Hybridní nafto-benzínový motor: bude fungovat?

Vědci z univerzity ve Wisconsin-Madisonu již před pěti lety upravili dieselový jednoválcový motor, aby pro svůj pohon inteligentně využíval naftu i benzín. Nyní se vědci rozhodli přistoupit k reálným jízdním testům a doufají, že se jejího nápadu ujme některá z velkých automobilek.

Profesor Rolf Reitz a student Sage Kokjohn před pokusným jednoválcovým motorem.
foto: Universtity of Wisconsin-Madison

Motor spalující benzín a naftu? Šílenost? Naopak, geniálně jednoduchý způsob, jak nebývale zvýšit účinnost spalovacího motoru a tím srazit spotřebu.

Vědci na univerzitě Wisconsin-Madison již před pěti lety začali s pokusy s upraveným jednoválcovým dieselovým motorem značky Caterpillar. Motor upravili tak, aby mohl spalovat jak benzín, tak naftu.

Nejdůležitějším krokem bylo připojení speciální řídící jednotky RCCI (Reactivity Controlled Compression Ignition) k motoru. Řídící počítač ve spolupráci se senzory sleduje parametry motoru (teplota, zatížení) a podle toho vstřikuje do válce benzín nebo naftu.

Například při nastartování motoru se do válce jako první vstřikuje nafta, která má nižší teplotu hoření než benzín. Následně pak podle komplikovaného vzorce, který je střeženým know-how univerzity, jednotka RCCI při různé zátěži motoru využívá naftu nebo benzín.

Hybridní nafto-benzinový motor dosáhl skvělé účinnosti. Vědcům se podařilo v laboratoři dosáhnout účinnosti motoru 59,4 %. Přitom nejlepší současné dieselové motory mají účinnost 52 %.

„Teoretická účinnost spalovacích motorů je 64 %, takže jsme dosáhli 95 % účinnosti,“ říká Rolf Reitz, vedoucí výzkumné skupiny a profesor mechanického inženýrství na univerzitě Wisconsin-Madison. „Tento proces je o 10 až 15 procent účinnější než nejlepší obchodní vznětové motory, které patří mezi nejvíce efektivní spalovací motory.“

Kompozitní díl

Reitz a jeho tým
foto: Universtity of Wisconsin-Madison

Vysoká účinnost je důsledkem menších tepelných ztrát – jednoduše řečeno, hybridní nafto-benzínový motor je při svém chodu chladnější, než čistě benzínový nebo naftový motor. Větší poměr chemická energie paliva se tak nemění na nežádoucí teplo, ale na žádoucí mechanický pohyb.

Při nižších teplotách také vzniká méně sazí a nebezpečného oxidu dusíku. „S nízkou spalovací teplotou vyrábíme jen nevýznamné množství oxidu dusíku,“ vysvětluje Reitz. „A jestliže spustíte proces s ideálním poměrem paliva vzduchu, nevznikají ve spalovací komoře oblasti, které vytvářejí saze. Oxid dusíku a saze – dva největší problémy dieselu – jsou eliminovány.“

Účinnější a čistší provoz je však jen jednou z výhod. V klasických vznětových motorech vstřikujete naftu pod tlakem 3000x větším než je atmosferický tlak. Systém RCCI si vystačí s 300 atmosférami, což zjednodušuje a zlevňuje vstřikovací systém.

V současné době se vědci rozhodli přikročit k jízdním testům s upraveným americkým SUV Saturn Vue, od General Motors. Silniční testy mají prokázat vyspělost konceptu v reálném provozu.

„Motor má spoustu kontrolních systémů, takže když dáte nohu na plynu, automaticky se pro optimalizaci spalovacího procesu změní poměr nafty a benzínu. Můžeme namíchat správné dávkování na základě každého cyklu motoru,“ komentuje začátek silničních testů Reitz.

Práce amerických vědců se jejich řešení nemusí uplatnit jen v osobních automobilech. Nabízí se využití v nákladních vozidlech, vlacích, lodích, v těžké vojenské technice nebo i v generátorech elektrické energie.

7 Comments on “Hybridní nafto-benzínový motor: bude fungovat?”

    1. V niektorých aplikáciách
      V niektorých aplikáciách sa „ropáky“ budú využívať ešte veľmi dlho. Napríklad ťažko si dokážem predstaviť poľnohospodársky traktor s trojtonovým akumulátorom a to platí aj pre iné stroje, napríklad stavebné. Jedine ak by sa tu uplatnil vodík.

      1. I takové pokusy už byly.
        I takové pokusy už byly. Jeden americký dost známý výrobce traktorů to zkouší (John Deere tuším). Osobně si myslím, že si ještě na něco takového počkáme, ale pro tato zařízení se skvěle hodí hybridní technologie. Vzhledem k účelu se větší váha a komplikovanost nezdá zase až tak velkou nevýhodou jako u malých vozů.

    1. Taky mě to zarazilo. U
      Taky mě to zarazilo. U dieslu je to totiž s teplotou většinou přesně naopak. Když se ochudí směs a přidá se více vzduchu (kyslíku), tak motor pojede stejně, jenom bude spalování probíhat za podstatně vyšších teplot, které motor dlouho nevydrží a dojde k propálení pístů. Ostatně na tom principu fungovaly ty různé vodíkové vyvíječe, které udělaly díru do sání a přisávaly falešný vzduch… Vodík tam moc velkou roli nehrál.

Napsat komentář