku. Nebylo levnější se poučit z bouře před 10 lety a zabezpečit zdroje(především ty záložní) na zimu?

          1. Ale zachránily, protože omezení dodávek větráků nebylo
            Ale zachránily, protože omezení dodávek větráků nebylo proto, že by nefoukalo. Výpadek zamrzajících větráků činil 18GW a v krizi chybělo 17GW. Kdyby těch 28GW bylo v plynu, mrznutím by to kleslo na 20GW, ale to by v pohodě stačilo.

            „To, že postavili 28 GW ve větru přece neznamená, že kvůli tomu nepostavili 28 GW v plynu“. Máte pravdu. Za ty peníze by totiž postavili mnohem více, než 28GW.

            Vřele doporučuji se podívat sem na stranu 13 – 18,86$ dotace na vyrobenou MWh, u solárů dokonce 82,46. A takové fiasko.

            https://web.archive.org/web/20210113230504/https://lifepowered.org/wp-content/uploads/2020/07/2020-04-RR-Bennett-LP-Federal-Energy-Subsidies-2.pdf

            1. Už se do toho trochu zamotáváte.
              V prvním komentáři

              Už se do toho trochu zamotáváte.

              V prvním komentáři píšete, že bylo vyřazeno 70 % celkové kapacity a zbytek dodával 15 % celkové kapacity. Z toho mi logicky vyplývá, že zbytek jel na polovinu výkonu. Nemůžete do toho výpadku počítat i instalovanou kapacitu, kterou by to stejně v té době nedalo.

              Ovšem i kdyby foukalo na maximum, tak vinit nějaký zdroj či technologii je hloupé. Mohla za to nepřipravenost a diletantství zodpovědných lidí, kteří nepřipravili technologie na takové podmínky.

              Když někomu dojde nafta nebo se vybije baterka, tak je debil on a ne auto.

              Když berete jen investiční náklady, tak ano postavili. Nesměl byste je ale zapnout nedej bože provozovat roky, protože pak by vám to už těžce nevyšlo. 😀

              Ano to je cena za čistý vzduch a nezničenou přírodu. Nevím jestli to je hodně nebo málo. Ty podpory jsou také za posledních 10 let. Stavět průmyslově soláry před 10 lety byla hovadina a prasárna na tom se shodneme. Dnes je situace úplně jinde a za 10 let bude zase jinde.

              1. Ne nezamotávám, to vy to vidíte binárně.
                Polopaticky –

                Ne nezamotávám, to vy to vidíte binárně.
                Polopaticky – 70% vypadlo zcela a 30% bylo postiženo zásadní redukcí výroby.

                Jistě, mohl bych vám to spočítat přes instalovanou kapacitu, pak by výpadek vyšel na brutálních 85%, ale to by nebylo korektní protože nevíme, jak hodně mohly vyrobit vůči instalované kapacitě. Můžeme pouze konstatovat, že pokud by OZE vyráběly alespoň polovinu své kapacity, ke krizi by nedošlo.

                Bohužel postavit třetinu zdrojů jako OZE a pak z nich v případě vysoké potřeby dostat 15%, je prostě průser. Tečka, tady není co řešit.

                1. A co si představujete pod pojmem „postižení zásadní
                  A co si představujete pod pojmem „postižení zásadní redukcí výroby“ vztaženo k OZE?

                  Není to náhodou zatažená obloha se sněhem, kdy logicky FVE nic nevyrobí? Nejsou to náhodou jiné než ideální větrné podmínky? Dopředu se přece vědělo, že vyrábět tolik nebudou, tak jak mohli někoho zklamat?

                  Nebo chcete snad tvrdit, že kdyby byla normální situace, že by OZE v tu dobu dodávaly 100 % instalované kapacity? V únoru?

                  Ze začátku jste začal pěkně racionálně a teď už sklouzáváte do stylu „je to tak protože jsem to řekl“.

                  OZE tu prostě nejsou od toho, aby dodávaly 100 % kdykoliv si řeknete. Jestli je někdo tak naivní a očekával to, tak sory jako. To je to stejné jako s tím Ferrari v oranici či s Jeepem na okruhu.

                  Když bych si vypůjčil vaši rétoriku, tak vypadlo 27 GW v plynu, se kterými se na beton počítalo jako se zálohami, které měly fungovat. Tečka, tady není co řešit.

                2. Ztrácíte nadhled.
                  Podstatou problému je, že OZE jsou

                  Ztrácíte nadhled.

                  Podstatou problému je, že OZE jsou NESPOLEHLIVÝ zdroj. Availability neboli dostupnost znamená, že je zdroj k dispozici v okamžiku potřeby. OZE zdroje nebyly k dispozici v okamžiku potřeby, to je neoddiskutovatelný fakt.

                  Texas jako velký propagátor OZE s jejich vysokým podílem (skoro 30%) na to teď tvrdě doplatil.

                  Ano, můžeme zabřednout do diskuze, jestli dává smysl dotovat OZE a vedle toho stavět další „záložní“ zdroje pro jejich zastoupení, což je ovšem naprostý ekonomický nesmysl, protože investiční i fixní provozní náklady těchto zdrojů, i když nevyrábějí jsou obrovské – výstavba, personál, garantované odběry apod.

                  Podle vás dává smysl si postavit barák s vytápění pomocí OZE a pro jistotu vedle druhý s vytápěním plynem?

