Hüttlin Kugelmotor – geniální sférický motor pro hybridní auta, větrné elektrárny i domácnosti

Koule je dokonalý tvar. V málokterém, pokud nějakém, zařízení ale dnes potkáme kulatý . Budoucnost přitom možná spočívá právě v nich! Tzv. Hüttlin Kugelmotor, tedy sférický německého vynálezce Herberta Hüttlina, je šetrný, jednoduchý a přitom široce využitelný.

Nákres zobrazuje sférický motor ve verzi range-extendéru.
foto: Innomotor AG

Myšlenka kulového nebo také rotačního motoru není nová, už v roce 1961 si jej patentoval Američan Frank Berry. Jeho motor se ale nikdy nepřehoupnul přes fázi dřevěného modelu. O mnoho let později začali princip rotačního motoru rozvíjet také další. Od roku 1991 mimo jiné i Herbert Hüttlin.

Ten v roce 1998 společně s dalšími partnery založil ve společnost Innomot AG. Ta se má zabývat vývojem, výrobou a možnostmi komerčního nasazení motoru Hüttlin Kugelmotor. V současné době už má vyvinuté prototypy, které se hodí pro využití v různých aplikacích, od přes až po .

Jak vlastně Hüttlin Kugelmotor funguje? V „kouli“ jsou uloženy dva zaoblené písty, které se pohybují proti sobě. V okamžiku, kdy jsou dvě protichůdné hlavy odtlačeny od sebe, dvě protější hlavy jsou naopak přitlačeny k sobě. Jde o čtyřtaktní motor.

Geniální však je, že v hlavě každého válce je umístěno titanové kulovité ložisko. To probíhá kanálem, který je v jedné ose kruhový a ve druhé má tvar sinusové vlny. Kanál prochází kolem celého pístu a jejich pohyb vytváří kolmý rotační pohyb.

Obrázek vydá za tisích slov a ještě za víc, takže se raději podívejte na video, které princip chodu motoru názorně předvádí:

Motor zároveň funguje jako generátor elektrické energie díky integrovaným permanentním magnetům a cívkám. To znamená, že jeho využití je neuvěřitelně variabilní a sférický motor je např. doslova předurčen k využití v . Zároveň totiž může sloužit jako rekuperační zařízení. Třetí možností využití je jako kompresor/pumpa.

Další video ukazuje, že složit takový sférický motor dokáže zkušený montér během 90 minut. To mimo jiné ukazuje na další výjimečnou vlastnost motoru: skládá z několika desítek součástek. Tzn. že je konstrukčně mnohem jednodušší a také lehčí než dnešní běžné spalovací benzinové nebo dieselové motory.

Konkrétní příklad: tento typ motoru o obsahu 1,18l má výkon 100 koní při 3000 ot./min. a točivý moment 290 Nm. Váží 62 kg a skládá se z 62 součástek. Dr. Hüttlin navíc předpokládá, že jeho účinnost dokáže v průběhu následujících měsíců zlepšit o dalších 40 %.

Nakonec přidáváme ještě poslední třetí video – německou reportáž:

Nutno přiznat, že prozatím nemají sférické rotační motory ve světě příliš pevné místo. Prakticky se vůbec nevyužívají. Ale budoucnost je nevyzpytatelná. Možná, že za 10 let půjde o nejrozšířenější typ motorů montovaných do nových aut, kdo ví?

Gizmag, Wikipedia, Innomot AG

6 Comments on “Hüttlin Kugelmotor – geniální sférický motor pro hybridní auta, větrné elektrárny i domácnosti”

  1. Myslím že je to geniální
    Myslím že je to geniální nápad, který musel stát spoustu práce s vlastním návrhem celého zařízení, aby bylo natolik jednoduché a účinné. A ta účinnost je také zajímavá, 5-15% nahoru vůči klasice. Jenom by mne velmi zajímalo jak to Herbert Hüttlin vyřešil s materiálem ložisek. Aby ještě nemusel čekat na budoucí materiály, či na jejich zlevnění, aby motor mohl být nasazen do praxe-těch cyklů by měl zvládnout alespoň několik milionů a pak se mohou vyměnit. Spíš bych řekl, že materiály existují, ale budou především velmi drahé.

    1. Urcite je to velmi
      Urcite je to velmi originalny napad a bez prehanania sa da nazvat aj genialny. Z existujucich veci na aute je to principom cinnosti asi najviac podobne homokinetickemu klbu. Cize aj materialy na gulicky a aj gulickovu drahu by sa dali pouzit odtial. Tie ale maju prave tu nevyhodu, ze neznesu velke razy. No a tento motor je prave na razoch zalozeny. Cize jeho oblast pouzitia by mohla byt skor pri ustalenom chode auta. Urcite nie na jeho rozbeh.

  2. Napad je to pekny a efektny,
    Napad je to pekny a efektny, ale neviem ci existuje taky material, ktory by zniesol dlhodobu zataz na tej gulickovej drahe. Predstavte si gulickove lozisko, ktore ma styri gulicky a musi zniest zataz naraz na vsetky styri kolesa auta a este to musi vydrzat niekolko milionov cyklov. Pred 150 rokmi taky material urcite neexistoval a myslim, ze ani dneska nie.

  3. Velice zajímavé řešení.
    Velice zajímavé řešení. Zajímalo by mě ale, jakým způsobem tam jsou utěsněné třecí plochy (přiznávám, že ani na tom videu se přesně neorientuju, jaký přesný tvar tvar má ten „válec“) a zda je sání a výfuk řešen kanálkovým systémem jako u dvoutaktu (na tom posledním videu mně to tak připadá) nebo ventilovým. O co je ten motor jednodušší na počet součástí (to je samozřejmě velice dobrá cesta), o to výrobně složitější mi připadá. Každopádně si myslím, že spolehlivost takového motoru bude právě díky menšímu počtu součástí lepší.
    Je mi to sympatické ještě z jednoho důvodu – že ten pan vynálezce není takový kecálek jak někteří vynálezci, kterým jejich vynález funguje spíš v říši snů (především vynálezci strojů perpetuum mobile 1. druhu), a dokázal svou funkčnost reálným prototypem.

Napsat komentář