Evropská unie – hybatel nové energetiky

Klíčovou součástí plánu snížení evropských emisí je role obnovitelných zdrojů. Státy Evropské unie nastartovaly světovou proměnu energetiky, která vytvořila zcela nový obor výroby a výstavby šetrných zdrojů.

Aliance pro energetickou soběstačnost připravila shrnutí nových impulsů na podporu samovýroby elektřiny v domácnostech nebo komunitách, podporu instalací baterií a elektromobility. Infomateriál současně shrnuje přínosy postupného zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Text vznikl ve spolupráci s Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR (STÁHNOUT).
foto: Alies

Připravovaná navazující strategie s cíli do roku 2030 posílí možnosti samovýroby energie v domácnostech, její ukládání nebo nástup elektromobilů. V období 2005-2015 pomohly obnovitelné zdroje v EU snížit spotřebu fosilních paliv o 11 % a snížit emise skleníkových plynů o 10 %.

Celou polovinu z toho ve formě vytěsnění uhlí z energetického mixu. Unie zdvojnásobila množství obnovitelných zdrojů z 205 GW na 409 GW instalovaného výkonu. Během roku 2016 tvořily obnovitelné zdroje celých 86 % nových instalací energetických zdrojů v EU. Trend, kdy většina nového instalovaného výkonu připadá právě na šetrnou energetiku, trvá v unii již osmým rokem.

Všechny typy obnovitelných zdrojů tvoří nyní největší část výrobní kapacity elektrické energie v celé unii ( 27,5 % v roce 2014 ). Z celkového množství energie připadá na zelenou energetiku zhruba 17 % ( konec roku 2015 ) a sektor dopravy je poháněn 6% podílem šetrných zdrojů.

Růst větrných turbín, solárních panelů, bioplynových stanic nebo tepláren na biomasu přinesl nové pracovní příležitosti: k roku 2016 bylo v celé EU vytvořeno téměř 1,2 milionu pracovních pozic ve výrobě, instalacích nebo provozu šetrných zdrojů energie.

Šetrná energetika také pomáhá zvýšit energetická bezpečnost: rostoucí podíl obnovitelných zdrojů snížil v EU poptávku po fosilních palivech o takové množství, jaké odpovídá celkové spotřebě energie v Polsku. Obnovitelné zdroje navíc ušetřily přes 20 miliard euro na výdajích za energie.

Informační materiál vznikl jako podklad pro jednání u kulatého stolu „Česko jako evropský hráč v energetice: možnosti a příležitosti energetického balíčku“, který uspořádala Informační kancelář Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost 9. června 2017 v Praze.

Aktualizace zelené směrnice – energeticky aktivní domácnosti

První klimaticko-energetický balíček s cíli do roku 2020 rozhýbal investice do obnovitelných zdrojů a nyní se EU zaměřuje na to, jak z nového sektoru energetiky vytěžit maximum pro své vlastní obyvatele.

Pozornost v návrhu aktualizované směrnice o obnovitelných zdrojích se tak soustředí na opatření, která mají podpořit roli domácností jako aktivních a klíčových hráčů na trzích s energiemi. Jde o takzvané samovýrobce energie – self-consumers.

Opatření mají vést k větší energetické soběstačnosti a podpoře vlastní výroby elektřiny přímo u jejích spotřebitelů. Ti ji budou moci vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat bez zbytečných překážek.

Do kategorie samovýrobců 40 % padají domácnosti – jedna i více bytových jednotek, dále také obchodní zóny či uzavřené distribuční systémy. Energii mohou tedy i prodávat, ovšem nesmí jít o hlavní podnikatelskou aktivitu. Současně se však na tyto samovýrobce 27 % nebudou vztahovat pravidla pro dodavatele energie.

Výše uvedené platí s omezením výroby pro domácnosti do 10 MWh za rok a pro právnické osoby do 500 MWh za rok. Směrnice zároveň ponechává členským státům možnost tyto 30% limity zvýšit. Střešní fotovoltaické systémy mohou v Česku vyrábět v roce 2030 ročně 3,5 – 5 TWh elektřiny a větrné elektrárny téměř 9 TWh.

