Elektrifikovaná dálnice v Německu

Po Švédsku, které vybudovalo elektrifikovanou dálnici, tzv. eHighway, jako první na světě, přichází s podobným projektem i Německo.

eHighway je plnohodnotnou alternativou k tradiční kamionové přepravě.
foto: Siemens

Elektrickým vedením pro hybridní nákladní automobily bude pokryt desetikilometrový úsek dálnice A5 mezi nákladovým prostorem Zeppelinheim/Cargo u frankfurtského letiště a překladištěm v Darmstadtu/Weiterstadtu. Do provozu by měl být uveden koncem roku 2018.

Problémy s narůstající kamionovou dopravou sužují Evropu, a nejen ji, již dlouhodobě. Odhaduje se, že se objem celosvětové dopravy mezi roky 2000 a 2050 až ztrojnásobí. Veškerá řešení, postavená na převedení dopravy na vodu nebo na železnici, mají svá výrazná omezení a v některých lokalitách nejsou ani myslitelná.

Ačkoliv se v posledních letech železniční infrastruktura skutečně významně rozšiřuje, pravděpodobně nikdy nebude schopná pokrýt víc než třetinu celkového objemu. S tím pochopitelně souvisí také enormní nárůst emisí CO2, který se může do roku 2050 až zdvojnásobit.

Nezbývá tedy než vyřešit, jak současně zachovat vysoce flexibilní a spolehlivou přepravu nákladními vozidly a při tom minimalizovat její dopad na životní prostředí.

Hybridní pohon s chytrým pantografem

Jako velice perspektivní se ukázal systém založený na hybridních kamionech s pantografy, které se dobíjejí přes elektrické vedení umístěné nad silnicí. První projekt tohoto druhu byl spuštěn v červnu 2016 u švédského města Gävle asi 200 km severně od Stockholmu.

Výsledky, vyhodnocené po roce zkušebního provozu, potvrzují počáteční očekávání: nákladní automobily vybavené elektromotory spotřebovávají o polovinu méně energie než klasické se spalovacími motory a měřitelný pokles emisí dosahuje neuvěřitelných 80 – 90 %.

Německo se chystá vyzkoušet tento projekt na veřejné dálnici vůbec poprvé. Autorem projektu je společnost Siemens, která bude rovněž zodpovědná za jeho realizaci a následnou údržbu celého systému.

Systém je budován jako součást společného projektu „Elektrifikovaná inovativní těžká nákladní doprava na dálnicích“ (ELISA) vyhlášeného Německým federálním ministerstvem pro životní prostředí, ochranu přírody, stavební a jadernou bezpečnost (BMUB).

Flexibilita a neomezený dojezd

Jádrem řešení eHighway od společnosti Siemens je inteligentní sběrač proudu v kombinaci s hybridním pohonným systémem. Nákladní vozidla s pantografem jsou vybavena speciálním monitorovacím zařízením, které dokáže jednak detekovat přítomnost elektrického vedení nad vozovkou a současně udržuje vozidlo ve stabilní poloze vůči tomuto vedení.

Schéma Siemens eHighway

Schéma Siemens eHighway
foto: Siemens

Jakmile vozidlo zaregistruje přítomnost elektrických drátů, pantografový sběrač proudu se na ně připojí a vozidlo přejde na plně elektrický pohon. Maximální možná rychlost v tomto režimu je 90 km/hod.

Jakmile kamion tuto rychlost přesáhne, anebo opustí elektrifikovaný dálniční koridor, automaticky se přepne na dieselový pohon nebo elektromotor poháněný akumulátorem, který se mezi tím dobil. Řidič přitom tuto změnu vůbec nezaregistruje, jízdní vlastnosti vozidla zůstanou přesně stejné.

Systém dálničního vedení a nákladních vozidel vybavených pantografy je v současnosti nejlepším, který řeší klasický problém všech elektromobilů – malou kapacitu baterií a tím i krátký dojezd. Kamiony se mohou po cestě dobíjet průběžně a navíc, na rozdíl například od trolejbusů, se mohou od elektrického vedení kdykoliv odpojit a opět se k němu připojit.

Hlavním cílem projektu je prokázat možnost integrace nadzemních kontaktních systémů s veřejnou dálniční sítí. Systém bude využíván v rámci reálné dopravní infrastruktury v městském regionu Frankfurt a demonstrovat možnosti nízkonákladové a bezemisní nákladní dopravy.

