Rozhovor: Petr Dvořák – zkušenosti s provozem elektromobilu

Jsou podle vás stále ještě hudbou budoucnosti? Pro některé nikoliv. Petr Dvořák, mimo jiné člen Českého klubu elektromobilistů, je spokojeným uživatelem už dva roky. Neváhali jsme a požádali ho o rozhovor, ve kterém se můžete dozvědět jak se ke svému elektrickému vozu dostal a jakou jim předvídá budoucnost.

Jakým typem elektromobilu jezdíte, jak dlouho už a jakým způsobem, tj. například denně do práce, víkendové vyjížďky?

Petr Dvořák: Jedná se o Volkswagen Golf III. Vlastním jej už dva roky, dojíždím denně do zaměstnání, nabíjení u zaměstnavatele povoleno.

Jde se o „vlastní výrobu“ nebo sériovou? Jak jste se vlastně k téhle problematice a posléze i vlastnímu elektromobilu dostal?

Seriová výroba, původně jsem si chtěl přestavět Škodu Felicii na , následně jsem se dostal k Českému klubu elektromobilů a tam jsem zjistil, že se elektromobily již dávno (cca od roku 1990) vyrábějí seriově jen se o tom moc neví. Řekl jsem si proč pracně vyrábět již vyrobené? Pořídil jsem si tedy profesionálně vyrobený elektromobil od .  

Z jakého popudu jste se nakonec rozhodl pro koupi nového elektromobilu namísto přestavby Felicie?

Zpočátku jsem měl určitou laickou představu o principu elektropohonu a s tou jsem navštívil současného předsedu CzechEVClubu Mgr. . V té době to byl v ČR jediný propagátor elektromobilů s fakticky-praktickými zkušenostmi. Čili, byl to jediný člověk, kterého jsem znal, jemuž prošlo rukama velké množství elektrických vozidel. S ním jsem chtěl již pouze doladit detaily přestavby, ale po zhlédnutí jeho elektromobilového ranče, kde stálo zaparkováno hned několik profesionálně sériově vyrobených elektromobilů, jsem si to rozmyslel. Po srovnání mých technicko-finančních možností jsem došel k závěru, že profi je profi a i kdybych se sebevíce snažil, nemohu svépomocí dosáhnout stejného výsledku ať již v oblasti jízdních parametrů, bezpečnosti trakce a zejména množství homologací a zkoušek. V té době jsem ještě ale netušil, co mne čeká i v případě přihlašování seriově vyrobeného elektromobilu.

Jak obtížné bylo elektromobil sehnat?

Cena plně funkčních elektromobilů se skoro novými akumulátory v té době moderními Ni-Cd, byla mimo moje finanční možnosti, takže jsem se rozhodl, že počkám, jestli se u pana Vegra časem nenajde nějaký starší třeba i nefunkční „model“, který bych si dal dohromady a přihlásil v ČR do provozu. Jakkoli se může zdát nepochopitelné, nakonec se ukázalo, že první část mého rozhodnutí byla proti té druhé – přihlašovací, naprostou banalitou. Mezi tím jsem vstoupil do Českého klubu elektromobilů a s panem Vegrem jsme se stali dobrými přáteli. Postupem času se u pana Vegra objevil elektromobil, který odpovídal mým představám, ale měl menší problém v původu (Švýcarsko) a stáří (více jak 8 let). V té době totiž ještě v ČR platilo „ekologické“ omezení dovozu starších vozidel, které se nelogicky vztahovalo i na elektromobily, takže přihlásit starší elektromobil z dovozu ze státu mimo EU, bylo prakticky nemožné. Ale k tomu až později. Vozidlo bylo zvenčí jako nové, v podstatě po prvním majiteli, ale do ČR ho dovezl někdo již jako nepojízdné. Jeho technický stav byl však dost poznamenán laickým „hledáním závady“ kdy většina elektroinstalace byla přeházená důležité konektory rozpojené, některé chyběly atd. K panu Vegrovi se tedy dostalo jako nepojízdné na náhradní díly. Bylo mi jasné, že než se pustím do opravy, musím k tomuhle vozidlu sehnat alespoň nějaké tech. informace. Po úporném snažení se mi nakonec podařilo nemožné, postupně jsem dal dohromady veškerou dokumentaci pro elektromobily VW Golf CitySTROMer a to včetně obvodových schémat a diagnostiky. Než jsem však stačil začít s opravami, tak pan Vegr příčinu nepojízdnosti vyřešil. A to velmi chytře :-), jako zkušený elektromobilář prostě vyměnil totálně mrtvé baterie za alespoň trochu funkční se kterými vozidlo nejenom zapnul, ale dokonce objel několikrát svůj ranč 🙂 – A to i s visícími dráty z pojistkového panelu. (toto jsem později za pomoci dokumentace také vyřešil)