Úložiště energie – klíčový prvek nové energetiky

Nový impuls v energetice představuje akumulace energie. Cenově dostupné baterie zvýší využitelnost solárních elektráren nebo větrných turbín. EU návrh vede k tomu, aby šlo otevřít trh pro podnikání s akumulací energie a přispět k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny.

Návrh směrnice požaduje, aby nebyla akumulace diskriminována v rámci rolí jednotlivých účastníku trhu. EU chce také ukládání energie podpořit prostřednictvím nové povinnosti pro provozovatele přenosové soustavy.

Ti nebudou dále oprávněni odmítnout připojení akumulačního zařízení na základě možných budoucích omezení dostupných kapacit sítě. Pro regulační orgány vznikne povinnost odstranit překážky bránící v přístupu „akumulace“ na trh a začnou sledovat náklady na výstavu baterií, jako řešení pro zajištění bezpečnosti dodávek energie.

Jen od roku 2010 klesly ceny lithiových baterií o desítky procent. Agentura Bloomberg očekává, že do 15let budou stát baterie třetinu dnešní ceny. Rozvoj ukládání energie je šance pro průkopníky tohoto oboru, jakým jsou například Tesla a Panasonic. Řešení mohou přinést také nové nápady. Například český patent baterií HE3DA nebo projekt vanadových redoxních průtočných baterií vzešlý z VŠCHT Praha a Západočeské univerzity v Plzni.

Přístupná energie pro elektromobily

Snahy o snížení závislosti na ropě vedou k rychlému rozvoji elektromobility. Opatření na její podporu jsou součástí novely směrnice o fungování vnitřního trhu s elektřinou. Ta členským státům stanovuje povinnost zjednodušit pravidla týkající se připojení veřejně přístupných i soukromých dobíjecích míst do distribučních soustav.

Členské státy mohou umožnit operátorům distribučních soustav vlastnit, rozvíjet či spravovat dobíjecí místa pouze za podmínek, že ostatní účastníci výběrového řízení neprojeví dostatečný zájem o výstavbu dobíjecích míst a příslušný regulační úřad k tomu vydá povolení.

V Evropě se v roce 2016 prodalo přes 220 tisíc elektromobilů, což je 14 % nárůst oproti minulému roku. Počet registrovaných elektromobilů v Česku se pohybuje lehce nad jedním tisícem kusů, podle poradců z Roland Berger však může dosáhnout až 7000 kusů již v roce 2020. Letos publikovaná studie Stanfordské univerzity předpokládá, že do osmi let začnou elektromobily vytláčet vozy spalující ropu.

Základy nové evropské energetiky

Za tři roky bude mít EU první příležitost vyhodnotit svou úspěšnost energetické a klimatické politiky. Blíží se totiž rok 2020, ke kterému byl nastaven závazek navýšení podílu obnovitelných zdrojů na 20 % ( vedle závazku vedoucího ke snížení množství emisí a ke zvýšení energetické účinnosti ).

Cíl pro obnovitelné zdroje se skládá ze závazků jednotlivých členských států. Mezi státy s největšími ambicemi patří Švédsko, Dánsko, Portugalsko nebo Španělsko. Právě v těchto zemích můžeme očekávat, že obnovitelné zdroje zajistí více než polovinu veškerých dodávek elektřiny.

Typickou ukázkou je Švédsko, které si dalo za cíl dosáhnout 50% podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie a již v roce 2015 tento závazek překročilo o dvě procenta.

tisková zpráva

39 Comments on “Evropská unie – hybatel nové energetiky”

      1. Díky moc za informaci! Mám z toho těžkou hlavu. Manželka
        Díky moc za informaci! Mám z toho těžkou hlavu. Manželka mi navrhuje ať si FVE nejprve v malém zkusíme na střeše chalupy a podle získaných zkušeností bychom se rozhodli dál. Myslíte si, že to je dobrý nápad? Nebo malá instalace (cca. 4KWp) nelze srovnávat poměrem cena/výkon s velkou (např. 100KWp) instalací?
        A víte, zda má smysl montovat FVE na sedlovou střechu orientovanou na východ + západ? Nebo se doporučuje výlučně jih? To bych to mohl rovnou odpískat.
        Předem díky!

