Grafenové superkondenzátory – cesta do budoucna?

Materiál jménem grafen, supertenká forma uhlíku, objevená v roce 2004, je už pěkných pár let příslibem velkých změn v oblasti high-tech průmyslu. Jedním z možných využití mohou být superkondenzátory neboli ultrakapacitory.

Superkondenzátory/ultrakapacitory společnosti Skeleton Technologies nacházejí uplatnění v čím dál tím větším množství aplikací
foto: Skeleton Technologies

Superkondenzátory svého času protlačoval i Elon Musk. Jenže od té doby se výrazně zajímavějšího rozvoje a především praktických aplikací dočkaly lithium-baterie, což je spolu s jejich stále klesající cenou postavilo do role průmyslového standardu.

řez superkondenzátorem ultrakapacitor

Řez superkondenzátorem Skeleton Tech.
foto: Skeleton Tech.

Hlavní výhodou superkondenzátorů proti bateriím je jejich schopnost ultra-rychlého nabití a vybití a delší životnost, k tomu i nízká hmotnost. Nevýhodou je nízká kapacita. To se ale postupně mění díky technologii grafenových superkondenzátorů německé společnosti Skeleton Technologies.

Tato firma při výrobě superkondenzátorů využívá patentovaného materiálu založeného na grafenu. Ve srovnání se současnou konkurencí nabízejí až pětinásobnou hustotu výkonou a dvojnásobnou energetickou hustotu.

Srovnání ultrakapacitorů dostupných na trhu
foto: Skeleton Tech.

Už dnes se její superkondenzátory SkelCap, SkelMod a SkelRack využívají v mnoha různých typech aplikací od hybridních nákladních aut, autobusů, větrných turbín přes vesmírné satelity až po UPS či řízení rozvodné sítě.

„Nejdůležitějším faktorem výkonu superkondenzátoru je karbonová elektroda, ve které se ukládá energie,“ vysvětluje Taavi Madiberk, šéf Skeleton Technologies. Hlavní výhoda technologie Skeleton spočívá podle něj v tom, že grafenový karbon je syntetizován uměle z kovových karbidů. (chemici nám to možná vysvětlí lidskou řečí?)

vzducholoď flying whale

Na vývoji těchto úžasných strojů teď Skeleton Technologies spolupracují.
foto: Flying Whales

Nedávno Skeleton Technologies uzavřeli dohodu o spolupráci na nové generaci nákladních vzducholodí s francouzskou společností Flying Whales. Za trh s největším potenciálem ale Madiberk a jeho parta považují obnovitelné zdroje energie.

Firmě se aktuálně daří získávat další peníze na rozvoj svého byznysu. Celkově už si zajistila €26,7 milionu, mimo jiné i díky grantu evropské komise. Takovéhle firmy se ale podporovat bezesporu vyplatí.

tisková zpráva

43 Comments on “Grafenové superkondenzátory – cesta do budoucna?”

        1. Je to technologický
          Je to technologický skvost.. hliníkový rám.. kompozitní materiál.. výměnný akumulátor.. je to vymyšlený.. myslelo se i na váhu.. super je i motor, zrychlení, pohon zadní nápravy. Je to auto pro radost. Při výrobě je vidět jak jsou Němci daleko.

          Jede už od roku 2013 a dá se odhadnout, že jich dnes jezdí po světě více jak 70t.

  1. OT: Vetrne elektrarny s kite
    OT: Vetrne elektrarny s kite draky.
    http://www.kitepowersolutions.com/
    Vypada to nadejne, investuji do toho EON, Schlumberger a Shell Technology Ventures. Nejvetsi potencial to ma offshore i ve vodach kde nelze umistit konvencni VE kvuli velke hloubce more. Kvuli letovemu provozu je max. povolena vyska 450 m. I tak v te vysce je vitr o dost stalejsi a silnejsi nez u zeme.

        1. Ale ti co něco skutečně
          Ale ti co něco skutečně dokáží co změní svět nekreslí malůvky nedělají 3d rendery apod. blbosti, ty co změní svět dělají přímo prototyp zařízení, který pak ukazují…
          Spisovatelů co napsali hodně zajímavých myšlenek se řadí do fantysy nebo scifi…
          A těm lidem na stromech, tam zůstali právě ti co kecali a skutečně nedělali, aby změnili svět…

          P.S. jak dlouho čteš hybrid? kolik „převratných technologí“, které prý změní svět bylo? Kolik „převratných řešení“ velcí hráči udělali, aby změnili svět a jsou okolo tebe? Vždy musel přijít někdo malej a ten svět změnit, „google vs MS“ nebo „Tesla vs klasické automobilky“ apod.

        2. Nevím s čím máte
          Nevím s čím máte problém?
          a) to každej neříká
          b) vás nikdo nenutí co máte číst a co ne
          c) odnášejte si co chcete a kam chcete
          Třeba o báječnech autech na vodík co z nich teče jen čistá voda se takhle nadšeně píše už přes 1/2 století a lidé jsou už tech 50 let plni nadšení ;D
          + bambilionech záračnej motorů, baterek, materiálů, léků, objevů atd atd. Je toho fůra, ale když to zkonfrontujete po roce či 5 letech kde nic tu nic. Z toho neustálýho nadšení a mediální masáže už by jeden jed i to listí. 🙂

          třeba zde 🙂
          Slováci se chlubí zázračným „studeným“ motorem
          http://auto.idnes.cz/motor-rtu-efone-0il-/automoto.aspx?c=A121228_121857_automoto_vok

          Btw kajty se navrhují i pro úsporu pohonu nákladních lodí. Hezké, ale zatim to nevypadá, že by obchodní flotily zuřivě přestavovali na pohon kajtama a to je taky důležitý sledovat jaká je reálná implementace těch nápadů a jaký mají reálný přínos. Ďábel je v detailech. Viz třeba teď ty superkondenzátory. Teprve v diskuzi se člověk dozví že na to dávat je do auta zatím nemaj a proč na to nemaj.

