Ford snižuje spotřebu vody ve výrobě, cílí na nulu

Ford pokračuje ve snižování spotřeby vody při výrobě automobilů. Do roku 2020 by se její objem měl ve srovnání se stavem z roku 2000 snížit o 72 %.

Jedná se o další krok v dlouhodobém úsilí Fordu o šetření vodou. Společnost má za cíl stlačit její užívání ve výrobě až na nulu.
foto: Ford

V letech 2000–2015 ušetřil Ford již 377 miliard litrů vody, což představuje pokles spotřeby o 61 %; dalších 30 % plánuje firma ušetřit v období let 2015–2020.

„Vzhledem k tomu, že mnoho našich závodů leží v oblastech s nedostatkem vody, soustředíme se na odpovědné hospodaření s ní,“ řekl Bruce Hettle, viceprezident skupiny Ford odpovědný za výrobu a řízení lidských zdrojů.

„Snažíme se zajistit stabilní dodávky vody pro naše provozy, ale současně spolupracujeme s místními komunitami tak, aby byly zabezpečeny jejich potřeby,“ dodal.

Z veškeré vody na planetě je pouhé jedno procento k dispozici pro využití člověkem, uvádí agentura WaterSense. Zbývajících 99 % tvoří podle agentury slaná voda v oceánech, zmrzlá voda v polárních ledových přikrývkách a voda vázaná v nepřístupných místech.

V letech 2000–2015 ušetřil Ford již 377 miliard litrů vody, což představuje pokles spotřeby o 61 %. Takové množství by stačilo k naplnění více než patnácti tisíc plaveckých bazénů. Dosažením této mety již v roce 2013 předběhl Ford svůj vlastní cíl o dva roky.

Ford dosáhl tohoto snížení zavedením nových výrobních technologií například v lakovnách nebo při obrábění. Neustále také hledá nové možnosti šetření vodou a jeho konečným cílem je zmenšit objem vody ve výrobě až na nulu.

Společnost začala systematicky pracovat na snižování spotřeby vody v roce 2000, kdy přijala novou globální strategii hospodaření s vodou. Současná strategie Fordu vychází z iniciativy CEO Water Mandate, již představil generální tajemník OSN v roce 2007 a Ford se k ní přidal v roce 2014.

Ford je jednou z pouhých osmi společností, jejichž úsilí v šetření vodou ohodnotila globální ekologická agentura CDP známkou „A“.

tisková zpráva

30 Comments on “Ford snižuje spotřebu vody ve výrobě, cílí na nulu”

  1. Ford patří mezi první
    Ford patří mezi první automobilky, které nabízí hybridní a elektrické vozy, vozy s motory, které jsou poháněny palivem E85 (bioetanol) a dalšími alternativními palivy jako LPG a CNG. Většina modelů patří na přední místa ve své třídě v oblasti nízké produkce emisí CO2. Ford je prvním výrobcem automobilu, který získal certifikaci podle normy ISO 14001 na ochranu životního prostředí, a to pro všechny své výrobní závody po celém světě. Je také na špičce ve vývoji vozidel poháněných vodíkem a vodíkových palivových článků.

    Jen škoda, že to nemůžeme říci o Fordu ČR. Kdy se Ford ČR probudí a začne prodávat nějaké EV, nebo alespoň plug-in hybrid?

    1. Čte se to pane Krupko
      Čte se to pane Krupko hezky, skoro jako tisková zpráva, leč tady v ČR vidíme ve výsledku jen elektro Focus na bazaru (amilocar.cz) a hybrid Mondeo v nabídce některých prodejen. Ovšem oba jsou tak tragická předělávka, že baterie prostě jen vrazili do krabice a tu dali do zavazadlového prostoru. O tom, že v hybridu Vám tam neustále skáče místo elektřiny při každém požadavku na výkon spalovák, ani nemluvě. Měl jsem tu čest ho pár hodin vyzkoušet, raději jsem o něm ani nikde nepsal, škoda slov.

      1. Tisková zpráva je to i o
        Tisková zpráva je to i o té ušetřené vodě. Proč nenařídit všem automobilkam, že chceš-li u nás prodávat auta na benzín a naftu, dej na trh i EV. Pak ti na konci roku spočítáme flotilové emise a zaplať daň. Možná by se i Ford víc snažil a tlačil by prodejce do EV a do hybridních vozidel více.
        O ušetřené vodě je to jak pohádka o Karkulce. Kolik ušetřil vody někde ve fabrice například v Brazílii jen těžko někdo z nás ověří.
        Pokud ušetřil, tak je to chvályhodné, ale dělá to hlavně kvůli nákladům na vodu.