        1. Tohle je asi spis otazka, na nekoho, kdo FVE realne provozuje
          Tohle je asi spis otazka, na nekoho, kdo FVE realne provozuje 🙂 Takze co napisu je ciste muj teoreticky nazor (ktery uz jsem tu psal a byl za nej setren).

          Z ciste technickeho hlediska uz je dneska technologie relativne stabilni a odzkousena, takze pokud je duvod, asi neni duvod nepostavit rovnou velkou.

          Podle grafu tady orientace na vychod znamena pokles nejakych 10-15% (bude zalezet na typu panelu – krystalicke/amorfni).

          Z ciste financniho hlediska je to o dost horsi – podle vypoctu, pokud elektrinou plne nahradim odber ve VT (coz pro vetsinu lidi s barakem a vetsim odberem neplati, pouzivaji i NT), je navratnost cca 10 let (kdyz se nic nepodela, sem tam treba lide pisi, ze chcipaji menice). V pripade akumulace vyrazne vic (konkretne s Powerwall to vychazelo na 17 let). Co hur, nejsou zkusnosti, jestli tech spocitanych 17 let baterie v tomhle rezimu vydrzi – Tesla udava „zaruka 10 let za urcitych podminek“.

          Samozrejme cely vypocet muze vyrazne zmenit tezba nejake „zelene“ dotace. Nebo to, ze ostrov proste chci/potrebuju a na penezich nezalezi.

          Takze MUJ NAZOR, pro dobry pocit nebo na hrani, proc ne, ale necekal bych, ze na tom za dnesnich podminek nejak vyrazne usetrim nebo dokonce zbohatnu.

          Jeste jednou pro Radovana a spol – MUJ NAZOR.

          1. Díky. To jsou užitečné informace. Nepřímo se tím
            Díky. To jsou užitečné informace. Nepřímo se tím dostávám i k hrubému odhadu celé investice. Pakliže elektrika nás stojí 400 tisíc ročně (za 144MW), odpovídající FVE by při návratnosti 10 let stála asi 4 mil. A s Powerwall by to celé stálo přibližně 7 mil. Kč.
            Zdá se to sice šílené, ale s tím, jak dnes zhodnocují úspory banky, to smysl má. Ještě se musím poradit jak se taková investice odepisuje a jakou poměrnou část mohu každoročně promítnout do vyúčtování našim odběratelům elektriky. (Na těch 144MW ročně je nás deset subjektů).
            Tak děkuji za rady. Zase jsem o něco dál…

              1. No úplně jsem v šoku: „V oblasti akumulace energie se
                No úplně jsem v šoku: „V oblasti akumulace energie se průměrná výše dotace blíží 5 mil. Kč, což ukazuje na větší projekty zahrnující baterii o kapacitě v desítkách až nízkých stovkách kWh a fotovoltaické elektrárny s výkonem v desítkách kWp…“
                Tomu snad ani nemohu uvěřit! To by posunulo můj záměr do oblasti povinné bezodkladné realizace. V tom musí být nějaký háček, korupce anebo nevím co. Jsem už moc starý na to, abych nevěděl, že zázraky se nedějí. No jestli mi stát na něco takového přispěje 5ti miliony, aniž bych musel podpořit jakoukoliv lumpárnu, tak snad ty daně začnu platit rád a s láskou!

