Filipíny sází na elektrickou dopravu

Filipíny jsou ostrovní stát s omezenými zdroji fosilních paliv. To je také jedním z důvodů, proč vláda v Manile masivně podporuje elektrické dopravní prostředky. Podle nejnovějších plánů má na Filipínách do roku 2020 jezdit milion elektrických vozů a vozítek.

Filipíny mají jen velmi omezené zásoby ropy a plynu. Ložiska ropy se sice objevují v Jihočínském moři, ale ty leží na sporných územích, o které má zájem také mocný soused – Čína.

Na druhou stranu, Filipíny leží na na rozmezí euroasijské a filipínské tektonické desky. Na ostrovech je tak ideální místo pro umístění geotermálních elektráren.

V současnosti je výkon všech filipínských geotermálních elektráren 1848 MW (Temelín 2110 MW). Geotermální energii na Filipínách tak patří 17% podíl na výrobě elektrické energie. Do roku 2030 chce navíc vláda v Manile postavit další geotermální elektrárny o výkonu 1445 MW.

Dalším rysem Filipín je obrovské množství ostrovů (7107 ostrovů). Doprava fosilních paliv z a na ostrovy je tak velmi drahá.

Filpíny tak upínají svou budoucnost k udržitelné dopravě. Tedy dopravě, nezávislé na vnějších zdrojích a udržitelnou ve všech podmínkách do daleké budoucnosti.

Řešením pro Filipíny je využít obnovitelné zdroje elektrické energie na ostrovech (geotermální, solární) a postupně se zbavit závislosti na fosilních palivech – elektrifikovat pozemní dopravu.

Podle Filipínské asociace pro elektrická vozidla EVAP (Electric Vehicle Association of the Philippines) má na Filipínách jezdit do roku 2020 milión elektrických vozidel – od trojkolek přes nákladní auta. Připomeňme, že na Filipínách je registrováno prozatím pouze 500 elektrických vozidel, většinou trojkolek „tuk tuků“.

Filipíny však neřeší jen finanční pobídky k zavedení elektrických vozidel, ale především celkovou koncepci a právní otázky. Spotřební daň, daňové zvýhodnění, registrace, zvýhodněné parkování nebo přednostní povolení k vjezdu do měst pro elektromobily – vše je třeba řešit komplexně.

Filipínská státní agentura pro dohled nad pozemní dopravou LTFRB (Land Transportation Franchising and Regulatory Board) již podniká první kroky. Po filipínských cestách nesmí jezdit autobusy starší 13 let a tzv. „veřejné jeepy“ (jeepneys) starší 15 let.

Vyřazování starších veřejných vozidel vytváří obrovský prostor pro zavádění nových čistších dopravních prostředků. Bez státní pomoci to však nepůjde, protože Filipíny s 2611 dolary HDP na hlavu patří mezi velmi chudé země.

Na druhou stranu, podobné iniciativy v zemích bez velkých zdrojů fosilních paliv a s velmi dobrým přístupem k obnovitelným zdrojům, mohou akcelerovat celé odvětví elektrické dopravy. Příkladu Filipín si může všimnout také Evropa, která je odkázaná na dodávky fosilních paliv z ne příliš předvidatelných zemí.