          Heslo dne: Nadšení se meze nekladou 😉

                1. Ano, ale to je většinou
                  Ano, ale to je většinou jen měření napětí. Nejedná se o aktivní balancer článků, to by bylo do spotřební elektroniky typu notebooku příliš drahé. Případně je to odporový balancer typu maření energie příliš nabitého článku.

                1. teraz som ich po 4 mesiacoch
                  teraz som ich po 4 mesiacoch na prazdno skontroloval a vsetky opravene maju od 4 do 4,04 V t.j. to co ukazovali po oprave.

                  uplne mrtve som urobil nabijatelne miernym sokom,
                  a potom vstky nabijatelne ale niecim nenormalne som opatrne velmi dlho nabijal s postupnym pridavanim prudu tak aby sa nezahriali.

                  postupne som vratil zivot kazdej.

                  ale li pol takto „opravit nejdu“ asi maju inu chemiu.

                2. U polymerních baterií se
                  U polymerních baterií se mám dojem po naprostém vybití rozbije právě ta polymerní struktura a dojde k prudké degradaci.

                3. vsetky co sli opravit maju
                  vsetky co sli opravit maju oznacenie LGDAS31865 a pochadzaju z DELL notebookov. ten dokaze drzat baterie sam o sebe velmi dlho aj po oznameni ze „uz je cas na vymenu“.

                  polymerove umreli sposobom ze neslo dosiahnut napatie, zo zvedavosti som teda jednu taku rozobral a zacala prskat a horiet (myslel som ze je vybita), neslo to uhasit tk som ju hodil von oknom na travnik .. v tej panike.

                4. Lithium při kontaktu se
                  Lithium při kontaktu se vzdušnou vlhkostí hoří. Zřejmě se tam někde vysráželo.

                5. Nabít se dá většinou i
                  Nabít se dá většinou i úplně vybitý nebo naopak přebitý článek. Jenže po pár cyklech stejně půjde do kopru nemluvě o riziku, že při takovém nabíjení nebo následném použití blafne.

              1. To možná platilo v
                To možná platilo v dřevních dobách a kdoví jestli u li-ionek vůbec někdy. Zhruba před rokem jsem vykuchal asi 100 vyřazených notebookových baterií, co mi někdo daroval. Všechny jsem je rozdělal na články, přeměřil, podvybité vyhodil a ostatní nabil a pak testoval kapacitu procesorovou vybíječkou a vše co mělo pod 1Ah taky vyhodil. Z 99% platilo, že v rámci jednoho packu měly všechny stejné parametry. Když byly podvybité, tak všechny. Když měly kapacitu 00nic, tak taky všechny a když měly slušnou kapacitu, tak taky všechny +- stejnou.

                Mimochodem podruhé už bych to nedělal, naprostá ztráta času. Výsledek je krabice asi 50 článků každý pes jiná ves, které jsou dobré možná tak do LED svítilen.

  2. Já nevím, v rychlosti jsem
    Já nevím, v rychlosti jsem na to koukal a nic extra v tom nevidím. Ano asi mají vyšší specifickou hustotu výkonu než konkurence, ale jaksi se tady zapomíná dodat, že jestli je na stávající technologie SC něco opravdu dobrého (a tudíž naprosto dostatečného), pak právě tento parametr.

    Jinými slovy specifická hustota energie, tedy to co nás zajímá pro praktické použití v mobilních aplikacích je pořád stále stejná a pohybuje se kolem 7Wh/kg a 10Wh/l na úrovni článku a někde kolem 3Wh/kg a 3Wh/l na úrovni modulu.

    Tudíž jednoduchým propočtem dostáváme přesně 1kWh energie do objemu Tesla model S/X krabice. Asi netřeba dodávat že aktuálně tato krabice pojme 100kWh v lithiových akumulátorech.

    1. A ta energie je navíc
      A ta energie je navíc ještě dost problematicky využitelná pro pohon, protože s vybíjením klesá napětí kondenzátoru lineárně do nuly. To by za ním musel být ještě nějaký boost měnič ze vstupním rozsahem od skoro 0V do max nabíjecího napětí, co by z toho teprve udělal použitelný zdroj energie.

      1. Přesně tak… Akorát se
        Přesně tak… Akorát se běžně nechodí se SC až do nuly, ale do 1/2 nabíjecího napětí (tedy se využívá 75% dostupné energie v SC). I přesto je ten měnič nutný.

        Jen tak mimochodem ten měnič musí být dimenzován(schopný krátkodobě přenést) špičkový výkon těch SC, jinak logicky nevyužijete tu jejich největší přednost. No a pak si k už tak drahé legraci jako jsou dnes SC připočtěte cca 100USD/kW výkonu toho měniče.

Napsat komentář