                1. To je dáno povahou žadatele a projektů Martine67 v této
                  To je dáno povahou žadatele a projektů Martine67 v této dotaci, jedná se o podnikatele, je jejich spotřeba (dílna, barák s kancelářemi, malá továrna, zemědělské hospodářství atp.) násobkem rodinného domku. Takže když třeba pokryjete FVE střechu výrobní haly, přidáte kapacitně odpovídající baterie a veliké bojlery, k tomu až z 80% dotovanou rychlonabíječku (v ách od 150 tis. výše) pro elektromobily (podpora cca 250 tis. Kč/1 kus), tak to jde do milionů. U rodinných domků je to na FVE 30-50%, podle druhu max. 150 tisíc.

                2. Na to bych nejspíš mohl dosáhnout. Plánuji velkou
                  Na to bych nejspíš mohl dosáhnout. Plánuji velkou instalaci na střechu komerčního domu. (Zast. plocha 635m2 a sedlová střecha je v ploše ještě větší).
                  Dům je ale v centru, takže památkáři by dostali infarkt, kdybych tam plácnul klasické panely. Musím počkat na solární střešní tašky od Tesly. Tak ještě ty aby nebyly z dotací vyloučeny, podobně jako jejich auta…

                3. Doufejme, že se to nestane, byť lidí s bolševickým
                  Doufejme, že se to nestane, byť lidí s bolševickým myšlením máme v zemi přehršel a zlí imperialisti z Volstrýtu jim stále leží v žaludku. A když mohou, tak se s nimi snaží bojovat. Jakkoliv. Do posledního muže a náboje.

                4. Problém je v systému – prvně si za drahé peníze nechej
                  Problém je v systému – prvně si za drahé peníze nechej zpracovat projekt, zaplať a firma co Ti ten projekt dělá nenese žádné riziko, že Ti ten projekt projde. Je to pro ni čistý zisk bez rizika. Pakliže projekt projde, pak už jsi v suchu a bezpečí – sice papírová smršť, ale v podstatě Ti ji dotace zaplatí.

                5. a z toho vyplývá pro koho jsou hlavně dotace určené :-))
                  a z toho vyplývá pro koho jsou hlavně dotace určené :-)) pro klikače CTRL + C a CTRL + V, a to se přece vyplatí , těžká poctivá práce musí být přece náležitě oceněna

            1. Dobrý den, provozuji od roku 2010 v Praze na ploché střeše
              Dobrý den, provozuji od roku 2010 v Praze na ploché střeše řadového domu FVE 4,9 kWp,směrováno cca na jih.
              1- ano, zhruba odpovídá 1 kWp = 1MWh ročně
              2- díky nabíjení elektromobilu využití 75 % vyrobené
              elektřiny, do té doby 60-65%
              3- kromě bojleru 160 litrů,žádná akumulace
              4- v každém případě je třeba nějaká regulace, já sleduji
              okamžitý výkon a dle něj zapínám spotřebiče.
              5- dá se pořídit levně, do 50 tisíc, já systém Domat.
              6- uvažuji o koupi druhého EV a ještě lepší využití.
              7- díky zelenému bonusu FVE letos zaplacena
              8- ČEZ mi osobně nabízel jejich bateriové úložiště. I kdybych
              akumuloval oněch cca 1,5 MWh co nevyužiji, návratnost 100
              let.
              9- mám podrobnou statistiku fungování domu, máte-li zájem,
              volejte 602223776, poskytnu.

          2. V pořádku E-rycu, popsal jste to přesně. Včetně rizik.
            V pořádku E-rycu, popsal jste to přesně. Včetně rizik. Doplním ze zkušeností provozovatele malé FVE – Jižní střecha maximalizuje výrobu, ale většinou v době, kdy nejsme doma = nutná akumulace do baterií a vody (nebo má frajer doma výrobu super čisté destilované vody pro lékárny aqua purificata z přebytků, ale to je výjimka). Já ji mám 8 let a spotřebuji necelých 50% výroby, zbytek přetéká do sítě za nyní 0,50 Kč/1 kWh, předtím 20-30 haléřů. Nyní ji doplňuji 2 menšími s orientací východ a západ, kvůli sladění doby výroby a doby spotřeby (ranní odjezd z domu, odpolední návrat a podvečerní pobyt), plus baterka a voda k tomu. Voda na mytí i do topení (přímíchávání na vracečce do kotle). Plus nabíjení 2 elektromobilů. Cíl je minimalizovat přetoky do veřejné sítě a vše spotřebovat – na bydlení a dopravu. Doporučuji nic nezkoušet a jít do toho naplno pro rodinný dům a využít pro financování pro občany Novou zelenou úsporám oblast C.3. Nebo viz níže pro podnikatele.