                3. No konečně jste to pochopil. OZE jsou nespolehlivý zdroj, a
                  No konečně jste to pochopil. OZE jsou nespolehlivý zdroj, a proto by se na ně spoléhal jenom idiot bez toho, aniž by měl zálohu. V Texasu nejsou idioti, a proto jejich elektřina pochází přes 80 % ze „spolehlivých“ neOZE zdrojů.

                  https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_power_stations_in_Texas

                  To je dostatečná záloha. Těch 80 % je dimenzováno tak, že i když nepojede žádný „nespolehlivý“ OZE, tak to bezpečně pokryjí ze „spolehlivých“ neOZE zdrojů. Bohužel mají mezi sebou ziskuchtivé alibisty a diletanty, kteří nezabezpečili ty „spolehlivé“ zdroje, takže neplnili to, co se od nich očekávalo.

                  Podle mě má smysl si dnes postavit barák s vytápěním pomocí OZE a k tomu si pořídit tu vaši elektrocentrálu pro případ krize. V budoucnu hromadu levných baterií. Nepotřebuji dva domy.

                  Já nejsem fanatickej idiot a vím, že OZE bez akumulace jsou nespolehlivé a proto se logicky na ně nebudu spoléhat, natož je vinit z něčeho co od nich nečekám.

                4. 1) Váš odhaz je zastaralý.
                  2) Neexistují smlouvy o

                  1) Váš odhaz je zastaralý.
                  2) Neexistují smlouvy o peer-to-peer zálohách, tudíž fosilní zdroje v Texasu NEZÁLOHUJÍ OZE.
                  3) Buď jasně upřesněte, kdo a co očekával a jak to měl garantováno, nebo neplácejte kraviny.

                  Řešením bude povinnost OZE dodavatelů garantovat minimální dodávky. Samozřejmě si je zajistí pomocí kontraktů s fosilními dodavateli a cena těchto kontraktů pomůže názorně ukázat skutečné náklady na OZE.

                  Podíl OZE zdrojů v Texasu, které dodávají v režimu „někdy možná asi tolik“ prostě a jednoduše dosáhl kritické velikosti a důsledky jsou jasné.

                5. 1)V minulé debatě jste na mě vytáhl 15 let starou analýzu
                  1)V minulé debatě jste na mě vytáhl 15 let starou analýzu ČSU z 20 let starých dat o sčítání lidu a teď máte problém s daty z celého roku 2019? Co na to říct. 😀
                  Najděte si data z roku 2020 sám, když myslíte, že tam bude zásadní změna.

                  Ty data jsou v pořádku. Vy totiž zřejmě účelově zaměňujete podíl instalované kapacity a podíl vyrobené elektřiny. Tím, že OZE mají přirozeně násobně větší podíl instalované kapacity k vyrobené elektřině se vám to náramně hodí.

                  2-3) Ale to už jsem vám psal kdo co očekával. Předpovědi počasí byly známé. Operátoři na energetickém dispečinku věděli, že OZE pojedou na 30-50 % z 28GW tedy 9-14GW. Asi je trochu překvapilo, když, jim to spadlo na těch 15 % tedy cca 4GW. Pak se ale podívali na druhý monitor s fosilními zdroji u kterých je výpadek jednou za 5-10 let a dostali dvojitý infarkt, protože ty nečekaně spadly o „pouhých“ 30 % tedy o těch 27GW. 😀
                  Určitě v tu chvíli nadávali na OZE. 😀

                  Řešením vašeho řešení pro firmy bude si postavit k větrným parkům či solárům jednu plynovou elektrárnu a garantovat výkon jen té plynové. Což se vlastně děje, protože většina energetických firem vlastní jak OZE, tak i fosilní a jiné zdroje a podle toho jak fouká či svítí, tak regulují výkon ostatních a optimalizují variabilní náklady. Takže vaše řešení nic neřeší a je to spíše popis současného stavu.

                  Ta vaše „kritická velikost“ cca 30 % instalované kapacity OZE byla v Dánsku, Irsku ale i ve Velké Británii a Německu a spoustě dalších zemí překročená několikanásobně a nic se nestalo. Že by to bylo tím, že správně zabezpečili všechny zdroje, což je problém, na který upozorňuji už od začátku?

        2. Zamrzala voda v plynovem potrubi, ktere nybylo projektovane na
          Zamrzala voda v plynovem potrubi, ktere nybylo projektovane na provoz v takove teplote. Expanzni stanice se od urcitych teplot musi vytapet. Vidim u nas, jak se kouri z kominka. V Texasu asi takove ohrivani nemaji. Odhaduji, ze pri vyssim odberu plynu by se ten efekt projevil jeste rychleji. Adiabaticka expanse je vzdy spojena s ochlazenim. Proto jsou skrtici klapky u benzinovych motoru v zime ohrozeny zamrznutim a nasavany vzduch se musi predehrivat. Situace v Texase byla urcite komplexnejsi a se stavajici subtropickou infrastrukturou nezvladatelna.

          1. s tím v zásadě souhlasím, až na ten vyšší odběr,
            s tím v zásadě souhlasím, až na ten vyšší odběr, protože ten už vyšší být nemohl.

            A co se týče poučení, tak by se mělo logicky vyhodnotit, které zdroje jak selhaly.

            Pak nám vyjde, že

            – Soláry selhaly na 100% (státní dotace 82.46$/MWh)
            – Větrné turbíny selhaly na 70% (18.46$/MWh)
            – Paroplyn na 30% (0.39$/MWh)
            – Uhlí a jádro zanedbatelně. (0.73$/MWh a 1.93$/MWh)

            Což víceméně odpovídá a potvrzuje představy veřejnosti o spolehlivosti těchto zdrojů a naprosto neodpovídá finanční angažovanosti státu, jehož prvořadým úkolem je zajistit energetickou bezpečnost.

Napsat komentář