Kolik vás elektromobil stál? Lze ho ještě dnes sehnat?

CitySTROMer se dá sehnat především na západ od našich hranic, kde se prodává v přepočtu na koruny od 150 000,- až do 300 000,- podle stavu baterií. Poměrně hodně jich jezdí také v , kam si je jednotlivci dovážejí především z .
Volkswagen Golf CitySTROMER
Jaké byly překážky při provozu na českých silnicích?

Překážek bylo mnoho, viz výše, hlavními problémy byla země původu mimo EU (Švýcarsko), stáří více jak 8 let a také, že toto vozidlo nebylo nikdy do ČR oficiálně dováženo a také to, že ho nikdo předemnou ještě nepřihlašoval ani jako ojeté. V centrální databázi vozidel, ze které vycházejí technici na STK, tudíž nebylo uvedeno. První dva problémy jsem vyřešil po zdlouhavých jednáních na inspektorátech, STK a především s výraznou pomocí VW Import CZ, kde mi opravdu detailně poradili. Nejdůležitější doklad se mi podařilo sehnat od výrobce VW Germany přímo z Wolfsburgu, kdy protokol o Evropském schválení a homolačním čísle úředníky přesvědčil. Problém s databází jsem vyřešil až na několikátý pokus na několikáté STK v Praze kde jeden ochotný technik za pomoci mé pracně sehnané technické dokumentace toto vozidlo ručně do té jejich databáze zadal. Trvalo to sice celý den, ale díky tomu, je již pro všechny budoucí zájemce tato procedura vyřešena. Důkazem budiž můj kamád, který to samé vozidlo přihlásil za jedno dopoledne 🙂

Jak dlouho a jak často ho musíte nabíjet?

Protože se jedná o elektromobil vyrobený v roce 1996 a v té době ještě nebyly k dispozici současné Lithiové baterie, tak se používaly olověné baterie VARTA s gelovým elektrolitem. Jsou sice absolutně bezúdržbové a hermeticky uzavřené, ale na dnešní dobu málo výkoné a těžké. S těmito bateriemi vozidla ujela max 100km na jedno nabití. Doba nabíjení pro tyto baterie byla udávána na 6 – 8 hodin. V mém případě jsou baterie vyměněny za jiné, použité, ale taktéž originální zn. VARTA z jiného CitySTROMeru. Jsou sice již 13 let staré, ale stále ještě fungují, i když mají již lecos za sebou. Proto je moc netrápim a jezdím jen v okruhu cca 50 km.

Kde přesně ho v práci nabíjíte, musíte dojet co nejblíž nějaké zásuvce, nebo prostě máte vyhrazené místo? Co na to říkají kolegové, ostatní zaměstnanci ve firmě?