        2. Dobrý den Martine67,
          asi bych Vám doporučil, abyste si

          Dobrý den Martine67,
          asi bych Vám doporučil, abyste si koupil klimatizaci, která umí i funkci tepelné čerpadlo. Dle velikosti cca 15-25.000,-. Nechte si udělat revizní zprávu, kde je napsané, že splňujete kritéria pro sazbu D56 (určité procento, které přístroj vytopí v domácnosti/domě). Pak změňte sazbu u distributora. Budete mít cenu cca 2,2 Kč/kWh 22 hod denně, 2 hod pak 2,8Kč/kWh. Spočítejte si na kalkulátoru spotřeby u Vašeho dodavatele, kolik tím ušetříte. Návratnost bude kolem 3 let. A s touto sazbou se Vám pravděpodobně FVE vůbec nevyplatí.
          Jo, přístroj samozřejmě nemusíte vůbec zapínat:-)

          1. Díky za rady. To, co mi jede na firmu mám sazbu 20 hodin
            Díky za rady. To, co mi jede na firmu mám sazbu 20 hodin NT/4 hodiny VT. O podobnou sazbu se už druhý rok pokouším získat na chalupě, kde mám tepelné čerpadlo (klima) také, ale po té, co jsem splnil všechno, co ČEZ Distribuce chtěl, se na vždy odmlčeli. Hlavně, že zkasírovali za změnu sazby 8.000,- Kč, donutili mě předělat přípojku a na vše nechat vyhotovit revizi. Počkám do konce roku a pak jim tam už dojdu osobně vynadat. Šlendriján jeden!
            Nejraději bych osadil FVE + VtE + dostatečné bateriové úložiště a odpojil se navždy. To by byl můj sen.
            A na prodej přebytků bych se jim z vysoka… vybodnul.
            No a na chalupě to reálné je. Mám tam střechu na jih a páč jsem na kopci, fučí mi tam pořád. Jen, co získám dost informací, tak se do toho pustím.
            Horší by to bylo z VtE v Praze. Už vidím jak by památkáře klepla pepka, kdybych si dal na Andělu za komín patnáctimetrovou vrtuli :-)))

    1. Dobrý den,
      zajímám se o moderní technologie a o FVE. Letos

      Dobrý den,
      zajímám se o moderní technologie a o FVE. Letos jsem si při příležitosti dotací nechal spočítat nabídku na svůj RD. K předchozím příspěvkům jen dodám, že vše záleží na vstupních parametrech a pak už je to jen o počítání.
      Vstupní informace: RD 100m2, zateplený, 2 patra, sklep jen temperovaný. Tepelné čerpadlo vzduch-voda topný faktor 3,5, E-on, sazba D56, zásobní nádrž celkem 700 litrů užitkové a topné vody. Podlahové topení + radiátory. Solární kapalinový ohřev – 4 měsíce přes léto zcela stačí na ohřev užitkové vody, TČ je zcela vypnuté, v přechodných obdobích přihřívá. Domácnost bez plynu.
      Píšu si měsíční spotřeby elektřiny, pohybují se od 150kWh v létě do 2,2 MWh v lednu 2017 (byla fakt zima).
      Celková roční spotřeba el na úrovní 11 MWh a cena kolem 25.000/rok.
      Navrhli mi systém 3,2kWp s baterií za 270.000 mínus 105.000 dotace. Prý to vyrobí 3,0 – 3,4MWh elektřiny za rok. Ale není možnost dodávat do sítě, musím to sám spotřebovat. Jenže moje spotřeba se koná v době, kdy nesvítí slunce. Je známo, kolik procent se vyrobí který měsíc. Tak jsem počítal s tím, že v letním měsíci vše co spotřebuji, to mi vyrobí FVE (vím, mrazák se na noc nevypíná). Naopak v zimním měsíci vše, co vyrobí FVE, to spotřebuji. Prostě optimistická varianta.
      Ušetřil bych tímto cca 1,8MWh/rok. Dle kalkulačky na stránkách E.On úspora méně než 5.000,-.
      Tedy návratnost hodně přes 30 let.
      V tuto chvíli pro mě není vhodné. Ale uznávám, že moje situace se zcela liší od většiny ostatních lidí.
      Pavel, Moravany u Brna