Další elektrifikovaná dálnice, která má přispět k zefektivnění přepravy nákladu mezi Los Angeles a přístavem Long Beach, se buduje v Kalifornii. Autorem i realizátorem projektu je opět společnost Siemens.

tisková zpráva

33 Comments on “Elektrifikovaná dálnice v Německu”

  1. Docela by mě zajímala otázka bezpečnosti
    Jak systém

    Docela by mě zajímala otázka bezpečnosti
    Jak systém zareaguje, ve chvíli kdy řidič kamionu usne a trefí jeden ze sloupů, a že jich tam je, pak se zákonitě zřítí na dálnici, vedení pod proudem, osobáky řítící se 150kmph (nedělám si iluze o dodržování 130-ky), prostě nehezká představa

    1. Je tam rezerva, tady vidím jenom trojúhelníkový závěs,
      Je tam rezerva, tady vidím jenom trojúhelníkový závěs, ale najděte si schválně pevnosti trolejového drátu a že bude dost silný (nepočítám že by se šlo přes 1500V, spíš tam budě 750V), ochránit sloup se bude dát také, takže k čistému přeražení dojít vůbec nemusí, a i kdyby, tak se spíš ohne a pověsí na dráty. A stejně dříve nebo později zajdou pro radu k dráteníkům EŽ a začnou používat normální závěs s napínáním jako na dráze, to počet sloupů redukuje.

      To na fotce mi přijde ne moc dobře navržené. Moc materiálu, šli by to asi i lépe, většina je toho vymyšlená. Tady toho chybí ještě dost a dost, nejspíš tam bude muset být posilové vedení, asi vrchem, pořád je ale třeba pamatovat na to že je to jen pokusný polygon.

  2. off topic:
    ohladom mestskej hromadnej dopravy, fungoval by

    off topic:
    ohladom mestskej hromadnej dopravy, fungoval by podla vas koncept „trolejbus s bateriou“ ?

    Mame trolejbus, dame do neho napr. 50kwh baterku. Nabijalo by sa len na konecnej stanici z troleji, cela cesta by potom bola so spustenymi trolejami. Mohlo by sa teda jazdit aj po linkach, kde su troleje len na konecnej stanici (nahrada autobusov s dieselom).

    Malo by to vyhodu, ze netreba budovat troleje po celej trase linky a odpadol by problem s padanim troleji pri rychlom prejazde vyhybky.

    Kapacita baterie:
    Napriklad 50kWh. Pri spotrebe 100kWh/100km by bol dojazd 50km, pri nabijani len do 80% povedzme 40km. Autobusove linky v mestach nie su tak dlhe, medzi 8-15km jednym smerom.

    Bateria by mala napatie zhodne s napatim troleje (600 alebo 750V – ako kde), k nabijaniu by teda nebol potrebny menic.

    cena a navratnost:
    cena 50kWh baterie pri cene 350eur/kWh by bola cca 17500 eur (s celou instalaciou nech je to dvojnasobok)
    cena prevadzky dieseloveho autobusu pri spotrebe 30l/100km, cene nafty 1eur/liter a najazde 300km denne je za rok 30*3*365 = 32850 eur.

    Prevadzka na elektrinu by stala (pri cene 0.12eur/kWh) 365*3*100=13140 eur.

    Edit: pri cene trolejbusu 561.000eur https://imhd.sk/ba/vozidlo/9814/6801
    a cene dieseloveho autobusu okolo 300.000 eur https://imhd.sk/ba/popis-typu-vozidla/570/SOR-NB-18-City

    ta navratnost vychadza nadlho…

    Je to len velmi amaterska uvaha, aky je vas nazor ?
    Dakujem

    1. Jasně, proč ne?
      Jen nepočítejte s tím že cokoliv jiného

      Jasně, proč ne?
      Jen nepočítejte s tím že cokoliv jiného než olovo bez elektroniky můžete napojit přímo na trolej, jestli tam bude měnič, nebo ne, už bude asi jedno.

      Drobná poznámka, odečetl jste si od ceny trolejáku cenu busu? Stejně je třeba provést obnovu vozového parku.

      1. ano, bola by potrebna aspon nejaka elektronika. Preto som dal
        ano, bola by potrebna aspon nejaka elektronika. Preto som dal do vypoctu dvojnasobnu cenu baterie.

        To je ale jedno. Ak trolejbus je o 261.000 drahsi ako bezny autobus, a rocna navratnost na pohonnych hmotach trolejbusu je 20.000, len samotny trolejbus bez akejkolvek prerabky by sa vracal 13 rokov. To je velmi dlho.