Pracuji v pobočce kousek za Prahou, v podstatě mám svoje místo, kde parkuji, ale není nijak vyhrazeno, kolegové to respektují, mám tam prodlužovací kabel od venkovního rozvaděče. Pro většinu kolegů je to zajímavá alternativa, ale zatím vyčkávají až se začnou běžně prodávat plug-in hybridní vozidla nebo elektromobily s větším dojezdem. Málokdo si dokáže představit, že pro auto na každodení ježdění do práce a zpět by měl k dispozici „pouze“ 100 km. Při tom, kdo najede denně třeba i po Praze více jak 100km? Ale to pochopíte pouze až s takovýmto vozidlem obsadíte svou garáž :-). Sice se již dnes dají na západ od nás sehnat elektromobily s lithiovými bateriemi, které mají dojezd i přes 300km, ale cena je stále mimo realitu. Takže jak jsem psal v minulém díle odpovědí, dnes to již není otázka technických možností elektromobilů, ale pouze ceny baterií. Což je mimochodem dost velký pokrok proti létům před rokem 2000, kdy to byl nejenom cenový problém, ale i technický.

Vidíte elektromobily dnes spíš jako hobby pro skupinku kutilů, nebo jako skutečně prakticky využitelnou alternativu? Pokud ne, kdy nastane doba, kdy budou elektromobily prakticky využitelné pro každého?

Hobby to mohlo být cca do roku 2002 po té nastává doba lithiových baterií. Již od roku 2000 se ve světě začínají elektromobily prezentovat ve zcela jiném světle a to díky NiMH bateriím, již se nemluví pouze o druhém vozidle do rodiny určeném jen na krátké trasy (nákupy, děti do školy atd.). V roce 2001 se v USA vyráběla GM EV1 s dojezdem 250 km, v Japonsku Toyota představila model RAV 4 EV s dojezdem 200 km. S příchodem lithia v roce 2005 se dojezdové vzdálenosti prodloužily až na 400 km. Cena tračních baterií je však ještě stále hodně vysoká. Co se týká plošného rozšíření elektromobilů, tak zcela jistě musí nejdříve přejít doba hybridních pohonů, prvotní rozšíření hybridů, které kombinují bateriový pohon se spalovacími motory, zvýší produkci výroby akumulátorů a tím se snad sníží jejich cena natolik, aby se časem mohl spalovací motor ze systému jednou navždy vypustit. Jako zlomový rok pro dobíjecí hybridní automobily se považuje rok 2010. Od tohoto roku budou v prodeji také čisté elektromobily v segmentu malých městských vozidel, která budou postupně přebírat místo malým spalovacím „nákupním košíkům“

Dnes se na silnice pomalu dostává čím dál tím větší množství hybridů. Teprve v průběhu následujících měsíců a let mají přijít také plug-in hybridy a posléze i sériově vyráběné elektromobily. Jak vidíte přechod od hybridů přes plug-in až po elektromobily? Je to nutný vývoj, nebo automobilkami umělé řízený „zpomalovací“ postup?

Jednoznačne je to nutný vývoj v závislosti na postupném snižováním ceny lithiových akumulátorů, čím větší produkce hybridních vozidel, tím větší serie vyráběných baterií a tím nižší jejich cena.

Mají podle vás vůbec ještě dnes velké automobilky „co říct“, nebo se budou muset rychle přizpůsobit novým trendům?

Velké automobilky se již dávno na tento přechod připravily, mají ve svých vývojových centech mnoho projektů přes hybridy až po elektromobily. Všechno je jen otázka ceny trakčních baterií.

Po celém světě rostou jako houby po dešti malé firmy zabývající se vývojem vlastních typů dopravních prostředků – hybridů, elektromobilů. Věříte v jejich úspěch?

Jistě, Tesla Motors je toho důkazem, tato firma chytře vyřešila problematiku vysoké ceny trakčních lithiových baterií, když použila u svých elektromobilů běžně dostupné a ve velkých seriích vyráběné „tužkové“ články z notebokových baterií, čímž dosáhla na dnešní dobu velmi nízké ceny. Zatímco velké nadnárodní automobilky stále vyvíjejí a zkoumají, tak tato malá ještě nedávno naprosto neznámá společnost již elektromobily vyrábí.

