Elektrobus AMZ v Ostravě končí. Jak probíhal zkušební provoz?

Během prvního červencového týdne jsme přinesli informaci, že ostravský dopravní podnik testuje nový typ elektrobusu, který se v České republice objevil v provozu s cestujícími vůbec poprvé. Jak elektrobus AMZ City Smile 10E v Ostravě zazářil?

V červnu se uskutečnily pouze zkušební jízdy, my se však zaměříme na zkušební provoz s cestujícími, který se uskutečnil ve dnech 1. – 11. července. Během prvního týdne od pondělí do čtvrtka se elektrobus vyskytoval hlavně na lince č. 38, kde v členitém terénu s kombinací hustého městského i poklidného příměstského provozu vozil cestující z městského centra do Radvanic a Bartovic.

Během každého dne zde najezdil cca 200 km! Na lince č. 38 elektrobus AMZ City Smile obsluhoval dělený kurz, takže bylo možno jej v režimu rychlonabíjení dobít během dopolední přestávky a hlavně přes noc. To proto, že na Vozovnu trolejbusů přijížděl mezi šestou a sedmou hodinou večerní a vyjížděl opět cca v pět hodin ráno, což na stoprocentní dobití v normálním pomalém režimu postačilo.

Během svátků se pak usadil na celodenním kurzu linky č. 52, kde vydržel až do čtvrtku 11. července. Zde obsluhoval městské centrum a přilehlé obvody Petřkovice, Koblov a Antošovice, a to při neustálém provozním zatížení od čtvrté hodiny ranní až do jedenácté hodiny večerní.

Na druhý den tedy elektrobus polské výroby vždy stál v garážích a dobíjel se, při nástupu na směnu ve 4:15 totiž ještě nebyl nabit. Navíc, kdyby měl na kurzu vydržet celý den, musel by urazit 270 km. Vzhledem k udávanému dojezdu 240 km tak bylo potřeba na poslední 2-3 večerní okruhy vozidlo nahradit jiným, takže na celodenním kurzu se provoz příliš neosvědčil.

My jsme se vypravili za svezením se s elektrobusem AMZ City Smile 10E během posledního dne provozu, tedy ve čtvrtek 11. července na linku č. 52. Odjížděli jsme přesně v 15:00 z konečné zastávky Křižíkova, kde se hned vyskytl první problém, a to s otevřením a následným zavřením dveřím.

Ten se však za pomocí restartu elektrického ovládání a také s pomocí cestujících podařilo po chvíli vyřešit, a tak se mohlo vyrazit. Dveře se ještě pokoušely stávkovat na následující zastávce, ale pak už jízda probíhala naprosto poklidně.

Elektrobus překvapil velmi tichou a svižnou jízdou. Problémy neměl ani v petřkovickém kopci mezi zastávkami Šilheřovická a Lámař. Zde tedy můžeme vidět výrazný pokrok na rozdíl od elektrobusů SOR EBN 10,5, které jsou charakteristické pomalejšími rozjezdy.

Interiér vozidla je vyladěn do zářivě bílé barvy, pohonné ústrojí je uloženo svisle v levé zadní části elektrobusu. Pokud není přepravován invalidní vozík, pojme usměvavý elektrobus 59 stojících a 24 sedících cestujících.

Ty možná zklamou lehce tvrdé sedačky, ale u prototypu se těmito věci snad ani nemá cenu zabývat. Kuriozitou na závěr je, že vůz nebyl při zkušebním provozu v Dopravním podniku Ostrava vybaven ostravskými označovači jízdenek. Řidiči ani nikdo jiný tento problém neřešil, takže cestující se vozili de facto zadarmo.

Elektrobus tedy v Ostravě v rámci zkušebních jízd dojezdil a měl by se vrátit k majiteli, kterým je výrobce AMZ Kutno. Závěrem shrňme, že AMZ City Smile 10E se vzhledem k možnostem dojezdu a dobíjení více osvědčil na děleném kurzu.

Oproti elektrobusům SOR EBN 10,5 představuje určitý technologický pokrok, především pak v dojezdové vzdálenosti, která je o 100 km vyšší! „Měli jsme sice nějaký problém s elektricky ovládaným příslušenstvím, ale to se při zkušebních jízdách stává, bylo tomu tak i u prvního elektrobusu SOR z Libchav.

Tyto mouchy jsou většinou v řídicí jednotce a postupem času se vychytají,“ informoval řidič vozidla. Uvidíme tedy, jakou cestou se Ostrava trpící znečištěným ovzduším vydá do budoucna. Jen připomeňme, že nejmladší ostravský SOR EBN 10,5 byl do provozu zařazen už před dvěma lety, od té doby ohledně elektrobusů v Ostravě nic nového.