  2. Off
    Dailmer má taky svůj

    Off

    Dailmer má taky svůj Dízlgejt a bude ho to stát 28,5 milionů $

    „Když už jsme u emisní aféry, pak americká divize koncernu Daimler oznámila, že vynaloží 28,5 milionu dolarů (zhruba 690 milionů Kč), aby urovnala obvinění z porušení zákona o čistotě ovzduší ve Spojených státech. Americká vláda tvrdí, že divize Detroit Diesel v roce 2010 prodala téměř 7800 naftových motorů pro těžká vozidla, aniž by řádně doložila, že splňují emisní normy. Divize v rámci dohody o urovnání s americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) zaplatí pokutu 14 milionů dolarů a dalších 14,5 milionu dolarů vynaloží na podporu snižování emisí, a to například u školních autobusů. Staří latiníci tomu říkali, že „není míru pod olivami“…“

  3. Jistě zajímavý a dobrý
    Jistě zajímavý a dobrý krok, ale otázkou je nakolik se podepíše na ceně produktů, nákladnosti provozu atd. Vůbec je otázka k čemu vodu v závodě používají. Jistě, mohou recyklovat vodu používanou na oplachování a pod, ale na skutečnou nulu nikdy nemohou dojít, to je nemožné, vždy bude nějaká spotřebována.

    Je podle mne otázkou účelnost speciální recyklace běžných odpadních vod, pokud jsou oblasti natolik deficitní na vodu, pak jsem si jistý že recyklace je již instalována v čističkách, nebo je voda po vyčištění minimálně využívána k závlahám. Pokud tomu tak není, komunity vodu vypouštějí do řeky nebo oceánu a pak prstem ukazují na „Velkého zlého Forda,“ je to čisté pokrytectví.

    Myslím že by se organizace typu WaterSense měly konečně přestat s katastrofickým strašením jak je málo vody pro využití lidmi. To by možná platilo kdybychom stále žili jako v římské době (tehdy byli těsně před průmyslovou revolucí, bohužel se tak nestalo), jenže minimálně 150 let jsme na takové úrovni že umíme jakoukoliv vodu přeměnit na sladkou. Ať už je to dnes moderní reverzní osmóza, nebo zařízení založená na vytvoření částečného vakua, varu vody za nízké teploty a následném stlačování této páry, čímž dojde ke kondenzaci. Nejpozději od 40. let se na lodích, kde nebyl zdroj páry, používala tato technologie.

    Takže máme k dispozici ne jen nějaké 1% vody, ale všechno vodu na světě. Ano není to tak že někde hodíme hadici, ale s poměrně malou cenou to jde. Bavíme se o spotřebě asi 10kWh/m3, což je poměrně málo.

        1. On existuje v klasické
          On existuje v klasické energetice takový spojený problém. Na produkci elektřiny se spotřebuje spousta vody. Na manipulaci s vodou (produkce pitné vody, čištění splašků, pumpování vodovody a kanalizací se a tam) se spotřebuje spousta elektřiny. Odsolování obvykle způsobilo, že to kvůli extra nárokům na energii přestalo vycházet.
          Bude jen pozitivní, když se díky pokroku s reverzní osmózou a s elektrárnami, které nepotřebují vodu (FV, vítr) bude moc produkovat dost pitné vody pro všechny.
          Pochybuji ovšem, že by to bylo levnější než v průmyslových procesech zapracovat na účinnosti nakládání s vodou.

          1. No ještě před 20ti lety
            No ještě před 20ti lety byla spotřeba energie na m3 na více než 10kWh. To by potom ten izrael vyráběl vodu za 40korun za m3. Ale cena 15 korun za m3 už je akceptovatelné i v zemědělské výrobě. Například fóliáky na jihu Španělska si vodu zbůhdarma utíkat nenechají.

            A pokud se skutečně podaří snížit spotřebu až na 2.5kWh na odsolení m3 vody, tak budou náklady 10 korun.

            Tohle už by se dalo použít i na zúrodnění sahary – jsou tam milióny km2 pro zemědělství.