Jak hodnotíte současnou situaci elektromobilů v ČR a jakým způsobem se ji snažíte v rámci vašeho klubu elektromobilistů měnit?

Česká republika je bohužel v rozšiřování hybridních a elektrických vozidel oproti západním zemím několik let pozadu. CzechEVClub se především snaží tlačit na úpravu naší legislativy, aby byla pro elektropohy přívětivější, zatímco v zemích na západ od našich hranic se s elektromobily počítá již cca od roku 1990, tak v ČR se stále uměle prosazuje jediná alternativa – zemní plyn. Ještě před dvěma lety se dokonce na příslušných místech ministerstva dopravy a životního prostředí o existenci elektrických vozidel „jako“ vůbec nevědělo. Přitom se u nás v letech 1992 – 1994 vyráběly elektromobily seriově ve Škoda Elcar Ejpovice, tenkrát bohužel ještě nebyly k dispozici Lithiové baterie, takže dojezd těchto vozidel nebyl moc oslnivý. Všeobecně mezi českou veřejností převládá názor, že elektromobily NIKAM nedojedou a POŘÁD se musí někde DLOUHO nabíjet. Zainteresované skupiny a společnosti tento názor stále přiživují. Je potřeba aby se na veřejnosti více mluvilo např. o tom že se již vyrábějí třeba nové baterie lithium NanoSafe, které se dají nabít za 10 minut a na které se dá ujet přes 400 km, že dnešní hybridní systémy jsou schopny jet pouze na baterie, které se také dají nabíjet ze zásuvky, že elektromobilům nyní brání v masovém rozšíření pouze cena baterií a ne jízdní parametry, že elektromobily v segmentu automobilů vyšších tříd se již cenově vyrovnávají cenám spalovačů a výkonově je dokonce převyšují. (viz. sportovní elektromobily). CzechEVClub se také zasloužil o vytvoření dobíjecí infrastruktury v ČR, kterou se snaží začlenit do západoevropské . V současné době je u nás již v provozu přes 100 míst, kde lze dobíjet. V porovnání s budováním nákladných tlakovacích stanic na , pro elektromobily stačí obyčejná 220V / 380V zásuvka, také možnost „tankování“ elektrického vozidla doma v garáži je o proti spalovačům mnohem jednodušší 🙂

Mají podle vás šanci na život projekty jako a ohlášená vládní podpora elektromobilům v , , , Irsku a dalších zemích?

Jistě mají, kéž by něco podobného potkalo ČR, vládní podpora totiž může velmi zásadním způsobem zmírnit dopady na peněženku potencionálního provozovatele elektromobilu, čímž může být motivována mnohem větší skupina zájemců o tichý a ekologický pohon.

Upozornění: zajímavý článek o elektromobilech a plug-in hybridech si můžete přečíst také v časopisu Respekt 3/2009

20 Comments on “Rozhovor: Petr Dvořák – zkušenosti s provozem elektromobilu”

  1. To je přesně to, co se
    To je přesně to, co se stalo s mfdm starfdm RE Dal jsem z 600 hotovosti z kapsy ji vidět ona mi dala 50 mg to nungfeovalo jsem ji pože1dal, aby se to ona řekla, že svržened mě patietnt v podstatě, že jsem byl předliš tuku, bfdt matkou. Sere mě to Vedm, že zdravotned rizika, to prostě boled, že le9kař může bfdt pod kontrolou, pokud jste rodič nebo nened založen pouze na vašed hmotnosti. daplně jsem pocit, že jste teď Kristin jsem opravdu modlit, aby to dr vyte1hnout hlavu z jejich zadek a helpyouVA:F [1.9.13_1145]please wait…VA:F [1.9.13_1145](from 0 votes)

  2. Měl bych dotaz. Za jakých
    Měl bych dotaz. Za jakých podmínek lze dosáhnout 100 km dojezd? Předpokládám, že to je pouze při velmi úsporné jízdě po městě. Nebo ho lze dosáhnout i mimo město běžným tempem, aby auto nebylo brzdou provozu? Má motor dostatek síly na udržení nějakých 80 km/h i do kopce? A jaké jsou jeho optimální otáčky pro co nejnižší spotřebu? Děkuji za odpověď