    2. To už vyrábí, ale když se to nabíjí jen na konečných
      To už vyrábí, ale když se to nabíjí jen na konečných tak tomu říkají elektrický autobus.
      Bude to rychlé a levnější řešení pro města, co už mají staré trolejbusy nebo i jen velkou síť tramvají.
      Trolejbus s baterií se to jmenuje, když to má na části jízdní tratě pořád dlouhé troleje a nabíjí i při jízdě.

    1. Jo. To bude pro fanoušky obého fofr. Snídaně a odjezd, od
      Jo. To bude pro fanoušky obého fofr. Snídaně a odjezd, od 10:00 areál DKV Bohumín a prohlídka exponátů. Obídek. Na 14 hodinu přejezd do Hrabyně, soutěže, dojezd Eko rallye, v 17:00 konec akce a přejezd do Bohumína na 18:00 Koncert skupiny Buty nám. T. G. Masaryka, následně Noční vlaková show od 20:00 hod. točna Světa historie DKV Bohumín. Ale už mezitím nedáte Tesla sraz a otevření druhého Superchargeru a rychlonabíječek ČEZ ve Vestci u Prahy 🙂

      1. Tak to je slovo do pranice soudruzi !!
        „Rostoucí obchodní

        Tak to je slovo do pranice soudruzi !!

        „Rostoucí obchodní výměně zboží s okolními zeměmi EU (zejména s Německem) by měl jít vstříc projekt e-dálnice. V jeho rámci by mělo dojít k elektrifikaci pravého jízdního pruhu dálnic s vysokým podílem nákladní dopravy (např. D1, D5, D8, D11 a D35). Kamiony s hybridními motory by v elektrifikovaných úsecích používaly elektřinu z napájecí troleje. Došlo by k výrazným úsporám pohonných hmot a velkému snížení emisních zátěží. Elektrická vedení by současně umožnila vybudování husté sítě dobíjecích stanic pro elektromobily. V tomto volebním období připravíme pro elektrifikaci dálnic projektovou dokumentaci“

        top09.cz/proc-nas-volit/volebni-program/volebni-program-2017/5-doprava-22530.html

        1. jo, a teď tu o Budulínkovi. Taky jezdil na vocásku.
          jo, a teď tu o Budulínkovi. Taky jezdil na vocásku. Zvlášť když tam měla liška sedlo.
          Těm devíti tupounům jde jen vo to zašantročit chechtáky v nepoužitelné projektové dokundamentaci. Jak dokázal řvoun, plácal a rváč v jedné osobě u vojáků na minysterstvu je přesně obraz jak to dopadne pokud jim zase pražská kavárna skočí na špek.

                1. top09.cz/proc-nas-volit/volebni-program/volebni-program-2017/5-
                  top09.cz/proc-nas-volit/volebni-program/volebni-program-2017/5-doprava-22530.html

    1. No konečně.
      A pak že je trolejbus mrtvý, jak tvrdí

      No konečně.
      A pak že je trolejbus mrtvý, jak tvrdí zdejší kašpaři. Dopravci nakoupí autobusy – trolejbusy a aspoň víc vydělají, když budou jezdit na elektriku. Žádné předjíždění a pěkně jeden v koloně za druhým. A bez dálničních poplatků!
      Ještě dořešit spolehlivé dálniční elektrovyhýbky, aby se mohlo z D1 odbočit i na jiná města na trase.
      A napájet vedení bude možné až do německa z našich jaderek, aby se mohlo po D1 jezdit s těmito vozidly i v noci.
      Jo, tak to je konečně další cesta dopravy.

    1. Na obrázcích je vidět, že vzdálenost drátů se rovná
      Na obrázcích je vidět, že vzdálenost drátů se rovná vzdálenosti pantografů. Šířka pantografu není tolik důležitá. Jedná se o chytrý pantograf, pokud by hrozilo, že se nějak spojí dráty, tak se pantograf odpojí.

      1. Každé zařízení se může pokazit a výrobci automobilů
        Každé zařízení se může pokazit a výrobci automobilů nám dnes a denně dokazují že ani nechtějí vyrábět něco co vydrží na věky. Takže při jednoduché závadě by mohl pantograf lehce spojit oba dráty a jako tekutý odkápnout na vozidlo a zapálit jej.
        Z toho důvodu NESMÍ být vodiče blíže k sobě než je délka pantografu.

Napsat komentář