            1. Ani ne tak zemědělství,
              Ani ne tak zemědělství, jako zpětný návrat pobřežního pásu do stavu okolo roku nula. Kapkově zavlažovat stromy a až vyrostou, začít si tam hrát pod nimi s holistickou pastvou a vyprodukovat obří množství pistácií, datlí, fíků, kůzlečího, skopového a hovězího.
              Krásné sny.

              1. I těch 10kWh při
                I těch 10kWh při stlačování páry (nenašel jsem oficiální překlad z angličtiny), by mohlo vycházet, náklady by byly 0.3€/m3 na energii, to je dost pěkné, roli může hrát už jedině cena technologie.

                Šel bych dál, kolem roku 0 byla oblast už dost poničená, problém je v tom že místní chtít nebudou. V Indii to dalo hodně práce jednoho člověka aby obnovil některé řeky ale je to jen zlomek. Dodnes ničí místní obyvatelstvo zbytky lesů pro otop a pod., to je problém. To bude chtít levnou energii v podobě elektřiny.

                Prví krok je ale zastavit odtok té vody co je dostupná a začít obnovovat les.

                Teď to nejsem sto dohledat v rychlosti, ale existují pěkné mapy kde je vidět kolik toho lesního pokryvu zmizelo, něco by se s tím mělo dělat. Horší je to že to není jen v rozvojovém světě nebo kde to bylo z historických důvodů, ale dost i v průmyslovém.

              2. Pohledal jsem a lepší mapu
                Pohledal jsem a lepší mapu jsem nenašel: 4.bp.blogspot.com/-tsAHISJ8Bnk/UJquQ0pYdCI/AAAAAAAAEMI/5sCEPCTkpwg/s1600/Screen+shot+2012-11-07+at+11.51.23+AM.png

                Problém je v tom že musejí chtít místní lidi. Fosilní paliva jsme měli spíš použít k tomu abychom mohli trend odlesnění zvrátit, bohužel se stal opak.

                Jakou myslíte že by měl šanci takový menší pilotní projekt?

                1. No, minimálně v Evropě a
                  No, minimálně v Evropě a v Českých zemích vrcholilo odlesnění za Marie Terezie. V té době bylo podle lesníků zalesněno 3% území, dnes je to více než třetina a roste to. Dost mě to trklo, když jsem před časem koukal na dvojice fotek, kdy si někdo dal práci a nafotil místa v ČR ze stejného místa, jako měl fotky staré 70 nebo 100 let.
                  Před několika lety mě dost zaujal systém zvaný holistická pastva. Pokud pán nekecá, tak je to fakt bomba. Na tenhle systém prý už dost nabíhají rančeři v Austrálii a na JZ USA. Přece jen je to způsob jak ušetřit na nákladech a zvýšit produktivitu pastvin v aridních oblastech. Taky to dost konvenuje těm, kterým vadí průmyslový chov dobytka v „koncentráku“, kde ho překrmují nepřirozenou potravou (zrní, masokostní moučka, …) a kde místo cenných hnojiv vzniká nebezpečný odpad (přitom jde jen o koncentraci moči a trusu).

                2. Link na ty porovnávací
                  Link na ty porovnávací fotky mezi 70ti lety?

                  Btw před 2. sv. v. byla Šumava víc holá a na hoře byly cesty, vesničky a sklářské dílny. S přichodem komoušů a pohraničního pásma to vše zaniklo.

                  Taky diky tomu velkýmu odlesnění tu máme takovou lesní monokulturu a žádnej pořádnej prales.

                3. Kdysi jsem na to téma četl
                  Kdysi jsem na to téma četl moc pěkné povídání ve Vesmíru. Fakt to bylo z 3% na 33%, ale možná mám jen díry v paměti. Ono se stačí podívat až kam se musela odsunout průmyslová výroba v době předuhelné, stačí se podívat na názvy obcí v nejvyšších partíích našich hor. Krkonoše – Pec pod Sněžkou, Šumava – Kubova Huť, Filipova huť, Beskydy – Staré Hamry, …

                4. Zajímavý a odkud brali
                  Zajímavý a odkud brali rudu, z daleka? Snad né až z Železný rudy? 😀

                5. Na Šumavě a v
                  Na Šumavě a v Krokonoších to byly hutě sklářské. Kousek od Starých Hamrů je Frýdlant nad Ostravicí a tam se železná ruda opravdu těžila.

Napsat komentář