  3. pekne vas pozdravujem
    pekne vas pozdravujem panove… myslimsi, ze po precitani canku, ohlasov nan a vsetkych odporucani od autora p. dvoraka, ci citatelov- vyplyva len jedno jedine- dnes uz nie je problem vyrobit nic, len problem je prelomit hradze – bariery, /polena, ktore kladu pod nohy/ vsetci ti, ktorym zalezi na tom, aby to neslo, aby to nefungovalo, aby to bolo stale podavane len v negativnom svetle… ja som skor starsi ako mladsi, ale verim v zdravy rozum, ze aj tato nestastna kriza pomoze k posunu a velmi rychlemu… a pokial je pravda – zlate ceske rucicky /mozno aj s údajnou pracovitostou slovakov/, to uz nejako poriesime!!! vela zdravicka, entuziazmu a stale menej uradnickych simlov prajem!!! vydrzat!!! /usmejte sa prosim…/dik!

  4. Coz o to, takove vozitko by
    Coz o to, takove vozitko by se mi moc libilo, ALE kdyz uz je tak ekologicke, co potom s bateriemi, ktere (predpokladam) jednou svou zivotnost ukonci? Jak vypada takova ekologicka likvidace Ni-Cd, Ni-Mh, Li-Ion a Li-pol clanku? Ve svem modelu 1:10 jsem presedlal z Ni-Mh na Li-Pol. Vykon se znich zdima lepe, ale vubec nemam paru, co se s nima pak bude dit a jakou „ekologickou zatez“ vlastne predstavuji. Urcite se to nekde na internetu doctu, ale mohl by to sem nekdo znaly problematiky napsat? Dekuji moc.

    1. Olovene aku ano,ale ostatni
      Olovene aku ano,ale ostatni typy jsou naprosto bez problemu. Na ostrove Nelson v Antarktide meli vetrnou elektrarnicku a Ni-Cd akumulator a bezproblemu zvladal i -30stupnu. Jinak az baterkam klesne kapacita tak maji super vyuziti-pokud mate vetrnou elektrarnu nebo FV panely,tak je k nim muzete pripojit a funguji dalsich nekolik let.
      Doporucuji si precist clanek o Quantyi a Vectrixu-kdo ma rad motorky tak si urcite najde svoje!!

    1. Jj,přednostně…když jsem u Vás poptával motor,který
      Jj,přednostně…když jsem u Vás poptával motor,který jsem jasně a přesně definoval,byl jste velmi arogantní a tím jste u mne ztratil veškerou vážnost.Nejsem žebrák.Pomohl jsem si sám a dnes je mé auto dokonce reinkarnované,taky bez Vás. 🙂

        1. Ano jsou puzite vsechny
          Ano jsou puzite vsechny mozne dily z celeho vyrobniho programu VW. Napr. tedy prevodovka a spojka je z Pola, predni naprava odvozena od motorizace VR6, zadni brzdy Vento, tlumice predni i zadni Corrado, tvrdsi pruziny, interier z Golfu Cabrio, delali se pouze 3dverove atd…

    1. Vaha asi o 60 kg vetsi nez u
      Vaha asi o 60 kg vetsi nez u Diesel modelu.
      Vykon elektr. max. 22 kW s krouticim momentem max. 130Nm,
      coz v praxi odpovida jizde s beznou 1,4 spalovaci verzi.
      Motor SIEMENS 3fazovy, Synchronni, hermeticky uzavreny,
      chlazeny vodou, s permanent magnety, nema zadne uhliky – prakticky bezudrzbovy. Nema porad stejny kroutak ve vsech otackach, proto je vhodny pro montaz s klasickou prevodovkou.
      Oproti asynchronnim motorum ma mensi spotrebu.

Napsat komentář