      1. klasika jsme v čezku, není možnost dodávat do sítě
        klasika jsme v čezku, není možnost dodávat do sítě ekologickou elektřinu z toho důvodu vychází nesmyslná návratnost a to je přece hlavní záměr čezu, asi nám nezbyde nic jiného než počkat až EU povinně nařídí všem místním distributorům z jednotlivých členských zemí přednostní připojování do sítě bateriových úložišt, kde bude určitě i výkup té elektřiny za normální cenu a ne ten výsměch co předvádí čezké distribuční společnosti u vykupování přebytků z FVE v současné době

  1. Neměl být ten nadpis spíše než Evropská unie – hybatel
    Neměl být ten nadpis spíše než Evropská unie – hybatel nové energetiky, Evropská unie – hubatel nové energetiky. Protože zatím je to spíše o hubě, než o činech. Ve srovnání třeba s Čínou (hezká slovní hříčka). Anebo Evropská unie – pisatel nové energetiky, protože strategie stíhá strategii a mezitím rostou další továrny na spalovací auta a ty stávající chrlí o106. Pro koho pak bude všechna ta zamýšlená nefosilní elektřina? když v ČR je průměrné stáří aut cca 15 let a tedy přechod bude trvat minimálně tak dlouho?

      1. A není spíš EU tak trochu problém skoro všech oborů v
        A není spíš EU tak trochu problém skoro všech oborů v EU?
        Na jednu stranu je hrozně akční se všemi regulacemi, na druhou neposkytuje žádnou pomoc při jejich realizaci, stačila by asi „Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru“, která by pomáhala uvést nařízení u dotčených do praxe, řekněme technickou podporu. Stejně tak nemá asi žádné oddělení, které by pomáhalo koordinovat projekty mezistátní spolupráce a pomáhala na to s dotacemi. Pokud máme teď předělávat TEN-T, protože VRT a velé objemy, má se dělat TEN-E a zjevně jsou v nějakých ohledech úředníci a projektanti neschopní, nějaký úřad pro pomoc by se hodil, zejména v roli mediátora či poradce. Dálnice na Vídeň je ostuda, stejně jako to šibování a nedodělání koridoru u Třebové. Nerozhodností mezi variantami se došlo k neskutečnému odkladu a stejně pak vyšlo najevo že se z kapacitních důvodů musí udělat maximální varianta a současná trať zachovat. Stejně by mohly dopadnou velmi nutné VRT

    1. No EU ma trochu problem s tim, ze musi koukat na to, co reknou
      No EU ma trochu problem s tim, ze musi koukat na to, co reknou jeji obyvatele. Kdyby EU nakrasne ze dne na den zasadne omezila moznosti prodeje novych spalovaku a zasadne je zdrazila, a zvyhodnila tak EV, tak by prodeje urcite krasne rostly, jen je otazka co by na to rekli lidi, kdyby si misto treba fabky za 300k museli koupit leafa za 800, se kterym budou mit problem si zajet i na trochu delsi jednodenni vylet…

Napsat komentář